Patrik Opa Články

Gréta se vybarvila

Gréta Thurnebergová, mladá mediální hvězda se nám postupně vybarvila. Z mladé a možná naivní ekoaktivistky se postupně stala vulgárně jednající osobou, poté šířila protiizraelské pamflety a skončila s tím, že kapitalismus musí být zničen. Smutný konec. Ale může za to jen ona sama?

Kdo by neznal fenomén Gréta. Mladá švédská dívka, co začala protestovat před Švédským Parlamentem proti používání fosilních paliv a vypouštění CO2. Rázem se stala mediální celebritou. Mnozí politici se jí doslova klaněli a hlavně vyjadřovali radost, že se mladí lidé zajímají o politické témata. (Nabízí se otázka, zda by mluvili stejně, kdyby si vzala za své jiné téma. Třeba nezvládnutou migraci nebo existenci no go zón v mnoha evropských městech. Myslím, že ne.)

Pozornějším divákům však od počátku něco nesedělo. Nebyla to variace Andersonovského příběhu o prostém dítěti, které nahlas řeklo, že král je nahý.

Brzy se začalo ukazovat, že tento fenomén byl po PR stránce připravován, že mnohým vlivným vyhovoval.

A postupně vycházelo z médií a ze sociálních sítí, že je to celé trochu jinak. Její rodiče byli v PR kampaních zkušení aktivisté. Gréta sama pocházela z možná ¼ procenta nejbohatších lidí, zatímco jiným kázala skromnost a chudobu. Fakt není dobré, pokud někdo hlásá skromnost a na sociální sítě si dá vlastní fotografii na křesle za několik tisíc euro. Nebo kázat o udržitelnosti a demonstrativně jet vlakem místo letět letadlem a u toho se fotit při svačině, po které zbyla velká hromada plastů.

Že je to vše nějak jinak a špatně začalo být zřejmé při její záoceánské plavbě. Nemá se létat, ale jezdit plachetnicí. Hmm, jen na výrobu plachty té super jachty, kterou plula, se spotřebovalo více energie, než kolik běžná rodina spotřebuje za celý život. A její doprovod pochopitelně letěl první třídou.

A politici si od Gréty dál nechávali často i velmi neomaleně nadávat, všude ji dál zvali a tleskali. I když říkala úplné fyzikální nesmysly, třeba že vidí CO2.

V době začátku pandemii Covidu byl Evropský parlament v karanténních omezeních. Odložila se i důležitá jednání. Ale Gréta dostala výjimku. Nastoupila, europoslancům neomaleně vynadala a oni jí za to odměnili bouřlivými ovacemi, skoro jako když na sjezdu severokorejské strany práce promluví Kim Čon Un!

Lockdowny pak mnohé utlumily. A co se stalo dál? Gréta překročila práh dospělosti a od životního prostředí se přesunula k tématu milému všem radikálním levičákům – k napadání Izraele. Ten podlé ní provádí apartheidní politiku. Uff ! Izrael je jediný demokratický stát na Blízkém Východě a v širokém okolí. A garantuje ústavní práva i v časech svého smrtelného ohrožení.

A to nestačilo. Naposledy Gréta vyhlásila, že je třeba zničit kapitalismus, neboť ten je zdrojem všeho zla. Hm. Kapitalismus je systém, který spolu s průmyslovou revolucí vyvedl stamiliony lidí z bídy. A je podmínkou nutnou, nikoli postačující, demokracie a občanských a lidských práv. Pokusy zničit kapitalismus a nastolit přírodě blízký beztřídní ráj vždy skončily v pekle gulagů a Pol Potovských vražedných polí.

Smutný konec jedné mladé holky.

Ale je vinna jen ona sama? Jistě ne. Byla přece nějak a někým vychována. A nejde jen o její rodiče a školu. Ale i novináři hledající senzaci by mohli mít i trochu zodpovědnosti. A politici v odpovědných funkcích už teprve. Musí se umět i mediálně clickbitové době umět postavit momentální „Twitterové většině“, hájit uměřenost, racionalitu a obyčejnou lidskou slušnost.