21. října 2013

Proč dáváme „svoji hlavu na špalek“ a kandidujeme za ODS?

Typickým znakem sice krátké, ale velmi nepřehledné kampaně před volbami do PS PČR, je úporné předvolební klokotání, nervózní ataky ze všech stran, deklarace typu: „Slíbím vám – voličům, všechno, co chcete, hlavně mě zvolte“ apod.

 

Nově se objevivší politické hvězdy a hvězdičky, které za sebou ve své vlastní historii nemají nic kromě svých vlastních zájmů, vlastního byznysu, mnohdy kuriózní komunistickou minulost, komentují konkurenční politické strany.

Je zajímavé si přečíst například knížecí výroky o tzv. “rozkladu v ODS“, další od nejmenovaného lídra jistého „mehlového“ uskupení o řízení státu jako firmy (přičemž likvidace malých firem v oboru je jen nepodstatným jevem). Od jiných si přečteme výroky o tom, jak jedině oni „uvedou zemi do pořádku“, o komunistech se raději nezmiňuji – nestojí za to.

Přes „starosti“ konkurenčních stran o dění, pravicovost či konzervatismus v ODS musím stále znovu opakovat: jsme jedinou pravicovou, konzervativní stranou, která u nás působí. Chápu zklamání našich voličů ze selhání jednotlivců, na částečný (koaličně vynucený) odklon od vlastního programu.