Novinky Mediální výstupy

Domluvím se s každým prezidentem

(MF DNES) Při hledání, jak ušetřit desítky miliard korun v rozpočtu, se vláda podle premiéra Petra Fialy bude bavit i o struktuře daní, třeba o dani z přidané hodnoty. Předseda vlády v rozhovoru pro iDNES.cz a MF DNES řekl, že šetřit chce hlavně ve výdajích, a vyloučil zavedení školného na veřejných vysokých školách. Petr Fiala už také ví, koho bude volit jako příští hlavu státu.

Pane premiére, vaše koaliční vláda má za sebou rok existence. Důvěru ve vaši vládu mělo na podzim podle Centra pro výzkum veřejného mínění jen 28,5 procenta občanů a naopak 68 procent občanů jí nevěřilo. To nejsou moc dobrá čísla, nemyslíte?

Za jediný relevantní výzkum považuji volby a byly tu podzimní (komunální) volby ve zhruba stejný čas, jako se dělal ten výzkum, a dopadly pro vládní koalici dobře, a to i přesto, že se z toho Andrej Babiš pokusil udělat referendum o vládě. Ale na druhé straně obavy a určitá nedůvěra lidí, to je něco pochopitelného. Máme tu problémy, které jsme třicet let nezažili. Nedaleko od nás je válka, ohrožení naší bezpečnosti, a lidé ten pocit mají. Všichni pociťují ceny energií, které obrovsky rostly v posledních měsících, je inflace. Bylo by vlastně divné, kdyby si lidé ty problémy nepřipouštěli. Určitá skepse českých občanů vůči vládám a institucím je tady dlouhodobě.

Nesouvisí to trochu s tím, že vaše vláda až na podzim rozhodla o zastropování ceny plynu a elektřiny? Opozice vás k tomu vyzývala už dlouho předtím a kritizuje vás i za to, že jste zvolili příliš vysokou cenu.

Připomeňme si, k čemu nás opozice vyzývala. Ať to uděláme jako v Maďarsku a ať zastropujeme ceny energií, ať zasáhneme do cen pohonných hmot a potravin. A podívejme se, jak to vypadá v Maďarsku, kde se ukazuje, že ta opatření nefungují, inflace je obrovská a na některé věci tam mají přídělový systém. My jsme reagovali okamžitě, když nastala situace, na kterou bylo potřeba reagovat, a to byl prudký nárůst cen na přelomu srpna a září. Prakticky hned jsme připravili úsporný tarif, odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energie a následně zastropování cen energií. Děláme to, co jsme říkali. Tvrdím, že jsme připravili pomoc, která je v evropském srovnání spíše rozsáhlá a je hodně rychlá.

Má Česko dostatečné zásoby plynu, aby s ním vystačilo celou zimní sezonu?

To je důležitá otázka. Jedna věc je cena, ale úplně předtím je třeba, aby ten plyn vůbec byl. Ještě na jaře hrozilo, že plynu nebude dost. My jsme udělali několik věcí, abychom plyn měli. Jednak jsme pořídili kapacitu v LNG terminálu, donutili jsme všechny, aby naplnili zásobníky na plnou kapacitu, takže teď máme pořád naplněnost zásobníků někde kolem 83, 84 procent. A to je víc, než bývá v tomto čase v jiných letech. Je ho dost, na tuto zimu určitě.

A jak vláda zajistí dostatek plynu pro příští zimu?

To je úkol jak pro Českou republiku, tak pro celou Evropu. Domluvili jsme se na možnosti společných nákupů, což zajistí Evropě větší množství za lepší cenu, než kdyby to nakupovaly jednotlivé státy samostatně. Současně celá Evropa šetří, i čeští občané a české firmy, a souběžně pracujeme na tom, abychom měli alternativní zdroje dodavatelů plynu. Když se toto všechno spojí, tak plynu bude dost. Ale není to samozřejmá věc. Budeme pracovat na tom, abychom měli další kapacity v LNG terminálech, abychom dokončili projekt Stork II, plynovod z Polska, abychom dlouhodobě měli dost plynu.

Za rok existence vaší koaliční vlády ji opustili dva členové. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) kvůli kontaktům s Michalem Redlem obviněným v kauze Dozimetr a ze zdravotních důvodů ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Je mezi ministry někdo, kdo by měl podle vás přidat, nebo byste mu dal dokonce pomyslnou „žlutou kartu“?

Já žluté karty kolegům nedávám. Když mám nějaké výhrady, tak jim to řeknu osobně. Vláda pracuje jako tým, s její činností jsem vcelku spokojen. Když mám nějakou připomínku, tak se to kolegové ode mě dozvědí průběžně.

A kolik členů vlády už takovou připomínku slyšelo?

Nebudu ani naznačovat. Vláda pracuje intenzivně, ve prospěch občanů České republiky, a komunikujeme spolu, pracujeme jako tým. To, že něco jde někdy pomaleji, než bych si přál, a že někdo má rozdílné názory, protože vládu tvoří pět stran a dvě koalice, je logické.

Dohodl jste se už definitivně s lidovci a s prezidentem Milošem Zemanem, že novým ministrem životního prostředí bude Petr Hladík z KDU-ČSL a šéf lidovců Marian Jurečka se bude moci plně soustředit na post ministra práce a sociálních věcí?

Platí, co jsem řekl, že je třeba si dát určitý čas, aby se vyjasnily ty věci, aby všechno zaznělo ve veřejné diskusi, aby podezření, které zaznělo, bylo vyvráceno, a Petr Hladík měl čas všechno vysvětlit. Začátkem příštího roku dojde k výměně ministra, a jak budu postupovat, na to potřebuji ještě ten zbývající týden. Situace, že Marian Jurečka řídí dva resorty, dál nezůstane, dlouhodobě to tak nemůže být.

Není tedy ještě jisté, že v prvním týdnu po 1. lednu bude jmenován pan Hladík?

Je to nominace KDU-ČSL, pravděpodobný kandidát, a pokud bude vše probíhat tak, jak teď, tak tam překážku ze své strany vidět nebudu.

Jednáte v koalici o úpravě programového prohlášení vlády. Co chcete změnit a co budete chtít do programového prohlášení vlády přidat?

My se chceme po roce vlády bavit o programovém prohlášení, co se nám daří a kde se má přidat. Je tu ale jeden moment, který to vše posouvá dál, a to je, že když jsme připravovali programové prohlášení vlády, tak jsme nemohli vědět, že budeme čelit dopadům ruské agrese na Ukrajinu a všemu, co to znamená. My tu debatu povedeme na začátku příštího roku, předpokládám, že v prvních třech měsících, a z toho vyjde upravené programové prohlášení, které bude více odpovídat současné realitě.

Prosadili jste rozpočet na příští rok se schodkem 295 miliard korun, ale ministr financí Zbyněk Stanjura řekl, že chce připravit návrhy ke snížení strukturálního schodku o zhruba 70 miliard korun. Nebudete právě kvůli tomu programové prohlášení měnit?

Ne, tam nemusíme upravovat programové prohlášení, protože v něm už je, že chceme zabránit tomu, aby se Česká republika dál zadlužovala. Na jedné straně jsme v tlaku rozpočtových jestřábů, to nemyslím nějak zle, těch, pro které je klíčové, jak vypadá rozpočet z hlediska zadlužení, z hlediska deficitu, a považují za nejdůležitější, abychom se co nejvíce blížili vyrovnanému rozpočtu. A na druhé straně je tu situace řady lidí a firem, které jsou vystaveny obrovskému tlaku v důsledku cen energií. A my musíme mezi tím vyvažovat.

Takže vy byste se za jestřába neoznačil?

V tomto smyslu ne. Považuji se za člověka, který vnímá a chápe obě ty potřeby. Na jedné straně udržet sociální smír, nenechat lidi padnout, pomoci jim zvládnout situaci, a na druhé straně, a k tomu se já hlásím, konsolidovat veřejné finance a dostat se do lepších čísel. A když jste se ptal na těch 70 miliard, které vyhlásil pan Stanjura, my cítíme povinnost se podívat na všechny rezervy a snažit se jednat co nejodpovědněji.

Chápu, že jste se o tom v koalici ještě nedohodli, kde ale vidíte vy osobně reálně možnost ty peníze najít?

Máme katalog návrhů Národní ekonomické rady vlády, se kterým se dá pracovat. Nebudu se teď k jednotlivým věcem vyjadřovat, z debaty vzejdou návrhy, o těch se poradíme uvnitř koalice, uvnitř vlády a podle toho budeme dál postupovat. Pro mě je důležité, abychom dosáhli efektivního, silného, ale štíhlého státu. To je podmínka, abychom byli úspěšní, ale druhá věc, abychom některá opatření, která děláme, dokázali ještě lépe cílit na ty, kteří to potřebují.

Bude v té debatě tabu zvýšení daně z příjmu právnických a fyzických osob? Vy jste opakovaně řekl, že to měnit nechcete. Jsou členové vaší vlády, jako ministr Jurečka, kteří ale říkají, že i o tom byste se mohli bavit, že by se lidé s vyššími příjmy mohli více zapojit.

Jsem bytostně přesvědčen, že musíme hledat především rezervy ve výdajích, že se můžeme bavit o struktuře daní, o spotřební dani, o DPH, ale že celkové daňové zatížení má zůstat stejné. Já jsem přesvědčen, že máme nechat lidem peníze, nebrat jim více peněz a přerozdělovat to pak nějakým mechanismem, že to je správnější cesta. Lidé lépe vědí, co s penězi dělat. I situace, která je teď, ukazuje, že je dobře, když zůstane lidem více peněz. Bavme se o tom, kde může stát uspořit na výdajích, bavme se o tom, jak ještě lépe zacílit naše opatření, jestli je struktura daní nastavena spravedlivě, u spotřební daně třeba podle škodlivosti a společenské prospěšnosti některých věcí, ale nechoďme tou nejsnazší cestou – tak teď zvýšíme daně a bude to vyřešeno. To si myslím, že není správně.

Bude součástí důchodové reformy, kterou připraví vaše vláda, zvyšování věku odchodu do důchodu?

Nemohu se vyjadřovat k jednotlivostem, byť jsou podstatné. Toto je podstatná věc, souvisí to s celým komplexem důchodové reformy. Důležité budou všechny její parametry. Nechci to redukovat na jeden parametr a vymezovat se předem v té debatě. Dnes jsme v situaci, že pokud nebudeme mít dobrou důchodovou reformu, nebude mít dnešní mladá generace zaručený rozumný důchod a celé se to dostane do obrovských problémů. To nemůžeme dopustit.

Jaký je váš názor na to, zda by si studenti měli platit školné na veřejných vysokých školách?

Já jsem působil a do jisté míry působím více než třicet let na univerzitě, byl jsem rektorem i ministrem školství a všechny ty debaty jsem prošel. Je mi úplně jasné, že pro to v České republice není vůle a nejsou podmínky, takže nemám v úmyslu něco takového navrhnout.

Jakou známku byste dal své vládě? Čtenáři iDNES.cz ji v průměru známkují na slabší trojku, přičemž nejlepší dílčí známku, dvě minus, vládě dávají za pomoc uprchlíkům před Putinovou válkou z Ukrajiny.

Sám sebe známkovat nebudu, to se nedělá. Já jsem si jist, že skutečné hodnocení bude za tři roky při volbách do Sněmovny. A do té doby nás čeká ještě spousta práce.

Sněmovna schválila prodloužení dočasné ochrany uprchlíkům o rok, do konce března 2024, ještě to v lednu musí potvrdit Senát, což bude nejspíš formalita. A prezident Miloš Zeman už teď řekl, že je v tomto případě na straně vlády, takže tam také nebude problém. Jak je Česko připraveno na případnou další uprchlickou vlnu? Kolik lidí by ještě případně mohlo přijmout?

Jednak je dobře, že pan prezident v této věci má správný morální postoj a podporuje tuto politiku. Já bych chtěl ocenit, jak česká společnost – protože to není jenom věc toho, jak vláda nastavila pravidla – k tomu přistupuje. Je tu obrovská solidarita lidí, která trvá. Máme skutečně ty kapacity hodně naplněné. Přes 470 tisíc lidí požádalo o dočasnou ochranu, naštěstí více než 100 tisíc z nich je na pracovním trhu, a tím se ta situace lépe zvládá. Další velká, silná masivní vlna uprchlíků z Ukrajiny by ale byla problém nejen pro Českou republiku, ale pro celou Evropu. My musíme dělat všechno pro to, aby k tomu nedošlo. Proto jsem rád, že se pod českým předsednictvím podařilo domluvit finanční podporu Ukrajině na příští rok ve výši 18 miliard eur, proto teď probíhají koordinované snahy Evropy a dalších zemí dodávat Ukrajině náhradu za zničenou energetickou infrastrukturu, aby lidé měli šanci na Ukrajině přežít v rámci té brutální války, kterou vede Rusko.

Vaše koalice SPOLU podpořila před volbou nové hlavy státu Petra Pavla, Danuši Nerudovou a Pavla Fischera. Zbylé dvě koaliční strany rovněž Pavla s Nerudovou, jen místo konzervativnějšího Pavla Fischera jiného senátora, Marka Hilšera. Vy sám jste se už rozhodl, koho ve volbě podpoříte?

Ano, rozhodl. Nebudu to říkat veřejně. Mohu jen prozradit, že je to jeden z těch tří, které doporučuje koalice SPOLU.

Průzkumy veřejného mínění naznačují, že šanci mají tři kandidáti – Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš, přičemž ve druhém kole by pana Babiše porazili jak Nerudová, tak Petr Pavel. Vy ale musíte počítat i s možností, že nakonec uspěje Babiš. Jak by podle vás vypadala spolupráce vaší vlády s hlavním politickým odpůrcem?

Tak ten model je nastavený a funguje už rok. Považuji za nutné, aby se premiér v zájmu země snažil domluvit a komunikovat s každým prezidentem, kterého občané vyberou.

Celý rozhovor čtěte na iDNES.cz.

(Autor: Josef Kopecký)