Jsme krok od války. Musíme se připravit na uprchlickou vlnu
23. února 2022

Petr Fiala: Jsme krok od války. Musíme se připravit na uprchlickou vlnu

(FORUM 24) Česko bude dál pomáhat Ukrajině. Vojensky i humanitárně. Předseda vlády Petr Fiala zhodnotil pro Týdeník FÓRUM eskalující situaci na Ukrajině. Zdůraznil, že požadavky Vladimíra Putina jsou proti zájmům České republiky. Fiala zároveň uvedl, že Evropská unie i NATO jsou daleko jednotnější a důraznější, než tomu bylo po anexi Krymu v roce 2014.

Pane premiére, řekl jste, že Rusko tentokrát musí pocítit sankce, které Západ chystá. Který z kroků, které zatím byly udělány či zveřejněny, považujete za nejdůležitější?

Za úplně nejdůležitější považuji, že Evropská unie a Severoatlantická aliance mluví jednotným hlasem. Bylo úplně jasně řečeno, nejen veřejně, ale na všech jednáních, kterých jsem se zúčastnil, že Evropská unie jednomyslně stojí za Ukrajinou, odmítá jakoukoli formu ruské agrese a je připravena přijmout tvrdá odvetná opatření při jakémkoli kroku Ruska, který by vedl k porušení mezinárodního práva. Toto zaznívá už nějakou dobu. Když Rusko udělalo krok, který tímto porušením mezinárodního práva je a je aktem agrese, což je uznání povstaleckých republik, a dokonce i vstup vojsk na tato teritoria, Evropská unie reaguje prvním balíčkem sankcí. Do toho je třeba započítat vyjádření Německa, které nebude aktivovat Nord Stream 2. Když si toto všechno dáte dohromady, jde o obrovský posun proti slabé a nejednotné reakci, kterou Západ předvedl při anexi Krymu. Rozdíl je to veliký a dává nám určitou naději.

Znamená to, že vy sám nyní máte naději, že se podaří Vladimira Putina zastavit a že již nebude dál postupovat a chtít například obsadit celá území luhanské a doněcké oblasti?

Jsme krok od války, to není přehnané tvrzení. Neříkám to jenom já, ale v posledním týdnu to říkají prakticky všichni představitelé demokratických států. Nebezpečí je nesmírně vážné a všichni děláme všechno pro to, abychom našli diplomatické řešení. Toho lze ale dosáhnout jenom tehdy, když Vladimir Putin bude vědět, že proti němu stojí síla, odhodlaný blok, který je připraven Rusko tvrdě zasáhnout ekonomicky, izolovat ho a že následky pro Rusko budou velké. Z tohoto hlediska je jednotný postoj a rychlá reakce skutečně nadějí, že můžeme dosáhnout diplomatického řešení. Ale opravdu nevím, co Vladimir Putin chce a jak přemýšlí, neví to nikdo. Všichni jsme sledovali jeho projev a myslím, že sice můžeme mít naději, ale musíme být připraveni i na ten nejhorší scénář. Podle toho postupujeme.

Česká republika již pomohla Ukrajině a deklarovala, že v tom bude pokračovat. Chystají se nějaké nové kroky?

Dobrou zprávou je, že když jsem vystoupil v Poslanecké sněmovně a hovořil jsem o krocích, které dělá česká vláda, minimálně i část opozice, reprezentanti hnutí ANO, postoje české vlády podpořili. Česká pozice vůči ukrajinské krizi je shodná napříč politickým spektrem, což pokládám za potřebné a důležité. Skutečně jsme poskytli humanitární pomoc a jsme připraveni ji poskytovat dál podle toho, jak se bude situace vyvíjet. Pokud jde o vojenskou pomoc, dodali jsme Ukrajině vojenský materiál, čímž jsme dali najevo, že nejenom mluvíme, ale děláme i konkrétní kroky. Jsme připraveni se zapojovat i nadále podle toho, jaké budou požadavky a potřeby ukrajinské strany.

Je Česká republika připravena přijmout i uprchlíky z Ukrajiny?

Na to připraveni být musíme. Skoro bych řekl, že to není věc naší libovůle, ale vláda a všechny další orgány státu se musí připravit na to, že může přijít uprchlická vlna. Jsme připraveni, opakovaně jsme se k tomu v uplynulých dnech a týdnech vraceli na jednáních Bezpečnostní rady státu. Uprchlíků by mohlo přijít relativně málo, ale také by to mohla být silná migrační vlna. To bude záležet na tom, jak se bude vyvíjet konflikt, zda bude například ozbrojený. Nejsme úplně první nárazníkovou zemí, ale jsme určitě zemí, kam by část migračního proudu směřovala. Musíme být připraveni na všechny aspekty, které to s sebou nese. Nejde jen o humanitární rozměr, ale i o rozměr ekonomický, zdravotnický nebo bezpečnostní. Na toto všechno musíme být připraveni.

Kdyby se situace nadále vyhrocovala, mohla by Česká republika někam poslat i například vojenské jednotky?

Toto děláme v rámci Severoatlantické aliance. Je to naše zapojení do posílení východního křídla NATO, které v tuto chvíli probíhá. Česká republika se už nyní účastní zvýšené vojenské přítomnosti na východním křídle Severoatlantické aliance. V Pobaltí máme vojáky a jsme samozřejmě připraveni, pokud taková situace nastane, svoji přítomnost posílit. Mluví se o tom, že by byla posílena přítomnost NATO na Slovensku, což je země, která je nám z mnoha hledisek velmi blízká. Není to tedy nic nového, podílíme se na všem, co je potřeba, a jsme připraveni, budeme-li o to požádáni, zvažovat další podporu. Důležité je zmínit, že Putinova politika má za cíl dostat NATO dál od ruských hranic a má vrátit Evropu do roku 1997, což znamená před členství České republiky v NATO. Celá tato politika však vede k tomu, že dnes je NATO spojenější, silnější, existuje větší vazba mezi EU a Spojenými státy, než donedávna byla, že se posiluje spojenecká přítomnost ve východním prostoru Severoatlantické aliance a že dokonce státy jako Švédsko nebo Finsko, které v Alianci nejsou, posilují svoje vazby s NATO. To je reálný výsledek agresivní politiky Vladimira Putina. Znovu říkám - jedinou naší šancí je jednotný, silný a odhodlaný postup. A zatím kroky, které jsou, ukazují, že jsou si toho vědomi i reprezentanti jiných zemí. Snad každý musí vidět, jakou měli pravdu všichni včetně mě, kdo zdůrazňovali, že bezpečnost České republiky musí být postavena na členství v západních strukturách. Bez toho, abychom byli členy EU a NATO, a že Evropa spolupracuje se Spojenými státy, nemůže být bezpečnost garantována. Vidíme, jak je ohrožení reálné a jak je blízko, vždyť Ukrajina je od našich hranic tři sta kilometrů.

Sledujete vy a vaše vláda značně zvýšenou aktivitu ruské páté kolony u nás včetně toho, že se představitelé antivaxerské scény obrátili proti Ukrajině?

Nepřekvapuje mě to. Vím, že dezinformační válka probíhá a že jde o součást dlouhodobé snahy, do níž je zapojeno i Rusko, oslabit stabilitu naší společnosti a narušovat vnitřní integritu České republiky. To je něco, s čím musíme počítat. Jsem přesvědčen, že se dělá dost, ale ne tolik, kolik by se mohlo dělat. I proto chceme do budoucna boj posílit. Uvažuji o zřízení zmocněnce pro boj s dezinformacemi, který by koordinoval jednotlivé aktivity na ministerstvech, protože tam se práce před nějakou dobou rozběhly a docela úspěšně je rozvíjíme. Chce to ale větší koordinaci a soustředěný boj s dezinformacemi, protože je vidět, že nejde o nic náhodného. Je to něco, co je často koordinovaně řízeno se zájmem narušit vazby uvnitř společnosti, postavit lidi proti sobě a ti, kdo to dělají, se neštítí ani těch nejhorších metod.

Jak hodnotíte postoj prezidenta Miloše Zemana k rusko-ukrajinské krizi?

Postoj Miloše Zemana je zatím zdrženlivý. Zaznamenal jsem výrok pana prezidenta nebo jeho mluvčího o tom, že to, co udělalo Rusko, nepřispívá k mírovému řešení. Doufám, že budeme nakonec na jedné lodi, protože každý musí vidět, že to, co Putinovo Rusko dělá, je ohrožení zájmů a bezpečnosti České republiky. To je prostě úplně jasné, my do pomyslné sféry ruského vlivu tak, jak si ji Putin představuje, patříme. Když domyslíme úvahy, že se máme v mezinárodním uspořádání vrátit do devadesátých let, znamená to, že bychom nebyli pevnou součástí Západu. To všechno jsou pro nás naprosto nepřijatelné věci. Doufám ve velmi silnou podporu napříč politickým spektrem, co se týče jasného postoje vůči Rusku.

Pojďme k dalšímu dění. Myslíte si, že v příštích dnech a týdnech bude Sněmovna zase fungovat, nebo máme očekávat další dlouhé projevy některých poslanců?

To je spíše otázka na opozici, která dělala něco, co bylo podle mého názoru nad rámec obstrukcí a nějakého legitimního zdržování konkrétní zákonné předlohy. Abych to vysvětlil čtenářům - jsem člověk, který hluboce respektuje princip, že demokracie není jen vládou většiny, ale jde i o respekt k právům a názorům menšiny. Dokonce jsem přesvědčen, že menšina má právo využívat všechny legální nástroje, které jsou k dispozici, aby většině i třeba bránila v přijetí nějakého zákona. Tady se ale staly dvě věci. Menšina bránila v jednání Parlamentu, v jeho činnosti. Tomio Okamura se snažil, abychom nemohli přijmout ani program schůze, což tu ještě nikdy nebylo. To je obstrukce, která jde nad rámec toho, co může parlamentní menšina dělat.

Ani další poslanci, ať už byli z menšiny nebo z většiny, neměli možnost se vyjádřit. A druhá nesmírně nebezpečná věc je, že došlo k propojení aktivit ve Sněmovně s demonstracemi před ní. Včetně toho, že byly zveřejněny adresy poslanců, jejich bydliště. A to ve chvíli, kdy tito poslanci prokazatelně byli ve Sněmovně. Bylo to tedy namířeno proti jejich rodinám. A to jsou věci, které jsou v demokracii opravdu nepřijatelné. Věřím, že se situace uklidní, jsem ten, kdo preferuje dohodu a nepsaná pravidla. Pokud se všechno vrátí ke tvrdým střetům, ale budou dál platit nepsané dohody a džentlmenský přístup, budu první, kdo bude rád, protože půjde o návrat k demokratické politické kultuře ve prospěch lidí.

Vy tedy nejste zastáncem avizovaných změn v jednacím řádu?

Nejsem pro to moc nikdy. Ale musím říci, že u spousty kolegů obstrukce opravdu vyvolaly pocit, že takhle ne a že bychom měli do jednacího řádu sáhnout. Pořád si myslím, že jde o krajní cestu. Nikdy nic neupravíte tím, že přepíšete normu, v demokracii je spousta věcí založena na tom, že je všichni demokraté respektují. A že všichni respektují pravidla hry. Pokud se toto dít nebude, žádná sebelepší norma to nevyřeší. Ve Sněmovně platí spousta pravidel, která fungují jen proto, že je navzájem uznáváme. To, že si klub může vzít přestávku na poradu, není nikde upraveno, jde o součást tradice Poslanecké sněmovny. Když nějaký poslanec zpochybní hlasování, protože se objevil jiný výsledek, než pro jaký chtěl hlasovat, o tom nikdy nediskutujeme. Všichni odsouhlasí, že se hlasuje znovu. To jsou nepsaná pravidla, která jsou důležitá pro fungování Sněmovny. Pokud bychom základní věci nedodržovali, změní se to v zákopovou válku a bude to špatné pro občany této země.

Zmiňujete pravidla a obstrukce, ale pandemický zákon vrátil Sněmovně Senát, kde má vládní koalice většinu. Nebyla tedy chyba i na straně vlády, například při přípravě toho zákona?

Na to asi nebude jednoduchá odpověď. Samozřejmě za jakýmkoli rozhodnutím Senátu je zpětná vazba, možná se dalo argumentovat silněji nebo jinak, což nechci posuzovat, protože u samotného jednání jsem nebyl. Byl jsem jen u jednání našeho senátorského klubu, který má společný ODS a TOP 09. Ale uvědomme si, o co tady šlo - o pandemický zákon, který platí, jednalo se o jeho prodloužení a o to, aby nepřestaly všechny věci, které z něj vycházejí, platit 28. února. Bylo to o tom, aby vláda měla v ruce možnosti, díky kterým by mohla reagovat na případné zhoršení pandemické situace. Zákon je to dočasný, jeho uplatňování je závislé na vyhlášení pandemické pohotovosti, což znamená, že je zde parlamentní kontrola. Tento zákon, na rozdíl od nouzového stavu, nutí ministerstvo, aby svoje rozhodnutí zdůvodňovalo. Ještě je tu navíc soudní přezkoumatelnost. Jde o potřebný nástroj, a když nebude uplatňován, jako jakási bezpečnostní rezerva, abychom nemuseli zbytečně používat nouzový stav a nemuseli jít cestou předchozí vlády z počátku pandemie. Tehdy byl pandemický zákon schválen napříč politickým spektrem. Považuji za pokrytecký postoj, kdy se současná opozice, která tehdy vládla, najednou tváří, že s tím neměla nic společného. Samozřejmě, že měla. My jsme zdědili něco, co jsme museli narychlo vyřešit. Všichni věděli, že pandemický zákon 28. února skončí. Všichni věděli, že z hlediska pandemie je to brzo. A co udělala předchozí vláda? Nic. Nenachystali novou legislativu. Pandemický zákon také reaguje na judikáty Nejvyššího správního soudu, což znamená, že v novelizaci jsou udělány změny, které odpovídají soudním rozhodnutím a tomu, jak má vláda postupovat, aby vše bylo v souladu se zákonem. Toto všechno tam je. Ano, pandemický zákon se nepochopitelně stal terčem politického boje a stal se součástí dezinformační kampaně. To je pravda. Jsem rád, že už to máme za sebou a že pandemický zákon v té podobě, v jaké je potřeba, máme. Všechny mohu ujistit, že se nic zneužívat nebude, vždyť naše vláda zrušila povinné očkování, neudělala žádný lockdown a otevírala, kdykoli to bylo možné. Ukazuje se, že děláme to, co jsme slíbili, postupujeme racionálně, srozumitelně a neohrožujeme lidi populistickou politikou.

(Autor: Johana Hovorková)

Celý rozhovor čtěte na Forum24.cz.

Petr Fiala
předseda vlády ČR
předseda ODS

Více o autorovi