26. září 2016

Zdravotnictví se nesmí stát hračkou politiků

Zdravotnictví bude jedním z hlavních témat blížících se krajských voleb a ne jinak tomu bude v Královéhradeckém kraji, kde budeme muset řešit několik problémů.

Mezi ně mimo jiné patří současná nefunkčnost Zdravotnického holdingu, dostavba nemocnice v Náchodě či nedostatek zdravotnického personálu.

Všichni se asi shodneme na tom, že v systému zdravotní péče je nejdůležitější pacient. Hlavním problémem posledních let je fakt, že zdravotnictví jako takové se stalo doslova hračkou politiků, kteří aplikovali své nedotažené experimenty. Neustále se dramaticky mluví o odchodu zdravotnického personálu, zkoumají se příčiny a analyzují důsledky. Ale není to třeba tím, že neplníme sliby vůči zdravotnickému personálu, že se vedení nemocnic neumí chovat k lékařům a zdravotním sestrám, ale hlavně není to tím, že nemáme žádnou vizi, jak bude krajské zdravotnictví vypadat? Uvedu příklad z náchodské nemocnice, kde personál vůbec netuší, jak bude nemocnice fungovat za pár let. O zpackaném tendru k dostavbě netřeba hovořit. Je tedy logické, že s takovou nejistotou a neodborností ze strany vedení kraje se personálu nepracuje nejlépe. Řešení je však prosté. My jako politici musíme přestat předstír

at, že všemu rozumíme nejlépe. Dejme lékařům a šéfům nemocnic alespoň trochu té možnosti se svobodně rozhodovat a poskytněme jim k takovému rozhodování jen základní vizi toho, jak by mělo naše krajské zdravotnictví fungovat, a kterou nebudeme každou chvíli měnit.

Když už jsem zmínil nemocnici v Náchodě, tak ta čeká na svou dostavbu 8 let. Současnému vedení Královéhradeckého kraje se však za tuto dobu nepodařilo úspěšně dokončit tendr k této zakázce. Vraťme se nohama na zem a upusťme od megalomanského projektu s řadou nezodpovězených otázek. My chceme vybudovat moderní nemocnici v jednom místě, se všemi potřebnými odděleními, která bude odpovídat 21. století a poskytovat nutnou zdravotní péči v rozsahu daného regionu. Zjednodušeně řečeno – nestavme vzdušné zámky, ale dobře fungující nemocnici.

Nesmíme usnout na vavřínech z hlediska dalších investic do areálů krajských nemocnic. Je nutné také zřídit ústav následné péče pro pacienty, kteří ještě nemohou být propuštěni do domácího léčení, ale jejich pobyt na akutním lůžku je již nadbytečný.

A v neposlední řadě nepřipustíme změny v systému letecké záchranné služby i za cenu soudního sporu se státem.

Ubezpečuji vás, že se na výše uvedené problémy ve zdravotnictví neprodleně zaměříme.