Novinky Mediální výstupy

Události, komentáře

Hostem komentovaných událostí ČT24 byl 1. místopředseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil.

 

Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Přání prezidenta Miloše Zemana podávat majetková přiznání rozpoutala ve sněmovně boj o to, který stranický návrh uspěje. Už jich je pět. Levice se kloní k jejich plošnému zavedení, koaliční strany volí mírnější cestu, přiznání jen pro politiky, soudce nebo některé státní úředníky. 

Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Senátor sociální demokracie Jiří Dienstbier a z Jihlavy je s námi i senátor ODS Miloš Vystrčil. Dobrý večer, pánové. Vítám vás v Událostech, komentářích. 

Jiří DIENSTBIER, senátor /ČSSD/:

Hezký večer. 

Miloš VYSTRČIL, 1. místopředseda senátorského klubu ODS: 

Hezký večer z Jihlavy. 

Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Pane senátore Dienstbiere, podle vás má stát využívat informace, které o majetku lidí má nebo nemůže mít, a tak by sociální demokracie kontrolu nápadného příjmu, neodpovídajícího majetku nechávala na úřadech, ale zvládaly by finanční úřady tento nárůst agendy? 

Jiří DIENSTBIER, senátor /ČSSD/:

Já bych především řekl, že tady dochází ke zmatení pojmů. Ony jsou dva typy majetkových přiznání, respektive dvě různé věci, o kterých se takto mluví. Jedno je úprava střetů zájmů. To se týká politiků. Už dnes ta majetková přiznání jsou, ale jsou nedostatečně upravena. Je tam potřeba zpřesnění a na tom je asi možno dosáhnout shody mnohem spíše. A pak je majetkové přiznání, které slouží k prokázání původu majetku tam, kde je pochybnost, jestli někdo ten majetek nabyl poctivě, samozřejmě od nějaké hodnoty, poměrně vysoké. Nejde o tisícikorunové záležitosti. Takže nám nejde o plošnost, aby automaticky úplně každý občan podával majetkové přiznání, ale je-li někde pochybnost, že někdo přišel k nějakému velkému majetku a ten majetek neodpovídá jeho zdaněným příjmům, tak by tady měl být nástroj státní správy, finančních úřadů, aby takového člověka vyzvali k podání majetkového přiznání a k prokázání původu jeho majetku, s tím, že v případě, že tak neučiní, tak by tady byla sankce, která může být podle okolností třeba až 100 procent takto nedoloženého majetku. Takže to jsou dvě úplně rozdílné věci, které se označují shodným pojmem majetkové přiznání, ale abychom věděli, o čem mluvíme, tak si musíme tyto pojmy vyjasnit. 

Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Tak a moje otázka - zvládaly by úřady tento nárůst agendy, který byste jim chtěli přisoudit? 

Jiří DIENSTBIER, senátor /ČSSD/:

Samozřejmě, protože jak jsem zdůraznil, nemá jít ani v našem podání o plošné majetkové přiznání, ale pouze o přiznání, které by bylo uloženo tomu, u něhož je pochybnost, jakým způsobem přišel ke svému majetku. Případně se můžeme ještě bavit o další kategorii, a to v těch případech, kdy někdo u určitého druhu majetku nabyde tento majetek v hodnotě, která přesáhne určitou, poměrně vysokou částku, v řádu milionů korun. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Ale nebyl by to zase jen další prostor pro korupci směrem k úředníkům ve snaze takových nápadně... 



Jiří DIENSTBIER, senátor /ČSSD/:

Vůbec ne. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

No. Přece ten, kdo přijde nápadně k majetku a nechce, aby se to vědělo, tak asi nebude váhat nabídnout něco úředníkovi takového úřadu. 



Jiří DIENSTBIER, senátor /ČSSD/:

Prosím vás, ale toto druhé majetkové přiznání, které má sloužit k tomu, aby byl postižen nelegálně nebo nepoctivě nabytý majetek. To nemá být žádná veřejná záležitost. To má být v podobném režimu, jako jsou daňová přiznání a má to být nástroj finančního úřadu, případně orgánů činných v trestním řízení. To znamená, to není žádné veřejné pranýřování a je to velmi účelný institut, který nám doopravdy může pomoci naopak v boji proti korupci. A pokud se ohlížíme po okolí, tak většina evropských zemí podobný institut má. Má ho například sousední Rakousko, které ho využívá a funguje. Stejně tak má podobný institut, zase trošku jiný, ale podobný, Německo. A je to doopravdy standardní věc a já se nedivím, že se někteří politici brání zavedení takovýchto majetkových přiznání, protože pak by doopravdy bylo možné řešit některé jinak neřešitelné majetkové kauzy, alespoň v podobě té sankce určitého odvodu majetku, který nikdo nedokáže doložit. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Pane senátore Vystrčile, předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda v březnu pro Aktuálně.cz řekl: "Nikdy bychom nemohli žádné majetkové přiznání podpořit. Pokládáme ho za čistou hru na závist." Proč ta změna v ODS, když teď i váš předseda Petr Nečas mluví o nějaké formě těchto přiznání? 



Miloš VYSTRČIL, 1. místopředseda senátorského klubu ODS: 

Dobrý den. Tak to se musíte zeptat Marka Bendy. Pokud se ptáte mě, tak já nejsem Marek Benda a tudíž... 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Já se ptám na kontinuitu názorů vaší strany. 



Miloš VYSTRČIL, 1. místopředseda senátorského klubu ODS:
 
Já nevím, o kterém typu majetkových přiznání jednak Marek Benda mluvil. Pokud mluvil o plošných majetkových přiznáních pro všechny, tak tam si myslím, že ta kontinuita zůstává zachována. Pokud mluvil o majetkových přiznáních, která se týkají vlastně zákonného střetu zájmů, tak tam já v podstatě souhlasím s panem senátorem Dienstbierem, že ty věci nejsou dokonalé. Nakonec ta nedokonalost vznikla i kvůli sociálnědemokratickému poslanci, panu Kalovi, který dneska je prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu, a který například navrhl to, aby soudci nemuseli střet zájmů, respektive své majetkové poměry hlásit. Pokud se ptáte na majetková přiznání, o kterých mluvil pan senátor Dienstbier v té druhé části svého proslovu, tak tam vy jste sám odpověděl. Pokud má správce daně nalézt pochybení, tak samozřejmě to není tak, že ho nalezne okamžitě, ale musí studovat ta majetková přiznání a pan Dienstbier neřekl, že před tím majetkovým přiznáním by muselo předcházet tzv. oznámení. A to oznámení je zhruba to, že ten, kdo nabyl více jak pět milionů korun ročně, tak to musí správci daně oznámit a ten následně sám rozhoduje, zda bude ten člověk podávat nebo nebude podávat daňové přiznání. A to je první nový prostor pro korupci, nehledě na to, že v tom zákoně je napsáno, že ten správce daně může klidně vyslovit pochybení i nad někým jiným. To znamená velká moc pro úředníky. Jak řekl už Ronald Reagan, stát není řešením problémů, stát je problém. My to dobře známe. Známe to ze sociálních dávek, známe to z evidence vozidel a nyní, když stát například i slovy sociálnědemokratických senátorů špatně vybírá daně, tak to budeme řešit tak, že mu přidáme další povinnost. To si myslím, že je hodně špatná cesta. 

 

Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Pane senátore Vystrčile, když premiér Petr Nečas říká, že si dovede představit porovnání majetku při nástupu do funkce a odchodu z ní, na koho by se to podle ODS mohlo nebo mělo vztahovat? Jen na vysoké politiky nebo i soudce, státní zástupce, vysoké policejní důstojníky, jak o tom mluvil prezident Miloš Zeman? Na koho? 



Miloš VYSTRČIL, 1. místopředseda senátorského klubu ODS: 

Já vám řeknu svůj názor. Já si myslím, že by se to mělo vztahovat na všechny představitele veřejné moci. Do jaké úrovně až bychom šli, je otázka nějaké diskuse. Já si rozhodně myslím, že například na uvolněné či neuvolněné starosty na menších obcích si myslím, že už by se to třeba vztahovat nemuselo, protože skutečně tam mi to připadá zbytečné byrokratizování celé situace. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Pane senátore Dienstbiere, taková věc. Víte, jak to u přiznání podezřele nabytého majetku v praxi bývá. Dotyčný ho prostě napíše na manžela, manželku, rodinné příslušníky, přátele či družky a úřady stejně neprokážou nic. Jak by toto bylo ošetřené? 



Jiří DIENSTBIER, senátor /ČSSD/:

To se ptáte na něco úplně jiného. To, že někdo se pokusí zašantročit nějaký majetek tak, aby byl nedohledatelný a nemohl se mu přičíst k tíži jako jím nelegálně nabytý a nezdaněný majetek, to už jsme na úrovni trestné činnosti. Tam máme i některé standardní nástroje. Ale samozřejmě, že pokud se budeme bavit ..., a teď zase jsme u něčeho jiného. Jedna věc jsou majetková přiznání politiků, která by se měla upřesnit, včetně toho podání na začátku, kdy politik nastupuje do funkce, aby bylo to srovnání na začátku, a potom v průběhu, případně po skončení funkce, a tam se můžeme bavit i o tom, jestli ho mají podávat i třeba příbuzní, třeba manželé, manželky politiků. A pak je to, na co vy se ptáte, to prokazování toho majetku, který nebyl zdaněn, jako ten standardní nástroj finančního úřadu pro boj proti nelegálním zdrojům majetku a tam samozřejmě se tak může postupovat, pokud někdo konkrétní má majetek. Ale například když manželka nebo bratranec toho, kdo původně se nějak přičinil o získání toho nepoctivého majetku, bude mít tento majetek napsaný na sebe, tak ta povinnost prokázat původ majetku se může týkat i jeho, protože i v tom případě tady vznikne pochybnost, jak tento člověk přišel ke svému majetku, když na něj byl vlastně pouze účelově napsán. Takže zrovna právě tento nástroj může dosáhnout i na tyto věci, které doposud byly nepostižitelné. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Pánové, ještě poslední věc. Do sněmovních voleb zbývá něco přes rok. Příští rok bude supervolební se čtyřmi volbami, což je pro přijetí takovýchto zákonů celkem příznivé prostředí. Tedy čekáte, že do voleb příslušná předloha začne platit? Pane senátore Vystrčile. 



Miloš VYSTRČIL, 1. místopředseda senátorského klubu ODS: 

Já nevím teď, kterou předlohu máte na mysli. Předpokládám, že nějakou úpravu v oblasti střetu zájmů se podaří přijmout. 

Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Ano. 



Miloš VYSTRČIL, 1. místopředseda senátorského klubu ODS:
 
My jsme pro to, aby do té oblasti těch, kteří prokazují tzv. čestnými prohlášeními změny svého majetku, byli zařazeni, například i soudci a státní zástupci. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

A zákon o prokázání příjmů a původu majetku? 



Miloš VYSTRČIL, 1. místopředseda senátorského klubu ODS: 

Nárůstu příjmů a původu majetku, ano. A pokud se ptáte na ta druhá majetková přiznání, kde by se vlastně jednalo o zvýšení pravomocí úředníků a kde by vlastně došlo k tomu, že by poměrně velká skupina lidí musela podávat tzv. oznámení a následně by na základě rozhodnutí úředníků musela případně předkládat daňová přiznání, tam si myslím, že je potřeba ještě hodně diskutovat a hledat nějaké jiné řešení než to, že budeme dávat více moci státu. Je potřeba spíše snížit přerozdělování, snížit tu vládní a státní moc a snažit se, aby... 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

A to už se dostáváme k něčemu jinému. Děkuji. Pane senátore, prosím stručně váš odhad na šance této legislativy? 



Jiří DIENSTBIER, senátor /ČSSD/:

Já věřím, že by se mohlo podařit zpřesnit a zpřísnit legislativu pro majetková oznámení politiků nebo veřejně činných osob. Příliš nevěřím, že by se v tomto funkčním období podařilo prosadit pro velký odpor pravicových stran to majetkové přiznání, které má sloužit k prokázání nepoctivě nabytého majetku a jeho sankcionování, protože proti tomu je doopravdy velký odpor. To se může podařit až pouze pokud dopadnou volby do Poslanecké sněmovny takovým způsobem, že získají převahu strany, které tento problém řešit chtějí. 



Bohumil KLEPETKO, moderátor:

Pánové, já vám oběma děkuji a oběma přeji dobrý večer. Na shledanou. 



Jiří DIENSTBIER, senátor /ČSSD/:

Hezký večer. Na shledanou. 

Miloš VYSTRČIL, 1. místopředseda senátorského klubu ODS: 

Dobrý večer.