16. listopadu 2022

Vláda navrhne Parlamentu zvýšit od ledna přídavek na dítě a podpořila projekt intenzifikace ropovodu TAL

(www.vlada.cz) Od 1. ledna 2023 by se měl zvýšit přídavek na dítě o 200 korun. Příslušný návrh novely zákona o státní sociální podpoře schválila vláda Petra Fialy na jednání ve středu 16. listopadu 2022. Odsouhlasila rovněž realizaci projektu intenzifikace ropovodu TAL z Polska.

Kabinet se zabýval aktuálním vývojem bezpečnostní situace v Evropě v důsledku úterního incidentu na území Polska v těsném sousedství hranic s Ukrajinou, při kterém po dopadu rakety zemřeli dva polští občané. „V první řadě je nutné říct, že Česká republika není v bezprostředním ohrožení a našim občanům nic nehrozí. Od včerejšího večera jsem v kontaktu s polským premiérem Mateuzsem Morawieckim, stejně tak jsou se svými polskými protějšky v kontaktu moji kolegové z vlády. Polským přátelům jsem vyjádřil upřímnou soustrast a ujistil jsem je, že Česko stojí za nimi,“ uvedl po jednání kabinetu premiér Petr Fiala.

„V tuto chvíli je nejpravděpodobnější, že raketu ruské výroby, která nedopatřením dopadla na polské území, použila Ukrajina v sebeobraně proti další vlně masivního bombardování civilních cílů ze strany Ruska. Česká republika stojí za Polskem a je s polskými přáteli a dalšími spojenci v rámci EU a NATO připravena nadále koordinovat případný další postup v celé věci. Stále ale je ale mimo vší pochybnosti, že na počátku tohoto nešťastného incidentu bylo barbarské bombardování civilních cílů na Ukrajině. Nebýt ruské agrese a ostřelování obyvatel ukrajinských měst, tuto situaci dnes vůbec neřešíme,“ poukázal předseda vlády Fiala.

Vláda projednala a schválila návrh novely zákona o státní sociální podpoře a zákona o životním a existenčním minimu. Kabinet Petra Fialy navrhuje mimo jiné, aby se od 1. ledna příštího roku zvýšil přídavek na dítě o 200 korun a aby došlo ke sjednocení podmínek nároku na příspěvek na bydlení pro všechny obce na 30 procent rozhodných příjmů domácnosti. V současnosti platí, že pro obyvatele Prahy je maximální hranice tzv. sociálně únosných nákladů na bydlení stanovena na 35 procent příjmů. „Je to reakce naší vlády na rychle rostoucí životní náklady, související především s nárůstem cen energií a vysokou inflací v důsledku ruské agrese na Ukrajině,“ konstatoval premiér FialaPodrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda se zabývala také zvýšením energetické bezpečnosti České republiky a snížením závislosti na ruských dodávkách ropy. Odsouhlasila návrh, aby státní podnik MERO ČR investoval do projektu TAL+, což je připravovaná intenzifikace stávajícího ropovodu TAL. Zkapacitnění ropovodu, kterým až dosud proudí do českých rafinérií zhruba polovina z ročního objemu osmi milionů tun ropy, má nahradit ropovod Družba, jímž do ČR dodává Rusko druhou polovinu potřebného objemu ropy. Za současné situace, pokud by došlo k přerušení dodávek ropovodem Družba, není možné tento výpadek nahradit. Po dokončení projektu TAL+ s předpokladem v roce 2025 by naopak bylo možné dodávky ropy z Ruské federace zcela zastavit.

Vláda schválila také nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou ve vztahu k záruce poskytované v rámci státní podpory hospodářství v reakci na agresi Ruska vůči Ukrajině. Jedná se o program záruk poskytovaných Exportní garanční a pojišťovací společností a Českou exportní bankou českým firmám, které se dostaly do problémů v důsledku ruského útoku na Ukrajinu.

„Navazuje na program záruk Covid Plus, který také spravoval EGAP, a je určen pro firmy nad sto zaměstnanců, u kterých export tvoří alespoň 25 procent tržeb. Celkově bude možné poskytnout záruky v souhrnné výši přes šest miliard korun. Tento program může firmám pomoci také při řešení růstu cen energií,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Kabinet projednal také návrh na působení příslušníků Armády ČR, potřebné techniky a dalšího vybavení v zahraničních misích do roku 2024 a na pobyt příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny a členských států Evropské unie na území České republiky do roku 2023. Čeští vojáci budou působit v asistenční misi Evropské unie pro Ukrajinu na území členských států Evropské unie, v operaci Globální koalice pro boj s Da´esh v Iráku a Kuvajtu a ve výcvikové misi Organizace Severoatlantické smlouvy v Iráku a v operaci Organizace Severoatlantické smlouvy Joint Enterprise v rámci sil KFOR v Kosovu. Více v tiskové zprávě Ministerstva obrany.

Kompletní výsledky jednání vlády.