Novinky Mediální výstupy

(FORUM 24) „Když Kateřina Konečná mluví o míru, myslí tím područit se Vladimiru Putinovi. Když mluví o spravedlnosti, znamená to potlačit všechny chytré, vzdělané, pracovité lidi, všechno jim sebrat a rozpustit v ideologii, která naši zemi zničila,“ varuje v rozhovoru pro deník FORUM 24 před volbou komunistů senátorka Miroslava Němcová (ODS). Podle ní hrozí Česku po parlamentních volbách v případě úspěchu hnutí ANO, SPD, Stačilo! a Motoristů jen to nejhorší.

Proč by měli jít lidé volit?

Proto, že jsme v situaci, kdy je nedaleko od nás válka, a bude nejvíc ze všeho záležet na tom, jestli se dostaneme do područí agresora Vladimira Putina, nebo zda zůstaneme součástí demokratických zemí, součástí Evropské unie a NATO. To je to hlavní, o co v těchto volbách půjde.

O každých volbách se říká, že jsou důležité a že jde o hodně. V čem jsou tedy tyto volby podle vás jiné a důležitější?

Nechci to bagatelizovat, protože každé volby jsou důležité. V každých volbách rozhodujeme o tom, jak se naše společnosti bude posouvat. Tyto jsou ale výjimečné kvůli válce. Nepamatuji si – od roku 1989, kdy se naše společnost přetransformovala z totalitní společnosti, přerodila se a usilovala o to být demokratickým a svobodným státem – že by takto blízko našich hranic probíhala tak krutá válka. Navíc vidíme, jak se situace mění. Vidíme, jak měkne Slovensko. Vidíme, co dělá Maďarsko. Vidíme vlivové operace Ruska, které ukazují, že má zájem – a otevřeně to říká – dostat nás zpět do své sféry vlivu. V tomto jsou tyto volby výjimečné, protože před takovým rozhodnutím jsme nestáli.

Říkáte, že blízko našich hranic probíhá válka. Nicméně stále se najdou lidé, kteří zpochybňují, že by Rusko mohlo zaútočit i na nás. Andrej Babiš se na jednom ze svých mítinku dokonce vysmíval, jak by k nám „ruské tanky asi tak mohly dojet“…

Divím se, že to lidé nevidí. Všechno, co se děje na Ukrajině, je nezměrná krutost a utrpení a nikdo by přeci nechtěl, aby něco takového prožívala i Česká republika. Že se válka přibližuje i k nám, je zřejmé z mnoha vyjádření představitelů Ruska, kteří říkají, že jsme nepřátelská země. Vidíme, jak nad Polskem létají drony, vidíme události v Estonsku.

Já osobně mám ještě svůj vlastní příběh. Zfalšovaný tweet, u kterého ani nevím, kde se vzal a kdo ho přesně vytvořil. Přestože celou věc šetří policie a speciální složky, stále nevíme, kdo to udělal. V Rusku se ale kolem mé osoby rozpoutala válka ve všech kruzích, až po nejvyšší patra ruské politiky. Od Medveděva přes gubernátory a další představitele. Vyhrožují mi smrtí, únosem, vězněním, zavřením do psychiatrické léčebny, vyhrožují tím, že pokud překročím hranice České republiky, unesou mě do Ruska.

Jsem ústavní činitelka. Jestli si někdo z českých občanů myslí, že je normální, aby Rusko takto postupovalo vůči zvolenému zástupci, a zároveň říká, že tady žádná válka není, tak je záměrně slepý a namlouvá si něco jiného. Pak jsou tady samozřejmě proruští kolaboranti, kteří si Rusko u nás přejí. Proto to bagatelizují.

Zklamala podle vás koalice SPOLU nebo vládní koalice své voliče?

Každá koalice vždy někoho zklame. Jedna věc jsou představy, se kterými jdete do voleb, a druhá věc je, na čem se ve tvořící koalici shodnete. Tehdy dochází k mnoha kompromisům a už v tu chvíli se někteří lidé cítí zklamaní. Pak jsou druhá zklamání, která přicházejí při samotném vládnutí. Stejně jako v běžném lidském životě můžete mít plány, ale potom nastanou věci, které vám je nějakým způsobem zbourají.

Někteří mi říkají: „Vy jste nedeagrofertizovali zemi nebo nezbavili jste ji ruského vlivu.“ Na to bych i kývla, byla bych v tomto pro ostřejší postup. Považuji to za něco, co určitě koalici ublížilo, protože to voliči od ní očekávali. Zároveň ale – když pominu, že jsem senátorka za ODS a dlouholetá reprezentantka této strany – jsem za uplynulé čtyři roky vlastně šťastná. Mám dojem, že mě jimi tato vláda provedla jako nůž máslem. Například jak zvládla válku nebo jak nás odstřihla od závislosti na Rusku. Pro mě je základní pohled na kvalitu života to, jak daleko budu od Ruska, a tato vláda mě od něj odtáhla, co možná nejvíc to šlo. Ať už odstřižením od ruských energetických zdrojů, nebo ukotvením v západních strukturách, kde jsme dnes respektovaní. Nejen díky vládě, ale i díky prezidentu Petru Pavlovi. Pro mě osobně to znamená větší pocit bezpečí.

Hodně lidí má ale pocit, že se jim snížila kvalita života, že se teď mají hůř než před čtyřmi roky. Týká se to často třeba té nejstarší generace lidí, seniorů, kteří nyní podle průzkumů volí většinou opoziční strany. Nezapomněla vláda na tuhle skupinu obyvatel?

Myslím, že na ně vláda nezapomněla. Stačí se podívat na růst důchodů, na prostředky, které jdou do sociální sféry, i na to, jakým způsobem vláda podporuje všechny možné aktivity neziskových organizací, které se starají například o seniory. Zároveň dala příležitosti mnoha Ukrajinkám, které k nám utekly před válkou a působí například v sociálních službách. Bez nich by se, jak mi říká můj syn, který je lékař, výrazně zhoršila dostupnost zdravotnictví. Potvrzují to i poskytovatelé sociálních služeb, zdravotníci, ale i lidé, kteří provozují podniky, restaurace a další. Takže i tím, že vláda poskytla tuto příležitost, podle mě přispěla ke zvýšení kvality života i pro seniory.

Nechápu, že generace nad 54 let, které bylo osmnáct v roce 1989, může naletět jedinému slovu Andreje Babiše, nedejbože Tomia Okamury, nebo dokonce zločincům od komunistů. Něco takového je pro mě naprosto nepochopitelné a zároveň děsivé zklamáni. Zažili to přeci na vlastní kůži.

Mám příklad i v rodině. Moje teta, osmdesátiletá dáma ze středních Čech, mi říkala, že nepůjde volit. Ptám se proč, a ona říká, že je tady bída. Opakuje mantry, které říká Babiš. Přitom my osobně se s manželem podílíme na tom, aby se měla dobře, podporujeme ji. Úplně mi to vzalo dech. Nakonec, když jsem to s ní probrala, jsem si uvědomila, že je to tím, že je sama.

Babiš si zvolil seniory jako svou hlavní voličskou základnu a manipuluje s těmito do jisté míry oslabenými a často osamělými lidmi. Když jim budete neustále opakovat, že se mají špatně, nikdo se o ně nestará, že jsou na okraji a já jsem jediný, kdo se za vás postaví, tak dopadnou stejně, jako kdybyste to neustále říkali dítěti. Podle mě jde ze strany Babiše o psychické týrání seniorů.

Dá se s tím podle vás bojovat z politického hlediska, že byste se vy jako zástupci vládních stran nebo premiér pokusili zamezit tomuto, jak říkáte, psychologickému útoku Babiše na seniory?

Je to strašně těžké. Všichni říkají, abychom více mluvili a komunikovali. Ale ten příklad z mé rodiny mi opravdu vzal dech a už přestávám věřit v účinnost komunikace a usilovného vysvětlování. Dokud se jako společnost – ti, kteří nejsou tak oslabení jako senioři, nejsou tak křehcí, mají více možností – nepostavíme proti těmto manipulativním praktikám, proti psychickému týrání starých lidí, tak politické strany budou mít jen omezený účinek. Mnohem větší smysl by mělo, kdyby každý z nás veřejně dával najevo, že tohle je nepřijatelné. Stejně jako by nikdo nenechal někoho verbálně týrat dítě, pokud by byl svědkem, totéž bychom měli dělat i v tomto případě. Můj apel je tedy, abychom se nespoléhali na politické strany. Platí tady Kennedyho výzva: „Neptejte se, co může udělat vlast pro vás, ale co vy můžete udělat pro ni.“

Co hrozí, když bude vládu po volbách sestavovat hnutí ANO s SPD, Stačilo! nebo Motoristy?

Z mého pohledu hrozí to nejhorší. Maďarsko-slovenská cesta. Slovensko je podle mě už zapadlý stát v područí ruské ideologie. Totéž platí pro Maďarsko. Když posloucháte naše komunisty, nechtějí nic jiného než návrat k tomu, co tady bylo – k totalitnímu režimu. Byť to maskují všelijakými slovy. Kdo vyrostl v komunismu, ví, že jejich slova je třeba číst přesně. Když Kateřina Konečná mluví o míru, myslí tím područit se Putinovi. To je její mír. Když mluví o spravedlnosti, znamená to potlačit všechny chytré, vzdělané, pracovité lidi, všechno jim sebrat a rozpustit v ideologii, která naši zemi zničila. Nic nového nemají v plánu.

Jsem z toho smutná, protože jsem ve věku, kdy jsem si myslela, že po pádu komunismu už mi nikdy nebude hrozit, že by se mohl vrátit. Moji mamince sebrali celý život. V roce 1948 jí bylo devatenáct, a když režim padl, bylo jí šedesát. Mně sebrali půl života. Narodila jsem se do totality a sedmatřicet let v ní žila. Mému synovi vzali čtvrt života. Bylo mu osmnáct, když režim padl. Nechci, aby vzali jediný rok mým vnoučatům, kterým je dnes pětadvacet a dvacet. Proto jako jejich babička musím udělat úplně všechno. Nikdo jim nesmí vzít ani kousek jejich života, o kterém se mají rozhodovat jen oni sami. Ne žádná soudružka Konečná ani žádní zrádci České republiky a Putinovi pohůnci.

Zaznívají názory, že nám nehrozí slovenská ani maďarská cesta, protože máme senát, prezidenta a instituce, které by něčemu takovému zabránily. Je to realistická představa?

Máme senát, v tom skutečně existuje jistá šance oproti Slovensku a Maďarsku, protože případné změny ústavy by musely projít i přes něj. Takže tady určitá pojistka pořád ještě existuje. Ale zase bych se tím příliš neukolébávala, protože každé dva roky se třetina senátu obměňuje, a ta cesta může být jen o chlup pomalejší než na Slovensku, kde bylo za rok a půl vymalováno. Vládnou tam jenom primitivové a gangsteři. U nás by to mohlo být sice o něco pomalejší, ale neznamená to, že když máme senát, je jednou provždy všechno zachráněno. To bychom museli senát volit tak, aby tam nebylo možné získat většinu pro takovéto postoje.

Volební místnosti se otevírají už jen za několik dní. Co byste vzkázala občanům takhle krátce před volbami?

Prosbu. Já bych je chtěla poprosit, aby mysleli na to, že mohou žít hezký život, a aby si ho nenechali zničit těmi, kteří jim vyloženě lžou. Babišova kampaň není nic jiného než podvod, je postavena na výhrůžkách a lžích. Stejně tak Stačilo! a další, kteří už teď říkají, s kým po volbách zatočí a koho pozavírají. Moje prosba je, aby si lidé uvědomili, že žijeme v dobré zemi, která je relativně bohatá, kde máme nastavenou míru bezpečí – srovnatelnou, nebo i lepší než v mnoha zemích Evropské unie – a aby si tohle nenechali vzít.

(Autor: Dominika Machová, Jan Pánik)

Rozhovor vyšel na serveru Forum24.cz.

Miroslava Němcová

senátorka PČR