Jakub Chromý Články

30 let ODS

Jistě jste všichni zaznamenali, že Občanská demokratická strana slaví třicet let od svého založení.

ODS byla založena v Olomouci roku 1991. Jejím spoluzakladatelem byl Václav Klaus, který jak víme, byl předsedou strany do roku 2002. Rovněž nelze opomenout jeho fungování v roli předsedy vlády, a to v letech 1992-1998. V neposlední řadě je třeba zmínit, že v letech 2003-2013 zastával úřad prezidenta České republiky.

Cílem ODS vždy bylo, je a bude, prosazování svobody jednotlivce, demokratických principů a kapitalismu, jakožto nosné konstrukce fungování státu a celé společnosti.

Já osobně jsem vstoupil do strany v roce 2014, tedy v roce, který se dá označit jako politicky turbulentní. Přesto všechno jsem věřil, že právě tehdy to bylo třeba, že tehdy nastalo to správné období, kdy můžu být přínosem pro stranu, která utvářela podstatnou měrou přerod České republiky v silnou a sebevědomou zemi uprostřed Evropy.

Byla to právě ODS, která nastartovala proces restrukturalizace hospodářství, jenž se postupně měnilo v moderní tržní ekonomiku. ODS, která umožnila lidem svobodně podnikat a dýchat, aniž by je dusil státní aparát.

Celkově by se dalo napsat, že pro 90. léta 20. století (1990–1999) byla ODS zásadním hybatelem vývoje společnosti.

Toto, do jisté míry melancholické vzpomínání na 90. léta je způsobeno několika faktory. V prvé řadě je to období mého dětství, ale i počínajícího podnikání otce, jenž si doteď pochvaluje snadnou komunikaci s úřady a nulovou buzeraci.

Nicméně, žádný strom neroste do nebe, a celkový blahobyt společnosti zapříčinil, že počala příliš přemýšlet sama nad sebou. Chtěla změnu, z dnešního pohledu prakticky za každou cenu. No, dostalo se jí vrchovatě.

Nebudu rozebírat aktuální vývoj, neboť všichni víme, že je cosi shnilého ve státě českém. Pomalu ale jistě nás dusí oligarchismus premiéra Babiše, komunistické manýry jeho přisluhovačů a „zaklekávání“ berňáku.

Já ale věřím, že tuto epizodu (nejpozději v říjnu tohoto roku) uzavřeme, a opět se pustíme do obnovy důvěry ve stát a tradičních politických stran.

Pevně doufám, že tak jako tehdy, budu i tentokrát pomocnou rukou, stejně jako mí přátelé, kolegové a spolustraníci, kteří jsou mi další rodinou.