Ivana Řápková Články

Kandidovat za jinou stranu? Připadala bych si jako zrádce

Dlouho se lidé dohadovali, jak to vlastně s odmítnutím kandidatury myslí. Jistí si nebyli ani kolegové uvnitř ODS. Když ne v Ústeckém, bude kandidovat v jiném kraji? Nebo bude tváří úplně jiné strany?

Ani jedno. Ivana Řápková, bývalá primátorka Chomutova a exposlankyně, nebude do poslanecké sněmovny kandidovat vůbec. Zároveň si ale našla cestu, jak tím neobětovat své návrhy zákonů, které chtěla dotáhnout.

Nechápu, o co se v ODS bojuje

Pojďme si hned na úvod vysvětlit jednu věc. Ve Vaší tiskové zprávě jste oznámila, že nebudete kandidovat za ODS v Ústeckém kraji. Bylo to napsáno tak doslovně, že to svádělo ke spekulacím, jestli nehodláte kandidovat v jiném kraji. Bylo to tak?

Vysvětlení je jednoduché. Nominace na kandidátku byla za ODS v Ústeckém kraji, proto titulek mé zprávy zněl takto doslovně. V první chvíli jste si to neuvědomila, ale pak začaly vznikat dohady i mezi členy uvnitř strany a začali se ptát novináři…

A uvažovala jste o tom tedy? Kandidovat v jiném kraji?

Až potom. Ale jen jsem o tom přemýšlela, nic jsem s tím nedělala. Ona měla ODS skoro v každém regionu nějaký problém. Přitom já nechápu, o co se ten boj vedl.

Jaký boj myslíte?

Boj uvnitř ODS o to, kdo bude kandidovat. Chápu to u dosud opozičních stran, u nichž se dá předpokládat, že budou vládnout. Tam se dá očekávat boj o pozice. Ale nechápu, o co se bojuje v ODS, která by měla mít teď prioritu udržet se jako velká strana. Když už ne vládní, tak opoziční, ale velká.

A co další varianta že budete kandidovat za jinou stranu. O tom jste nepřemýšlela?

Je pravda, že po tom, co moje rezignace na kandidaturu proběhla tiskem, se ozvala jiná politická uskupení, abych za ně kandidovala.

Která konkrétně?

Myslím, že není důležité, kdo mě oslovil. Každopádně jsem se rozhodla, že kandidovat nebudu.

Proč?

Za ODS tu kandidují lidi, proti kterým bych nechtěla jít. Kdybych šla, a je jedno za jakou stranu, tak bych si připadala jako zrádce. Na kandidátce jsou moji kamarádi, kamarádky, známí… Možná to někomu přijde divné. Lidé z jiných stran mě přesvědčovali, abych myslela na sebe. Ale to já nedokážu. Chtěla jsem do toho jít s určitým týmem, a když to nešlo, tak do toho nepůjdu s někým jiným. Navíc proti těm, se kterými jsem spolupracovala a spolupracovat chci dál.

Přitom se ale spekulovalo, že Vás severočeská ODS na kandidátce nechtěla právě proto, že jste už předtím jednala s jinou stranou…

Ani nevím, jak to bylo časově, s kým jsem kdy mluvila. Jestli to bylo předtím nebo potom. Ale jen to, že se s někým sejdu a mluvím s ním, to přece nic neznamená. A nemyslím si, že by to byl důvod, proč by mě nechtěli. Podle hlasů v regionální radě se dalo spočítat, že bych s největší pravděpodobností lídrem za Ústecký kraj byla.

Přesto jste se rozhodla nekandidovat. Chtěla jste podporu všech oblastí a tu jste neměla. Není to příliš, chtít v politice stoprocentní podporu?

To se těžko vysvětluje. Byla to nestandardní situace, nezasedaly sněmy, které by rozhodovaly. Schůzky probíhaly mezi představiteli jednotlivých regionů a kandidátku pak měla schválit regionální rada. A ta atmosféra byla zvláštní. Třeba se stalo i to, že večer padla dohoda a ráno už neplatila. To se mi nelíbí a těžko mohu zastupovat stranu, která není jednotná. Přece když jdeme do vnějšího boje, musíme být hlavně jednotní uvnitř. Když se vybere lídr, měli by za ním všichni stát a podporovat ho. A tady ta jistota nebyla.

Sama jste ale říkala, že většina by vás volila. Takže podporu byste měla.

Ano, většinu třeba šedesáti procent…

To je málo? Pořád je to většina…

Jindy by to možná stačilo. Ale v současné době to málo je. S preferencemi, které ODS v současné době má, je to prostě málo. Já nechci kandidovat za stranu, která není jednotná. Necítila jsem podporu, kterou jsem potřebovala.

Své zákony prosadím

Sama jste zmiňovala, že v práci poslankyně chcete pokračovat už kvůli zákonům, které jste chtěla změnit a nestihla jste to (více v grafickém prvku dole pozn.red.). Co teď s nimi? Nestálo za to slevit ze svých nároků na podporu v ODS a získat za to možnost dotáhnout ve sněmovně zákony?

Pravda je, že to bylo hrozně těžké rozhodnutí, nebylo mi z toho dobře. Ale také jsem hledala cesty, jak mé zákony, které jsou ve sněmovně v podstatě připravené, schválit. A začala jsem spolupracovat se senátorem Zemanem (Jaroslav Zeman, senátor ODS za Jablonecko pozn.red.), s tím, že mé zákony předloží senátoři. Abych měla mandát jednat, stala jsem se jeho poradcem a změny zákonů připravíme tak, aby je Senát mohl podat. Samozřejmě je mi líto, že nebudu přímo při projednávání, protože i tam se musejí shánět hlasy. Ale budu minimálně při přípravě a předkládání zákonů. To mě uklidnilo. Že to, co jsem považovala za důležité, tak nezapadne.

To jste si všechno domluvila předtím, než jste se rozhodla nekandidovat?

Ne, až potom. Já to tak prostě mám. Nejdřív se na základě nějakých indicií rozhodnu a pak hledám jiné možnosti.

Takže jste domluveni? Se všemi zákony senátor Zeman souzní a předloží je?

Ano. Budeme teď jednat se senátní legislativou, aby zákony mohly být projednány třeba hned na prvním zasedání nové sněmovny.

Co Vás vlastně nutí ty zákony dotáhnout? Už to pro vás bude jen práce navíc. Máme věřit, že jste taková samaritánka, že za cenu vlastního času a energie budeš prosazovat zákony pro veřejné blaho?

Já vím, že to může vypadat zvláštně. Ale já prostě cítím, že ty zákony jsou potřeba. Navíc i když nejsem v nejvyšší politice, tak veřejná sféra mě nemíjí, pořád v ní jsem. Třeba starostové mě stále zvou, abych jim poradila, jak jsme v Chomutově řešili různé problémy. Takže ano, dělám to zadarmo a možná mě to i něco stojí, ale mě to prostě baví. A když člověk něco dělá, baví ho to a navíc vidí, že to nese své ovoce, tak to bude prostě dělat dál. Takže jako jednoho koníčka mám třeba sport, tak tohle je další…

Prosazování zákonů jako koníček?

No, prosazování zákonů úplně ne, ale řešení situací. Pořád mi chodí spousta e-mailů, ať z politiky neodcházím, v duchu „kdo bude ty zákony prosazovat, když ne já". Možná i to je hnací motor pro to pokračovat. Zkušenosti mám, takže je chci zúročit. A když to není práce, tak to holt můžeme nazvat koníčkem (smích).

Takže s politikou je proteď konec. Čím se vlastně budete živit? Ta funkce poradce senátora je placená?

Ne, ta je bezplatná. Ale já jsem pracovala vždycky, pořád jsem dělala ekonomické a daňové poradenství, případně účetnictví. Takže to budu dělat dál, možná svou činnost ještě rozšířím, teď toho budu stíhat více.

Řeší Vaši pracovní klienti Vaší politickou příslušnost?

Rozhodně jsme se dohodli na tom, že je nebudu nikde prezentovat. Mohlo by jim to pomoc, ale možná i ublížit (smích). Ale neřeší to. S některými si samozřejmě povídáme, chtějí třeba znát můj názor na určitá politická témata. Ale jinak je to hlavně o práci.

To může být zajímavé, když jim daně dělá známá exposlankyně…

To je pravda. Třeba u jednoho klienta si finanční úřad vyžádal kontrolu a já jsem ho tam zastupovala a předkládala všechny dokumenty. V první chvíli na mě paní udiveně koukala, vážně nevím, co si uvnitř myslela (smích). Ale pak jsme všechno projednali normálně. Je to prostě moje práce.

Komunální volby? To si v tuhle chvíli nepřipouštím

Přemýšlíte o tom, že se do politiky někdy vrátíte? Za rok jsou komunální volby…

Nejdřív jsem o tom nepřemýšlela, ale podobné dotazy už jsem dostala, takže mě to vyprovokovalo k přemítání. Všechny volby jsou daleko, takže jsem o tom neuvažovala. A komunální? Ty si v tuhle chvíli nepřipouštím.

Proč?

Myslím, že jsem pozitivní stopu v Chomutově zanechala, na druhou stranu tu byla i určitá averze a lidi byli naštvaní. A já nevím, jak se to změnilo. Jako poslankyně jsem jezdila po celé republice a lidé mě vnímali pozitivně, ale nevím přesně, jaká je teď atmosféra v Chomutově. Takže komunální volby si teď představit neumím. A ty ostatní? Do té doby už na mě můžou všichni zapomenout (smích).

Budete teď živnostnice, která bude mít jako koníčka prosazování zákonů. Jste tak spokojená?

Jsem. Ještě čtrnáct dní po mém rozhodnutí to bylo těžké. Možná i kvůli těm telefonátům z jiných stran, jestli nebudu kandidovat. Ale den předtím, než se podávaly kandidátky, tak to ze mě všechno spadlo. A jsem šťastná. Dělám si, co chci, řeším běžné domácí a pracovní starosti a nikdo mi nenadává. Protože politikům se hlavně nadává. Teď mi můžou vynadat, když něco zkazím v daních, ale to já se zase snažím mít všechno v pořádku (smích). 

Autor: Josef Dušek

Zdroj: Chomutovský deník

Čtěte více na: http://www.denik.cz/ustecky-kraj/rapkova-kandidovat-za-jinou-stranu-pripadala-bych-si-jako-zradce-20130922-9wid.html