11. října 2012

Měříme všem stejným metrem

Pavel Louda většinu svého profesního života, téměř dvacet let, zasvětil veřejné správě ve funkci starosty Nového Bydžova, sedmitisícového města, které z hlediska výkonu státní správy patří mezi obce s rozšířenou působností.

Pravda je, že v Novém Bydžově počet obyvatel ohrožených skupin žijících ve vyloučených lokalitách stále roste, zvyšují se nároky na bezpečnost ostatních obyvatel. Jak se s tímto faktem město vyrovnává?

Ano, u nás se skutečně jedná o velký problém. Počet Romů se zde zvýšil za pět let o 18 procent. Obyvatelé lokalit často nemají trvalé bydliště ve městě, v Novém Bydžově je zhruba 100 nepřihlášených Romů, což znamená únik daňových příjmů v rozpočtu cca ¾ mil. Kč. Opatření, která je třeba učinit, aby se ostatní obyvatelé ve městě cítili bezpečně, kladou velké nároky na rozpočet a měly by být pokryty státem. Mezi tato opatření patří především vyšší počet strážníků, vybudování a provoz kamerového systému, asistenti prevence kriminality, terénní sociální pracovníci a provoz nízkoprahového centra. Je nutné zároveň posílit funkčnost Policie ČR  v zajištění bezpečnosti ve vyloučených lokalitách! Podporujeme záměr vytvoření zásahové jednotky Policie ČR, která bude v součinnosti s městem řešit bezpečnost vyloučených lokalit a jejich okolí.

Většinou mají tyto rodiny nedostatek financí, což se negativně projevuje na jejich životní úrovni...

Ohrožené skupiny mají skutečně nízkou finanční gramotnost, 89 % romských domácností u nás  je zadluženo, je predikováno snížení sociálních dávek. Domácnostem hrozí exekuce. Nedostatek financí vede ke zvýšení sociálního napětí, k rozvoji lichvy a ke zvýšení agresivity ze strany Romů. Roste počet krádeží a násilí. Již dnes se v Novém Bydžově Romové na kriminalitě podílejí 30 %, což je šestinásobek jejich podílu na počtu obyvatel. Problém je i v gamblerství, které je v této komunitě velmi rozšířené, chybí nástroje proti zneužívání sociálních dávek. Možnosti odebírání sociálních dávek se po sociální reformě ještě zkomplikovaly (úřady práce samy kontrolu neprovádějí).

Stává se u vás také, že se najdou majitelé objektů, kteří pronajímají těmto skupinám nevyhovující byty za nepřiměřené nájemné?

Bohužel ano. Současná legislativa umožňuje majitelům nemovitostí pronajímat sociálně slabým občanům prostory, které často jsou k bydlení nevyhovující, bez omezení kolik osob zde může bydlet a to za vysoké nájemné. Tento způsob podnikání není dostatečně legislativně podchycen. Chybí hygienická norma m2/obyvatele a také nástroj pro kontrolu oprávněnosti příjmů těchto vlastníků.

Pokud by měla tato ohrožená skupina stálou práci, možná by se její situace zlepšila. Pravděpodobně i  způsob života těchto lidí, co myslíte?

Ano, snažíme se jít i tímto směrem. Jako nejvhodnější způsob zaměstnávání ohrožených skupin se osvědčily veřejně prospěšné práce a veřejná služba organizovaná městem ve spolupráci s úřady práce a s finanční podporou státu. Zprostředkovatelské agentury jsou zcela zbytečné. Město nejlépe dokáže definovat práci na úklidu ve městě a údržbě veřejné zeleně, kterou mohou ohrožené skupiny vykonávat.

Máte nějaký nástroj na případnou represi?

Snad legislativní úprava možnosti vykázání z města za opakující přestupky může udržet veřejný pořádek ve městě. Také status přechodného pobytu by mohl napomoci spravedlivějšímu rozdělení daňových příjmů.

Jak vidíte ze svého pohledu starosty dopad sociální reformy na vašem úřadě?

Sociální reforma nepřinesla očekávané zjednodušení výplaty a omezení zneužívání sociálních dávek, naopak snižuje se výkon vlastní sociální práce, kterou si přehazují úřady práce s městskými úřady. Vyplácením dávek „od stolu" se objem dávek zvyšuje, jejich vyplácení není dostatečně prověřováno. Co se týká sociálních karet – výplaty na hotovosti – ty přinesou jenom další možnosti zneužívání sociálních dávek.

Již jste zmínil, že agentury pro sociální začleňování vám příliš nepomohou. Je to tak?

Jistě. Města sama dokážou za pomoci terénních sociálních pracovníků (TSP), asistentů prevence kriminality (APK) a městské policie analyzovat komunitu a koordinovat opatření. Využití agentur je mrhání finančními prostředky, vhodnější je podpořit přímo opatření měst. Novy Bydžov  má například kompletně analyzovanou romskou komunitu a vyloučené lokality a přijal určitá  opatření směrem k této komunitě. Například zvýšil počet strážníků ze 4 na 6, zvýšil počet TSP z 1 na 2, nově pak dva APK z řad Romů. Dále jsme zřídili nízkoprahové centrum, regulujeme hazard pomocí OZV, budujeme kamerový systém a zřídili jsme Komisi pro bezpečnost, do které je zapojena také veřejnost.

Máte ještě další opatření zejména směrem k problematické mládeži?

Je jich celá řada, například jsme zřídili  linky pro pořádek a bezpečnost – mobilní telefon a e-mail schránka. Organizujeme koordinační schůzky odborů MěÚ, TSP, APK, řešíme finanční problémy při jejich vzniku – např. formou splátkových kalendářů. V neposlední řadě pak podporujeme přípravné třídy ve zdejší praktické základní škole, organizujeme dohledy na sportovištích, snažíme se zachovat pedagogicko-psychologické poradny, řešíme podpory v zaměstnanosti veřejnou službou či veřejně prospěšnou prací, město upřednostňuje projekty podporující vzdělanost.

Děkuji za rozhovor Eva Veselá

Ing. Pavel Louda

předseda místního sdružení
člen oblastní rady
uvolněný starosta města