Putin může chtít další území. Ukrajina není konec
28. února 2022

Jana Černochová: Putin může chtít další území. Ukrajina není konec

(iDNES.cz) Šéfka obrany Jana Černochová o Putinovi, jeho atomové hrozbě, dodávkách zbraní na Ukrajinu či civilní obraně na školách. „Děti musí vědět, jak se bránit, měly by znát ty, kteří bojovali za svobodu jejich rodičů a prarodičů," říká v rozhovoru pro MF DNES ministryně.

Západní politici teď každou chvíli přicházejí s dalšími a dalšími sankcemi vůči Rusku. S tím, že se na Ukrajině bojuje i o Západ jako takový. Je však zjevné, že se sankcemi Vladimir Putin počítal a nic moc si z nich nedělal. Může, respektive neměla by situace dospět až k vyslání bojových jednotek NATO na Ukrajinu?

Putin se přepočítal, protože Ukrajina nepadla za pár hodin a Západ ji podporuje diplomaticky, materiálně i finančně. Západ je jednotný. S tím také nepočítal. Už teď zavedené sankce jsou mnohem přísnější než kdy v minulosti. I Německo aktuálně začíná měnit svůj postoj a výrazně přitvrzuje. Já jsem pro co nejpřísnější sankce, stejně jako vláda. Pokud Rusko neustoupí, budou se dál stupňovat a citelně zasáhnou ruské elity, ruské hospodářství i životní úroveň Rusů. Budou je bolet. V tuto chvíli vyslat vojáky na Ukrajinu by byla eskalace ze strany NATO, ale účinně podporovat Ukrajinu lze i jinak. Putin je bezohledný bandita! Napadl mírumilovnou zemi, lže vlastnímu národu, rozsévá nenávist, bolest a smrt. Já se Ruskem a jeho prezidentem ohrožena cítím, protože nás považuje za svou kolonii.

Řada analytiků se domnívá, že ruské vojenské porobení Ukrajiny je jen otázkou času. S tím, že se Putin na Ukrajině nezastaví. Další v pořadí mohou být pobaltské státy, členové NATO. Pak už by to důvod ke vstupu Aliance do věci byl?

Překročení hranice členského státu Aliance by znamenalo válku s NATO, to už snad Putin pochopil. Pochopili to i jeho spojenci, Kazachstán couvá, Čína vypadá rezervovaně. Byl by to jeho konec, ovšem za cenu strašlivých ztrát. To si nikdo nepřejeme, a proto musíme dát v tuto chvíli Putinovi jasně najevo, že jsme jednotní a že narazil do zdi.

Putin ve svém projevu varoval ty, kteří by mohli cítit pokušení se vměšovat", že pokusy o zásah zvenčí by vás dovedly k následkům, jaké jste ve své historii nezažili". Což každý pochopil jako hrozbu použitím jaderných zbraní. Myslíte, že šlo jen o zastrašování, anebo by byl opravdu schopen atomovku odpálit?

Vladimir Putin se v posledních letech velice změnil. Zdá se, že se rozhodl vrátit o desítky let zpátky a obnovit Sovětský svaz. Je to iluze, velice nebezpečná iluze. A ano, obávám se, že je v takovém stavu, že by mohl být schopen čehokoli.

Ruské bomby vybuchují několik desítek kilometrů od Slovenska. Mají se Slováci a Češi cítit bezprostředně ohroženi?

Bezprostřední ohrožení našich obyvatel nehrozí, konflikt je omezen na ukrajinské území. Je však třeba se připravit, proto Aliance aktivovala krizové plány, proto posilujeme východní křídlo Aliance. Já se Ruskem a jeho prezidentem ohrožena cítím, protože nás považuje za svou kolonii. Proto je dobře, že jsme v NATO. Z jeho slov mrazí, z té opovážlivosti diktovat Ukrajině, Finsku, Švédsku nebo nám, kde můžeme být členem. Musíme si uvědomit, že Vladimir Putin je skutečně velice nebezpečný, a i když se nyní zastaví na Ukrajině, neznamená to konec. Zanedlouho bude mít apetit po nějakém dalším území, bude ohrožovat někoho jiného.

Česko uvedlo do stavu pohotovosti 400 vojáků ze speciálních jednotek. Jakých přesně a jak by mohli být nasazeni?

Vláda schválila možnost vyslat 400 vojáků mechanizované a průzkumné roty a 180 chemiků, kteří drží hotovost v rámci sil velmi rychlé reakce. Pokud by vrchní velitel sil NATO zavelel, jsou schopni odjet během velmi krátké doby kamkoliv na území Aliance.

Není důvod k vyhlášení pohotovosti celé české armády? Hrozí, že by třeba mohli být kontaktováni záložáci?

Není, ale velení armády neustále sleduje a vyhodnocuje situaci, komunikujeme se spojenci na všech úrovních – politici, vojáci, zpravodajci i úředníci. Česká armáda je plně profesionální, připravená a není teď důvod k povolávání záloh. Nicméně i aktivní záloha je připravena na povolání, aby doplnila naši armádu.

Na konci ledna Česko slíbilo Ukrajincům 4 000 kusů dělostřelecké munice. To jsou opravdu velké granáty. Dodnes leží v českých skladech. Příslib jsme totiž dali před třemi týdny, kdy nikdo nepočítal, že za tak krátkou dobu už bude válka. Je teď vůbec reálné, že je na Ukrajinu dostaneme? Jak?

Přes čtyři tisíce granátů ráže 152 mm jsou stovky tun nebezpečného nákladu, intenzivně pracujeme na tom, abychom je dostali na Ukrajinu. My to ale na Ukrajinu dopravit neměli, 26. ledna vláda rozhodla o daru, 1. února ministerstvo podepsalo smlouvu, podle níž si ukrajinská strana chtěla munici odvézt vlastními silami. Nestihla to, ale nemůže za to. Může za to invaze Ruské federace na Ukrajinu. To jsme nečekali, myslím, nikdo. Tento týden jsme začali pracovat na odvozu českými prostředky, což se podařilo. V současnosti již je jeden vlak na místě určení.

Po vypuknutí bojů Ukrajinci požádali o další vojenský materiál. Je na jejich seznamu něco, co jim můžeme poskytnout? Co? A jak to do země dopravit?

Ano, ve čtvrtek mi ukrajinský velvyslanec předal seznam, co Ukrajina potřebuje. Vedení ministerstva i armády okamžitě začalo analyzovat, co můžeme poskytnout, aby to bylo rychle. V pátek vláda schválila nevojenskou pomoc, pohonné hmoty, peníze, humanitární pomoc, budeme organizovat dárce krve. V sobotu ráno ministři odhlasovali můj návrh darovat kulomety, útočné pušky, pistole a odpovídající munici v hodnotě přes 188 milionů korun. První vlak s tímto materiálem vyjel v sobotu a další budou následovat. V neděli vláda schválila další pomoc, jednala jsem také se zástupci obranného průmyslu, co mohou poskytnout.

V rámci rozpočtu ministerstva obrany pro příští rok má váš resort přijít o 5,4 miliardy korun. Vysvětlujete to tím, že by se tyto prostředky stejně nestihly utratit, protože nedopadl nákup nových vozů BVP. Vše se ale projednávalo před začátkem války na Ukrajině. Nebudete nyní usilovat, aby se peníze armádě vrátily a mohly se utratit za jiné věci?

Určitě se situace změnila. Je to, doufám, jasný signál, že zanedbávat obranu byla zásadní chyba. S kolegy pracujeme na urychlení akvizičních projektů nebo dalších nákupů, z toho mohou vyplynout i další finanční požadavky.

Co nám nyní nejvíc chybí?

Armáda je dlouhodobě podfinancovaná. Před pár lety to bylo 100 miliard, dnes je to mnohem víc. Befka" (obrněné transportéry), tanky, vrtulníky, dopravní letadla... Chci navýšit počet vojáků do roku 2030 na 30 tisíc. Ukazuje se, jak mylný byl přístup k obraně, který předpokládal, že se nic nestane. A ono se stalo. Tak se snad všem rozsvítilo. Potřebujeme doplnit počty techniky, abychom jí měli víc než pro mírovou armádu, musíme doplnit sklady technikou, municí a dalším materiálem. Musíme armádu dozbrojit moderními ručními zbraněmi, zvýšit počet vrtulníků a zbavovat se těch ruských. Nahradit tanky, nová BVP a z těžké brigády udělat konečně těžkou. Holt jsme si užívali mírové dividendy déle, než bylo zdrávo.

Dlouhodobě bojujete, aby roční výdaje na obranu byly alespoň dvě procenta HDP, jak požadují spojenci. V rozpočtu na příští rok to má být asi 1,4 procenta. Nehodláte to pod vlivem událostí navýšit okamžitě? A neměli bychom dávat v příštích letech ještě víc, než ona dvě procenta?

Je to velká změna v myšlení našich politiků i veřejnosti, která slýchala ráda, jak 1,4 procenta vlastně stačí. I když teď se to snad změní. Plán zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP je ambiciózní, musíte však mít za co ty peníze utratit. To není nákup v e–shopu, kde zaklikáte, jaké tanky chcete, a za týden je máte. I když zrychlíme náš těžkopádný výběr a akviziční systém, pořád trvá nějakou dobu výroba. Já bych byla pro to zvýšit výdaje rychleji a dočasně i přes dvě procenta, ale jsem realistka.

Mluvíte o možnosti navyšování počtu vojáků. Uvažujete i o zavedení povinné vojenské služby?

To není na pořadu dne, při dnešních vyspělých technologiích má větší smysl profesionální dobře vycvičená a dobře vybavená armáda o vyšším počtu vojáků, jak jsem říkala, kolem 30 tisíc. A mít připravené aktivní zálohy.

Nemyslíte, že by za stávající situace nebylo od věci zavést zpět civilní obranu do škol? Je to sice v kompetenci resortu školství, ale podpořila byste to?

Je to jedna z mých priorit, ale neříkala bych tomu branná výchova jako v minulosti. Určitě by se do škol měla vrátit témata spojená s obranou – první pomoc, základy přežití v přírodě, fyzická připravenost, sebeobrana a co dělat v případě útoku od šíleného střelce po jadernou havárii a v neposlední řadě informace o NATO, armádě, tradicích a moderní historii. Ministerstvo obrany má program POKOS, který školám a veřejnosti tyto oblasti přibližuje. Děti musí vědět, jak se bránit, měly by znát ty, kteří bojovali za svobodu jejich rodičů a prarodičů.

(Autor: Petr Kolář)

Jana Černochová
ministryně obrany
poslankyně PČR
expertka pro obranu

Více o autorovi