Havránek v předvolebním duelu s Nacherem: Tvrdý střet nad stavem ekonomiky
(INFO.cz) Je Česká republika „spálená země“, jak tvrdí někteří politici, nebo zažíváme skvělé časy s rekordními investicemi? Vládní poslanec Jiří Havránek (ODS) a jeho opoziční protějšek Patrik Nacher (ANO) se v předvolebním duelu České jízdy na INFO.cz střetli nad stavem ekonomiky, zvyšováním daní i budoucností koruny. Hned první otázka odstartovala nesmlouvavou bitvu o stav Česka. Poslanec za ODS Jiří Havránek řekl, že v posledním čtvrtletí z ekonomiky přichází jedno skvělé číslo za druhým.
Podle poslance Jiřího Havránka se za poslední čtyři roky Česku dařilo – což dokládají jak ekonomické ukazatele, tak i nové investice či třeba postavené kilometry dálnic.
„Když se předává země, je třeba to hodnotit podle koncových dat. A dnes všichni ekonomové říkají, že růst reálných mezd je až neočekávaně vysoký. Místopředseda ANO Karel Havlíček občas mluví o tom, že chce vyvést tuto zemi z hospodářského marasmu, ale to se myslím podařilo právě této vládě,“ říká Havránek.
Pánové, máme se po čtyřech letech vlády Petra Fialy lépe?
Jiří Havránek: Myslím si, že se České republice daří. Ať už to hodnotíme počtem postavených dálnic, nebo ekonomickými ukazateli. Byly to složité roky, které jsme zvládli, a posouváme se správným směrem. Rozhodně nejsme spálenou zemí.
Patrik Nacher: Spálená země neříkáme my, to opakovaně tweetoval například ministr Ženíšek z TOP 09, když přebíral vládu. To je ten dvojí metr. Já tvrdím, že jsme velmi výrazně pod naším potenciálem. Když se podíváte na čísla za poslední čtyři roky, tak ve vývoji reálných mezd patříme mezi tři nejhorší země v Evropě. V ekonomickém růstu jsme hluboce pod průměrem, rosteme pětkrát pomaleji než sousední Polsko. Reálné mzdy jsou dnes na úrovni roku 2018.
Jiří Havránek: Když předáváš zemi, musíš to hodnotit podle koncových dat. A dnes všichni ekonomové říkají, že růst reálných mezd je až neočekávaně vysoký. Karel Havlíček mluví o tom, že chce vyvést zemi z hospodářského marasmu, ale to se, myslím, podařilo naší vládě.
Pane Nachere, vy jste kritizoval vládu za zvyšování daní. Není to paradox, když se ODS prezentuje jako pravicová strana, která chce daně snižovat?
Patrik Nacher: Trochu mě mrzí, že ODS, která se vždy prezentuje jako pravicová, v opozici navrhuje rušení daní, jako byla daň z převodu nemovitosti nebo superhrubá mzda. A v momentě, kdy je u vlády, tak daně zvyšuje. Premiér Fiala sliboval, a to i tři čtvrtě roku po začátku války, že se daně zvyšovat nebudou. Přesto za tři měsíce přišli s balíčkem, kde se daně zvýšily.
Jiří Havránek: Když se podíváte na složenou daňovou kvótu, dostali jsme se zhruba na úroveň před zrušením superhrubé mzdy. Zrušení superhrubé mzdy byl správný krok, zdanění práce je u nás vysoké. Mě trápí, že se zvýšila korporátní daň, ale pořád jsme na únosných parametrech. A když nám teď vypadne windfall tax, tak se složená daňová kvóta zase posune dolů.
Pane Nachere, když už jsme u windfall tax, podle Nejvyššího kontrolního úřadu vláda použila jen třetinu z vybraných peněz na slibovanou pomoc s energiemi. Kam šel zbytek?
Patrik Nacher: Stát získal 36,7 miliardy korun, a to beru bokem, že z bank nedostal skoro nic. Podle NKÚ ale použil v souladu s původním záměrem jen třetinu. Těch zbylých 24 miliard šlo někam úplně jinam do rozpočtu. Tady je vidět, že se zvýšily daně, vybraly se peníze navíc, a nakonec zjišťujeme, že se používají na něco jiného.
Jaký dopad na ekonomiku mělo zrušení EET a mělo to souvislost se zvýšením korporátní daně?
Patrik Nacher: Tady se šlo úplně opačně. S velkou pompou se zrušilo EET, na které si už podnikatelé zvykli. Šedá zóna se prokazatelně zvýšila, je to vidět na nedovýběru DPH. A protože to přestalo vycházet, tak se zvýšila daň firmám. Já bych radši, aby bylo 19 % a platili to poctivě všichni, než 21 % a zase se najdou restaurace, kde se to bude obcházet. Za mnou chodí lidé z gastronomie a přiznávají, že mají minimální mzdu a zbytek na ruku. Tím stát přichází o desítky miliard ročně.
Jiří Havránek: Když mluvíš o EET, zapomínáš, že jste plánovali další vlny, které se měly týkat i dalších živnostníků. Kdyby došlo k plnému náběhu, byl by to nesmysl. A v České republice není nijak výrazně větší šedá zóna oproti jiným státům EU. Nejsme žádné Palermo. Přechod na platby kartou je přirozený a není k němu potřeba EET.
Jaké jsou tedy vaše ekonomické plány pro Česko na příští čtyři roky? Jak chcete nastartovat růst?
Patrik Nacher: Určitě v příštím volebním období nezvyšovat daně, nebo je naopak snižovat. Snížit byrokracii a administrativní náročnost. A pak jsou to investice, které mohou nastartovat ekonomický růst.
Jiří Havránek: Potenciál České republiky se naplní, pokud budeme mít klíčové investice tam, kde chyběly – do dopravní infrastruktury a do energetické budoucnosti, která je v jádru. Nemůžete zároveň věřit brutálnímu snižování daní a brutálnímu nárůstu výdajů, jak slyšíme od hnutí ANO. To v součtu vychází na stovky miliard, které nenahradíte jen bojem s šedou ekonomikou.
Pane Nachere, vy slibujete například průměrný plat učitelů 75 tisíc korun. Kde na to vezmete?
Patrik Nacher: Těch 75 tisíc korun na konci příštího volebního období je jen dodržení zákona, který navrhla a schválila tato vláda. Ten zákon říká, že plat učitele má být 130 % průměrné mzdy. Dnes je to asi 109 %. Takže tato vláda nedodržuje vlastní zákon. My říkáme, že na konci období splníme to, co slíbili oni, a dostaneme nálepku populistů. To se pak těžko debatuje.
Jiří Havránek: Ten mechanismus je složitější. Zákon počítá s daty dva roky nazpátek. Pokud vezmete tuto datovou základnu, tak k naplnění dochází. Problém je, že když to srovnáte se současnou průměrnou mzdou, logicky těch 130 % nedosáhnete. Je to složitý mechanismus.
Poslední velké téma: euro. Měli bychom v Česku opustit korunu?
Jiří Havránek: Já nejsem euroskeptik. Dokážu najít ekonomické důvody pro i proti. Blížíme se k tomu, aby bylo možné platit daně v euru, můžeme vyplácet mzdy v eurech. Dejme tady přirozenou soutěž koruny a eura. Pro politické rozhodnutí o přijetí eura ale potřebujete podporu občanů a politických stran, a ta teď jednoznačně není.
Patrik Nacher: Já to řeknu naplacato: máme mít korunu. Přechod na euro má dvě strany. Jedna je, jestli vyhovujeme my jim – to jsou maastrichtská kritéria. A druhá, jestli to vyhovuje nám. Je absurdní, že bychom vstupovali do uskupení, které samo nedodržuje svá vlastní pravidla. Průměrné zadlužení zemí eurozóny je kolem 90 %, přitom kritérium je 60 %. Je to politický projekt. Buďme rádi, že máme korunu a můžeme si některé věci řešit sami.
Jiří Havránek: Souhlasím, že pokud budu slyšet hloupé argumenty, že je to cesta k větší bezpečnosti, nikdy s tím nebudu souhlasit. Ale pokud slyším podnikatele, jaké jim to působí problémy, musím jim naslouchat. Děláme správné kroky k užívání eura, zatímco hlavní měnou zůstává koruna. A myslím, že se na tom v následujících pěti letech nic nezmění.
poslanec PČR