28. října 2019

Projev primátora města Hradec Králové k výročí vzniku Československa na Masarykově náměstí

101. výročí vzniku Československa.

Dámy a pánové,

dnes jsme se v Hradci Králové setkali na Masarykově náměstí, které se již tradičně stává místem, na kterém slavíme významné dny a významná výročí. Každý stát a každá země má několik svých významných dnů, které stojí za to si připomínat. Domnívám se, že 28. říjen je pro obyvatele České republiky dnem právě takovým. 

Je pravda, že toto datum bylo v našich kalendářích dlouho vedeno jako Den znárodnění ve snaze odcizit těm, kteří si toto období nepamatují, pravou podstatu tohoto svátku.

Jsem velmi rád, že jsem se dočkal toho, že 28. říjnu byla navrácena jeho pravá podstata a je vyzdvihován jeho obrovský význam pro naši zemi a pro náš národ. Naše republika a naše státnost se nerodila lehce. Obrovské úsilí TGM vyvíjené ve Spojených státech amerických a v Rusku při budování našich legií, obrovské diplomatické úsilí dr. Edvarda Beneše vyvíjené především v evropských státech, jmenovitě ve Francii, Anglii či Itálii a diplomatické a společenské snažení Milana Rastislava Štefánika nakonec přineslo kýžený výsledek, korunovaný Martinskou deklarací, tedy připojením Slovenska a vznikem Československé republiky.

Náš stát byl od počátku zmítán vnitřními rozpory, ale také doslova nepřátelským okolím Německa, Polska a Maďarska, ve kterých pomalu rašil, po vzoru Itálie, fašismus, který se nám, ve spojení s hospodářskou krizí a jejím obrovským dopadem na životní úroveň lidí, stal nakonec osudným. Naši samostatnost jsme ztratili poprvé na 5 let vznikem protektorátu Čechy a Morava, ale poté, podruhé, na dlouhých 41 let, když jsme se stali vazaly Sovětského svazu a součástí zemí socialistické soustavy.

Letošní výročí vzniku samostatného československého státu se tak bezpochyby a oprávněně nese v paralele s výročím znovunabytí svobody a demokracie v naší republice před třiceti lety. Obě události v dějinách našeho národa mají mnoho společného, a především je spojují právě hodnoty jako jsou svoboda a demokracie. 
Loni jsme slavili 100 let republiky a jsem přesvědčený, že většina naší společnosti události z let kolem roku 1918 bere jako dávnou historii, často pouze jako součást povinné látky v učebnicích dějepisu. Sametová revoluce je však událostí, kterou osobně prožila spousta z nás a troufám si tvrdit, že ji stále vnímáme jako událost nedávnou, událost, o které jsme ani nedoufali, že by se mohla uskutečnit. Přitom je to již třicet let a v osnovách základních či středních škol se bohužel toto téma objevuje velmi okrajově a učitelé se mu věnují výjimečně. Jako bychom si s tímto tématem nevěděli rady.
Jsme vůbec schopni porovnat, jak se naše společnost „vyrovnala“ s demokracií a jak využila svobodu po roce 1918, anebo v současnosti, tedy po roce 1989? Těžko. Obě období jsou neporovnatelná s ohledem na životní styl, technologický pokrok, historické souvislosti, jako byla tehdy, v období tzv. první republiky, Evropou se šířící fašistická ideologie, a nebo, v současné době – globalizace společnosti ohrožující naši národní identitu či kulturní hodnoty. V každém případě se náš národ vždy učil a stále učí, jak se svojí svobodou a demokratickým založením společnosti nakládat, a také, jak si jí vážit.

Je jen na nás, zda příležitost využijeme, zda budeme svobodu chápat jako bezbřehé dovolování si čehokoliv, či jako možnost chovat se slušně, ohleduplně a mít respekt jeden k druhému. Nebuďme plni zášti a pomstychtivosti a neberme si za vzor některé naše představitele. Naučme se lépe vzájemně komunikovat, respektovat své okolí a dodržovat pravidla slušnosti. I to je svoboda, to není slabost. A nebo podlehněme populistickým slibům, jimž je tak snadné a lehké uvěřit, neboť nám většinou slibují dosáhnout něčeho těžko dostupného velmi snadno. Ale již malé děti vědí, že ke štěstí a slávě vede vždy ta cesta, která je plná děr a zarostlá křovím a ne ta, která je dlážděna zlatými mincemi. Mějme na paměti, že za těmito sliby stojí prakticky vždy snaha získat na svou stranu a ovládnout ty, kteří příliš nepřemýšlejí. Takové sliby mají za sebou téměř vždy začínající proces omezování demokratických principů, což často v konečných důsledcích vede i ke ztrátě svobody samé. Svobody, kterou jsme od roku 1918 třikrát nabyli, ale také již dvakrát ztratili. Snažme se proto, abychom ji neztratili potřetí, abychom našim dětem předali naši krásnou zemi svobodnou a demokratickou, takovou, aby v ní chtěly pracovat a žít, aby nemusely, tak jako tomu bylo často v minulosti, za svobodou a demokracií utíkat jinam.

Slavíme 101. výročí vzniku Československa. Važme si této události, važme si toho, že žijeme v samostatné, nezávislé, demokratické a svobodné zemi!

Prof.PharmDr. Alexandr Hrabálek, CSc.

primátor statutárního města Hradec Králové