Miloslav Kůta Články

Rozhovor s kandidátem č. 39

Jaké úspěchy Jičín zaznamenal za období, kdy byla ve vedení Občanská demokratická strana?
ODS vede 14. rok město a myslím, že úspěchů, na kterých se podílela, je dlouhá řada. Sportoviště, upravené centrum města, zámecký park, nová tělocvična na 1. Základní škole, přestavba 2. Základní školy, koupaliště a mnoho dalších akcí a aktivit.

Čemu by měl kraj z Vašeho pohledu více přispět k rozvoji měst a obcí?
Jako sportovec to vidím především v oblasti sportu, sportovního vyžití mladých ve spolupráci se školami. Na druhou stranu bez podpory kraje si nelze chod města představit, myslím, že i v našem případě je toto přiměřeně na dobré úrovni.

Krajští zastupitelé za ODS si vedli jako opozice podle Vás v minulém volebním období dobře?
Neměli určitě dobrou pozici vzhledem k přehmatům svých vrcholných politiků, přesto ale nazývali věci pravými jmény, tak jak jsou, nic nepřikrášlovali a jednali se znalostí věci.

A jak si podle Vás vede obecně ODS v regionu i celostátně?
Těžko říci, možná ji schází menší pozitivní agresivita, bojovnost. Její představitelé na všech úrovních by se neměli bát častěji říci i nepříjemné věci, ale ty pak také fundovaně zdůvodnit. Měli by více poukazovat mediálně na úspěchy měst, ale i dalších subjektů, které úspěšně fungují pod vedením ODS.

V komunální politice pracujete již deset let, na radnici jste působil dva roky jako místostarosta. Před tím jste byl řadu let ve sportovních komisích města. Co v současné době Jičínu schází?
Co se týká sportu, tady je velice slušná úroveň, a to nejen některých sportovních oddílů a tělocvičen, ale i dalšího sportovního zázemí. Jičínu by jistě prospěla ještě jedna sportovní hala, kde by se dala hrát nejen házená ale také třeba florbal atd. O tomto již uvažovalo zastupitelstvo v předminulém období. Ale, když se postavila nová tělocvičně na ZŠ 1, tak z toho sešlo. Stejně jako všechna sportoviště v Jičíně, i tato tělocvična je plně využívána veřejností. Obecně by měli lidé pochopit, že ač si o tom myslí, co chtějí, sportovní hnutí hýbá ekonomikou na celém světě. Někteří lidé, kteří sport neustále zatracovali, si najednou uvědomili, že například i toto odvětví šetří finance formou prevence - třeba konkrétně ve zdravotnictví. Městu v současné době chybí především větší soudržnost komunálních politiků!

Proč jste se rozhodl kandidovat a v jaké komisi případně výboru byste chtěl v krajském zastupitelstvu pracovat?
Kandiduji proto, abych podpořil pravicovou politiku a jako krajský zastupitel pomohl městu Jičín. Rád bych působil ve školské či sportovní komisi.

Jste znám svými názory na podpora tělesné výchovy ve školních zařízeních, zvláště na základních školách. O jakou zásadní problematiku se zde jedná?
Rád bych zmínil jen nepatrný zlomek problémů, které se týkají sportování dětí, které navštěvují základní školy. Asi není třeba konstatovat, že podpora sportování má nezaměnitelný, zásadní vliv na celou populaci. Na tuto podporu však naši předchozí ministři školství prakticky zapomněli. To, že počty sportujících dětí rapidně ubývá, je zřejmé. Lákadla, která naši nastupující generaci zahlcují, jsou příliš neodbytná. Děti raději sedí u svých počítačů a hrají celé dny různé hry, které mají jen málo společné s praktickým životem, vyjma snad jen zabíjení a násilí. Těchto veličin kolem sebe vidíme neustále až příliš. Co nám tedy brání v tom, abychom děti ke sportu opětovně přitáhli? Důvodů najdeme hodně, jedním z nich je, bohužel, neutěšená finanční politika Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Podíváme-li se na soutěže, které organizuje Asociace školních sportovních klubů (AŠSK), řekneme si, „Co to po nás ti tělocvikáři chtějí? Vždyť mají soutěží prakticky na každý týden". Ano, soutěží je dostatek, jejich pestrost také, ale jejich finanční krytí prakticky chybí. Voláme po zlepšených výkonech našich reprezentantů v různých sportech, od kopané, přes plavání po házenou. Kde však vybírat nové a nové talenty? Soutěže AŠSK končí často jen v místních kolech, nebo okresních. Více se měření sil žáci ZŠ nedočkají, ať jsou sebelepší. AŠSK tvrdí, že nedostává peníze na všechny sporty nebo pouze jen na některé. V praxi to znamená, že si školy musí hradit náklady na účast v republikových nebo již v okresních a krajských kolech. Do pasti se tak dostávají školy, kde učitelé tělesné výchovy pracují dobře, vychovávají talentované děti ve více sportech. Rozpočty škol jim start na vyšších kolech prakticky neumožní.

Problém je tedy ve financích?
Vzhledem k tomu, jaká je situace ve financování sportovních akcí, mi přijde úplně zcestné vymyslet jakési pseudosoutěže, vlastně totožné, jako pořádá AŠSK, ale věnovat na ně pěknou hromádku peněz. To se stalo v letošním roce, kdy bývalý ministr „vymyslel" dvě souběžné soutěže se soutěžemi AŠSK a věnoval jim pět milionů Kč. Na dotaz, proč tolik peněz do dvou sportů (košíková na SŠ a florbal na ZŠ) odpověděl, že se děti musí hýbat, že se uvidí v televizi, že je tělocvik nebaví, že jsou to nejoblíbenější sporty atd. To, že v těchto sportech pořádá své soutěže AŠSK jaksi pominul. Tvrzení, že přijdou do tělocvičny další adepti, byla též mylná. Hrály děti, které již dělaly tyto hry závodně, žádné nové hráče to nepřineslo, jen vysoké náklady. Pět milionů korun by stačilo na zajištění všech tradičních soutěží AŠSK až prakticky do republikových finále. To pan ministr asi neviděl. Asi také zapomněl říci, kolik peněz si vyúčtovala firma, která tyto turnaje propagovala a organizovala. To by bylo zajímavé číslo.

Jsou sportovní soutěže na školách všelékem?
To určitě nejsou. Zmíněnými turnaji urazil poctivě pracující tělocvikáře, kteří učí své děti všem sportům, ať jsou jakkoli obtížné a složité. Zvýhodnil neskutečně dva sporty a určitě nenakládal efektivně s financemi. V našem městě existuje řada sportovních soutěží, kterých se zúčastní mnoho žáků. Jejich počet je však menší a menší. Učitelé také nemají zájem pořádat turnaje či sportovní klání bez náhrady, ne vždy obětují svůj volný čas, když vidí, jak je jedna skupina sportů neúměrně zvýhodněna. Nemůžeme se divit, že přibývá alkoholiků, drogově závislých, kuřáků, záškoláků již v brzkém věku, když žákům nejsme schopni nabídnout kvalitní soutěže, ale ne na úkor druhých. Musíme si uvědomit, že každá koruna věnovaná na sport, se několikanásobně vrátí. Lidé budou zdravější, ubudou náklady na léčbu alkoholiků, narkomanů, ale i jinak nemocných lidí. To bychom měli mít na mysli a také při tvorbě rozpočtů na všech úrovních od města po republiku na to nezapomínat.

Je něco, co Vás v poslední době potěšilo? Zřejmě to pro Vás jako dlouholetého hráče i trenéra házené budou úspěchy tohoto sportu, ne?
Samozřejmě sportovní úspěchy některých klubů v Jičíně. Konkrétně třeba oddíl házené, orientační běh, kopaná. Prakticky amatérský klub házené bojuje o nejvyšší příčky v naší extralize. Získal několik titulů Mistr ČR od žáků po starší dorost. Zde se právě projevuje práce s mládeží. Je nutné podchytit děti ke sportu již od předškolního věku.

Co Vás naopak rozzlobilo?
Ješitnost a nesoudnost některých lidí. Také to, že upřednostňují své zájmy nad zájmy ostatních občanů. Myslím si, že někteří jičínští zastupitelé se neuvědomují, že tam jsou za lidi a ne za sebe. Což bohužel dávají jasně najevo. Nemělo by se na městech našeho typu v zastupitelstvech takto politikařit. Bohužel to začalo již před čtyřmi lety a v červnu to vyvrcholilo odvoláním starosty a mým odstoupením z funkce místostarosty.

Jaké máte koníčky či záliby?
Míčové hry – především házenou, rád hraji i košíkovou a volejbal, lyžování, vážnou hudbu, četba historické a válečné literatury, poslech skupina Pink Floyd.

Máte svůj osobní vzor?
Můj politický vzor je Margaret Thatcherová, bývalá britská premiérka. Nebála se nepopulární politiky a dokázala si v zemi sjednat pořádek.