18. ledna 2020

Jaroslav Kubera: Projev předsedy Senátu na 29. kongresu ODS

(www.ods.cz) Projev předsedy Senátu na 29. kongresu ODS

Já jsem si postupně přepisoval… Jsem tady měl: dobré ráno, dobré dopoledne, dobré poledne, dobré odpoledne, teď tam mám: dobrý večer. A čekal jsem, jestli tam budu muset napsat dobrou noc, protože tady budeme ještě asi zítra. Ta šála, prosím vás, to není žádná frajeřina, jak mi tady někdo říkal. Kdybych ji neměl, tak už jsem mrtvý. Já jsem tady dneska mnohé slyšel o tom, jaká jsme konzervativní strana, a co musíme, jak musíme o tu svobodu bojovat, ale zřejmě jenom o svobodu některých. V pondělí mnozí z nás nepřijdou do práce, protože ta zima je opravdu hrozná venku. Jediné pozitivní je, a já vám řeknu, kolik jsem nachodil dnes na tomto kongresu: 9885 kroků, což je 7,5 km, jsem nachodil tady nahoru a dolů. Bohužel mi zřejmě opět vyhřezne plotna, ale já to nějak přežiju.

Ale já to říkám proto, že my necháváme ležet ladem zhruba milion dvě stě tisíc hlasů, které leží na zemi a patří těm neřestníkům, kteří platí tři čtvrtiny našeho zdravotnictví. Ta čísla se, pravda, mění. Ještě nedávno, říkala paní doktorka Králíková, naše léčení stálo 40 miliard korun. Včera jsem si přečetl, že odhady už dnes mluví o 100 miliardách korun. Přitom když zakázali kouření, tak tatáž paní doktorka říkala, že za týden poklesl počet infarktů o deset procent. Ještě jednou si to v hlavě zopakujte, jaká je to hloupost.

Můj projev samozřejmě nemůže být jiný než chaotický, protože doba je hysterická. A já jsem si stále připisoval a připisoval, takže už mám 52 stránek, takže budu nucen z toho něco… Neboj se, Janičko, já z toho polovinu vyškrtnu. Já jdu příští týden s paní ministryní financí k paní Jílkové, tak všechny věci ekonomické si ponechám, aspoň aby nevěděla, o čem to je.

Jistě jste zaznamenali včera v Mladé frontě titulek „Babiš bude premiérem.“ Mnozí se mě na to dotazovali, jak jsem to myslel, přitom to bylo velmi jednoduché. Soupeře je potřeba ukolébat a potom zaútočit. Já musím říci, že projev Petra Fialy nebyl jeden z nejlepších, jak se často říkává. Projev Petra Fialy byl nejlepší, který jsem slyšel z jeho úst od doby, co je předsedou ODS. A já opravdu nemám potřebu nikomu lichotit, jsem na to již příliš starý. Nicméně nemohu si odpustit jednu věc. Jistě jste zaslechli takové ty hlášky ze zákulisí, že s Petrem Fialou vlastně víc než 15 % nedostaneme, protože to je taková hranice, které se s tím beztvarým předsedou můžeme dočkat, a já tu větu řeknu celou. Jen s Petrem Fialou 15 % nepřesáhneme. Musíme je přesáhnout s vámi. Máme mnohonásobně více členů, než některé jiné strany, které dosahují stejných volebních výsledků. A bylo to tady mnohokrát řečeno. Ne Facebook, ne Twitter, ale osobní styk s lidmi, vysvětlování věcí, aby nevěřili tomu, co řekne pan premiér. Nebojte se, ať bude ekonomika jakákoliv, důchody budeme zvyšovat a on občas tomu někdo na chvíli uvěří. To, čeho jsme svědky, kdy se běžně takto mluví.

Nebudu teď komentovat onen investiční plán, ale opravdu se najdou lidé, kteří říkají, no to je krásné, můstky v Harrachově, Sáblíkové stadion, no to bude život, bude to všechno… Nebude samozřejmě nic.

Já jsem se dočetl v Deníku N, že politolog Lysek z olomoucké univerzity řekl, že Kuberovi voliči Kuberu neberou vážně. Nevím, jaký k tomu měl důvod, jestli zapomněl na ty šestery komunální a čtvery senátní volby, ale já jsem na to potom přišel, on mě zřejmě chtěl vyprovokovat, abych oznámil kandidaturu číslo dvě na číslo jedna. A celkem chápete, že z logiky věci vyplývá, kdo by chtěl být stále dvojkou, i ODSka by chtěla být jedničkou, a ne dvojkou nebo trojkou, takže zřejmě to byla pravděpodobně výzva, abych do toho šel. Já jsem to komentoval slovy: „Tak něčím se člověk v důchodu živit musí.“ Ale proboha, ať to nikdo nebere vážně, protože v této zemi už skoro humornou věc říct nemůžete, protože někdy ji někdo vezme vážně a udělá z toho nějaký problém.

Teď bych se vrátil k Senátu. Musím říci, že když jsem byl zvolen předsedou Senátu, tak jsem to bral s velikou pokorou. Já už jsem toho v politice hodně zažil, a když řeknu s velikou pokorou, tak to není všechno. Já jsem opravdu věděl, do čeho jdu, a když jsem byl zvolen, tak jsem zjistil, že jsem skoro nic nevěděl. Je to opravdu takový fičák, že si to málokdo umí představit, ale protože mě to šíleně baví, tak je to brnkačka. Když vás totiž práce baví, tak máte půlku uděláno. Já bych chtěl na tomto místě poděkovat nejen těm, kteří mě do té funkce zvolili, ale hlavně diplomatům. A to diplomatům, jak českým diplomatům, tak zejména diplomatům, kteří jsou zastoupeni v ČR, protože od těch jsem dostal takovou školu, která ale pořád pokračuje. Já se vždycky ukecnu a teď na posledním setkání s diplomatickým sborem jsem řekl větu: „Moje dveře jsou vám vždycky otevřené.“ Prosím vás, nikdy to neříkejte, v tu ránu přišli další čtyři nebo pět, kteří se ohlásili. Je také velmi zajímavé, mně je to příjemné, že pokaždé vlastně odejdou s tím, že mě zvou do jejich země, takže bych mohl jezdit každý týden někam, což samozřejmě technicky není možné. A já jsem za to velmi vděčný, protože to bylo zase něco nového, což jsem doposud nepoznal.

Já se ještě na chvíli vrátím k tomu politologovi z univerzity v Olomouci. Mě napadlo, že politologové se nám přemnožili jako hraboši. Omlouvám se, pane předsedo, ale vy už to neděláte, že? A politologů a komentátorů... Všimněte si, jak probíhají Události a komentáře. Nejprve tam přijdou dva nebo tři politici, po nich tam přijdou dva nebo tři komentátoři a ti rozebírají, co oni říkali. Já když jsem přišel s myšlenkou novoročního projevu, která byla velmi prozaická, bylo to jenom proto, že pan prezident se rozhodl opustit tu tradici novoročních projevů, tak následovalo, že se okamžitě připojil předseda Poslanecké sněmovny, poté se připojil pan premiér, samozřejmě v luxusním čase ve 20:00 hodin, a nakonec i pan Čižinský také potřeboval vyjevit národu, jak to má všechno být. Já jsem si od toho nic zvláštního nesliboval. Samozřejmě, že jsem udeřil zřejmě hřebíček na hlavičku, protože potrefení se ozvali, když jsem mluvil o zelené tsunami, která se na nás řítí, a to říkám s plným vědomím, že ODS se chová správně, že se věnuje životnímu prostředí, ale poněkud jiným způsobem než čirým alarmismem, kterého jsme dnes svědky.

Já jsem si přečetl minulý týden, že rok 2018 byl nejteplejší od roku 1775. Co z této informace vyplývá? Nic. Vůbec nic. Protože časová hranice od roku 1775 je ve vesmírných veličinách nezaznamenatelná. Kdo nevěří, ať navštíví pana senátora Duška, který velí hvězdárně v Brně, absolvuje tam onen kurs, kdy mu je vysvětleno, jak to v tom vesmíru chodí, a pak bude nahlížet na zelené tsunami úplně jinak. Ve vesmíru se počítá na jiná léta, na jiné časové horizonty a také na jiné vzdálenosti. Ale opakuji znovu, opakuji znovu, že to je citlivá záležitost, dokonce i ty tragické události v Austrálii, které jsou strašné, ale nijak dramaticky nevybočují z toho, co už se historicky stalo. Obrovský problém samozřejmě je, podobný jako s povodněmi, že historicky ty požáry nevadily, protože to byly neobydlené oblasti. Je to podobné jako v USA, všichni si staví domky u moře, pak přijde tsunami a ta je spláchne. U nás je to podobné, všichni chtějí být u řeky, no a když se zvedne hladina, tak jaksi domeček může i odplavat.

Já bych znovu připomněl ty volby, které nás čekají, jednak volby do Senátu a volby do Poslanecké sněmovny, a pokud jde o Senát, tak může si o něm prezident myslet, co chce, ale ta jeho hlavní úloha je právě ta málo vděčná. A je to ta úloha bránit ústavu, bránit demokracii a bránit svobodu. I pro ODS je to velmi obtížné, protože svoboda je velmi těžké téma, protože dokud ji máme, tak to nikoho nevzrušuje. Až o ni přijdeme, tak už nebude cesty zpátky. Co mě ale trápí hodně, je věc, která prolíná celý svět bez ohledu na politické strany, i když má takový politický název. Já jsem, když bylo 100leté výročí bolševické revoluce, měl na to téma přednášku ve Spojených státech s prezidentem Václavem Klausem starším. Já jsem tehdy řekl, že největší nebezpečí, kterému teď čelíme, je tzv. bolševické myšlení. Opakuji, že to nemá nic společného s komunistickou stranou, je to věc, ta jediná pravda, je ta moje pravda. Ti, co volají po toleranci, jsou většinou nejméně tolerantní. Tak to bývá. Oni toho namluví o tom, jak oni jsou, jak respektují a nerespektují vůbec nic, jenom svůj názor, který považují za správný.

Já si myslím, že pochybovat je základní vědecká metoda, a proto tolik mluvím o elektromobilitě, kterou považuji za slepou cestu, a to proto, že ona nevznikla vývojem technologie, jak by se na první pohled zdálo, ale bruselským tlakem na automobilky, kde si vymýšleli další a další omezení. A automobilky na to nejprve reagovaly tak, že vznikla aféra dieselgate, že začaly švindlovat a montovat do aut softwary, které vykazovaly lepší hodnoty, než ta auta měla, a vrcholným číslem byl přechod na elektromobilitu. Zkuste si představit, jak dnes už je docela zima, budete tady mít celý den odstavené vaše Tesly, a teď pojedete tu do Brna, tu na Moravu, a to je dnes ještě velice dobré počasí. A to říkám s plným vědomím toho, že nemám nic proti elektromobilitě. Teplice budou do 2 let zcela elektrifikované. Budou mít hybridní trolejbusy, které jezdí tam, kde nejsou dráty, jezdí na akumulátor, ale uvezou 40 lidí. Ale k čemu to došlo tady? Tady je také celá řada starostů. Když jsme kdysi soutěžili dopravce na městskou dopravu, tak systém byl jednoduchý. Já jsem se tehdy zamyslel a řekl jsem: „Na korunu jízdného dostanete korunu dotace.“ A samozřejmě ten dopravce měl zájem na cestujících, protože čím víc vozil, čím větší měl tržby, tím větší měl dotaci. Ta dotace ovšem každým rokem klesala, a když nám tak hezky naklesala zhruba na 50 haléřů, tak přišel nový systém a ten nový systém se soutěží – cena za kilometr. No to je zvěrstvo zvěrstva, když vysoutěžíte cenu za kilometr a dostanete za kilometr 30, 40, 70 korun bez ohledu na to, jestli v autobuse nebo ve vlaku jede jeden cestující nebo 40 nebo tisíc ve vlaku. Zdá se vám to normální? To je skoro stejná zhovadilost jako záporný úrok. Záporný úrok je něco, co normálnímu člověku přece vůbec nemůže lézt do hlavy a neleze to dokonce do hlavy ani šéfovi ČNB, a přesto to funguje, a dokonce jsou lidi spokojení. No samozřejmě. Vláda je dobrá, protože si půjčuje, vlastně jí vrátí víc, než si půjčila. No prostě, představte si, že někomu do banky dáte stovku a mluvil tady o tom Honza Skopeček – to mne velmi mrzí, že byl líný kandidovat, protože potřebujeme a budeme potřebovat ekonomické experty ve chvíli, zejména kdyby se nám opravdu zadařilo a podíleli jsme se na vládě.

Bohužel, zopakuje se systém, který už jsme zažili. Teď vláda rozdává a my budeme zase ti, kdo bude muset šetřit, a to je samozřejmě pro vládu vždycky nevýhodné. Naštěstí vláda už přerozdávala. Ona už nemá z čeho rozdávat. A v té chvíli ti voliči, kteří se dnes nechají snadno obalamutit, protože premiér řekne: „Důchody budou růst, ať se děje, co se děje.“ No a ministryně práce a sociálních věcí s její geniální větou: „Když zvýšíme platy úředníků, bude větší daň z příjmů a státní rozpočet bude mít příjmy.“ A je tady ještě jedna věc, že často tvrdí, že domácnosti táhnou hospodářství tím, že mají velkou spotřebu, hodně nakupují. Napadlo někoho, jestli to náhodou není proto, že se mají tak dobře, ale proto, že myslí, že už se nikdy možná tak dobře mít nebudou. I to může být důvod, já ho nevím v tuto chvíli, ale i to může být důvod.

My všichni pláčeme a chceme řešit, jak to budeme dělat s exekucemi, ale když jsem navrhoval, aby stát reguloval, aby chránil věřitele, chránil dlužníky, ale pokud někdo někomu půjčí za úrok, který je nad rámec slušnosti, tak stát ho bude chránit jenom do toho normálního. Samozřejmě je velmi těžké stanovit, který že je normální, ale ty lichvářské úroky už chránit nebude. Bez toho se z toho nedostaneme a já lituji starosty, kteří se budou zabývat uhlíkovou neutralitou, ale na krku jim někdy za 20–30 let přibude řada lidí, kteří si neuváženě vzali hypotéku, dostali se do problémů a ve světě už to všichni mockrát zažili. Bude tady spousta neobsazených domů a ti lidé budou chtít, ať se o ně starostové postarají, protože mají nějaký problém.

Já bych chtěl na tomto místě zmínit ještě jednoho člověka, kterého si velmi vážím, ač je to můj žák, ale jak to bývá, že naučíte někoho hokej, on vás pak porazí, a to Miloše Vystrčila. Miloš Vystrčil je za prvé skvělý analytik, skvělý vyjednávač a nesmírně pracovitý člověk, a to tak pracovitý, že nám to občas leze na nervy, ale to říkám samozřejmě v dobrém. A on má jednu kouzelnou větu. Vždycky když je v Senátu nějaká debata na nějaké téma, tak on ji zakončí slovy: „Prostě tak to je.“ A to si myslím, že to je to, co ho šlechtí.

Takže já už nechám ty detaily, které jsem tu měl. Chtěl jsem se vás zeptat, jestli fakt někdo z vás věří tomu, že nový stavební zákon zrychlí výstavbu? To má asi takovou hodnotu, jako že se někdy přestane stěhovat Evropský parlament z Bruselu do Štrasburku a zpátky. Já se na to za týden budu ptát v Bruselu těch, co pořád mluví o té uhlíkové stopě a každý měsíc nebo měsíc a půl tu uhlíkovou stopu dělají. Mimochodem ta plachta na plachetnici Grety Thunbergové, se kterou plavala přes oceán, tak ta zanechala takovou uhlíkovou stopu, někde na YouTube si můžete najít, jak se taková plachta dělá. To je samá chemikálie, samej uhlík a je to obrovská plocha a samozřejmě celá ta plachetnice je z uhlíkových vláken a ta stopa je mnohem vyšší, než to na první pohled vypadá. Nedávno také byl na YouTube Mercedes, který jel na tužkové baterie. To mne pobavilo. Bylo tam několik tisíc tužkových baterií, ale zdůrazňuji, a to vůbec neříkám proto, že bych měl něco proti novým technologiím… Tady vidíte, že všechno, co existuje, tak mám. Dokonce čekám jak na smilování boží, až konečně ten elektrický Smart dorazí do ČR. Zatím pořád ho tady nemáme, protože to je přesně ta elektromobilita. Malé autíčko, které ujede 160 km a nabíjí se u baráku ze zásuvky. Nic jiného nepotřebuje. Tomu rozumím, ale pro dálkovou dopravu, zejména v zimě, takovéto automobily pro 4 nebo 5 osob si myslím, že žádnou perspektivu nemají.

Takže já děkuji všem. Mám toho tady samozřejmě ještě mnoho, ale myslím si, že bysme tady byli do rána. Sice nám všichni vycházejí vstříc, jak jsem si přečetl – parkoviště bude déle… Takže já jedině, co můžu popřát ODS, abychom s Petrem Fialou dosáhli toho, co si přejeme, ale on sám bez nás toho nedosáhne. A s ohledem na počet členů oproti jiným politickým stranám máme obrovskou výhodu. Stačí vyrazit do regionů, méně se věnovat Twitteru , Facebooku a Kiku, nebo jak se to jmenuje, a mluvit s lidmi z očí do očí. Ujišťuju vás, že všechny volby jsem vyhrál jenom díky tomu. Když jsem kandidoval naposled, bez Twitteru, Facebooku jsi mrtvej člověk, vůbec jako, a nabízeli mi kamarádi, že mi zadarmo udělají Facebook. Já jsem říkal: „Co bych tam dělal? To bych pak nic jinýho nedělal. Já nestihnu ani odpovídat na maily, natož abych ještě trávil hodiny na Facebooku.“

Já tedy, když už tady Miloš Vystrčil pozdravoval, tak taky pozdravuju. Žena má dneska narozeniny, a jestli si myslíte, že život s předsedou Senátu je těžký, tak se mýlíte. Život s Vodnářem – to je. Najděte si to. Žít s Vodnářem, to je skoro jako žít pro chlapa s učitelkou.

Přeju vám hezký večer.

Jaroslav Kubera

Jaroslav Kubera
předseda Senátu PČR

Více o autorovi