Tomáš Rieger Články

Co jste možná nevěděli o Miladě…

Poslední květnový víkend došlo nedaleko Ústí nad Labem k přelomové události. Jezero s poetickým dívčím jménem „Milada“ bylo po dlouhých letech konečně zpřístupněno a formálně předáno těm, komu patří, tedy občanům, již v jeho blízkosti žijí.

A nenechte se mýlit, milé Ústečandy a milí Ústečané, neboť se zdaleka nejedná jen o občany blízkých Chabařovic, Roudníků a Trmic, nýbrž také občanů Řehlovic, ale – a to je zde podstatné – také obyvatel Ústí nad Labem. Jezero Milada se totiž rozprostírá i na katastru města Ústí nad Labem, které hraje a vždy hrálo významnou roli při vzniku a formování této zajímavé a v České republice takřka ojedinělé vodohospodářské stavby.

Jezero Milada, jemuž se dříve říkalo jednoduše „Jezero Chabařovice“, vzniklo umělým zatopením někdejšího hnědouhelného lomu na území dnes již neexistujících obcí Tuchomyšl, Vyklice a Hrbovice. Těžba zde byla na základě vládního usnesení z roku 1991 ukončena v roce 1997 a byla zahájena rekultivace celého území. S napouštěním se započalo v roce 2001 vodou z Kateřinské nádrže. Plnění jezera trvalo devět let. V srpnu roku 2010 bylo napouštění Milady ukončeno dosažením plánované provozní hladiny 145,7 m n. m. Jezero o rozloze 252,2 ha má bezmála 90% plochy Máchova jezera. Vodní plocha je 3,2 km dlouhá a 0,7 km široká. Maximální hloubka jezera je téměř 25 metrů.

Na tomto místě se patří poznamenat, že za ukončením těžby v okolí Chabařovic a za okamžitým zastavením další devastace životního prostředí v bezprostřední blízkosti Ústí n. L. tehdy stáli vrcholní politici Občanského fóra (a později ODS) Petr Gandalovič a Lukáš Mašín, kteří spolu s představiteli samosprávy Chabařovic (rovněž z OF) tvrdě čelili mohutné těžařské lobby a nebýt jejich úsilí, dost možná by dnes nestály Chabařovice a neměli bychom unikátní projekt jezera Milada.

Pro vybudování infrastruktury pro cestovní ruch a rozvoj rekreace a turistického ruchu v revitalizovaném území vznikl v roce 2006 Dobrovolný svazek obcí Jezero Milada, jehož členem je pochopitelně i Ústí nad Labem. Právě DSO také zorganizoval velmi úspěšný Víkend na Miladě, během kterého došlo k předání jezera dotčeným obcím mj. tím, že byl slavnostně zrušen zákaz vstupu. Teď už bude na jednotlivých přilehlých obcích a městech a na jejich rozpočtech, jak si s rozvojem území poradí. Lokalita má zcela jistě zajímavý turistický potenciál, daný hlavně její polohou (blízkost dálnice D8 – ač dosud nedokončené a nedaleká hranice s Německem), který je na druhou stranu limitován kupříkladu nálepkou „ošklivého průmyslového Ústecka“ a existencí sousedící bývalé chemické skládky, která je dnes již sice také zrekultivovaná avšak nedávné sesuvy půdy blízko ní ukázaly, že je v této části břehu jezera možné zapomenout na jakoukoli výstavbu. A to je realita, kterou máme a se kterou musíme naložit tak, abychom za pár let mohli konstatovat, že jsme udělali dobře.

Nedávno tolik medializované předlické rekreační zóně sice moc nevěřím, ale možnosti úspěšného a rozumného zužitkování potenciálu oblasti jezera Milada ano.