Jiří Hormandl Články

O co jde v transformaci sociálních služeb?

Transformace sociálních služeb je logickým vývojem sociálních služeb v moderní společnosti a klientům současných ústavů sociální péče přinese vlastní domov a větší začlenění do společnosti.

V době vlády komunistického režimu nebyl člověk nejen s mentálním, ale s jakýmkoliv postižením,  rovnocenným  občanem  společnosti. V průběhu padesátých let minulého století stát získal v procesu znárodňování řadu zámků či  podobných nemovitostí a  najednou se objevila otázka, co s nimi. A tak velmi snadno vyřešil dva problémy:  Ze zámků vytvořil ústavy a do nich nastěhoval lidi s postižením. Pak už stačilo jen obehnat budovy vysokými ploty, uzamknout je a tím současně ukrýt  před očima socialistické společnosti, že ne každý její občan je dokonalý a čekají ho světlé zítřky.

Naše země není jedinou zemí, která integraci mentálně postižených lidí řešila.

 V Anglii ji v 80-tých letech minulého století zrealizovala konzervativní ministerská předsedkyně  Margaret Thatcherová,   v rámci sociálních reforem. V průběhu několika let, v době  konzervativní vlády této političky,  Anglie zrušila tradiční ústavní péči a  začala stavět systém pěstounské péče a chráněných bydlení s úzkou vazbou na vnější zdroje.

Rozdíl?  Asi nikdo z nás nepopírá, že je úkolem společnosti postarat se o své slabé. A asi nikdo z nás nechce, aby ze zemí  Evropské unie směřovaly do naší země apely  na úroveň péče o mentálně postižené lidi,  jako třeba v případě klecových lůžek.   

Všichni víme, že je nutné v sociálních službách dosáhnout určitého standardu.

A pak už je to jen otázka, jakou cestu zvolíme: Můžeme opravit zámky, ve kterých lidé s mentálním postižením žijí,  investovat do každého z nich  stamilionové částky na jejich přestavby, pokračovat ve výstavbě institucí, které budou mít veškeré vybavení – dílny denních aktivit,  bazény, tělocvičny, vlastní kadeřnictví a lékařské ordinace nebo rehabilitační centra. Výsledkem však stále bude vyřazení postižených lidí ze společnosti a navíc s obrovskými náklady nejen na investice, ale také na financování provozu těchto institucí. 

Nebo můžeme postavit chráněné domy a říci.: Rehabilitaci a lékařskou péči  budou vykonávat instituce, které jsou pro rehabilitaci a lékařskou péči  již vybudovány – tedy zdravotnická zařízení.  Ke kadeřnici, do obchodu, ke švadleně nebo do čistírny  si tito lidé dojedou jako každý jiný člověk – a tím i podpoří drobné podnikání v regionu. Prostředky, které společnost vydává na sociální službu , budou použity na sociální službu, místo toho, aby zařízení sociálních služeb financovalo drahý provoz bazénů nebo tělocvičen. 

Ano, v tomto případě budou vyšší náklady na mzdy pracovníků v sociálních službách. Klienti chráněných bydlení budou potřebovat vyšší míru podpory, aby mohli začít žít jako my všichni. Proto bude zapotřebí větší počet asistentů.  Ale je třeba si uvědomit, že zvýšením počtu pracovních  míst  se zvýší také pracovní příležitosti v regionu, ubude tedy lidí, kterým stát vyplácí podporu v nezaměstnanosti, zvýší se kupní síla obyvatel regionu a v neposlední řadě budou nově zaměstnaní lidé odvádět ze svých mezd daně a stát za ně nebude muset platit zdravotní a sociální pojištění. Coje tedy dražší?

Transformace pobytových služeb v České republice byla schválena během působení vlády Mirka Topolánka  a je i nadále podporována pravicovou vládou. Investiční náklady – tedy náklady na výstavbu nových, vyhovujících objektů nese Evropská unie – naše republika získala finanční prostředky na realizaci transformace pobytových služeb ve výši 1,3 miliard Kč. Teď už záleží jen na nás, zda se tohoto úkolu dokážeme zhostit se ctí.