Jsem přesvědčen, že Ukrajina by měla být obdařena jasnou perspektivou plného a plnohodnotného členství v EU
26. dubna 2022

Miloš Vystrčil: Jsem přesvědčen, že Ukrajina by měla být obdařena jasnou perspektivou plného a plnohodnotného členství v EU

(Lidové noviny) „Další kariéru určují nejen kroky, které děláte, ale i to, jak úspěšně si při tom počínáte,“ říká o případné prezidentské kandidatuře šéf horní komory Miloš Vystrčil. V rozhovoru pro LN promluvil i o emotivních zážitcích z Ukrajiny.

Co vás napadlo, když jste viděl následky ruského řádění na Ukrajině na vlastní oči?

Že to je děsivé a v reálu ještě horší než obrazy v médiích. A že děláme málo, aby to skončilo.

Co tedy víc můžeme dělat?

Za prvé bychom měli pomáhat dodávkami zbraní. Dále humanitární pomocí, následuje pomoc těm, kdo byli vyhnáni a teď se nachází v Polsku, v Česku či v jiné zemi, kde hledají azyl, a skoro nic nemají. V neposlední řadě musíme přinášet svědectví a chovat se tak, aby bylo zřejmé, že Ukrajinu, byť je dnes sužována ruskými vojsky, pořád bereme jako partnera, jako suverénní zemi, která se chová hrdinně. A že si toho vážíme.

Domluvil jste v zemi nějakou konkrétní pomoc?

Bavili jsme se i o požadavcích ukrajinské strany, které proberu s premiérem Fialou. Není to však určeno pro veřejné sdělování.

Jak si vysvětlujete, že ve 21. století je taková krutost, která je na Ukrajině páchána, v Evropě vůbec možná?

Papež to nazval Kainovým duchem. Když dojde k válce, lidé nemají sami sebe pod kontrolou. Brutalita a chování některých složek ruských vojsk je ale zarážející. Ptali jsme se v Buči, čím to je, ale ani starosta důvod neví. Jedno z vysvětlení je frustrace. Buča a Irpiň jsou města kousek od Kyjeva, Rusové je chtěli překonat cestou na Kyjev s co nejmenšími ztrátami, to se jim ale nepovedlo, stálo je to velké úsilí a neuvěřitelně se tam oslabili. Z frustrace pak zabíjeli civilní obyvatelstvo. Dalším důvodem může být psychóza, velkou roli hraje i sociální inteligence a vzdělání. Jeden případ z Irpině, kde ruští vojáci v jednom bytě nejprve neuměli otevřít ledničku, a když se jim to podařilo, nechali bez povšimnutí drahé potraviny jako kaviár, protože nevěděli, co to je. Vypili ale alkohol. Podobných případů je více. Taková individua v ruské armádě, když se nabudí alkoholem a ideologií, indoktrinací a přesvědčí o tom, že bojují proti zlu, tak to může vést k tomu hrůznému chování.

Kritici, třeba expremiér Andrej Babiš, smetli vaši cestu do Kyjeva slovy, že šlo o marketingový tah. To jste slýchal i kvůli cestě na Tchaj-wan. Váš senátorský mandát a s ním i cesty letos končí. Jaké máte další ambice?

Rád bych obhajoval pozici senátora. Další velké plány si nedělám. Pokud by se mi podařilo mandát obhájit, tak bych byl opět rád v Senátu co platný. Na jaké to bude pozici, to nyní neřeším.

Rád byste Senát opět vedl?

To nezáleží úplně na mně. Pokud bych ale mandát obhájil a nabídka by přišla a pokud by byla taková atmosféra, že bych cítil, že mám důvěru, nebudu zastírat, že mě ta pozice těší. Na druhou stranu musím umět překousnout i případné nejapné výhrady lidí, kteří mají jiný názor anebo politiku vnímají jako službu sobě. Pak z toho vznikají takové bláboly jako ten od Andreje Babiše.

Komunální politika, provázanost s regiony, senátor a nakonec i šéf Senátu. Zvažujete také kandidaturu na prezidenta?

Teď mám před sebou senátní volby. Pokud se mi podaří znovu získat důvěru voličů v obvodu Jihlava, budu moc rád. Nedovedu si představit, že do doby, než budu vědět, jak to dopadne, budu sdělovat další ambice. Řeknu jediné: v tuto chvíli nepočítám, že bych poté kandidoval na prezidenta. Připadalo by mi to hodně nepokorné a vlastně nemístné. Člověk se má soustředit na to, co je před ním.

Stanete-li se senátorem, nebudete kandidovat na Hrad?

Pakliže se stanu senátorem, uvidí se, co dál. Další kariéru určují nejen kroky, které děláte, ale i to, jak úspěšně si při tom vedete. Pak ještě musíte chtít, musí být okolí, v němž máte podporu, musíte být zdravý, mít do toho chuť atd.

Cítíte podporu ODS, jejímž jste členem a bývalým místopředsedou, případné prezidentské kandidatury?

ODS jsem se na to ještě ani neptal a řekl jsem, že než bude jasno o senátních volbách, tak ta debata nemá jakýkoli smysl.

Evergreenem jsou řeči o tom, že by zemi mohla řídit žena. Podpořil byste nějakou?

Nebudu říkat žádnou konkrétní ženu, ale ženy jsou vynikající političky a já si myslím, že čím více žen v politice je, tím lépe.

Další stálicí jsou spory Senátu s Hradem, nejste zván k debatám o zahraničněpolitických otázkách s prezidentem a podobně. Je přesto něco, za co byste Miloše Zemana pochválil

Miloše Zemana lze pochválit například za to, že je sečtělý. Je evidentní, že jedna z věcí, která je pro něj zdrojem inspirace a uvažování, jsou knihy. Další věcí je jeho vztah k Vysočině, kterou měl vždy rád. Snad se to nezměnilo, protože to je můj rodný kraj. Z těch posledních kroků, které prezident dělá, jsem spíše rozpačitý.

Co je podle vás jeho největší chybou v úřadu?

Nejsme tady od toho, abychom druhým říkali, co je jejich největší chybou. A když, tak ne do novin. Až se třeba s Milošem Zemanem potkám, řeknu mu, co si myslím, že je jeho největší chyba.

Letos skončí další veřejná osoba – guvernér ČNB Jiří Rusnok. Jak se díváte na kroky, které centrální banka činí?

Nejsem expert. Finanční znalci ale říkají, že ČNB v rámci péče o měnovou stabilitu dělá logické kroky. Jestli to tak je, či není, si netroufám soudit.

Senátor Pavel Fischer, který jel do Kyjeva s vámi, řekl, že povinností senátorů je, aby s vládou informovali podnikatele, že podnikání v Rusku se už nemůže vrátit k tomu, co bylo dřív. Povinností je podnikatelům otevírat dveře na nové trhy. Jaké jsou nyní v hledáčku?

Po válce na Ukrajině musí dojít k restrukturalizaci našeho chování a jednání z hlediska hospodářské, obranné, sociální i zdravotní politiky. Z hlediska trhů bychom se měli snažit snížit, až téměř dostat na nulu naši závislost na strategických zdrojích, surovinách a výrobcích totalitních zemí. Někdy budeme stát před otázkou, jestli jít po byznysu typu „rychlé prachy za málo práce“ ovšem s rizikem, že v jistém okamžiku vám to někdo zastaví, anebo jestli půjdete do obchodu s vyspělou zemí, kde to je o méně penězích za více práce, ale s větší jistotou, že to bude dlouhodobě fungovat. Rozhodnout se bude těžké, nebezpečí totiž není hned cítit. Politici ale musí umět vysvětlit, proč je lepší ta druhá varianta.

Do médií prosákly informace, že Rusko zastrašovalo dva české diplomaty, které chtělo získat pro spolupráci. Jak by se k tomu mělo Česko postavit? Mohou být ukončeny diplomatické styky s Moskvou?

Snaha získat na svoji stranu špiony nebo někoho zastrašit je standardní součást práce zpravodajců. Nemyslím si, že je správné, že se o tom píše a pak se rozebírá, jestli jsme reagovali správně, či ne. Je to záležitostí zpravodajských služeb, ty se k tomu adekvátně musejí zachovat.

Čína se v souvislosti s válkou na Ukrajině skloňuje jako možný prostředník míru. Neřítí se tím Evropa do problému?

Čína má závazek, že v roce 2060 bude nejmocnější zemí světa. V současnosti se jí to docela daří, HDP jí roste, ostatní velmoci takový růst nemají. Čína nebojuje tím, že by používala zbraně, ale tím, že si vás kupuje. Naším poučením z této války by mělo být, že závislost na strategických výrobcích nebo surovinách nám v okamžiku nějakého sporu neumožňuje se vyvázat. Jestliže se bavíme o plynu či o ropě z Ruska, tak se stejně můžeme bavit o těžkých kovech, solárních panelech, součástkách k větrným elektrárnám, které se vyrábějí jen v Číně. Otázkou je, jestli bychom je uměli vyrábět my. Jestliže ne, protože k tomu nemáme všechny komponenty, tak je to minimálně na zamyšlení. Jak se říká, Číňané útočí s půjčeným mečem, není to zbraň, co na vás míří, ale ekonomická závislost. Dosud jsme k tomu přistupovali poměrně naivně.

Je Západ dost bdělý, jde-li o Tchaj-wan a další kouty světa ohrožované čínským vlivem?

Nikdo nebude nikdy dost bdělý. Ale důležitější je dodržování principů. Nemůžete například připustit, aby společnost byla nevzdělaná, aby se stala závislá na životně důležitých surovinách nebo výrobcích. Nemůžete připustit, aby došlo k omezování základních lidských práv a svobod, protože v tom okamžiku to povede k degeneraci společenství a totalitě, která končí ztrátami na životech. Víme, co dělat a jaké principy dodržovat. A také víme, že to je někdy nepohodlné i bolestivé. Přesto nesmíme v tomto úsilí polevit.

Myslíte si, že dodržování principů a slušnost zlo porazí?

Zlo a dobro jsou zajímavé veličiny. Většinou to je tak, že když něco rozdáváte, tak to někde ubývá. Ale u dobra i zla to tak není. Když dobro rozdáváte, tak ho naopak přibývá. Rozdáváním dobra, které musíte mít v sobě, ho šíříte. Se zlobou je to bohužel podobné. Zásadní věcí je, že se v případě dobra nesmíte nechat odradit. Nakonec vždy dobro bude mít nad zlem převahu. Bohužel ne vždy se toho ale musíte dožít.

Jste velkým podporovatelem běloruské opozice. Ta nyní zůstala ve stínu Ukrajiny. Jaké aktivity se vyvíjejí v její prospěch?

Nezdá se mi, že by Bělorusko umlklo. Mám dokonce pocit, že kdyby si byl prezident Lukašenko jistý, že Bělorusko umlklo, tak by možná armádu půjčil Putinovi. A to neudělal. Měl patrně strach z toho, co by běloruští vojáci udělali, jestli by třeba nešli bojovat za Ukrajince. Je nicméně logické, že v okamžiku, kdy přijde veliký průšvih, tak ty ostatní věci jdou trochu stranou. To však neznamená, že si neuvědomujeme, že v Bělorusku je také nespravedlnost.

Členství Ukrajiny v EU – Ukrajina vyplnila potřebná lejstra a čeká na status kandidátské země od Evropské komise, doufá v červen. Pak ale přicházejí na řadu členské státy, kde jasné ano není samozřejmostí. Co v tomto Česko podnikne?

Jsem přesvědčen, že Ukrajina by měla být obdařena jasnou perspektivou plného a plnohodnotného členství v EU. Vzhledem k obětem, které dnes přináší za svoji vlast a za nás za všechny, si zaslouží stát se členem EU. Musí se nicméně říct, že vstupuje do prostoru, kde jsou nějaká pravidla. A tím, že tam vstoupí, tak slibuje, že ta pravidla se budou dodržovat. Mám na mysli například nezávislost soudů, vládu práva. Tyto věci budou muset být splněny a garantovány. Myslím si, že prezident Zelenskyj s tímto i počítá. Když se zaváže k jejich plnění, může být u nás. Hotovo.

Budeme to jako předsednická země prosazovat?

Musíme to prosazovat. Ukrajina si to zaslouží a má to vykoupené životy svých lidí.

Máte nějaký časový odhad?

Nemám. Ale samozřejmostí je, že k tomu musí dojít až po ukončení války. Důležité je, aby bylo jasné, že tam není žádný úskok, že to není nějaká iluze, slib, který pak nenastane. Nemohou tam být nějaké nesplnitelné podmínky.

(Autor: Iveta Křížová)

Miloš Vystrčil
předseda Senátu PČR
místopředseda strany

Více o autorovi