Novinky Mediální výstupy

 

Podobné výzvy se opakovaně objevují, vzpomínám si, že jsem byla na začátku roku 2014 na sněmu TOP 09 a Starostové, kde se mluvilo o tom, abychom se minimálně tyto dvě strany při výběru některých kandidátů do senátních voleb spojily. Považuji to za jedinou možnou cestu, jak posílit pravici v Senátu. Sněmovní volby budou až za rok, ale hledala jsem způsob, jak posílit pravici alespoň v Senátu. Nějaká jednání mezi vedením TOP 09 a vedením ODS probíhala, nevím, jak se to přesně odráží v nominacích na senátní pozice, ale nějaký pokus o spolupráci tam učiněn byl. Souhlasila bych s tím, že je třeba spíše hledat cesty k nějaké kooperaci mezi pravicí, než aby docházelo k vymezování jedné strany proti druhé, protože roztříštěnost pravice nahrává jak Andreji Babišovi, tak sociální demokracii, která Andreje Babiše fakticky u moci drží.

 

 

Řekla bych, že to, jak se otřásá Evropská unie vlastními chybami, zejména nezvládnutím migrační krize a neschopnosti včas na ni reagovat, i když ty signály už přicházely dávno, přicházely před řadou let z ostrova Lampedusa, kde se objevovaly první utečenecké skupiny, které postupovaly Itálií na sever – umožnilo silám, které se z Ruska snaží o destabilizování evropského prostoru... protože pro Rusko není podle mého názoru výhodné, aby země dnešní osmadvacítky fungovaly a aby tady byl takový blok, který dokáže držet pohromadě. Protože pak je pro Rusko velmi obtížné tento blok narušit a rozdělovat. Ale když si vlastní neschopností způsobíme takové rány, jsme potom snadnou kořistí. Ne že bych souhlasila s panem Halíkem, ale psala jsem ve svých textech už dávno, že se obávám toho, že pochybení Evropy mohou dodat Rusku novou sílu. Vždyť se ukazuje, že o sankcích, které měly pro Rusko platit jako trest za porušení mezinárodního práva, za zabrání Krymu, už dnes nikdo výrazně nemluví, že to Rusku prochází.

 

 

Jsem přesvědčená, že se to podaří. Zjistila jsem, že v politice platí jedno pravidlo stoprocentně, že nic není tak, jak si všichni mysleli. Ať už to bylo ohledně všech možných předčasných voleb, vzpomeňme na rok 2009, 2010 a Jiřího Paroubka. Všichni už s ním počítali a najednou ze dne na den bylo všechno jinak. A takových příkladů by se dalo najít opravdu spousta. Proto se vždycky tak trochu usmívám, když všichni už předem vědí, co bude za necelé dva roky. To je v politice tak nesmírně dlouhá doba, že se usmívám tomu, když všichni říkají, že to má Miloš Zeman fakticky v kapse, stačí jen, aby kandidoval. Jsem přesvědčena, že bude nějaký protikandidát a že to rozhodně není věc, která je předem daná a že Miloš Zeman má výhru jistou.

 

 

Sbližování mezi Milošem Zemanem a Andrejem Babišem probíhalo už dříve, i když ne tak viditelně. Už když uzavřeli pakt o té komedii o smazávání státního dluhu, že se oba dva na tom budou podílet. Bylo vidět, že ty pány to k sobě táhne. Byla jen otázka času, kdy se Miloš Zeman překlopí od SPOZ k Agrofertu Andreje Babiše nebo ANO Andreje Babiše, ono se vlastně jedná o totéž. A že to udělal za okolností, kterými posvěcuje to velmi pochybné podnikání Andreje Babiše, to už jen zapadá do té řádky kroků, které prezident Zeman dělá. Ať už vezmeme tu komedii kolem údajného článku Ferdinanda Peroutky, nebo to, jak je personálně obklopen panem Mynářem, panem Nejedlým, donedávna tam byl generál Pilc, který pak přišel o bezpečnostní prověrku, nebo když se podíváme, jak prezident vystupoval s panem Konvičkou v listopadu 2015, jak nechali studenty vyhnat z toho prostoru na Albertově, který jim patří, to je už taková série kroků, které naznačují, že prezident Zeman nemá žádné zábrany a udělá cokoli. Bylo jasné, že si dřív či později s Andrejem Babišem podají ruku, protože je to pro oba užitečné. Nemají žádné skrupule, pokud jde o nějakou etiku, o nějakou vyšší laťku politiky, na to si ani zdánlivě nehrají. Přestože Andrej Babiš má plnou pusu zlodějů, má sám tak temnou minulost v podnikání, že by mohl stát v čele těch, které okřikuje. Mne to tedy nepřekvapilo, že se ti dva spolu dali dohromady. Je to účelové, protože Andrej Babiš tímhle vstřícným gestem prezidenta získává voliče do příštích parlamentních voleb v roce 2017 a voliči ANO mu to bude chtít oplatit v prezidentských volbách 2018. To je jednoznačné.

 

 

Já se bojím, že na něco přijdou, že ještě do té hromady skutků, kdy si člověk myslí, že už to dál nemůže jít, něco přidají a ukáží, že tu laťku ještě umí dál posunout. Mě to vždycky znovu trápí, protože si myslím, že to je ke škodě demokracie v naší zemi a že náprava bude trvat hrozně dlouho. Na druhou stranu se snažím tomu nepodléhat, protože vím, že Miloš Zeman chce dosáhnout přesně toho efektu, kdy polovinu občanů škrtl, protože ví, že pro něj není užitečná a že ji na svoji stranu nikdy nepřeklopí, takže ji chce neustále dráždit a provokovat, aby se cítila frustrovaná. A to já v žádném případě nehodlám. Naopak mne to vede k tomu, že se musíme vzpamatovat, vzchopit a postavit se tomu. Mne to nabíjí.