Potýkáme se s důsledky Putinovy války, ale i dlouholeté a nezodpovědné energetické politiky
(www.ods.cz) Celá Evropská unie se momentálně potýká s prudce rostoucími cenami energií. Zdražení zemního plynu v Evropě o 700 % dosud způsobilo drastický nárůst cen elektřiny, protože její velkoobchodní cena se v EU určuje podle poslední elektrárny potřebné k pokrytí celkové poptávky, a to jsou ve většině členských států právě plynové elektrárny. V září 2022 Evropská komise členským státům uložila povinnost snížit měsíční spotřebu elektřiny o 10 % ve srovnání s průměrnou spotřebou v referenčním období. Kromě toho omezila tržní příjmy výrobců elektřiny na 180 eur za MWh, přičemž přebytky by měly členské státy přerozdělit mezi zranitelné zákazníky a kritickou infrastrukturu.
„Bohužel se potýkáme nejen s důsledky Putinovy války, ale i dlouholeté nezodpovědné energetické politiky, zejména německé vlády, jakož i ideologického radikalismu, který ztělesňuje evropský boj proti uhlíku. Rezoluce stále trvá na tom, že se povedou dvě války - s Ruskem a klimatem, na což nemáme sílu. EU nadále odmítá pozastavit systém obchodování s emisními povolenkami a ‚krade‘ část výnosů z povolenek státům, které je potřebují k dekarbonizaci. Rezoluce dále neřeší plyn," říká europoslanec Alexandr Vondra.
„Evropská komise musí udělat nutnou introspekci. Růst cen emisních povolenek si vyžaduje rovněž bližší zkoumání činnosti finančních subjektů, které přispěly k volatilitě ceny uhlíku. Spekulativní kapitál na trhu s povolenkami je součástí problému. Když pomyslíme, že původním smyslem tohoto nástroje bylo zabránit prudkým výkyvům cen uhlíku, tak je to vyloženě absurdní," uvedl europoslanec Evžen Tošenovský.
„Pomoc lidem a firmám je prvořadá. Opak ohrožuje EU i samotný politický systém. Stropy povedou jen k růstu cen; namísto toho je nutné oddělit ceny elektřiny od cen plynu a umožnit dlouhodobé kontrakty na plyn (z Kataru, USA či Norska), což povede k investicím a snížení ceny," dodává Vondra.
