Novinky Mediální výstupy

Aktuálně.cz: Po Babišovi nám zůstaly jenom minusy a obrovské díry v systému, protože jeho populistická vláda se snažila dělat jen líbivou politiku

(Aktuálně.cz) Vládě Petra Fialy (ODS) důvěřuje podle posledních průzkumů z přelomu června a července pouze čtvrtina obyvatel. Místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že nyní musí koalice začít myslet na každodenní život svých voličů. "Stát tady ale není od toho, aby rozdával," vysvětluje.

Jak chcete změnit trend posledních měsíců, kdy se podle průzkumů veřejného mínění propadá důvěra ve vládu?

V první polovině mandátu této vlády jsme si lidově řečeno „vyžrali“ témata, která nejsou z pohledu veřejnosti populární. Ať už jsme to udělali dobrovolně, nebo shodou různých okolností, které jsme nemohli ovlivnit. Navíc jsme navázali na období po vládě Andreje Babiše, kdy se rozdávaly koblihy a vláda jela jenom populární témata.

Ale byly to jen koblihy? Za předchozí vlády šly například nahoru mzdy ve školství nebo důchody.

Jenže Babiš dělal jenom populární kroky, nepustil se do řešení ničeho, co by bylo nepopulární, ale pro chod státu nezbytné. Souhlasím, že zvednutí platů ve školství bylo super, ale zvyšovalo se jen některým. Co například platy pedagogů na vysokých školách? Po Babišovi nám zůstaly jenom minusy a obrovské díry v systému, protože jeho populistická vláda se snažila dělat jen líbivou politiku.

Ale byla vždycky líbivá? Například zavedení EET se mnoha podnikatelům nelíbilo.

Ale EET bylo založeno na tom, že se vláda snažila naznačovat, jak tady údajně část společnosti krade. Já jsem z hospodské rodiny a mě to uráželo. Jsem pro to, aby stát evidoval tržby, a je správné, aby je kontroloval. EET ale bylo spíše o fízlování.

Vraťme se k propadu důvěry veřejnosti ve vaši vládu. Čekala jste, že bude tak vysoká?

Vždycky si představuji jako prototyp našeho voliče čtyřicetiletou matku z Vysočiny, kde žiji. Takový člověk mě volil a k němu mám mluvit. Zatím k němu ale nemluvím, protože dosavadní témata byla pro něj vzdálená, příliš složitá a ne moc populární. Vezměte si například komplikovanou energetickou krizi, kterou ale úspěšně řešíme, nebo dopady války a pomoc Ukrajině. Máme v tomto úspěchy, ale vysvětlit to lidem není jednoduché.

Co tedy chcete dělat?

Nadále musíme lidem vysvětlovat, že opravdu nebudeme rozdávat koblihy jako Babiš. Stát tady není od toho, aby rozdával. Musíme přicházet s věcmi, které se dotýkají zlepšení každodenního života lidí.

Co udělá ráno čtyřicetiletá matka? Otočí vypínačem a chce takové ceny energií, aby nezruinovaly její rodinu. Pak chce jít do práce a potřebuje, aby byl dostatek školek a co nejlepší školy, které nebudou fungovat podle středověkých pravidel. Přijde z práce a chce mít jistotu, že její dítě nepřejede bláznivý cyklista.

Cyklista, nebo motorista?

Jsem velký podporovatel cyklistiky, ale někdy se cyklisté chovají tak, že to s nimi není jednoduché.

Neselhává stát právě i ve věcech, které se týkají každodenního života? Ať už jde o nedostatek škol, v některých regionech chybějící lékaři nebo stále vyšší ceny.

Problémy s léky či některými lékaři specialisty si uvědomuji. Když si ale vezmu den od rána do večera, tak stát vesměs funguje. Určitě musíme některé kroky a řešení problémů urychlit. Když lidé nemůžou sehnat dostupné bydlení nebo pediatra pro své dítě, vzniká u nich frustrace lidí, kteří si říkají, co ti poslanci vlastně dělají.

Jenže řeší vláda tyto a další problémy skutečně kvalifikovaně a rychle?

Znovu se musím vrátit k minulé vládě. Místo rozdávání peněz měla řešit systémové problémy, například právě nedostatek pediatrů. Teď se tento problém vyčítá nám, ale to nejde vyřešit jedním tlesknutím. Přitom na tom poctivě pracujeme. Bojím se ale, jestli trhlina mezi námi a většinou společnosti už není příliš velká.

Co tou trhlinou myslíte?

Bojím se, jestli něco neříkáme, ale druhá strana je už naladěná na úplně jinou vlnu a vzájemně se neslyšíme. Bojím se, že lidi jsou už frustrovaní a naladění na rychlá populistická řešení.

Proč se vám tyto lidi nedaří oslovit?

I když se snažím hodně komunikovat, tak oslovuji především své voliče. Jako advokátka jsem zastupovala všechny sociální skupiny, jakmile jsem se stala poslankyní, tak mě vnímá bohužel jen část populace. Ohromná masa lidí nám uniká.

Hodně se věnujete také mezinárodním tématům. Teď hostíte akci, která se týká Číny. Vnímáte ji jako hrozbu?

V případě Ruska jsme zažili situaci, kdy nám začalo vyhrožovat otočením kohoutku, pokud se nebudeme chovat tak, jak si přeje. A teď si představte, že s Čínou máme takových kohoutků třeba sto, počínaje fotovoltaikou až po díly do aut.

V jedné automobilce mi řekli, že když jim Čína nedodá jeden konkrétní komponent, tak nebudou moci vyrábět. Potom je ale naše svoboda v ohrožení, protože Čína nám vyhrožuje, že se nám nějak pomstí, když například poletíme na Tchaj-wan.

Takže ji cítíte především jako hrozbu?

Jsme vůči Číně ve velmi nevýhodném postavení, protože nám může kdykoliv vypnout některé kohoutky a dostat nás do velkých problémů. To musíme změnit. Nemůžeme být na Číně takto závislí.

Ale jak to chcete měnit, jestliže jsme zavaleni nespočtem věcí z Číny?

Například tak, že si teď v Praze sedneme a jako zástupci parlamentů mnoha zemí budeme o této situaci debatovat a hledat řešení. Každý z nás má zákonodárnou iniciativu, takže můžeme přicházet s legislativními změnami. Například za jakých podmínek se má to a to dovážet z Číny, jak chránit náš trh nebo jestli něco dovážet do aut z Číny, když to vyrábí ujgurské děti. Mě například toto pobuřuje a odmítám před tím zavírat oči.

(Autor: Radek Bartoníček)

Rozhovor vyšel na Aktuálně.cz.