Adéla Kadlecová Články

Události, komentáře: Migrace a bezpečnost

(ČT 24) Evropský azylový systém potřebuje změny – shodli se na tom téměř jednoznačně ministři vnitra osmadvacítky. Současná pravidla je ale potřeba dodržovat, dodává Brusel a kritizuje státy V4 za odpor vůči kvótám na přerozdělení migrantů. Hrozí jim až evropským soudem v Lucemburku. Česko mělo do září přijmout 2 600 lidí, reálně jich převzalo 12. Ministr vnitra Chovanec ale v Bruselu znovu opakoval, že Praha odmítá ustupovat z důkladného prověřování migrantů, které by mohla přijmout a tvrdí, že právě v dodržování bezpečnostních opatření by mohla zbytek Evropy vyučovat. Jak zatím funguje systém kvót v dalších zemích EU? A co reálně hrozí zemím za jeho nedodržování? Spolupracuje už Evropa lépe v bezpečnostních otázkách spojených s migrací a terorismem? A před čím vším se má teď vlastně chránit? Téma Událostí, komentářů pro Adélu Kadlecovou, expertku ODS pro evropské záležitosti.

Celý rozhovor s Adélou Kadlecovou můžete zhlédnout na ČT24.

David BOREK, moderátor:
Česko dál odmítá systém přerozdělování uprchlíků. Podle ministra vnitra Chovance na tom nic nezmění ani hrozba unijním soudem. Do září by Česko podle kvót mělo přijmout až 2 600 běženců. Zatím jich bylo pouhých 12. Kromě tuzemska odmítají kvóty také ostatní země V4, tedy Slovensko, Polsko i Maďarsko.

Bohumil VOSTAL, redaktor:
Středozemní moře mezi Libyí a Maltou. Dobrovolníci tam dál zachraňují uprchlíky a ekonomické migranty ze člunů vypravených pašeráky. Jenže státy Evropské unie rozděluje názor jak s migranty nakládat. Od roku 2014 dorazilo do Evropské unie přes 1,5 milionu běženců. Z válkou zničené Sýrie a Iráku, přes africké státy, až po chudý Afghánistán. A právě tady v Bruselu se na zasedáních evropských ministrů vnitra stupňuje spor o to, jak ulevit Řecku a Itálii, které jsou uprchlickou krizí zasažené nejvíc. Eurokomisař pro migraci Avramopulos trvá na tom, aby členské země přebíraly běžence podle kvót. Jejich odpůrce je připravený hnát před unijní soud v Lucembursku.

Dimitris AVRAMOPULOS, eurokomisař pro migraci /16. 5. 2017/:
Zatímco většina členských států vynakládá úsilí v opravdovém evropském duchu, ostatní pokračují v tom, že neprokazují žádnou solidaritu.

Bohumil VOSTAL, redaktor:
Český ministr vnitra se tomu v Bruselu bránil s tím, že vláda v Praze vysílá policisty a přispívá i finančně. V kritice vidí snahu o vznik stálého systému na přerozdělování migrantů.

Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Bohužel, ten dům, který staví, tedy tu novou azylovou politiku Evropské unie, staví na shnilých základech. Česká republika ty povinné kvóty dlouhodobě odmítá a oni to od nás ví. Podle našich expertů to může být milion euro a také deset milionů euro jako ta prvotní pokuta. A pak to může být pokuta za každý další den neplnění v řádech desítek tisíc euro. Ale, prosím pěkně, to berte opravdu tak, že jsem se na tu stejnou otázku dneska ptal našich lidí a oni mi řekli tato čísla. Nemám to nijak hlouběji ověřeno.

Bohumil VOSTAL, redaktor:
Česko bylo na podzim roku 2015 přehlasované, když státy EU schválily jednorázové kvóty na přerozdělení 120 tisíc migrantů z Itálie a Řecka. Patří k pěti zemím EU, co přebírají nejmíň nebo vůbec. Bohumil Vostal, Česká televize. Brusel.

David BOREK, moderátor:
Ve studiu je s námi odbornice ODS na evropské otázky Adéla Kadlecová. Vítáme vás.

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Dobrý večer.

David BOREK, moderátor:
Přišel také člen zahraničního výboru sněmovny za ČSSD Jaroslav Foldyna. Dobrý večer.

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Dobrý večer. Dobrý večer.

David BOREK, moderátor:
Pan ministr vnitra, váš stranický kolega Chovanec řekl, že český postoj se nezmění a ani pod tou hrozbou případných sankcí, ale to je takový postoj, který vlastně je dost pasivní. Nedá už se nic dělat nebo nebude se nic jiného dělat?

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Nevím, jestli lze to nazvat pasivní nebo... Přiznám se, ta situace je velmi složitá a vypadá to jako takový tanec mezi vejci. Nicméně když se na to objektivně podíváme, tak té naší zemi, České republice, se tento tanec mezi vejci vyplácí. My v této chvíli nejsme postiženi tou krizí, nemáme tu žádné migranty, nemáme velký problém a na druhou stranu ale aktivně se účastníme některých projektů, které řeší tu situaci, to znamená...

David BOREK, moderátor:
Dobře. To je argumentační linka ministra Chovance, ale vy jste použil to sloveso vyplácet se, to se nevyplácí, protože budou sankce. Možná politicky to bude příjemné pro ČSSD, že nebude do voleb tady nějaký zásadní příliv migrantů, což je nepopulární téma v této zemi, ale budou tady sankce, je to tak?

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Tak jak jsem poslouchal pana ministra, díval jsem se na ty, když jsem se připravoval na ten pořad, samozřejmě ta Evropa přichází s návrhem nějakých sankcí, tak máme na vybranou. Buď teda přijmeme ty migranty, anebo prostě zajistíme bezpečnost našich občanů a něco nás to bude stát. Bohužel.

David BOREK, moderátor:
Třetí možnost není.

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Třetí možnost není.

David BOREK, moderátor:
Není.

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Třetí možnost. Já si myslím...

David BOREK, moderátor:
Přijmout uprchlíky nebo platit a zachovat si svůj odmítavý názor.

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Já si myslím, že to není buď, anebo. A to, že vláda ten systém, který je nefunkční, odmítá, je v zásadě správné. Ale myslím si, že tato taktika vlády, prostě počkáme a uvidíme, z dlouhodobého hlediska se nevyplatí. A včera jsme od pana premiéra slyšeli a na volebním shromáždění Hospodářské komory, že chce za každou cenu být v jádru Evropské unie. A musíme si uvědomit to, že pokud chceme být v tom jádru, v té první rychlosti, tak to samozřejmě znamená i to, že budeme součástí nějakého společného azylového migračního systému.

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
To samozřejmě, asi se na tom shodujeme, na tom, že chceme být. Dneska jsem byl přítomen té diskusi s paní eurokomisařkou.

David BOREK, moderátor:
Ale to se shodujete se zástupci třeba, jako je Bohuslav Sobotka, je to tak?

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Občanských demokratů. Ano. Shodujeme se na tom, že v rámci sociální demokracie, že chceme být...

David BOREK, moderátor:
V tom tvrdém jádru nebo v tom...

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Ano, že chceme být součástí té jednotvaré Evropy, té silné Evropy. Myslím si, že Česká republika na to má. Podívejte se, Evropská unie v poslední době, a já to řeknu velmi jakoby, velmi pouličně, přijímala kdekoho.

David BOREK, moderátor:
Teď se trochu bojím.

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Budu se snažit být vždycky slušný. Nicméně Evropská unie se chovala, jako smrt brala kdekoho a vytvořila si vlastní problém, nebyla na něj připravená, a to je důsledek v této chvíli. Myslím si, že Česká republika hospodářsky i politicky má na to, aby byla součástí té pevné Evropy.

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Opět říkám, pokud vy jste mi tady dal dvě varianty, buď přijmout uprchlíky, nebo platit, tak pokud po mně chcete to třetí řešení, které, bohužel, je jaksi trošku dlouhodobější, je to, aby se Česká republika vyjednala výjimku ze společné azylové migrační politiky, tak jako má například Dánsko.

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Dánsko je velmi specifické v tom a je takové po té Británii velmi vyhraněno v těchto věcech v Evropské unii. Já si myslím, že nám se vyplatí spíš ten postup společný s těmi státy V4. Myslím si, že ta koordinace naší zahraniční politiky s V4 je velmi významná a v zásadě v této chvíli, když se podíváte na, na to, co zní z Rakouska. Rakousko se přiblížilo velmi postojům V4. Čili pojďme koordinovat naše postoje v rámci Evropy i s Rakouskem. A to si myslím, že už je velká síla k tomu najít nějaké východisko přijatelnější pro ten náš názor. Já si myslím, že to i, promiňte, že vám do toho skočím. Když Slovensko bylo v předsednictví Evropské unie, tak navrhovalo určité způsoby a formy „jak se vykoupit“ z tohoto velmi problémového. Dneska Malta se vrací zpátky.

David BOREK, moderátor:
Tohle není řešení?

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Je to samozřejmě řešení. Ta jakási flexibilní solidarita, kterou Slováci nabízeli, si myslím, že bylo velmi rozumné východisko. Malta teď, pokud vím, zůstala nějak na půli cesty. To znamená, říkala: musíte přijmout určité, určité procento toho, té kvóty, a potom vám dovolíme určitou flexibilitu. Ale to přece neřeší ten problém, že ty kvóty nefungují. To znamená, neřeší to problém prevence těch sekundárních pohybů těch migrantů potom.

David BOREK, moderátor:
Já bych teď tady ještě, s dovolením, se vrátil k tomu předchozímu podtématu, tedy buďto česká výjimka, anebo změna vůbec smluv, změna Lisabonské smlouvy. Proč ČSSD, alespoň ústy Bohuslava Sobotky, říká, že to není nic moc perspektivní nápad, což může znamenat, že vlastně s tím ČSSD ani sama vnitřně nesouhlasí, že by se měly měnit smlouvy? Dodejme, že to je základní, skoro ústavní kvaziústavní vlastně mechanika nebo procedurální rámec fungování a hlasování v Evropské unii.

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Myslím si, že my to v této chvíli tak rigidně vydiskutované nemáme, abychom řekli souhlasíme, nesouhlasíme. Já si myslím, že je část lidí v ČSSD, kteří jaksi reagují na tu reálnou současnou situaci a možná bychom se dostali k tomu, že se, řekněme, že jsme eurooptimisti a my jsme ti eurorealisti a my se dostáváme k těm eurorealistům, čili budeme muset přistoupit k nějakým změnám. Ale dovolím si ještě jedno číslo.

David BOREK, moderátor:
Mně přijde pikantní, že po deseti letech jste pozdvihl prapor zahradilovského slovníku - eurorealisté.

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Já jsem se dneska dokonce s panem předsedou občanských demokratů při diskusi...

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Vítejte.

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
...s paní evropskou komisařkou shodl, ale jenom dovolte mi ještě jedno číslo. Nastolily se kvóty, je tady 160 tisíc uprchlíků, kteří se měli rozdělit mezi ty tzv. špičkové západní země, ale oni si vzali jenom 18 tisíc. Čili oni také neplní to, na čem se dohodli.

David BOREK, moderátor:
Změna smluv, to zase ODS říká, že ano, ale není to iluze, že se 27 nebo 28 zemí domluví na opravdu něčem, co by opět 27 vlád, parlamentů, popřípadě voličů odsouhlasilo a což by v některých případech, u některých zemí znamenalo, že jejich, buďto to narazí na nesouhlas, anebo to prostě bude znamenat, že jejich vliv klesne a naopak vliv třeba Česka a podobných států vzroste. Prostě schopnost blokovat některou legislativu evropskou.

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Myslíte, že by znovu došlo k nějakému přepočítávání toho vážení hlasů a tak dál?

David BOREK, moderátor:
Proč by eurooptimisticky naladěné státy nebo politické reprezentace typu Německa, Lucemburska, Belgie souhlasily s něčím, co přesouvá pravomoci z Bruselu do Prahy, do Budapešti, do Varšavy, do jiných členských zemí? Není to iluze, že o tom mluvíte, že to může vůbec projít?

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Změna smluv si myslím, že bude nevyhnutelná i jaksi v souvislosti s odchodem Velké Británie z Evropské unie.

David BOREK, moderátor:
Ale to budou spíš takové aritmetické věci typu vážení hlasů.

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Nejsem si úplně jistá. To jsou věci, které se týkají rozpočtu, vážení hlasů, ale třeba taky teritoriální platnosti primárního práva Evropské unie.

David BOREK, moderátor:
Tam si myslíte, že je tedy reálné, že to může dojít?

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Tam si myslím, že bude nutné ty smlouvy změnit. Ale když se podíváte na výsledek schůzky Merkelová-Macron před několika dny, tam prostě německá kancléřka připustila, že změna smluv prostě je ve střednědobém výhledu reálná a nutná.

David BOREK, moderátor:
Bylo chybou, že ČSSD v době, kdy se v Česku ratifikovala Lisabonská smlouva, byla jasně pro Lisabonskou smlouvu? Vy byste byl stejně pro Lisabonskou smlouvu teď, jako jste byl tehdy?

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Já se přiznám, že ta situace se výrazně změnila. Doba, kdy se ratifikovala smlouva, a situace v dnešní době, kdy o tom chceme diskutovat, je také úplně jiná. Já jsem takový, znovu opakuji, eurorealista, a v ČSSD bylo v té dané chvíli víc eurooptimistů, čili asi bych hlasoval také jinak.

David BOREK, moderátor:
Ještě mi řekněte, pane Foldyno, k té vámi proklamované pozitivní spolupráci V4. Jak rozumět tomu, že v Evropském parlamentu při projednávání rezoluce kritizující Maďarsko to byli europoslanci za ČSSD, kteří tuto rezoluci podpořili? Byla to chyba?

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Tady já musím přiznat určitou disproporci v tom pohledu na celou tu věc. Ano, z mého pohledu to byla chyba. Ano, já řeknu za sebe, ale v této chvíli nemohu tvrdit, že to je názor v rámci ČSSD. Za sebe řeknu ano, toto byla chyba. Poslanci za sociální demokracie v Evropském parlamentu by měli více dbát na to, co je realitou současnosti a mít trošku odvahu se k té realitě přihlásit.

David BOREK, moderátor:
Europoslanci za ODS byli proti rezoluci, ale není opravdu Maďarsko trochu anomální v některých svých krocích?

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Maďarsko je standardní demokratickou zemí evropskou, je členem Evropské unie, fungují tam demokratické instituce. Současná politická reprezentace je výsledkem demokratických voleb. Myslím si, že Maďaři si své problémy mají řešit v Maďarsku a jaksi nemají být nějakým způsobem políčkováni z Evropského parlamentu.

David BOREK, moderátor:
Já vám prozatím děkuji. My se ještě dostaneme k jiným zahraničně-politickým aspektům za chvíli. Jaroslav Foldyna, Adéla Kadlecová.

David BOREK, moderátor:
Pátým měsícem funguje Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. Má řadu kritiků. Premiér Bohuslav Sobotka ale ocenil, že úřad dodává cenné informace policii, armádě i tajným službám.

Anna KLÍMOVÁ, redaktorka:
Skautka, která se 1. května postavila neonacistům. Příběh světoznámé fotky teď pokračuje na internetu.

redaktor /citace/:
„Policie i uživatelé Facebooku nahlásili stránku, která vyzývala k lynčování studentky známé z prvomájového průvodu.“

Anna KLÍMOVÁ, redaktorka:
Tým Centra proti terorismu a hybridním hrozbám před měsícem upozornil taky na dezinformaci, podle které žije v Česku 100 tisíc migrantů.

Benedikt VANGELI, vedoucí Centra proti terorismu a hybridním hrozbám:
Tohle byla reakce konkrétně na Nelu Liskovou, známou zakladatelku „Doněckého konzulátu“.

redaktor /citace/:
„V České republice žije cca 500 tisíc cizinců. V roce 2016 dostalo 450 osob mezinárodní ochranu. Kde se vzalo 100 tisíc?“

Anna KLÍMOVÁ, redaktorka:
Poslední podobný případ je na twitterovém účtu z konce prosince. S rezervou proto zatím činnost centra hodnotí akademici a novináři.

Petr HONZEJK, komentátor, Hospodářské noviny:
To centrum má smysl, ale to, co zatím sledujeme, je spíše jakýsi betaprovoz.

Jan JIRÁK, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, FSV UK:
Ale je evidentní, že je neviditelné, že jaksi nerezonuje do veřejnosti.

Anna KLÍMOVÁ, redaktorka:
S dosavadními výsledky je ale vedoucí dvacetičlenného týmu Benedikt Vangeli spokojený. Centrum analyzuje otevřené zdroje. Když narazí na dezinformaci ohrožující bezpečnost státu, upozorní na ni a vyvrátí ji.

Benedikt VANGELI, vedoucí Centra proti terorismu a hybridním hrozbám:
Je rozdíl mezi tím, co byly naše cíle a co byly zřejmě cíle a představy těch, kteří vedli ty dezinformační kampaně proti nám a o nás.

Anna KLÍMOVÁ, redaktorka:
Před cenzurou internetu varoval ještě před vznikem centra prezident Miloš Zeman.

Miloš ZEMAN, prezident republiky /26. 12. 2016/:
Proto bych si nepřál, aby naše ministerstvo vnitra bylo jakýmsi novodobým Koniášem.

Anna KLÍMOVÁ, redaktorka:
Z pohledu evropských institucí je ale zřízení důležitý krok. Zejména před podzimními volbami.

Thorbjorn JAGLAND, generální tajemník Rady Evropy:
Konkrétní opatření by se měla vítat, když jde o dobrou ochranu volebních procesů.

Anna KLÍMOVÁ, redaktorka:
Podle ministra vnitra bude příspěvků s blížícím se termínem voleb přibývat. V příštích měsících taky centrum plánuje navázat spolupráci s dalšími úřady. Třeba s resorty zahraničí nebo obrany. Redakce a Anna Klímová, Česká televize.

David BOREK, moderátor:
S námi tu stále jsou Adéla Kadlecová a Jaroslav Foldyna. Pane Foldyno, prosím, vysvětlete mi, ten názor Bohuslava Sobotky na to centrum a obecně na boj proti dezinformacím je velmi vstřícný. To je nejzásadnější možná názorový rozpor mezi vámi a vedením ČSSD? Protože vy se dlouhodobě vyjadřujete proti tomu centru.

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Já souhlasím s tou částí, že ta hybridní hrozba formou dezinformací je dneska velmi aktuální záležitost, velmi rozvinutá. Myslím si že, to je nutné se tomu věnovat, ale nejsem si jist nebo respektive jsem si jist, že to nevyřeší nějaké centrum na ministerstvu vnitra, které bude říkat, co je a co není pravda. My žijeme v zemi, ve které jsou nezávislá média, ve které je veřejnoprávní Česká televize, takže já bych se spoléhal na tyto zdroje. A já si myslím, že tento národ není národ tupců a hlupáků, kteří by si nedokázali ověřit celé řady zdrojů. To o těch migrantech, to je přeci velice trapná dezinformace, to si každý může ověřit nějakým způsobem. Já jsem četl, jak v České republice budou migranti dostávat 21 tisíc. To je nesmysl, který běhá po internetu, lidi si to přeposílají. To je úplná hloupost a stačí se zeptat prvního poslance, podívat se na web parlamentu, vlády. Nikde tam nic takového nenajdete. Čili já k tomu nepotřebuju centrum, které se bude vyvíjet, nepotřebuju k tomu ani Evropské hodnoty s nějakým panem Jakubem Jandou. To si myslím, že je pod úroveň této země.

David BOREK, moderátor:
A až sem to znělo, jako by mluvil nějaký novinář, dejme tomu, v zásadově sociálnědemokratické orientace, ale vy jste politik a vy jste člen zahraničního výboru, tak se ptám, jestli s tím něco uděláte, protože tady je evidentně docela v zásadní otázce nesoulad. Vy s tím nebudete nic dělat? Má Bohuslav Sobotka mít nadále a Milan Chovanec podporu a právo se takto stavět k tomu centru a k jeho profilaci?

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Nevím, jestli... Především znovu začnu od toho začátku. Je velice nutné, aby v České republice jsme se tomu nějakým způsobem věnovali, zejména věcem, které jsou implikovány ze zahraničních zdrojů jako. To si myslím, že je součást...

David BOREK, moderátor:
To jsme si vyjasnili, ale vy jste řekl, že to celé je zbytečné. Tak se ptám, jestli...

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Ale nemyslím si, že to...

David BOREK, moderátor:
Přetavíte to v něco, v nějaké zadání pro Bohuslava Sobotku, pro Milana Chovance?

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Já si myslím, že ano, samozřejmě. Mají na starosti mít bezpečnostní složky, nikoliv nějaké centrum, které vzniklo na ministerstvu financí, které se skládá, neznám ty lidi. A druhá věc je. Pro mě je naprosto nedůvěryhodné, aby se nějaká nevládní organizace, jako jsou Evropské hodnoty a v ní figuruje pan Jakub Janda, prostě vyjadřovalo v této zemi k takto důležitým věcem. Já tomu nerozumím vůbec.

David BOREK, moderátor:
Váš názor jako ODS?

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Na co?

David BOREK, moderátor:
Na to Centrum proti hybridním hrozbám.

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Já bych souhlasila s tím, že to centrum je opravdu trošku neviditelné. To, že se věnují analýze otevřených zdrojů, což znamená nejenom veškeré jaksi internetové zdroje, sociální sítě, to kvantum, těch informací je strašně moc. Pokud to dělá dvacet lidí, jsem trošku skeptická k tomu, že jsou schopni opravdu podchytit všechno. Nicméně nebavme se teď o tom, kolik to centrum má lidí. To, co je podstatné, je to, že aby to centrum bylo opravdu v nějaké součinnosti s tím, co dělá Národní bezpečnostní úřad, respektive Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost, a aby jeho výstupy byly v souladu s tím, co je reálná potřeba a co jsou reálné jaksi vstupy a výstupy našich informačních a bezpečnostních složek. A samozřejmě v okamžiku, kdy nastává trošku kritické období, což nás teď čekají parlamentní volby, tak je potřeba, aby tyto všecky složky nejenom byly třeba posíleny personálně, ale spolu daleko více spolupracovaly, ale dávaly i reálnou službu nejenom občanům, ale třeba politickým stranám. Teď ve Velké Británii mají volby 18. června. Podle mé osobní zkušenosti jejich národní úřad pro kybernetickou bezpečnost sekunduje své experty do ústředí politických stran, kde jim jaksi velmi konkrétně radí v tom, jak se mají obrnit proti jakýmkoliv kybernetickým například útokům na jejich infrastrukturu.

David BOREK, moderátor:
Dobře. Podobná otázka jako na pana Foldynu. Přetavíte tento svůj názor v něco konkrétnějšího? Je tady opět takový zvyk z posledních měsíců, že sněmovna úkoluje nebo minimálně má stanoviska, popřípadě návod pro ministry nebo pro předsedu vlády, co má dělat, co nemá dělat. Budete jako ODS iniciovat něco podobného, tedy změníte, jestli jsem pochopil správně vaše slova, změňte trochu záběr onoho centra a více ho propojte s Národním bezpečnostním úřadem? Nebo se bavíme opět jenom v rovině komentáře?

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Já si myslím, že bude ještě čas na to nějakým způsobem vyhodnotit, jaké jsou výstupy tohoto centra.

David BOREK, moderátor:
Čili do voleb ne.

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Já si myslím, že ty volby budou takovou zátěžovou zkouškou tohoto centra, zda je opravdu schopno nějak reálně ke kybernetické bezpečnosti České republiky přispět.

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Já si myslím, že by se tomu měly věnovat profesionální složky, jako je Bezpečnostní informační služba a další.

David BOREK, moderátor:
Prostě úplně zrušit a nechat to tajným službám.

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Přesně tak, ano.

David BOREK, moderátor:
Ta citlivost voleb a toho, že politické strany v těch volbách můžou být také ovlivňovány působením dezinformací.

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Jsme svědky toho, že majitelé médií diktují svým novinářům, o kom a co mají psát. Nedávný případ. Já chápu, že to je, zdroj je podivný, nicméně pravda tam nějaká byla.

David BOREK, moderátor:
Dobře, ale to není hybridní hrozba v tom smyslu...

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Není to hybridní hrozba, ale je to stejně...

David BOREK, moderátor:
...že zahraniční mocnost se snaží ...

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
...má to stejné účinky jako ta hybridní hrozba. Jestliže bych měl vliv na Českou televizi a poroučel vám, o kom budete mluvit a kom nebudete mluvit, bude to velmi nepříjemné. A v některých médiích soukromých se takto děje.

David BOREK, moderátor:
No.

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
To si myslím, že je víc nepříjemné než to, o čem tady mluvíme v této chvíli.

David BOREK, moderátor:
Čili v tuto chvíli nepovažujete za nějaký možný zajímavý, možná zlověstně zajímavý moment té nadcházející kampaně to, že by tady byly snahy ze zahraničí ovlivňovat české veřejné mínění? A což zdůrazněme, za pár měsíců jdete do voleb.

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Znovu opakuji, od toho tady máme bezpečnostní služby, které se těmto věcem věnují a zvyšuje se na to rozpočet. Ministerstvo vnitra zvyšuje rozpočet a myslím si, že tím se také zabývají. Profesionalizovat tuto práci.

David BOREK, moderátor:
Jsou v Česku ruští agenti? A teď nemyslím takové ty agenty, které možná známe z nějakých karikatur studenoválečnických filmů, ale prostě lidé ve veřejném prostoru, kteří jsou financováni Ruskem?

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Já tuto informaci nemám nějak podloženou a neumím ty lidi pojmenovat.

David BOREK, moderátor:
Také nejsme u soudu. Ptám se jenom, co se říká.

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Přesně tak. Ano, říká se to. Jenom když se podíváte na to, jak jaksi je disproporčně objemné personální obsazení ruské ambasády v České republice, tak se můžeme pouze domnívat, co tito lidé dělají a nedělají. Ale nechtějte po mně, abych já zde tady jmenovala, kdo je a není ruský agent.

David BOREK, moderátor:
Není to proto, že byste ta jména věděla, akorát to nechcete teď říct.

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Opravdu ne.

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Podívejte se, je přirozené, že ty velké země a velké mocnosti, globální mocnosti mají své informační služby, ať jsou to Rusové, nebo Spojené státy. Všichni je mají nějakým způsobem. A kdybychom teď chtěli vést tu diskusi o těch ruských agentech, já myslím, že bychom se dostali na úroveň Švejka z Putimi, z té strážnice, a to si myslím, že není potřeba. V této chvíli prostě na to máme profesionální sbor bezpečnostních služeb, které to mají na starosti. My jsme politici a v této chvíli ta diskuse detailní nám nepřísluší. Já souhlasím s kolegyní.

David BOREK, moderátor:
Jak se díváte na to, že v té debatě, která se kvůli různým věcem vyostřuje a polarizuje do jakéhosi souboje Ruska versus Západu, tak dost často lidé, kteří mají občas vůči Rusku smířlivější postoje, do toho tábora bych možná zařadil i vás, jsou nálepkováni jako ruští agenti a lidé, kteří jsou zase vstřícnější vůči Západu, jsou nazýváni agenty, teď nevím, jestli Bilderbergu nebo Clintonové a spol., prostě to agentování.

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Agentománie samozřejmě a to nálepkování, to je velmi zaběhlá tradice. V této chvíli se vrací, v 50. letech jsme byli velice jaksi svědky toho, co se tady dělo a bohužel, v této chvíli část lidí si myslí, že bude vytvářet seznamy a ukazovat na ty... Já si myslím, že to je taková karikatura.

David BOREK, moderátor:
Ale ODS se definuje jako jednoznačně prozápadní politická síla.

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Ano.

David BOREK, moderátor:
Vyplývá z toho, že to... Opět, nekarikuujme to do nějakých studenoválečnických obrázků skutečně agentů, ale to vymezování se proti ruské propagandě, proti ruským vlivovým aktérům v této zemi sdílíte?

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Nesdílím, protože právě toto nálepkování a polarizace společnosti je to, o co těm, kteří vůči nám vedou určitou hybridní válku, a jejíž součástí je psychologická válka, tak to je přesně to, o čem těmto jaksi živlům jde. To znamená, opravdu nenaskakujme na tento diskurz, že ten, kdo nějakým způsobem nejde na konferenci evropských hodnot, je proevropský nebo protievropský nebo proruský. Tak si myslím, že bychom na to neměli trošku jaksi naskakovat.

David BOREK, moderátor:
Napadlo vás někdy, a nechci slyšet jména, ale přece jenom takové varování v hlavě, že někteří lidé, kteří s vámi názorově soucítí nebo souzní, tak je to až podezřelé, že... Teď nevím, jak to naformulovat. Jestli vás opravdu nenapadlo... Já to slovo agent, já to slovo agent...

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Jestli mně ti ruští agenti nepíšou na Facebooku? Ne...

David BOREK, moderátor:
Možná vlastně ano, možná takto jsem to možná myslel.

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Možná, že někteří jo. Možná, že mi píšou i američtí agenti. Já jsem takový...

David BOREK, moderátor:
Napadlo vás to někdy?

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
...kosmopolita.

David BOREK, moderátor:
Ono se říká to, že jsi paranoidní neznamená, že po tobě nejdou. Jestli prostě když opravdu dáme za závorku to, že nemá smysl z každého pro nebo protiruského názoru udělat agenta, že někteří...

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Přiznám se, podívejte se, přiznám se...

David BOREK, moderátor:
...že to je někdy podezřelé.

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Přiznám se, že jsem měl pocit z některých věcí, s kterými jsem se setkal, že nejsou obvyklé a obešel jsem je, odešel jsem od nich, protože jsem občan České republiky a respektuju to, kde žiji a nepotřebuju mít žádný kontakt s žádnými... Ani nechci být součástí ani té americké, ale ani té ruské.

David BOREK, moderátor:
Americký vliv v ODS. Opět, zdůrazněme, je to karikatura? Já se na to ptám úmyslně, abychom tedy v tomto pořadu, který má ambici být serióznější a jít do hloubky, abychom demaskovali, anebo trochu více plastičtěji pospali ty karikatury. Karikatura ODS občas ze strany odpůrců Západu nebo kritiků Západu je, že to je prostě strana, teď opět neříkám američtí agenti, ale prostě strana, která je napojená na názorové proudy a názorové aktéry a možná i nějakými finančními toky z Ameriky, popřípadě ze západní Evropy.

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Pokud mohu říct, tak byste nenašel v současné ODS žádné finanční toky ze Spojených států, ale ono...

David BOREK, moderátor:
Mně spíš šlo prostě, jestli... Opět taková jako žárovička v hlavě, když jste něco zaznamenala třeba s lidmi, kteří, opět názorově s vámi souzní, na jejich propojení, na jejich napojení...

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
To přece souvisí obecně. To přece souvisí s celým tím konceptem nějaké jako měkké síly a nějaké vlivové politiky. To, že ODS se tady 25 let nějakým způsobem vymezuje jako proatlantická strana, tak je logické, že jsme v dlouhodobém kontaktu například s republikánskými nadacemi, máme úzký kontakt na národní republikánskou radu, jejíž místopředseda je teď poradcem Donalda Trumpa. To znamená, to jsou velmi přirozené věci, které jsou dlouhodobé, a které zde byly daleko dřív, než zde tady vznikla debata o amerických či ruských agentech.

David BOREK, moderátor:
Doufám, že jsme skutečně to trochu vzali hlubším stylem, než bývá ta zploštělá občas debata ve veřejném prostoru. Děkujeme. Adéla Kadlecová, Jaroslav Foldyna. Děkujeme. Na shledanou.

Jaroslav FOLDYNA, člen zahraničního výboru PS PČR /ČSSD/:
Také děkuji. Na shledanou. Hezký večer.

Adéla KADLECOVÁ, expertka strany pro evropské záležitosti /ODS/:
Děkuji.