Radary aneb všeho moc škodí
Výnos z pokut z úsekového měření rychlosti výrazně poklesl. Protože byly opakovaně deklarovány jako nástroj ke zvyšování bezpečnosti provozu, nikoliv jako nástroj k plnění příjmové strany rozpočtu města, čekal bych oslavný článek ve stylu „Prostě jsme to zařídili“ a my bychom na jiném místě v tomto časopise mohli dát palec nahoru. Reakcí vedení města na tento úspěch ovšem bylo snížení tolerované rychlosti až těsně k technologické odchylce měřícího zařízení a zvýšení pokut. Je tedy naprosto evidentní, že primárním účelem radarů je zejména vylepšovat rozpočet města, bezpečnost je druhotná. Dokonce ani v Praze nejsou limity nastaveny tak přísně a pokuty tak vysoké.
Důsledkem těchto opatření je kolona řidičů ploužících se rychlostí pod 40 km/h s očima upřenýma na tachometr. Tak to totiž dopadá, když neznáte míru. A soudě dle počtu nově instalovaných zařízení bude přituhovat. Pokud máte rádi britský humor, doporučím vám starší film Hot Fuzz. Krásně dokresluje, co se stane, když se městská rada rozhodne implementovat společnosti svou představu dobra a ztratí při tom kontakt s realitou. Pan starosta tomu, tuším, říká vzletně „Švýcarský model“.
Takže až vás pod kopcem na přechodu porazí auto, mějte pro řidiče pochopení. Hlídal ručičku…
