Ticho léčí?
Odpověď na anketní otázku týkající se zhoršující se zdravotní služby ve Žďáře nad Sázavou
Žďár, ani když vlastní budovu polikliniky, nemůže z podstaty zásadně nic ovlivnit. Dostupnost zdravotních služeb ve městě je jenom odrazem celostátní kondice zdravotnictví. Povinnost i kompetence má stát a Kraj. Systém funguje podle zákonů, které určují politici a tam je zakopaný největší pes.
Čekací doby v ambulancích jsou týdny i měsíce. Na některé plánované operace roky. Na Vysočině je jenom jedno oddělení a pohotovost ORL v Jihlavě. Z pěti atestovaných onkologů v Kraji jsou tři bez náhrady před odchodem do penze. Potřebujete dětského psychiatra? Bez šance. Potřebujete pediatři do důchodu. Najít stomatologa je jako výhra v loterii.
Kraj loni uhradil nemocnicím 100 mil. provozní ztrátu. Letos bude potřeba přes 200 milionů. Kolik za rok? A co bude, až nebude z čeho brát v čase ekonomické krize? Ticho. Ticho léčí. V okresním Žďáru máme záchranky bez lékařů, protože v Evropě je to dle krajského náměstka běžné. To je typická extraliga v pokrytectví. Takové srovnání? Jen když se to hodí. Na většinu parametrů zdravotnictví vyspělé Evropy platí povinná mlčenlivost nebo třídní boj. Např. celkové výdaje na zdravotnictví jsou u nás podprůměrné. Spoluúčast pacientů, motivující k zodpovědnosti není u nás ani poloviční. V Evropě je normální systém zdravotního připojištění či platby za nadstandardy. Tady se tváříme, že neexistují. Za to pěstujeme medicínskou turistiku. V počtech návštěv u lékaře jsme na špici. Např. ve Švédsku je průměr na obyvatele zhruba 3x ročně, u nás 11x. Proč ne? Princip bufetového stolu nás k tomu vybízí. Nežinýrujme se, obcházejme, jen tak, vždyť je to zadarmo! Pak se zákonitě rozčilujeme, že jsou čekárny přeplněné. A na drahou léčbu se organizují sbírky.
Za deset let socialistického panování nebyl přijat základního strategický dokument, Zdravotní plán Kraje Vysočina. Je jasné proč. No, protože by musel popsat realitu a navrhovat logická, racionální, ale politicky nepopulární řešení. Ale tihle funkcionáři se usadili do funkcí za sliby proplácení třicetikoruny z krajského rozpočtu, tak to od nich nemůžeme čekat. Ono to kolabuje pomalu, tak nejvýhodnější je nechat systém samovolně upadat pod zaprášenými hesly: „My nic, to oni! My myslíme na obyčejné lidi! Myslíme to upřímně! Každý musí dostat to nejlepší a zadarmo!“ … Ave Venezuela! Takhle jsme to chtěli, tak to máme. Tak se nerozčilujme. Sluníčko svítí, ptáčci zpívají a zakrátko všude rozkvete řepka.
Místopředseda místního sdružení ve Žďáru nad Sázavou
zastupitel Žďáru nad Sázavou
