Deník.cz: Požadavek na referendum o EU a NATO považuji za nebezpečný, řekl Petr Fiala
(Deník) Čtvrtečním hostem pořadu 15 minut Kateřiny Perknerové byl premiér Petr Fiala. Podle jeho slov v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny půjde o charakter země. Řeč ale přišla i na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany, situaci na Ukrajině nebo platy bezpečnostních složek, zejména vojáků.
Koalice SPOLU zahájila ostrou fázi kampaně s heslem, že v podzimních volbách půjde o všechno, tedy také o charakter České republiky. Z výsledku ankety Deníku vyplynulo, že to tak vnímají i čtenáři, z nichž 66 procent odpovědělo na takto položenou otázku kladně.
Obava z nástupu ANO k moci
V 15 minutách Kateřiny Perknerové jsem se zeptala, zda si premiér Petr Fiala opravdu myslí, že by Andrej Babiš v případě vítězství otočil kormidlem východním směrem.
„Ano, myslím si to. A je vidět, že lidé si uvědomují, že to budou zásadní volby a že jde o charakter České republiky. Ale i kdyby si to většina občanů nemyslela, prostě to tak je. Musíme se podívat na to, co se tady dělo v době vlády Andreje Babiše, jaký tu byl chaos, jak se nakládalo s penězi daňových poplatníků, neinvestovalo do klíčových věcí, jak na konci jeho vlády dramaticky rostla inflace a zadlužení státu. Projevil absolutní nepřipravenost na jakékoli riziko,“ vyjmenoval neduhy Babišova vládnutí Petr Fiala.
Redaktorka opáčila, že to ještě neznamená jeho příklon k Rusku. „Současně se musíme dívat, ke komu se Andrej Babiš hlásí, koho považuje za politické vzory, a tím je především Viktor Orbán (premiér Maďarska, pozn. red.). Jeho politickými spojenci jsou strany jako rakouští Svobodní nebo francouzské Národní sdružení Marine Le Penové. S nimi je na evropské scéně propojen. Je spousta důvodů, proč se opravdu obávat jeho nástupu k moci. A pokud jde o Rusko, vzpomeňme si, jak Karel Havlíček přistupoval k tendru na Dukovany a snažil se do něj dostat ruský Rosatom. To pak samozřejmě po Vrběticích už nešlo. Nebo jak Andrej nevěděl, jestli by šel na pomoc spojencům, kdyby byli napadeni. Riziko toho, že kvalita naší demokracie, pevné začlenění do západní části světa a nakonec i životní úroveň z toho vycházející by byly ohroženy, je značné. Když porovnáme stav české ekonomiky třeba se Slovenskem nebo Maďarskem, vidíme, že naše vládní politika i z hlediska ekonomických zájmů občanů je mnohem lepší a bezpečnější,“ pravil premiér Petr Fiala.
Referendum je nesmyslné a nebezpečné
Je-li řeč o riziku, tak se zdá, že prezident Petr Pavel mu chce předejít. V podcastu Bruselský diktát uvedl, že pokud by do příští vlády mířili ministři, kteří by zpochybňovali členství Česka v EU a NATO, nejmenoval by je. Obsahuje to podle premiéra i podmínku SPD pro eventuální vstup do vlády, tedy přijetí obecného referenda? To by pochopitelně mohlo být vypsáno s otázkou na vystoupení z těchto dvou organizací.
„Požadavek na referendum o Evropské unii a NATO interpretuji tak, že kdo ho požaduje, přemýšlí o vystoupení. Proč bychom ho jinak dělali. Považuji to za nejenom nesmyslné, ale i nebezpečné. Zvláště v této době, kdy čelíme zhoršené mezinárodní situaci a kousek od nás probíhá válka. Obecně nevím, proč bychom znovu měli hlasovat o něčem, o čem se naše společnost už rozhodla, co nám přináší bezpečí a prosperitu. Podle mě je to snaha zpochybnit členství ČR v Unii a Severoatlantické alianci. Jenom to ukazuje reálné nebezpečí, kdyby se tito lidé nějakým způsobem dostali k moci. A dodávám, že Andrej Babiš tyto strany pokládá za ty, s nimiž se lze domlouvat na vládní spolupráci. Koneckonců už to dělal v předcházejícím volebním období, kdy byl podporován komunisty a v řadě věcí SPD,“ argumentoval Petr Fiala.
Odhodlání Ukrajiny i Evropy odstrašit Rusko je obrovské
Tento týden se v Užhorodě sešel se svým ukrajinským protějškem Denysem Šmyhalem. Jaká je nyní v napadené zemi nálada, a to i po telefonátu prezidentů Trumpa a Putina, z něhož byli klíčoví evropští lídři rozpačití, neboť ruský vládce odmítá třicetidenní příměří a americký prezident žádné drakonické sankce, o nichž hovořil ministr zahraničí Rubio, na Rusko neuvalil?
„Nálada na Ukrajině je plná odhodlání. Všichni vědí, o co jde, za co bojují. Po třech letech možná trochu zapomínáme na to, že tam každý den umírají lidé, země je ve válce, což pociťuje každý. I v relativně bezpečnější části na západní Ukrajině má každý příbuzné, známé nebo děti na frontě. Celá ekonomika musela být přizpůsobena bojovým podmínkám. Vědomí každodennosti války a všech hrůz, které to přináší, je na Ukrajině všudypřítomné. Tím se dostávám k možnému řešení. Vždycky musíme myslet na oběti, které položily život za to, aby ruská agresivní politika neuspěla. Těžko dnes můžeme chtít po Ukrajině, aby obětovala část svého území kvůli nějakému ‚hypotetickému míru‘. Já nevěřím, že by to mírové řešení přineslo, stejně jako ho nepřineslo v případě Československa a jeho obětování v roce 1938,“ řekl předseda vlády Petr Fiala.
Získal tedy po rozhovoru s Denysem Šmyhalem dojem, že jsou odhodlaní nedat dobrovolně Rusku ani píď své země? „To nechávám na Ukrajincích. V posledních týdnech jsem měl možnost dost důkladně hovořit jak s Volodymyrem Zelenským, tak s Denysem Šmyhalem a jejich odhodlání ubránit Ukrajinu a dosáhnout řešení, které přinese dlouhodobý, trvalý mír, je obrovské. Ukrajinu chtějí natolik silnou, aby dokázala s naší pomocí Rusko odstrašovat. Stejně tak je nemenší, možná ještě větší odhodlání evropských zemí Ukrajinu podporovat a zvyšovat tlak na Rusko. Po třech letech mezi evropskými lídry není žádná únava, naopak tam vidím přesvědčení, že pokud Rusko nezastavíme, půjde dál. V našem zájmu je, aby se to nestalo, a proto také Evropa přebírá větší díl odpovědnosti za celou situaci, což je dobře,“ konstatoval lídr koalice SPOLU Petr Fiala.
Moderátorka podotkla, že jako lidé přivítali vstup Švédska a Finska do NATO, možná by se mnozí nezlobili, kdyby Velká Británie s premiérem Keirem Starmerem nakročila zpátky do unijního lůna. „Nemějme přehnaná očekávání, to se v dohledné ani vzdálené době určitě nestane. S panem premiérem Starmerem mám velmi dobré vztahy a jsem velmi rád, že Česká republika se celou dobu snažila, aby nejen ona sama, ale i Unie měla pevné vazby s Británií. Teď se to děje, vztah se zlepšuje, dochází i k historickým věcem, jako je setkání britského premiéra s Evropskou radou atd. Z toho může profitovat celý kontinent. Británie hraje opravdu velmi důležitou roli v podpoře Ukrajiny a v bezpečnostní architektuře Evropy, v koalici ochotných. Jsem velmi rád, že tato její role je nyní viditelná,“ podotkl k tématu Petr Fiala.
Výdaje na obranu se zvýší
Prezident Pavel při návštěvě centrály NATO v Bruselu možná trochu překvapivě uvedl, že Česká republika je připravena vydávat pět procent HDP na obranu. Souhlasí s tím premiér, věděl, že to hlava státu oznámí? „Pan prezident Pavel by to nemohl říct, kdybychom o tom nemluvili. O tom samozřejmě musí rozhodovat vláda a parlament. K čemu nakonec debata na summitu NATO v Haagu povede, teprve uvidíme. Úvaha, která se objevuje, hovoří o výdajích kolem pěti procent. Z toho tři a půl procenta by byla v současné struktuře výdajů na obranu a jedno a půl procenta by bylo na obslužné a související činnosti včetně dopravní infrastruktury nebo vzdělávání, kyberbezpečnost. To se teprve musí definovat. Ve vládě budeme takovou debatu vést,“ sdělil Petr Fiala.
„Česká republika je připravena obdobný návrh akceptovat. Už teď jsme přijali usnesení, že do roku 2030 zvýšíme výdaje na obranu na tři procenta HDP, tedy o dvě desetiny procenta ročně. Ta tři a půl procenta se mají dosáhnout v roce 2032, takže když do této lhůty promítneme naše tempo navyšování, měli bychom splněno. Jedno a půl procenta do infrastruktury a dalších činností souvisejících s bezpečností mi připadá rozumné a my s tím nebudeme mít dramatický problém. Byla by to jasná zpráva, že Evropa bere bezpečnost svých občanů vážně, že se o ni chceme starat a že chceme být silnější ekonomicky i vojensky, abychom hráli v globálním světě významnou roli,“ pravil český premiér Petr Fiala.
Nábor čtrnácti tisíc vojáků
Jenomže z klíčového summitu v Haagu může přijít studená sprcha. Ministryně obrany Jana Černochová v rozhovoru, který vyjde v Deníku v pátek 23. května, řekla, že pokud budou schváleny navržené Cíle rozvoje schopností v současné podobě, bude muset česká armáda prakticky ze dne na den nabrat čtrnáct tisíc vojáků. To se jeví jako nesplnitelná meta. Tedy pokud vláda nerozhodne, že okamžitě zvýší platy vojáků o 8300 korun, jak to žádá šéfka resortu.
„Nebráníme se zvyšování platů lidí v bezpečnostních sborech a armádě. Je to správné a důležité. Nesmí se ale zvětšovat rozdíly mezi nimi. Teď máme poprvé v historii analýzu platových podmínek v jednotlivých sborech, která je obohacena o rozbor všech rizik, způsobu výkonu povolání, délku služby, dojíždění atd. Máme tedy srovnání a chceme najít způsob, jak navýšíme prostředky, které dostávají vojáci, ale zajistit i to, aby se nerozevíraly nůžky mezi jejich příjmy a platy policistů, hasičů, příslušníků vězeňské služby,“ sdělil Petr Fiala.
Redaktorka dodala, že podle ministryně obrany zmiňovaná analýza potvrdila rozdílnost podmínek u příslušníků armády a ostatních ozbrojených složek. Profesionální vojáci vzhledem k charakteru své služby mají lepší finanční ohodnocení ve všech zemích.
„Struktura navýšení je poměrně komplikovaná. Jednu část tvoří tarifní plat a druhou různé typy přídavků, stabilizačních příspěvků atd. Určitě chceme, aby mzdové podmínky vojáků byly takové, aby lidé považovali službu v armádě za atraktivní, byť finanční motivace není dominantní. Nevedeme debatu o tom, zda, ale odkdy, v jaké výši a jakým způsobem. Problém je, že v rozpočtu ministerstva obrany na zvýšení platů peníze jsou, zatímco v ostatních rozpočtových kapitolách nikoliv. Musíme najít způsob, jak to udělat, aby to bylo pro všechny motivující, přiměřeně spravedlivé a plnilo cíl, tedy aby se do armády a bezpečnostních sborů lidé hlásili. Nikdo se nemusí bát, že bychom zapomněli na dobré odměňování vojáků,“ ujistil předseda vlády Petr Fiala.
Stihne se to do voleb? „Určitě ano. Rozhodnutí o tom, jak to uděláme, bude velmi rychlé. Některé kroky už se udělaly, třeba od příštího roku porostou o pět procent platy policistů. Teď jde o to, i na základě zmíněné analýzy, vše propojit a nastavit tak, abychom překotně nelátali vzniklou díru, ale vytvořili základy dobrého systému odměňování, které vydrží řadu let a bude plnit i motivační funkci,“ míní Petr Fiala.
Jihokorejci garantují skvělou cenu za elektřinu
Na závěr 15 minut se moderátorka věnovala tématu, které opanovalo veřejný prostor posledních dnů a místy to vypadalo, že Česko vyhlásí Francii válku. Jde o finální podpis dohody s jihokorejskou firmou KHNP na dostavbu jaderných bloků v Dukovanech. Neúspěšný uchazeč, francouzská státní společnost EDF, se obrátila na soud, který jí vyhověl předběžným opatřením. Do věci se vložil i francouzský eurokomisař pro průmysl Séjourné, s Ursulou von der Leyenovou jednal prezident Petr Pavel. A premiér Petr Fiala doslova řekl, že EDF „zasahuje do národních bezpečnostních zájmů České republiky“.
Nedalo se tomu předejít diplomatickým jednáním po vyhodnocení tendru, nebo lépe, dohodou G to G, tedy přímým kontraktem české a jihokorejské vlády?
„Samozřejmě jsem francouzského prezidenta Macrona informoval o našem rozhodnutí a jeho bodech. Tímto krokem se stížnostem EDF určitě zabránit nedalo. A ano, mohli jsme postupovat tak, že bychom nevyhlásili tendr a jednali přímo. Pak bychom ale nezajistili tak příznivou cenu a garance, jaké nám přinesly výsledky tendru. Korejský dodavatel nám garantuje jednak čas dostavby, takže v roce 2036 bude zkušební provoz a v roce 2038 by se naplno vyráběla elektřina. Garantuje náklady výstavby, ale hlavně výslednou cenu elektřiny pod devadesát eur za MWh. Když srovnáme, co se teď v Evropě staví, jde o vynikající cenu. A to občany i firmy zajímá nejvíc. Nedosáhli bychom jí, kdybychom zvolili cestu G to G nebo přímé dohody mezi EDU II a KHNP,“ pyšnil se šéf vlády a ODS Petr Fiala.
Bude kvůli Dukovanům válka s Francií?
Podotkl, že pokud moderátorka hovořila o válce, kterou s nadsázkou Česká republika vyhlásila Francii, je spíš otázka, kdo s kým ji vlastně vede. „Ale to berte s humorem. Chápu, že neúspěšný uchazeč se nějakým způsobem brání, podle mě to dělá razantněji, než je nutné a než odpovídá rozdílům v kvalitě nabídky, který byl opravdu velký. My se snažíme, aby tyto kroky neohrozily podpis smlouvy a postup při realizaci výstavby v Dukovanech. Vyvíjíme určitou vysvětlovací ofenzivu, aby nějaký orgán nezasáhl jiným způsobem, než je namístě,“ naznačil postup vlády její předseda Petr Fiala.
Tlačit na Krajský soud v Brně ovšem nemůže, zdůraznila redaktorka. „Soudy nemůžeme ovlivnit, jsou absolutně nezávislé a o mně je známo, že to plně respektuji. Ale dovolil jsem si opakovaně připomenout, o co tady jde, a poprosit soudce, aby postupovali co nejrychleji, protože ta věc se týká strategických bezpečnostních národních zájmů České republiky. Prodlení stojí nemalé peníze. Věřím, že soudy si toho jsou vědomy a budou rozhodovat rychle. Zatím jsme v situaci, kdy není ohrožen finální termín a zahájení stavby. Ale je nutné odstartovat přípravné práce, protože postavit reaktor je nesmírně složité a umí to jen pár firem na světě. Je to největší stavba v historii České republiky, takže to vyžaduje potřebný čas na přípravu a je škoda každého dne, který ztrácíme,“ uzavřel květnových 15 minut Kateřiny Perknerové premiér Petr Fiala.
předseda vlády ČR
předseda ODS