Návrhy ANO, TOP 09 a KDU-ČSL míří proti malým obcím přehrát
22. ledna 2014

Návrhy ANO, TOP 09 a KDU-ČSL míří proti malým obcím

Návrh zavádějící povinnost ukládat veškeré smlouvy v centrálním registru i posílení působnosti NKÚ míří proti malým obcím. Před praktickými dopady zákonů varují poslanci i starostové za ODS. Za největší problém považují neúnosné zvýšení administrativy, které postihne nejvíce právě obce do tisíce obyvatel.

Návrh zavádějící povinnost ukládat veškeré smlouvy v centrálním registru míří proti malým obcím. Před praktickými dopady zákonů varují poslanci i starostové za ODS. Za největší problém považují neúnosné zvýšení administrativy, které postihne nejvíce právě obce do tisíce obyvatel. Návrh na rozšíření působnosti NKÚ může zpochybnit samostatné rozhodování samospráv.

„Vznikající vládní koalice vytváří služebnímu zákonu kouřovou clonu zákony, které výrazně zvyšují administrativní zátěž pro malé obce. Ke kritice předložených norem nás vedou především debaty se starosty, kteří se právem obávají jejich praktických dopadů,“ uvedl na tiskovém brífinku předseda poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura.

Místopředseda ODS Martin Kupka, který je zároveň starostou obce Líbeznice, zdůrazňuje, že již dnes je v některých obcích vůbec problém nějakého starostu sehnat. Nové administrativní požadavky mohou tyto lidi od práce starosty úplně odradit. „Bráníme se především neúnosnému nárůstu administrativy. V režimu malé obce nemá starosta obvykle nikoho k ruce a další zátěž jen sníží motivaci mnoha lidí práci starosty vykonávat,“ říká Kupka a dodává: „V případě zákona o NKÚ máme obavu jiného charakteru, a to že zákon zasáhne od výsostné samosprávné činnosti, kterou vykonávají a o níž rozhodují samosprávné orgány. Již dnes funguje řada kontrolních mechanismů a bojíme se, že úředníci budou mít tendenci do samosprávy zasahovat. Například když se obec rozhodne udržet zdravotní středisko a nabídne jiné než komerční nájemné. Takové rozhodnutí může být hodnoceno jako nehospodárné, i když z hlediska života v obci bude nezbytné.“

Tyto obavy potvrzuje i starostka Byšic Jana Poláková. „S novou legislativou porostou i náklady, obce si například budou moci dokoupit softwarové a hardwarové zabezpečení. Řada věcí se navíc zveřejňuje již dnes, a mnohdy duplicitně, ať už podle zákona o zadávání veřejných zakázkách, nebo v rámci zákona o svobodném přístupu k informacím, podle kterého již dnes musí obec poskytnout k nahlédnutí veškeré smlouvy i faktury.“

Zákon o registru smluv přitom nedopadne jen na obce, ale také na příspěvkové organizace, které obce zřizují, jako jsou školy, školky nebo domovy seniorů: „Domnívám se, že školy by měly především učit a ne se zatěžovat úpravami smluv pro zveřejnění. Zákon přitom pomíjí jiné organizace, které dostávají z veřejných rozpočtů mnohdy více prostředků než obce,“ dodává Poláková.

Kritické připomínky má k předloženým zákonům i primátor statutárního města Kladna Dan Jiránek. „Nesouhlasíme s tím, aby NKÚ mohl hodnotit i účelnost vynaložených financí. Konkrétně Kladno prodalo za jednu korunu budovu pro ČVUT, přesto jde podle mě o jeden z nejlepších prodejů, které město uskutečnilo, protože dnes tu máme fakultu s dvěma tisíci studenty. Někdo by měl také zvážit, zda by se zároveň neměla kontrolní pravomoc odejmout jiné státní instituci, protože je nesmysl, aby kontroly na obcích provádělo pět, šest státních subjektů najednou.“

Dan Jiránek také upozornil na fakt, že zveřejňované smlouvy obsahují řadu osobních údajů. „Pro příklad, Kladno provozuje vodovody a kanalizace a jen v této oblasti máme 2 tisíce smluv plné osobních údajů.“

Oba návrhy zákonů prošly prvním čtením a v příštích týdnech se jimi budou zabývat příslušné sněmovní výbory.