Připravili jsme strop, aby byl rozpočtově únosný a současně aby lidem, veřejnému sektoru i drobným podnikatelům výrazně pomohll
16. září 2022

Petr Fiala: Připravili jsme strop, aby byl rozpočtově únosný a současně aby lidem, veřejnému sektoru i drobným podnikatelům výrazně pomohl

(Lidové noviny ) Krátce před volbami do obecních zastupitelstev a Senátu vládní síly odčerpává boj s drahými energiemi a hledání vhodného kandidáta na prezidenta. V předvolebním rozhovoru pro Lidovky.cz premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že už má o adeptovi na Hrad jasno. „Představíme řešení ještě v září. Stane se tak po komunálních a senátních volbách. Situace se projasňuje. Objevují se kandidáti, kteří se těší podpoře veřejnosti,“ řekl ke kandidátovi na Hrad premiér. Ani jeho nejbližší spolupracovníci přitom nechtěli prozradit, o koho jde. „Chceme, aby strategie při výběru našeho kandidáta byla úspěšná a zvýšila se šance, že se prezidentem skutečně stane,“ dodal Fiala, který po nové sadě opatření a zastropování cen energií nevidí důvody pro protivládní demonstrace.

Před volbami jste říkal, že zastropování cen je populismus a nepředstavuje řešení rostoucích cen a inflace. Nyní vláda zastropovala cenu plynu a elektřiny pro domácnosti. Nelitujete svých dřívějších slov?

V žádném případě toho nelituji. Řekl jsem to nejen před volbami, ale i na jaře. Bylo to v situaci, kdy se ceny energií pohybovaly kolem 200 eur za megawatthodinu. Zastropování by bylo špatný krok. Na konci srpna se ale ceny dostaly do nikým nepředpovídaných a astronomických výšek, které ukázaly, že přestal fungovat trh. Bylo to v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Vladimir Putin vede prostřednictvím energií ekonomickou válku s Evropou. Ve chvíli, kdy přestal fungovat trh, bylo potřeba jednat. Proto jsme okamžitě svolali radu ministrů EU pro energetiku už na 9. září. Proto jsme připravili národní řešení, které spočívá v zastropování cen pro občany, poskytovatele veřejné služby a pro malé a střední podnikatele.

Už od loňska ale bylo přece zřejmé, že se Rusko chystá k nějaké vojenské provokaci, ceny rostly a nic nenasvědčovalo, že by se vztahy s Moskvou zlepšovaly. Nezaspala vláda v přípravě opatření, když s řešením přišla v září?

Bylo by špatně, kdyby vláda byla bývala nic nedělala. Udělali jsme mnoho kroků. Za prvé jsme řešili první půlrok, abychom vůbec v Česku měli plyn. To jsme zajistili nákupem kapacity v LNG terminálu a naplněním těch našich. Připravili jsme v Evropě jednu z nejrobustnějších sítí pro lidi, kteří se dostanou do problémů s cenami energií. Vyplývá to i z mezinárodního hodnocení.

Ohroženým skupinám pomáhá i Deštník proti drahotě, příspěvek na děti a příspěvek na bydlení. Připravili jsme úsporný tarif, což byla také reakce na rostoucí ceny, které se ale ještě stále pohybovaly v určitých mezích. Ve chvíli, kdy se situace dramaticky změnila, reagovali jsme prakticky během týdne. Troufnu si říci, že nám patří přední místo v Evropě.

Bude zvolený strop pro lidi dostatečně nízký, aby je ochránil, když už dnes řada nízkopříjmových domácností není schopná splácet zálohy na energie a upadá do dluhů?

Bude to fungovat. Zastropování ve výši šesti korun za kilowatthodinu u elektřiny a tři koruny za kilowatthodinu u plynu, obojí včetně DPH, zajistí, že nikdo nebude platit násobky toho, co platil dosud. Bude si to moci každý dovolit. Kdo na to i tak nebude mít, bude moci využít rozšířeného příspěvku na bydlení, kdy mu stát dokompenzuje další náklady nad 30 procent jeho příjmů. To zajistí kombinace přijatých opatření. Připravili jsme strop, aby byl rozpočtově únosný a současně aby lidem, veřejnému sektoru i drobným podnikatelům výrazně pomohl. Každý má jistotu, že cena energií nemůže překročit určitou hranici. Nejsou to malé částky. Rodina, která svítí elektřinou a topí plynem, ročně ušetří 91 tisíc. Důležité je, že při průměrné spotřebě nezaplatíte více než šest a sedm tisíc korun měsíčně.

Lidé, kteří se zabývají problematikou chudoby, upozorňují, že je špatně nastavená výše normativů příspěvku na bydlení a že by se měl zvýšit minimálně o deset procent. Jak to chcete vyřešit?

Normativy byly nastavené tak, že v minulém roce se do nich 50 procent žadatelů nevešlo. Po úpravě, kterou udělala naše vláda, se do normativů vejde 70 procent žadatelů. Nyní připravujeme další úpravu, aby se do nich vešlo ještě více zájemců. Úpravu zveřejníme v nejbližších dnech a týdnech. Loni to vůbec nefungovalo. Letos se to velmi výrazně změnilo. Tato pomoc znamená, že čtyřčlenná rodina může dosáhnout na příspěvek od státu ve výši až 20 tisíc korun měsíčně. To nejsou malé finanční prostředky.

Je jasné, že boj s vysokými cenami půjde do stovek miliard výdajů státu. Jak bude vypadat a koho se bude týkat mimořádné zdanění neočekávaných zisků či válečná daň, kterou chystá vaše vláda, aby získala dodatečné příjmy pro rozpočet?

Považujeme za správné, aby zde existovala nějaká forma solidarity mezi těmi, kdo mají neočekávané zisky, a těmi, kdo pociťují důsledky rostoucích cen energií, a mají proto existenční problémy. Této solidarity lze dosáhnout válečnou daní. Není to sektorová daň. Zasahuje jen ty, kdo mají neočekávaný zisk. Tím je, že někdo nabízí produkt, neudělal žádnou novou službu, inovaci či nabídku, ale v důsledku mezinárodního prostředí zisky stouply takto vysoko. Ačkoli nechceme zvyšovat daně, dočasnou válečnou daň připravujeme. S parametry musíme počkat na definitivní rozhodnutí EU a podmínky pro národní státy. Chceme počkat na EU, abychom nemuseli měnit parametry.

Kdy to budete vědět?

Bude to rozhodnuto nejpozději do 30. září. Máme připravené řešení. Ministr financí o tom mluví už od jara. Definitivní podobu představíme v souladu s evropským řešením.

Zbyde dost prostředků na strategické nákupy armádní techniky a dodržení tempa růstu výdajů až na dvě procenta HDP v roce 2025, když výdaje na zvládání energetické krize rostou?

Obrana patří k prioritám naší vlády. Patřila k nim i před ruskou invazí. Platí náš závazek dvou procent HDP na obranu. Dokonce toho chceme dosáhnout už v roce 2024. Minimálně se o to snažíme. Moje včerejší jednání s ministryní obrany Janou Černochovou tento závazek potvrdilo.

Jde o to, aby na to byla připravená armáda a měli jsme domluveno, do čeho chceme investovat. Zvýšené prostředky, které dáváme na obranu, se nikde neztratí. Slouží obrannému průmyslu ČR, protože ho zapojujeme do akvizic, což vytváří nová pracovní místa. Rozvíjí to potenciál našeho obranného průmyslu. Současně to znamená inovace a výzkum. Bývalá vláda bohužel zanedbala modernizaci armády. Děláme rychlé kroky, aby se to napravilo – bojová vozidla pěchoty, letouny a tanky. Souvisí to i s naší pomocí Ukrajině.

Jen nákupy bojových vozidel, letounů a tanků jsou více než 200 miliard korun. Kolik z toho získají české firmy?

To se u jednotlivých akvizic liší. V některých projektech tento podíl dosahuje až 40 procent. Snažíme se, abychom firmy zapojili i do budoucích nákupů. Vidíme úspěchy.

Jaké?

Uvedu příklad odjinud. Díky podpoře, kterou věnujeme Ukrajině ve spolupráci s našimi zbrojařskými firmami, jsme získali od Německa tanky Leopard ve výši téměř čtyř miliard korun. Je to pomoc Německa za naši pomoc Ukrajině. Pokud se domluvíme na nákupu dalších tanků Leopard, zapojí se do toho i české firmy. Tady nelze zacházet do detailů. Zvyšující se prestiž českého obranného průmyslu i to, jak jsme zapojeni v Alianci, kde nyní velíme jednotce na Slovensku a chráníme tamní vzdušný prostor stejně jako v Pobaltí, podporuje zájem dalších zemí a firem na spolupráci s českými společnostmi.

Kolik lidí podle vás přijde na odborářskou demonstraci ohlášenou na říjen?

To nevím. Myslím si, že by odbory nemusely vyhlašovat demonstraci. Je to ale jejich právo, které jim neupírám. Určitě probíhá prezidentská kampaň jejího předsedy Josefa Středuly. My s odbory jednáme docela pravidelně. Sociální dialog probíhá. Tento týden jsme měli setkání tripartity. Nedávno jsme reagovali na požadavek odborů a zvýšili jsme platy u profesí, kde dlouho k navýšení nedošlo. To, co jsme udělali v případě pomoci obyvatelstvu, jsou i v evropském srovnání velké kroky. V této těžké situaci bych spíše očekával podporu, že se jako společnost s důsledky obrovské krize společně vyrovnáme, než aby se zvyšovalo společenské napětí.

Myslíte si, že to je taky akce živená prokremelskými silami, jak jste dříve uvedl na adresu zářijové demonstrace?

Označil jsem takto zmíněnou akci v září. Za svými slovy si stojím. Je mým úkolem pojmenovat věci, jak jsou, i když to může být někomu nepříjemné. Akci organizovaly síly, které podporují ruský režim. To nic samozřejmě nevypovídá o těch, kteří tam přišli. Ty jsem nijak nehodnotil. Určitě tam přišli i lidé, kteří nevěděli, kdo to pořádá, a chtěli vyjádřit svůj strach z cen energií. Myslím si, že kroky, které jsme udělali, znamenají, že jim vláda, když se dostanou do problémů, pomůže. Důvody pro protesty nejsou. Donedávna jsem rozuměl znejistění a obavám lidí o budoucnost. Bylo to logické. Nyní jsme ale situaci výrazným způsobem posunuli.

Stěžují si i oceláři, krachující pekaři a skláři. Obrovsky rostou ceny zemědělcům a zpracovatelům masa. Můžete garantovat, že nehrozí výpadek produkce tuzemských potravin a jeho nahrazení dovozem ze zahraničí, kde jsou dotované ceny?

Zastropování cen elektřiny a plynu funguje pro domácnosti. Garantujeme to i pro poskytovatele veřejné služby bez ohledu na to, jestli jsou soukromí, či státní. Tedy města, kraje, nemocnice školy. Současně to zasahuje malé a střední podnikatele. K tomu jsme přidali opatření, kdy jsme schopní pomoci i energeticky náročným provozům a velkým společnostem. Nejde o malé peníze. V podstatě jsme na hranici toho, co je vůbec možné z hlediska evropské legislativy. Podpora malých a středních podnikatelů je dobře slučitelná s evropskou legislativou, která se snaží bránit nedovolené podpoře a dalším věcem.

U velkých firem je to mnohem složitější. Tím, že jsme využili dočasný krizový rámec, který se v Evropě snažíme prodloužit o rok, jsme vytvořili prostor, abychom včera vyhlášenou pomoc mohli skutečně realizovat. Samozřejmě že tato podpora je taky velmi nákladná. Zvažujeme na jedné straně pomoc, která je v zájmu ČR, zároveň to musí být zaplatitelné a únosné z hlediska rozpočtu a zadlužování, což je rovněž v zájmu ČR. Jsme přesvědčeni, že je to dostatečné.

Pomoc větším firmám by mohla tedy narazit na evropské právo?

Pokud bychom měli zastropovat ceny energií i pro velký průmysl, bylo by to neslučitelné s evropskou legislativou. Druhá věc je, že by to bylo těžko zaplatitelné. Některé firmy nenakupují za spotové ceny a mají energie nakoupené dopředu. Vytvořili jsme systém pomoci od domácnosti až po těžký průmysl. Vždycky bude někdo říkat, že jsme mohli ještě někde přidat.

První začal nahlas hovořit o nutnosti předejít sociální revoluci a nepokojům kvůli energetické krizi ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Teprve pak se věci daly do pohybu. Není to tak, že je právě ministr spravedlnosti klíčovým vládním hybatelem?

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek jednal na základě mé žádosti. Jako i jiné ministry jsem ho požádal, aby se podílel na energetickém řešení. Speciálně Pavla Blažka jsem požádal, aby prověřil a připravil všechny legislativní možnosti. Není to jednoduchá záležitost. To, co udělal, bylo součástí širší, nadresortní skupiny, která měla všechny návrhy z ministerstva průmyslu i spravedlnosti, od výrobců energií a podniků dávat dohromady. To se taky stalo.

Jak hodnotíte práci ministra průmyslu Jozefa Síkely, který čelí kritice za pozdní přípravu opatření?

Vidíte výsledek. Tím je masivní podpora státu podnikatelům a celé společnosti. Výrazně se na tom podílelo ministerstvo průmyslu a obchodu. Součástí toho je i evropské řešení. Ministr Síkela v reakci na srpnový výkyv cen svolal jednání resortních kolegů. Jednal rychle a efektivně. Evropské řešení se posunulo tam, jak jsme si přáli. Pokud mám k členovi vlády výhrady, říkám mu to osobně. Nemám důvod k úvahám o změnách.

Máte svého prezidentského kandidáta, ať už ODS, nebo trojkoalice?

Řešení představíme ještě v září. Stane se tak po komunálních a senátních volbách. Situace se projasňuje. Objevují se kandidáti, kteří se těší podpoře veřejnosti. S řešením přijdeme, představíme ho během několika dnů či týdnů.

A jde o straníka, nebo nestraníka?

To nebudu potvrzovat. Zopakuji to nejpodstatnější. Chceme na Pražském hradě prezidenta, který ctí ústavu, respektuje prozápadní orientaci a je to hlava státu, za kterou se nemusíme stydět. Nechceme, aby tam byli populisté ani extremisté. Chceme, aby strategie při výběru našeho kandidáta byla úspěšná a zvýšila se šance, že se prezidentem skutečně stane.

(Autor: Martin Shabu)

Petr Fiala

Petr Fiala

předseda vlády ČR
předseda ODS

Více o autorovi