Novinky Mediální výstupy

Reflex: Situace bude letos lepší. V tom je naděje. Inflace klesne, očekáváme malý ekonomický růst

(Reflex) Málokterá vláda po listopadové revoluci čelila tolika problémům najednou jako koaliční kabinet Petra Fialy. Důvěra ve vládu je nízká, volební průzkumy ovládá opozice, ministři někdy nedokážou důležité věci vysvětlit, lidi si stěžují na vysoké ceny, problémy provázejí zdravotnictví nebo školství. Premiér Fiala si přesto myslí, že jeho vláda dělá dobré věci. I v rozhovoru pro Reflex je tvrdě obhajoval. Navíc si myslí, že letos „už bude líp“.

Pane premiére, střelba na filozofické fakultě v Praze byla největším podobným masakrem v historii České republiky. Zůstáváme přesto bezpečnou zemí?

Především mysleme na oběti, jejich rodiny a všechny zraněné. Nezapomínejme na ně ve víru dalších událostí. Jsme zvyklí vyjadřovat dopady masových vražd čísly: 14 obětí, 25 zraněných. Ale nejde o čísla, jde o konkrétní lidi. Musíme si představit jednotlivé tragické příběhy, ten děsivý zásah do životů tolika rodin. Mysleme na ně a vyjadřujme úctu, pochopení a sounáležitost, abychom rodinám a blízkým obětí maximálně pomohli tu hrůzu překonat. Je důležité, že se během několika dnů vybralo v různých sbírkách přes 50 miliónů korun. Lidé až dojemně vyjadřují svou účast, jak to jen jde. A to je teď podstatné. Těžko se mi v tomto kontextu odpovídá na vaši otázku, ale ano, zůstáváme bezpečnou zemí, jednou z nejbezpečnějších na světě.

Politici se po střelbě většinou drželi s ostřejšími komentáři zpátky. To ale pravděpodobně nevydrží. Co to o české politické scéně vypovídá?

Jsme už bohužel ve veřejném prostoru zvyklí na ledacos. Nicméně kdyby chtěl někdo zneužít tuto tragédii pro svůj politický nebo jiný prospěch, tak by jen ukázal, že pro něj už neplatí žádné etické normy lidské společnosti. Že nemá úctu ani před zemřelými. Je dobře, že alespoň v prvních dnech po tragédii se to nestalo.

Po každém takovém masakru se logicky objeví návrhy na úpravy zákonů, předpisů, které ale mohou nakonec vést i k omezení některých svobod. Jak se na to díváte?

Důležité je, abychom nyní projevili soucit a pochopení pro bolest a zármutek. A potom je možné se s chladnou hlavou a s určitým nutným časovým odstupem od události, která všechny emočně zasáhla, podívat na to, zda je potřeba udělat nějaké systémové změny. Nejprve musí být všechny souvislosti této mimořádné tragédie a jejího průběhu vyšetřeny. Je obecně známo, že podobným útokům osamělého střelce, který předtím nebyl nikde evidován jako riziková osoba, nejde prakticky zabránit. My musíme mít ale jistotu, že nikde v našem systému není nějaká mezera. Pokud by se ukázala, je naší povinností ji rychle zacelit. Vždy musíte pečlivě vyvažovat, protože hodnoty bezpečnosti a svobody, obě nesmírně důležité, jsou často jakoby proti sobě. Myslím ale, že rozumné řešení vždy existuje. Před závěrečným schvalováním je v Poslanecké sněmovně novela zákona o zbraních a střelivu, která posiluje spolupráci policie a lékařů při vydávání zbrojního průkazu, dává policii větší pravomoci zabavit zbraň při rizikovém chování nebo umožňuje lépe sledovat podezřele velké nákupy zbraní. Tedy na legislativě k posílení bezpečnosti občanů se pracuje průběžně a je to dobře. Na to, zda a co je ještě potřeba upravit po útoku z 21. prosince, nám dají brzy odpověď výsledky vyšetřování.

Pojďme k současné politické situaci. Valí se to na vaši vládu ze všech stran. Spíte dobře?

Spím stejně, jako jsem spával před tím, než jsem se stal premiérem. Ale já nemám už od mládí nejlepší spánek, jsem na to zvyklý.

Takže všechny ty problémy nedoléhají na vaši psychiku?

Ani ne. Ale není to lehká doba. Není lehká pro mě a není lehká pro nikoho. Procházíme složitým obdobím, přichází krize za krizí. Myslím si, že s výzvami, jimž musíme čelit, se v takové koncentraci žádná polistopadová vláda nesetkala.

Existují takzvané Murphyho zákony, což jsou různá rčení a epigramy týkající se chyb člověka a lidského selhání. Jeden z nich říká: „Vždy propadneš v té písemce, na kterou ses nejvíc připravoval.“ Připravovali jste se léta v opozici na vládnutí, ale teď to často zadrhává. Proč?

Protože děláme mnoho věcí současně. Řešíme pořád nějakou krizi a společnost je pak z toho unavená, což chápu. Byl tu covid, řešíme důsledky války na Ukrajině, zdražování a krize s energiemi, inflaci, bezpečnostní situace ve světě se zhoršila. To všechno samozřejmě na lidi doléhá a ovlivňuje je to. Do toho plníme náš volební program, děláme reformy a některé změny jsou nepopulární.

Volební program jste už ale museli upravit.

Velmi málo. V rámci možností děláme to, co jsme slíbili voličům. Ale základní úkol, konsolidaci veřejných financí, tedy aby stát hospodařil dobře, aby byl efektivnější, ten plníme. Když jsme přišli do vlády, byl deficit veřejných financí k HDP 5,1 procenta, my příští rok budeme mít 2,2 procenta. Poprvé to bude pod hranicí maastrichtských kritérií (to jsou podmínky, jež musí členská země EU splnit, aby mohla přijmout euro; poznámka autora). Snížili jsme počet úředníků, dostali jsme se na čísla v roce 2015. Naše volební sliby plníme.

Ale většina veřejnosti je nespokojená, důvěra ve vládu je nízká. Lidi očekávají něco jiného.

Konsolidační balíček nebo důchodová reforma nevyvolávají potlesk, lidi je ocení, až uvidí, že fungují. Ocení je příští generace a to si myslím, že je správné, že tohle musí dělat vláda, jež není populistická. Některé věci, jako důchodovou reformu, změny ve školství a zdravotnictví, dostavbu infrastruktury, nikdo za posledních deset let, ani když byla ekonomická konjunktura, neudělal. Nikdo nesnížil meziročně výdaje státu a počet státních zaměstnanců. To dělá moje vláda a to je důležité.

Některé věci mají doběh a projeví se až za léta. Jenže dnešní společnost je napjatá, těkavá, čeká, že se stane něco zítra, ne za pět či deset let. Když něco ocení až příští generace, jak říkáte, tak vy nemusíte být příště zvoleni. A politika je o tom, že můžete vládnout a rozhodovat. Ne sedět v koutku.

Neděláme jen to, co se projeví v budoucnosti. Řada změn se děje hned. Mluvím třeba o digitalizaci, nebo rekordní výstavbě dálnic, to lidé uvidí už letos. Doba je ovšem proměnlivá, něco můžeme dál upravovat.

Odezvou ovšem je, že volební průzkumy pro vás dopadají hodně špatně.

Mě to nepřekvapuje. Dokonce si myslím, že dobrá vláda, jež dělá zodpovědné věci, tak v půlce volebního období zpravidla nebývá na vrcholu popularity. Nepodceňuji průzkumy a náladu ve společnosti, neříkám, že všechno děláme dobře, ale ani to nepřeceňuji. Máme dva roky na to, abychom přesvědčili lidi, že to, co jsme udělali, je správné. V politice je důležitá trpělivost a strategická koncepce, ne pořád se jenom dívat, co se děje dnes a v této minutě.

Je přirozené, že ti, co vás nevolili, jsou jasně proti vládě, ale pozoruji, že i voliči koalice SPOLU jsou znepokojeni. Jak přesvědčit netrpělivé, aby byli trpěliví?

Letos se bude zlepšovat ekonomika, lidi uvidí, že reformy přinášejí lepší hospodaření státu a větší efektivitu, uvidí, že opatření, která jsme udělali, snižují inflaci. To budou důkazy místo řečí. Naši voliči jsou nároční a kritičtí, proto se musíme dobře připravit na všechny typy letošních a příštích voleb a chceme v nich uspět.

Myslíte si, že dnes ještě někdo volí podle ideového zaměření, že nepřevládl všude populismus?

Netvařme se, že žijeme v zemi, kde spolu soupeří levice s pravicí, tak tomu není. Vedeme zde zápas s populismem, jenž je stále radikálnější a protivnější a používá prostředky, které do standardního politického boje mezi slušnými konkurenty nepatří.

Co tím konkrétně myslíte?

Osobní útoky, využívaní dezinformací a lži. To už není střet mezi levicí a pravicí. Navíc pořád u toho platí, že část opozice má ve svých rukou obrovskou koncentraci moci. Vedeme prostě střet o charakter našeho státu.

Jste politolog, takže dobře víte, že vládnutí v pětikoalici je ze samé podstaty složité, navíc u stran tak ideově různorodých. Možná v té koalici funguje lidská chemie, ale není domluva pěti stran stále složitější? Přece jenom přijdou ty různé volby.

Na to nemusím být politolog, abych věděl, že čím více máte koaličních partnerů, tím je to těžší. Nemá to ale takový vliv na domluvu, my se dokážeme domluvit, to je ostatně moje práce jako předsedy vlády. Co je ale pravda, domluva někdy trvá déle. Ale vláda složená z dvou koalic a pěti stran má někdy vliv na něco, co bych nazval uměleckým dojmem.

Co myslíte uměleckým dojmem? Někdy mám pocit, že právě ten je špatný.

Je to pět stran, každá reprezentuje nějaký typ voličů a nějaké zájmy, které zdůrazňuje logicky a přirozeně ve veřejné debatě. Pak vzniká dojem, že jsme víc rozhádaní, než jak to je v realitě. To se dá jen obtížně změnit. Jediný způsob, jak přesvědčit voliče, že vláda je soudržná, je to, že vydrží a udělá to, na čem se domluvila.

Umělecký dojem je pojem z krasobruslení, ale tam se boduje i technické provedení.

To já vím, ale i to je dobré.

Podle vašich knih a projevů bylo znát, že jste měl určité sympatie k britským konzervativcům, ovšem v Británii premiérky a premiéři hodně často měnili ministry. Veřejnost a opozice některé vaše ministry cupuje, ale vy je moc neměníte. Proč nesáhnete po větších změnách?

Saháme po změnách. Byl vyměněn ministr zemědělství, životního prostředí, školství. Ke změnám ve vládě docházelo a dochází. A upozorňuji, že britský politický systém je velmi rozdílný od našeho, včetně role premiéra, nemůžete z toho vytrhnout pouze to, jak tam rotují ministři. Ještě bych k tomu ale chtěl dodat, že vláda funguje jako tým, a když jsem s někým nespokojený, tak mu to řeknu.

Veřejnost a média ale mají pocit, že se to neděje. Nic nevidíme.

To nemusíte vidět, důležité je, aby fungovaly ty věci. V minulosti jsme viděli některé zcela absurdní střety ve vládách. To někdo chce? Lidi podle mě chtějí, abychom se dokázali domluvit a aby to přineslo výsledky. Taková je politika, kterou dělám já. Nebudu veřejně kárat ministry, ale osobně jim to řeknu. To se děje.

Možná se to děje, ale my vidíme něco jiného. Třeba ministři Síkela či Válek něco řeknou, pak to neplatí, pak se to změní a potom se to ještě upraví. Není tomu prostě rozumět.

Nejsme neomylní. Každý dělá chyby.

Ale ne každý je ministr.

A vy si myslíte, že ministři jsou svatí lidé? Kdo si tohle myslí o politice, tak vždy selže. Jak v komentování politiky, tak v ní samotné. Ministři jsou stejní jako každý jiný člověk. Čeká se od nich, že budou dělat dobře svoji práci, a to já po nich chci. A že v turbulentní době všechno neodhadnete, to je pravda.

Fakt chcete říct, že třeba ministr Síkela věci, jež říkal o cenách energií, pak platily? Neplatily.

Pokud chceme být korektní, tak se podívejte, co o cenách energií říkali mnozí experti. Měli pravdu? Často ne. Třeba se ukáže, že pravdu neměl nikdo, protože se situace vyvíjela turbulentně. Ale měli jsme pravdu v tom, že situaci zvládneme, že zajistíme dostatek energií, což nebylo dopředu jasné, a že uděláme všechno pro to, aby firmy a sektory nekrachovaly. Zastropovali jsme ceny, průmysl se nezhroutil a nezaměstnanost je nízká. Energetickou krizí jsme provedli zemi dobře. Stále někdo říkal, že nebude plyn, že nebude ropa, že ceny budou ještě vyšší. To se nestalo. Byli jsme závislí energeticky na Rusku, to předchozí vlády nezměnily, všechno to udělala naše vláda. Ve školství se předtím neposunulo nic, ani v dopravní infrastruktuře, ve zdravotnictví. Vlády, v nichž byl Andrej Babiš v době bezprecedentního ekonomického růstu, neudělaly v některých věcech nic. Všechno to řešíme my. A my to řešíme odpovědně a s nějakým výhledem.

Zastavme se u zdravotnictví. To se také otřáslo spory, byly odloženy některé operace, přitom zabezpečení zdraví je věc mimořádně citlivá. I to může ovlivnit volby.

Ve zdravotnictví byly nasvíceny nakumulované problémy, jež tam existují snad desítky let. A někdo chce, ať je všechny vyřešíme do zítřka? My se je snažíme řešit, neuhýbáme před nimi. Ale není to jednoduché, kdyby to bylo jednoduché, tak už to udělal někdo před námi. Ale neudělali nic. Že nám pak za této složité situace někdo netleská, je jasné. Byl bych radši, kdyby se na nás někde v médiích pěly oslavné ódy, ale to by vlastně nebylo ani přirozené. To nepatří k demokracii.

Jak ale chcete přesvědčit lidi, aby vás volili?

Dělat to dobře. O to se snažím.

Kdybych chtěl parafrázovat to tleskání, tak existuje film Jedna ruka netleská. A někdy to vypadá, že společnosti chybí ta druhá ruka k tleskání. Vy se politice věnujete dlouho, jak je možné, že některé věci ve zdravotnictví, v případě penzí, ve školství, v infrastruktuře a tak dále se neřešily dlouhá léta? Některé problémy pocházejí dokonce ještě z dob komunismu. Co to říká o vládnutí v Česku?

Jedna otázka je, co to říká o samotném vládnutí, a druhá, co to říká o naší společnosti. Musíme si otevřeně říct, že naše společnost není nakloněna razantním změnám. Naše vláda je poučena z chyb předešlých vlád, a změny jsou proto spíše evoluční než revoluční. Aby to nezasáhlo příliš výrazně a nespravedlivě nějakou sociální nebo profesní skupinu. Snažíme se chránit zranitelné lidi, jsme země, kde je vývoj opatrnější a pozvolný. Já jen opakuji, že minulé vlády nedělaly nic. A když některé věci děláte pozdě, což bohužel děláme, tak mají větší náklady a jsou náročnější.

Není ale čas přestat se vymlouvat na minulé vlády, na covid, na Ukrajinu atd.?

Já se nevymlouvám. Jen vysvětluji, že minulé vlády nic neudělaly, že naopak my jsme využili našeho silného zastoupení v Poslanecké sněmovně a Senátu a máme odvahu dělat změny. Ty se projeví pozitivně. Kdyby některé věci předchozí vlády udělaly včas, když nebyla krize, tak se dnes bavíme o něčem úplně jiném.

Ale o tom, co špatně dělaly minulé vlády, hovoříte pořád.

Protože to je realita.

Nemusí to na voliče fungovat, protože řešení chtějí lidi od vás, jste přece u moci.

A my řešení přinášíme. Nemůžeme zavírat oči před tím, co se v této zemi dělo. Populisté nechali tuto zemi doslova nahou, nepřipravenou na krize. Používají navíc neskutečné lži, aby obalamutili lidi. Nazývejme věci pravými jmény! Opozice nám vyčítá vysoké ceny energií, ale byl to Andrej Babiš, který zastavil Temelín. Byly to vlády, v nichž seděl, které zvýšily energetickou závislost na Rusku. To jsou věci, jež jdou na jejich vrub, a protože minulost nás ovlivňuje, je potřeba ji správně pojmenovávat. Ale já se snažím hlavně popisovat, co bude a co jsme udělali.

Tak se podívejme konkrétně, co bude. Vy jste s ministrem Síkelou ujišťoval veřejnost, že ceny elektřiny v tomto roce porostou jen o pár procent. Ale tak to pro nebude. Bude dražší vodné a stočné, ceny potravin jsou vysoko. To se připíše na vrub vaší vlády, ať uděláte cokoli. To je v politice krutá realita.

To je v pořádku. My ale řešíme ty věci pro lidi a s lidmi. Dám příklad – drtivá většina lidí a firem nebude platit za elektřinu víc, než je určený strop. Existují ale domácnosti, může jich být kolem 15 procent, které měly zafixovanou cenu třeba dva roky zpátky, a u nich k nárůstu ceny dojde, protože mezitím se cena elektřiny na trhu razantně změnila. Problém může nastat i u některých firem s vysokou energetickou náročností. Těm jsme po jednání se zástupci firem pomohli. Musíme si u toho všeho navíc říci poctivě: ceny energii nebudou jako před krizí, tam se nevrátí. Naší nevýhodou pak je, že zatím nemáme dost energie z obnovitelných zdrojů, za což ale opět mohou minulé vlády. V tomto směru je však trend posilující. A musíme intenzívně posílit naši jadernou energetiku. Nedávno jsem měl jednání, jak přistoupit k malým modulárním reaktorům, chceme se podílet na jejich vývoji, to je perspektivní věc. Pamatujme také na to, že máme silný průmysl, a to je náročné na spotřebu energie.

Říkáte, že klesne inflace. Jenže ceny jsou u mnoha zboží už vysoko a neklesnou. Spotřeba domácností kvůli tomu dlouho klesá, což negativně ovlivňuje ekonomiku. Co s tím?

U těchto věcí je nesmírně důležitá psychologie, nálada obyvatel. Měla by se zlepšit, musíme mít víc naděje a to je i můj úkol. Situace bude letos lepší. V tom je ta naděje. Inflace klesne, očekáváme malý ekonomický růst, zlepšil se rating agentur pro Česko.

Hodně se diskutuje o vysokých cenách potravin. Co s tím?

Já se tomu věnuji od jara a dost intenzívně…

… s tou nutellou se to ale nepovedlo.

Nepovedlo. Kdo ale nic nedělá, nic nepokazí. Snaha se věnovat cenám potravin, byť vláda na to nemá přímé nástroje, je ale správná. Nějaký výsledek to má a budeme v tom pokračovat. Přitom na rozdíl od zbytku Evropy pak ceny potravin u nás klesaly. Navíc v České republice v tomto případě není standardní tržní situace, s čímž se musíme potýkat.

Myslíte, že je u nás menší konkurence než jinde?

Je to jeden ze zdrojů tohoto problému.

Různé volby, a zejména nepříznivý výsledek mohou být katalyzátorem změn v politických stranách. Letos máme troje volby. Které budou z tohoto pohledu pro vás směrodatnější?

Předně, výsledky pro nás budou dobré. Věřím tomu. Když jsme byli v opozici, celou dobu jsem poslouchal, jak se s Fialovým stylem politiky nedá vyhrát, jak nás válcuje Babiš a jak je všechno špatně. Jenže tak to nebylo, pravdu jsem měl já. Jsme schopni ve volbách uspět. Situaci ale nepodceňuji, musíme se dobře připravit. Proto jsme pro volby do Evropského parlamentu vytvořili koalici, abychom je vyhráli, aby byla evropská politika racionální. Senátní volby jsou pro ODS důležité, protože máme s TOP 09 společný nejsilnější klub v horní komoře. Pozice tam chceme obhájit. No a velmi důležitým prvkem vnitrostátní politiky jsou vždy krajské volby, protože vládneme i v krajích. Tuto pozici chceme posílit. Mám například radost, že náš výrazný člen ODS Jan Skopeček, jenž má vysokou ekonomickou erudici, se postavil do čela naší kandidátky do krajských voleb ve Středočeském kraji. To je výborné, takové osobnosti spjaté s regiony potřebujeme.

Pojďme se podívat na zahraniční politiku. Co dál s pomocí Ukrajině? Protože už další zbraně, které bychom jí dali, nemáme.

Západní svět musí vytrvat v pomoci Ukrajině, protože jinak se dočkáme špatných konců. Nechci mít Rusko na hranicích se Slovenskem. Situace na bojišti ale není vůbec jednoduchá. Budeme Ukrajincům dál pomáhat finančně i humanitárně, při pomoci uprchlíkům atd. Nesmíme v tom polevit.

S válkou souvisí rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru, že někteří ruští sportovci by mohli jet v srpnu na olympiádu v Paříži. Co na to říkáte?

Těžko si lze představit, že někdo tam bude v olympijském duchu soutěžit a je ze země agresora. Pokud vím, Český olympijský výbor v tom má jasné stanovisko.

Existují názory, že by bylo dobré trochu urovnat vztahy s Čínou. A objevila se spekulace, že byste mohl do této země jet. Je to tak?

Žádná moje cesta do Číny se nepřipravuje. Snažíme se s Čínou udržovat patřičné kontakty, ale politiku k ní ani politiku k Tchaj-wanu měnit nebudeme. To není pravda. Pojedu do jiné asijské velké země, do Indie. Chceme se chovat standardně v zahraniční politice. Pro nás je důležitá ochrana demokracie, svobody, lidských práv, ale chceme mít zastoupení i v zemích, s jejichž politikou nesouhlasíme. Stejně, jako to dělají naši spojenci.

Když jste zmínil svobodu a demokracii, jsou u nás v ohrožení? Byl jste v minulosti zastáncem toho, aby se svoboda slova neomezovala, i když někdy znějí nesmysly a lži. Co si o tom myslíte dnes, kdy dezinformace ze všech stran létají celým světem?

Nezměnil jsem v tom názory – třeba cenzura nepřipadá v úvahu, to ani nikoho nenapadlo. Vláda nic takového nechystá a nechystala, to jsou výmysly. A zda hrozí omezení svobody slova, to čtu v médiích. Ale rozlišme dvě věci. Jednou je šíření dezinformací, lží a nesmyslů. Demokracie hodně unese a víme, jak to řešit. Pak jsou zde ovšem zájmy cizích států a mocností, které vedou informační válku, a tomu se musíme bránit. Tady je boj s dezinformacemi na místě. To je přímo úkol státu, bránit naši zemi.

Dlouho jste se osobně připravoval na vládnutí, premiérem jste přes dva roky, jak jsme ale říkali, krize střídá krizi, vláda je v nesnázích. Vrátím se na začátek, přece to musí na vás osobně doléhat. Jak to vnímáte?

Já nejsem typický politik…

To ale tvrdí i Andrej Babiš.

Dělám politiku proto, že si myslím, že to má smysl. Proto tolik nepřemýšlím nad tím, co mi to bere a co přináší. Ale bere to v této rozjitřené době hodně rodině, navíc někteří političtí soupeři zde šíří atmosféru nenávisti. To není jednoduchá situace. Podle rad mnohých bych měl více dávat najevo emoce, víc odhalovat své soukromí. To nedělám a dělat nebudu. Mám svůj typ politiky a věřím své cestě. Nechci, aby byl ve všem vidět Fiala, ale výsledek. V dnešním, mediálním světě to není ta nejpopulárnější cesta, ale pro mě je to cesta správná. Nechci se ráno při pohledu do zrcadla za sebe stydět. Můžeme si o tom povídat, může se o tom psát cokoli, rozhodnou ale nakonec voliči. To je demokracie a tak je to v pořádku. Kdybych ztratil pocit smyslu politiky v mém pojetí, tak bych se vrátil na univerzitu a budu psát. Myslím, že Ronald Reagan řekl, že politika je pěkné povolání, protože když se vám daří, máte úspěch, a když se vám nedaří, tak o tom můžete napsat knížku.

Chystáte o tom knížku?

Nechystám se neuspět.

(Autor: Viliam Buchert)