Za úspěch ve volbách bych považoval, když obhájíme většinu v Senátu
22. září 2022

Petr Fiala: Za úspěch bych považoval obhájení většiny v Senátu. V komunálních volbách chceme posílit naši pozici v obcích, městech a pokračovat ve změně, kterou jsme občanům nabídli na celostátní úrovni

(iDNES.cz) Premiér a předseda ODS Petr Fiala označil za úsměvné výroky opozičních politiků, kteří považují komunální a senátní volby za referendum o jeho vládě. „Možná to občané budou chápat jako referendum o jiné vládě. O populistické vládě Andreje Babiše za podpory extrémistů, která naši zemi dovedla do obrovských problémů,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz Fiala.

Zastropování cen silové elektřiny a plynu jste dlouhodobě odmítal vy i koalice. Až před pár dny jste se na tom jako vláda dohodli. Nebylo to možné dříve a případně s nižšími stropy? A jak jste dospěli k té částce?

Za prvé je potřeba říct, že situace v době, kdy jsme odmítali zastropování cen elektřiny, byla úplně jiná. Ceny se nepohybovaly v těch astronomických výškách, kam se dostaly na konci srpna, kdy bylo jasné, že úplně přestal fungovat trh a kdy to, co se stalo s cenami elektřiny, vyděsilo celou Evropu.

V tu chvíli jsme začali okamžitě jednat. Nejenom že jsme připravovali evropské řešení, ale připravili jsme i národní řešení. Zastropovali jsme ceny tak, aby to skutečně pomohlo občanům i těm, kdo poskytují veřejnou službu a aby to bylo únosné pro státní rozpočet.

A konkrétní částku navrhl kdo?

Konkrétní částka je výsledkem dlouhodobých propočtů a hledání správného řešení, na kterém se podílela koordinační skupina napříč resorty a kterou jsem sestavil ve spolupráci s ministerstvem průmyslu. A tu částku považujeme za správně nastavenou.

Nechybí tam někde motiv k úsporám? Předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová mi v rozhovoru pro iDNES.cz řekla, že ministři za její stranu navrhovali model, kdy by zastropovaná cena platila jen pro osmdesát procent spotřeby. Nebylo by to tak správnější?

Jsme přesvědčeni, že tak, jak bude cena zastropovaná, motivuje domácnosti k úspoře, protože čím méně protopíte nebo prosvítíte, tím ty náklady budou menší. Hranici 80 procent spotřeby budeme aplikovat u malých a středních podniků, kde úspora nakonec bude fakticky větší než u domácností, které už stejně šetří.

Někteří lidé se ptají, proč Česká republika neodejde z evropské energetické burzy z Lipsku, když má naše země dost levné elektřiny. Jsou přesvědčeni, že právě kvůli tomu mají elektřinu za zbytečně vysokou cenu.

Připomenu, co jsme dělali prvního půl roku. Snažili jsme se zajistit dostatek plynu pro Českou republiku, což se nakonec podařilo díky LNG terminálu, díky naplnění kapacity v našich terminálech. Ale ukazuje to, že my se prostě nemůžeme izolovat, že něčeho vyrábíme dost, tak si to necháme, nebudeme obchodovat, nebudeme prodávat ven a tím něčeho dosáhneme.

Jednak to technicky nejde, ale i kdyby to technicky šlo, tak by to nebylo možné, protože v dalších surovinách jako je plyn, jako je třeba ropa, jsme závislí na zahraničí. Odchod z burzy nic neřeší.

Nakonec většina těch prodejů a nákupů se uskutečňuje mimo burzu, takže toto by žádné řešení nebylo. Uzavření se znamená, že nějaká jiná země řekne - dobře, tak my máme přebytek plynu, tak my vám nedodáme plyn.

Platí ještě plán vlády získat sto procent v ČEZ, nebo padá, když jste se domluvili na se zastropováním ceny silové elektřiny?

Já jsem přesvědčen, že musíme dospět k tomu, aby stát měl větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou. To, co se teď odehrává, nám ukazuje, jak je energetická bezpečnost nesmírně důležitá pro každou zemi. Občané oprávněně očekávají od vlád, že jim dostatek energie dokážou zabezpečit.

K tomu, abychom to mohli do budoucna dělat, potřebujeme mít větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou. Takže restrukturalizace ČEZ je téma, kterému se budeme intenzivně věnovat. Já bych to chtěl mít vyřešeno v průběhu příštího roku, ale nemohu k tomu říkat podrobnosti, protože moje výroky mají vliv na cenu.

Nedávno jste spolu s generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem v Nizozemsku oznámili, že Česko bude mít třetinový podíl v terminálu LNG v Eemshavenu v Nizozemsku a že tím má Česko zajištěnou asi třetinu své roční spotřeby plynu. Jak probíhají další jednání o zkapalněném plynu?

Jednání probíhá celá řada. Jsou i v pokročilém stadiu s některými konkrétními firmami a se zeměmi jako je Katar. Nejedná jenom Česká republika, ale celá Evropa. Máme zájem o kapacitu v LNG terminálech v Německu i Polsku. Nic z toho ale není záležitost této zimy.

Jak se vám v parlamentu poslouchalo, pokud jste to slyšel, když předseda opoziční SPD Tomio Okamura vyprávěl, že by mu jeho přítel, maďarský ministr zahraničí Péter Szijártó, otevřel dveře v Moskvě, aby také přivezl do Česka levný plyn, když se on a jeho SPD dostanou do vlády?

Slyšel a jsou to přesně ty populistické řeči, které žádným řešením nejsou. Asi každý trochu rozumný člověk vidí, co se děje v Evropě s cenami plynu a jakým v uvozovkách spolehlivým partnerem je Vladimir Putin, který omezuje dodávky plynu nebo ho vůbec nedodává, manipuluje s cenami a to je jeden ze zdrojů problémů, které teď máme.

Mimochodem to se neděje jenom po tom, co Putin zaútočil na Ukrajinu. Částečně ten nástroj používal už před tím. Pro nás, pro Českou republiku, která donedávna měla 97procentní závislost na Rusku, což považuji za extrémně nebezpečné, není cestou pokračovat v této závislosti, ale diverzifikovat zdroje. To děláme - snažíme se získat zkapalněný plyn, obnovit přípravu plynovodu Stork II.

V těchto dnech se možná až překvapivě vyjádřil maďarský premiér Viktor Orbán, podle nějž válka Ruska proti Ukrajině bude trvat až do roku 2030, Rusko získá půlku Ukrajiny a do roku 2030 se rozpadne Evropská unie. Je ještě Maďarsko partner, na kterého se Evropská unie může spoléhat?

Chci se Viktora Orbána na tyto výroky zeptat osobně. Já si myslím něco jiného. Ukrajina má šanci s naší pomocí, tím myslím s pomocí západních demokracií odrazit ruský útok a zachovat si svoji území celistvost a nezávislost.

Ukrajinci bojují velmi statečně a myslím, že překvapili mnohé. Ano, ten konflikt může trvat dlouho, ale jsem přesvědčen, že s naší podporou se podaří dosáhnout spravedlnosti.

O co Orbánovi podle vás jde? Chce vyvolat roztržku s Evropskou unií, aby si zdůvodnil před svými občany, proč Maďarsko EU opustí?

Zatím vždy zazněla nějaká slova, ale potom při jednání Evropské rady, kde se přijímala klíčová politická rozhodnutí, Maďarsko podpořilo všechny kroky, včetně sankcí. Doufám, že se postoj Maďarska nezměnil, byť musím přiznat, že některé výroky Viktora Orbána jsou pro mě těžko přijatelné.

Komunální a senátní volby budou podle některých opozičních politiků referendem o vládě. Jaký volební výsledek pro koalici SPOLU a pro vaši ODS byste považoval za dobrý? Mohou tyto volby nějak sekundárně ovlivnit i složení vlády?

Jednak musím říci, že referendum o vládě, že to je v podstatě úsměvné, ale pokud to opozice chce, tak mně to nevadí. Ať to klidně dělají. Možná to občané budou chápat jako referendum o jiné vládě. O populistické vládě Andreje Babiše za podpory extrémistů, která naši zemi dovedla do obrovských problémů. Dluhy, inflace, energetické nezabezpečení a další věci. Takto to také někdo může chápat.

Jsou to komunální volby. Jde o to, aby si občané vybrali dobré politiky, kteří budou správným způsobem spravovat jejich obec a město. A jde také o většinu v Senátu. Takže rétoriky opozice se nebojím, ale moc logické to není.

A co byste tedy považoval za úspěch?

Za úspěch bych považoval, když obhájíme většinu v Senátu, když Miloš Vystrčil bude pokračovat v roli předsedy Senátu. V komunálních volbách chceme obhájit a posílit naši pozici v obcích, městech a pokračovat ve změně, kterou jsme občanům nabídli na celostátní úrovni.

Jak pokračujete v hledání prezidentského kandidáta? Podle šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové i lidovců Mariana Jurečky už žádný další kandidát za koalici SPOLU nebude. Je tedy možné, že podpoříte jednoho či více kandidátů z těch, kteří se již do této soutěže přihlásili?

Ještě mám nějakou chvíli na naše rozhodnutí, protože jsme říkali, že to uděláme v září, kdy seznámíme veřejnost s naší strategií. Ten čas nastane po senátních volbách.

Když mluvím o strategii, je důležité, co v prezidentské volbě sledujeme. Sledujeme cíl, abychom měli na Hradě hlavu státu, která nás důstojně reprezentuje, má jasnou prozápadní orientaci, je to člověk, který respektuje Ústavu, jejího ducha.

Vidím to nebezpečí, které je, aby tam nebyl reprezentant populismu nebo nějakých extrémních pozic. Tomu uzpůsobíme i naši strategii. Vnímáme, že se tu profilují silní kandidáti. To všechno musíme zohlednit.

Vidíte mezi těmi, kdo se už přihlásili, někoho, kdo splňuje kritéria, která jste jmenoval?

Vidím tam několik lidí, kteří ta kritéria splňují.

Platí stále vaše připomínka, že příští prezident nemá být bývalý člen KSČ, jak jste se dřív vyjádřil?

To je moje přání, samozřejmě každý můžeme a máme promítat do té ideální představy svoje přání, ale budu vidět, jak se vyvine politická realita. Rozhodují občané, to je klíčové. Oni vyberou.

Jak vidíte budoucnost spolupráce koalice SPOLU? Existuje podle vás možnost integrace těch tří stran a budete o ni usilovat?

Spolupráci vidím určitě jako perspektivní a myslím, že nejen já. Na řadě míst jdeme společně. V senátních volbách jsme našli velkou míru shody. Projekt SPOLU je úspěšný a já jsem přesvědčen, že bude pokračovat. Nemyslím, že by byla potřeba integrace těch stran. I voliči dali jasně najevo, že když se dokážeme domluvit a nabídnout společný postup při volbách, tak to oceňují.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana otevřelo Turecko stavidla k cestě Syřanů do Evropy, a tak přibývají záchyty uprchlíků poté, co překročí slovensko-českou hranici. Mluvil i o tom, že problém je v tom, že Maďarsko si uprchlíky nechce brát nazpět. Co se s tím dá dělat? Budete iniciovat nějaké jednání s Tureckem na celoevropské úrovni?

Pro Českou republiku je tu rozdíl mezi uprchlickou vlnou z Ukrajiny a tím, co se děje se syrskými migranty. Pro uprchlíky z Ukrajiny jsme do značné míry cílová destinace, zatímco u Syřanů jsme jednoznačně tranzitní zemí, oni chtějí dál. Toto problém je, ministr Rakušan vedl řadu jednání, ať už se slovenským, tak s bavorským protějškem. Bude v tom pokračovat dál.

Je důležité, aby země, kterých se to týká, postupovaly podle readmisní dohody a přebíraly běžence, kteří jsou zadrženi na našem území a přišli z toho jiného státu. Bude nutné jednat s Tureckem na evropské úrovni. Tato jednání by měla začít v nejbližší době. Chceme také posílit bezpečnostní kontroly u hranic, abychom dostali situaci do nějakého normálu.

Chtěl bych se vás zeptat ještě na to, jak vidíte budoucnost ukrajinských uprchlíků v Česku. Co se s nimi bude dít, až jim příští rok v březnu vyprší víza o dočasné ochraně, když se mezitím Rusko nestáhne z Ukrajiny a válka bude pokračovat dál? Budou jim prodloužena víza?

To je dobrá otázka, protože ta víza umožňují pobývat na území České republiky jeden rok, ale nejdéle do 31. března příštího roku. Probíhají jednání na evropské úrovni ve formátu ministrů vnitra, která by měla vést k tomu, že se dočasná ochrana prodlouží, aby ti lidé, pokud by konflikt trval dál, měli nějakou jistotu.

Chápu-li to správně, myslíte si, že víza se jim mají prodloužit.

Pokud by ten konflikt trval, je to jednoznačně nutné. Musíme se chovat tak, abychom lidi, kteří utíkají před válkou, dokázali ochránit a pomoci jim.

Bude Česko dál posílat zbraně Ukrajině?

Nejenom my, ale budou je tam posílat i další země. Čím dál více zemí si uvědomuje, o co v tom konfliktu jde. Není to jen boj Ukrajinců za jejich nezávislost, ale je snaha zastavit ruskou imperiální politiku. Ukrajinci musí v této válce být úspěšní a dosáhnout toho, že Rusko nebude pokračovat dál. A my je v tom musíme všichni podporovat.

Mluvíte často o tom, že Rusko vede jiný typ války proti Evropě, proti Západu. Energetickou, ekonomickou. Jak velké je podle vás riziko, že se tento typ války může změnit v celoevropskou válku i se zbraněmi?

Díky tomu, že jsme součástí NATO a že Severoatlantická aliance ukázala tváří v tvář tomu konfliktu neuvěřitelné odhodlání, Evropská unie jednotu a Západ sílu, tak si myslím, že jsme výrazně snížili nebezpečí, že by se ten konflikt mohl přenést dál.

Nesmíme zapomenout ani na neuvěřitelně statečný odpor Ukrajinců. To jsou všechno faktory, které ty ruské agresivní plány zastavují. Vladimir Putin dosáhl pravého opaku, než si představoval. NATO se rozšiřuje o Finsko a Švédsko, posiluje se východní křídlo NATO.

Zjevně vycházíte z toho, že se Rusko v tomto bude chovat „racionálně“. Mnohokrát ale ukázalo, že se racionálně nechová.

Rusko se nechová racionálně, ale já nejsem naivní. Varoval jsem před ruskou anexí Krymu. Jediné, co nás ochrání, je to, že budeme silní, že o nás každý agresivní režim, každá diktatura bude vědět, že jsme silní, a bude vědět, že jsme také tu sílu připraveni použít.

Rusko musí vědět, že se s jeho agresí nesmíříme. A výroky, které zazněly hned na začátku války od nejsilnějších zemí NATO, že budou chránit každý centimetr území Severoatlantické aliance všemi prostředky, to bylo důležité. Jasně se řeklo, že odhodlání nepřipustit takovou agresi tu je.

(Autor: Josef Kopecký)

Rozhovor vyšel na serveru iDNES.cz.
 

Petr Fiala
předseda vlády ČR
předseda ODS

Více o autorovi