8. února 2013
Francie se staví rezervovaně k dalším úsporám
Cesta z krize, více evropské integrace či dostatečný dlouhodobý rozpočet Evropské unie. To byly hlavní otázky zmíněné francouzským prezidentem Françoisem Hollandem při jeho vystoupení během Plenárního zasedání Evropského parlamentu 5. února 2013.
Setkání s europoslanci předcházelo schůzce lídrů EU, kteří se 7. - 8. února zabývali víceletým finančním rámcem Unie.
Poněkud zvláštní bylo, že v Evropském parlamentu vystoupil na svoji vlastní žádost, aby mohl diskutovat problematiku Společenství přímo na půdě Parlamentu. Podle jeho slov Evropská unie již dlouho přešlapuje a dlouze diskutuje o své budoucnosti, přitom je jasné, že má pomalý růst a vysokou nezaměstnanost. Jako hlavní problém vidí fakt, že národní zájmy začínají převažovat nad evropskými a že by bylo vhodné nastartovat opět soudržnost jednotlivých států. Snaží se prosazovat kromě šetření i nástroje, které by podpořily růst. Zmínil velký problém, kterým je nezaměstnanost, v současné době nemá 21 milionů Evropanů stálou práci. Čili jedna z největších výzev je růst zaměstnanosti. Chce se zaměřit na pomoc pro nejzranitelnější skupiny obyvatel v rámci zaměstnanosti, což jsou zejména mladí lidé. Francouzský prezident ve svém projevu zdůraznil priority, kterými jsou koordinace vládních aktivit a prohlubování ekonomické a měnové unie. To považuje François Hollande za nejdůležitější. „Krize v eurozóně může být za námi, ale jsme daleko od toho, abychom se z ní poučili," řekl doslova a dodal, že si "nemůžeme vydechnout, pokud je v některých zemích každý druhý člověk bez práce." V zájmu posílení ekonomiky EU podpořil Hollande větší koordinaci hospodářské politiky a upřednostnil politiky zaměřené na růst. "Odmítám odsoudit Evropu k nekonečnému šetření," řekl. Hlava státu předpokládá, že nadcházející evropské volby budou v podstatě platformou pro diskusi o budoucnosti Evropy.
Je potřeba si uvědomit, že francouzský prezident přijel do Evropského parlamentu v době, kdy se ani Francii příliš nedaří. V době, kdy se i ostatní státy snaží dělat určité reformy, on navrhuje snížit pracovní dobu v průběhu týdne o několik hodin a případně i snížit věk odchodu do důchodu. Jde v podstatě úplně proti tendencím, které se odehrávají v ostatních státech v rámci jejich nutných reforem. V následné diskusi mezi europoslanci a francouzským prezidentem pak z několika stran zaznělo, jak si chce Francie vytvořit finanční prostor pro to, aby zmíněné sociální úpravy mohla financovat. Závěr z jeho vystoupení je jednoznačný, Francie se výrazně postavila do čela států, které se rezervovaně staví k dalším úsporám, což by mohlo být v konečném důsledku velmi nebezpečné pro další vývoj Evropy.
