Rudolf Fiala Články

Vážený pane starosto, zastupitelé i občané města Vrchlabí

s ohledem na avizovaný úmysl města Vrchlabí odprodat majoritní podíl 82% ve společnosti TEPLO KRKONOŠE a.s. (dále jen teplárna) bych Vás rád požádal o zamyšlení se nad níže uvedenými okolnostmi plánované transakce a nad s ní spojenými přímými i nepřímými dopady na život podstatné části obyvatel našeho města.

1. Kupní cena

Kupní cena, navržená společností ČEZ Teplárenská, a.s., ve výši Kč 35.210.800,-- je  nominální cenou akcií vlastněných městem Vrchlabí (dále jen město) a jako taková vyjadřuje pouze výši přímé investice, kterou město v průběhu let do teplárny vložilo. Tato cena však v žádném případě nezohledňuje zhodnocení  investice v čase a už vůbec ne tržní hodnotu podniku jako takovou.

Investice do vybudování systému CZT v průběhu její existence přesáhly významně 130 mil. Kč a tyto investice – byť už jsou z velké části účetně odepsány – stále reálně existují.

Skutečnost, že společnost byla schopna v průběhu 10 let splatit bezmála osmdesátimilionový investiční úvěr + úroky dává navíc jasnou indicii o reálné ekonomické výkonnosti společnosti a o potenciálu její ziskovosti v příštích obdobích.

I proto by k určení relevantní tržní hodnoty měl být minimálně zpracován znalecký posudek, který by zohlednil nejen hodnotu nemovitostí, technologických a distribučních zařízení, ale i současnou a budoucí ekonomickou výkonnost podniku teplárny – především v souvislosti s plánovaným napojením dalších velkých odběratelů, jako je např. bytový komplex Pivovar, nebo objekty radnice, či zámku, které jsou ve vlastnictví města.

Pro zjištění reálné hodnoty prodávaných akcií by navíc mělo být zorganizováno širší poptávkové řízení, které by umožnilo i jiným podnikatelským subjektům v teplárenství podat svoji cenovou nabídku na odkup akcií teplárny.

Dle ustanovení § 39 odst. 2. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích má obec povinnost sjednávat cenu prodávaného majetku  ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá. Odchylka od ceny obvyklé musí být navíc zdůvodněna.  V případě, že se tedy město rozhodne prodat akciový podíl ve společnosti za navržených podmínek bez toho, aby zjišťovalo v místě a čase obvyklou cenu, vystavuje se  město riziku soudních žalob.

2.  Organizace prodeje

Jsme přesvědčeni, že žádný zodpovědný hospodář, kterému jde o maximalizaci výnosu z prodeje svého majetku, bez hlubší analýzy možností trhu nekývne na první nabídku směřující k uzavření obchodu.

Fakt, že vedení města nejenže navrhuje zastupitelstvu schválení prodeje akcií prvnímu zájemci pouze na základě jeho (dvoustránkové) nabídky, navíc za cenu, která je první nabídkovou cenou – a tedy cenou výhodnou pouze pro zájemce, a současně překládá nabídku k schválení zastupitelstvu v minimální časové lhůtě bez možnosti širší diskuse s odběrateli, kteří budou v budoucnu transakcí přímo dotčeni, zakládá důvodné podezření z možnosti porušení povinností při správě cizího majetku či  dokonce korupce (viz např. pivovar Náchod).

Máme proto za nepochybné, že jedinou transparentní formou prodeje takto významného obecního

majetku je vypsání otevřeného výběrového řízení, které by pomohlo dosáhnout nejvyšší kupní cenu za prodávaný podíl v teplárně a současně omezilo rizika korupce či pletich.

3. Sociální aspekty prodeje teplárny

To, jaké jsou provozní náklady nejen bytových jednotek, ale  i dalších, na teplárnu napojených, objektů, výrazně ovlivňuje atraktivitu bydlení i podnikatelského prostředí ve městě. Výše těchto nákladů má tedy přímý dopad např. na výši ceny nemovitostí, nebo nájemného v napojených objektech. Existence teplárny i její cenová politika byly v minulosti terčem kritiky, neboť účtovaná cena za teplo i ohřev teplé vody byly vysoko nad cenami srovnatelných tepláren v okolních městech.

Cílem města by tedy, v případě privatizace teplárny,  měla být možnost tyto ceny  ovlivňovat. Prodej celého 82% podílu v teplárně se prakticky rovná rezignaci na možnost v budoucnu jakkoliv zasahovat do cenové i organizační politiky teplárny. Požadavek jednoho místa v dozorčí radě teplárny pro zástupce SBD Vrchlabí je v této souvislosti spíše řešením „pro forma".

K plánu privatizace by se dále měli mít možnost vyjádřit odběratelé, a to především SBD Vrchlabí, Bytové družstvo Liščí Kopec, Česko-německá horská nemocnice Krkonoše, Spartak Vrchlabí, i představitelé jednotlivých samospráv bytových domů, kteří jsou na teplárnu napojeni.

Souběžně s privatizací by navíc měla být řešena celková energetická koncepce města. Je nepřijatelné, aby zde v budoucnu existoval faktický monopol soukromé teplárny, od které se není prakticky možno odpojit. Má-li být v budoucnu teplárna privatizována, musí mít vlastníci napojených objektů možnost od teplárny odejít v případě, že by se cenová politika teplárny ukázala jako zřejmě nevýhodná. Město by takovým snahám nemělo házet klacky pod nohy (jak se to například děje v případě osmipatráku v Nerudově ulici), ale mělo by se k této variantě řešení decentrálního vytápění stavět kladně a např. usnesením rady města tyto aktivity obecně podpořit.

IV. Návrh postupu pro zastupitelstvo

Z výše uvedených důvodů proto navrhujeme na zastupitelstvu města konaném dne 5. prosince 2012:

1)      Prozatím neschválit  prodej akcií společnosti TEPLO KRKONOŠE, a.s. společnosti ČEZ Teplárenská a.s. za navržených podmínek i dalších souvisejících návrhů,

2)      Rozhodnout o zveřejnění záměru privatizace teplárny  v médiích s min.  3 měsíční lhůtou pro vyjádření a připomínky od dotčených subjektů,

3)      Přikázat projednání možnosti vypsání otevřeného výběrového řízení na prodej akcií teplárny v dotčených výborech i komisích města

4)      Uložit starostovi města zadání zpracování znaleckého posudku ohledně tržní ceny prodávaného podílu v teplárně

5)      Uložit starostovi města povinnost zveřejnit záměr privatizace teplárny i s navrženou cenou v odborném tisku zabývajícím se teplárenstvím.