Provozní výdaje města rostou rychleji než příjmy a spotřebovávají prostor, který by město potřebovalo na investice.

Reaguji tímto na komentář pana Milana Brabce, vedoucího komunikace města Vimperk, který byl zveřejněn dne 19.5.2026 pod mým článkem na vimperk.eu. V tomto komentáři zaznělo mimo jiné tvrzení, že moje vyjádření k rozpočtu města „hraničí se šířením poplašné zprávy“.

Toto považuji za velmi nešťastné vyjádření. Nešířím žádnou poplašnou zprávu. Pouze upozorňuji na základní finanční realitu města, kterou je potřeba otevřeně pojmenovat. Pokud má veřejnost rozumět tomu, co si Vimperk může nebo nemůže v příštích letech dovolit, je nutné o těchto číslech mluvit srozumitelně a pravdivě.

Trvám na svém názoru, že na konci roku 2026 budou finanční rezervy města prakticky vyčerpány. Pokud bude město chtít realizovat nové investice, bude muset vedení města zajistit další finanční zdroje. A tím nemyslím pouze dotace. U každé dotace je potřeba také vlastní podíl města a řada investic se bez dotací financuje zcela.

Problém není jen v jednom rozpočtu. Problém je v dlouhodobém vývoji

Není nutné se nyní dlouze zabývat tím, že ve střednědobých výhledech rozpočtu byly v minulých letech často uváděny kapitálové výdaje jen symbolicky, například ve výši 10 milionů Kč ročně. Tento bod chápu. Vedení radnice tím v podstatě říká, že dlouhodobější plánování investic neřešilo přesně ve výhledu, ale nechávalo vše až na konkrétní rozpočet daného roku. Osobně bych ale preferoval jiný přístup. Pokud město plánuje na dva až tři roky dopředu a má rozpracované konkrétní projekty, mělo by mít také skutečný plán příjmů, výdajů a investic. Jen tak lze včas říci, kolik peněz bude potřeba, které investice jsou prioritní a které bude nutné případně odložit, protože na ně město jednoduše nebude mít.

A právě tady se dostáváme k podstatě problému.

Provozní výdaje města rostou rychleji než příjmy a spotřebovávají prostor, který by město potřebovalo na investice.

Strategický plán města se začal připravovat v roce 2019. Proto je logické hodnotit vývoj financí města za období 2019–2026. To je dostatečně dlouhá časová osa, která ukazuje, kam se městský rozpočet posunul.

Podle rozpočtových údajů se za posledních sedm let zvýšily běžné provozní výdaje města, tedy výdaje bez investic, přibližně o 127 milionů Kč ročně. V roce 2019 činily běžné výdaje přibližně 152 milionů Kč, zatímco v roce 2026 se počítá s částkou přibližně 279 milionů Kč. Příjmy města přitom ve stejném období vzrostly přibližně o 92 milionů Kč.

Poznamka: Ano, vím o změně financování nepedagogických pracovníků. Vím, že od roku 2026 došlo k nárůstu nákladů přibližně o 20 milionů Kč a stát tuto změnu kompenzoval částkou přibližně 17 milionů Kč. Tuto skutečnost jsem již dříve zmiňoval a zohledňuji ji i nyní.

I po zohlednění této změny však platí základní problém: běžné provozní výdaje města rostou velmi výrazně a spotřebovávají prostor, který by město potřebovalo na investice.

Deficitní rozpočty byly kryty úvěrem a rezervami

V období let 2020–2022, 2024 a 2026 mělo město deficitní rozpočty. Tyto schodky byly řešeny čerpáním úvěru ve výši 150 milionů Kč a současně postupným využíváním finančních rezerv města.

A právě toto je klíčová informace pro veřejnost. Pokud město vyčerpá své rezervy, už nemůže pokračovat stejným způsobem jako dosud. Další investice se budou muset financovat buď novým zadlužením, prodejem městského majetku, vyššími dotacemi, nebo kombinací těchto zdrojů.

To není poplašná zpráva. To je jednoduchá finanční matematika.

Střednědobý výhled ukazuje, že peníze na nové investice nejsou kryté

Ve střednědobém výhledu rozpočtu na roky 2027–2028 radnice počítá s příjmy ve výši přibližně 292 až 303 milionů Kč a s výdaji ve výši přibližně 276 až 284 milionů Kč. V těchto výdajích jsou ale investice uvedeny pouze symbolicky ve výši 10 milionů Kč ročně.

Současně město počítá se splátkou úvěru 15 milionů Kč ročně.

Pokud od plánovaných příjmů odečteme běžné provozní výdaje a splátku úvěru, dostaneme se fakticky na nulový prostor pro nové větší investice. To znamená, že pokud má město dál investovat v rozsahu desítek milionů korun ročně, musí být otevřeně řečeno, odkud se tyto peníze vezmou.

Budou to další úvěry? Prodej majetku? Nové dotace? Nebo omezení jiných výdajů?

To jsou otázky, na které by vedení města mělo veřejnosti odpovědět.

K argumentům z komentáře pana Brabce

V komentáři zaznělo, že střednědobý výhled je důležitý především kvůli predikci daňových a nedaňových příjmů města a běžných výdajů. S tím souhlasím. Ukazuje totiž, že město v dalších letech očekává příjmy přibližně ve výši 292 až 303 milionů Kč.

Dále zaznělo, že odhad investičních dotací je ve výhledu čistě formální. S tím nemohu plně souhlasit. Ano, u dotací existuje určitá míra nejistoty. Ale minimálně základní odhad dotačních příjmů by město mít mělo, protože právě dotace jsou důležitou podmínkou pro posouzení, zda bude město schopné konkrétní investice realizovat.

Stejně tak nesouhlasím s tvrzením, že odhad investičních výdajů je čistě formální. Pokud město plánuje konkrétní investice, měly by být ve výhledu alespoň rámcově uvedeny. Jinak se veřejnost nedozví, kolik peněz bude město reálně potřebovat a kde na tyto projekty vezme zdroje.

Současný přístup je jednoduchý: do výhledu se dá symbolických 10 milionů Kč na investice a tím se rozpočet tváří vyrovnaněji. Jenže pokud víme, že město má rozpracované nebo plánované investice za desítky až stovky milionů korun, potom takový výhled neukazuje skutečný finanční problem, resp neukazuje řešení!

A ten problém je zřejmý: příjmy města jsou už nebezpečně blízko běžným provozním výdajům.

Zjednodušeně řečeno:

Město ze svých příjmů stále více financuje hlavně svůj provoz, nikoli svůj rozvoj.

V komentáři pana Brabce dále zaznělo, že není žádný důvod, proč by investice v dalších letech měly spadnout na 10 milionů Kč ročně. Jenže tuto částku do střednědobého výhledu uvedlo samo vedení města.

Investice nespadnou na 10 milionů? Dobře. Ale kde na ně vezmeme?

Pokud se ale shodneme, že investice mají být vyšší než 10 milionů Kč ročně, potom je potřeba odpovědět na jednoduchou otázku: z čeho budou zaplaceny?

Nestačí říkat, že město vždy nějaké peníze mělo a vždy nějaké investice udělalo. Ano, v minulosti to tak bylo. Ale právě proto je potřeba se podívat, jak byly tyto investice financovány. Byly financovány úvěrem, dotacemi a čerpáním rezerv. Pokud jsou rezervy vyčerpány a úvěr se musí splácet, pak už situace není stejná jako v minulých letech.

Proto opakuji: pokud chce město pokračovat v investicích, musí otevřeně říci, zda počítá s dalším zadlužením, prodejem majetku, nebo jiným zdrojem financování.

Nejde o kritiku pro kritiku. Jde o odpovědnost

Mým cílem není vyvolávat strach. Mým cílem je, aby všichni občané Vimperka rozuměli tomu, v jaké finanční situaci město je a jaké možnosti má před sebou.

Pokud město vyčerpalo rezervy, musí být další rozhodování mnohem odpovědnější než dosud. Nejdříve musíme vědět, co se nesplnilo ze Strategie rozvoje města 2021–2030, proč se to nesplnilo a které investice mají nyní skutečnou prioritu.

Pokud si budeme muset půjčit nové peníze nebo prodat městský majetek, nesmí tyto prostředky zmizet v provozu ani v nahodilých projektech. Musí směřovat do věcí, které Vimperk dlouhodobě posunou: do bydlení, zdravotnictví, školství, sportu, kultury, centra města, parkování, cestovního ruchu a veřejné infrastruktury.

Jinak se může stát, že za několik let zjistíme, že nemáme rezervy, máme vyšší dluh, ale stále nemáme hotové to, co město skutečně potřebuje.

A tomu je potřeba zabránit právě teď.

Odpovědná diskuse o rozpočtu

Respektuji, že mluvčí města hájí stanovisko radnice. Odmítám ale, aby byla věcná diskuse o rozpočtu označována za šíření poplašné zprávy.

Město Vimperk má právo na otevřenou debatu o svých financích. Občané mají právo vědět, kolik peněz město skutečně má, kolik spotřebuje na provoz, kolik mu zbývá na investice a odkud bude financovat svůj další rozvoj.

To není poplašná zpráva. To je odpovědná veřejná diskuse.

zveřejněno na: https://www.sumava.eu/blog/2026/05/20/radnice-musi-zacit-otevrene-mluvit-o-financich/

Martin Paštika

člen regionální rady
místopředseda oblastního sdružení
předseda místního sdružení ODS Vimperk