Podvýbor pro podporu demokracie a lidských práv v zahraničí, v návaznosti na íránskou návštěvu, přijal usnesení tvrdě odsuzující kroky tamějšího režimu vůči demonstrantům
(www.ods.cz) Sněmovního Podvýboru pro podporu demokracie a lidských práv v zahraničí se v pátek 14. dubna účastnila delegace íránské občanské společnosti. V návaznosti na návštěvu podvýbor jednomyslně přijal usnesení tvrdě odsuzující kroky íránského režimu vůči demonstrantům, novinářům a náboženským menšinám. Podle předsedkyně podvýboru Evy Decroix poukazováním na situaci v Íránu společnost napomáhá nejen k pozitivnímu řešení, ale zároveň akcentuje hodnoty, které nás spojují.
„Můžeme se dohadovat s opozicí o mnohém. Je ale dobře, že ve věcech lidských práv a demokracie kompromisy hledat nemusíme. Na to, co se děje v Íránu a na jiných místech, má smysl ukazovat. Nejenže tím přispíváme k pozitivnímu řešení, ale zároveň tím akcentujeme hodnoty, které spojují nás samotné. Na podvýboru v tomto budeme pokračovat,“ říká poslankyně Eva Decroix, první místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS a předsedkyně Podvýboru pro podporu demokracie a lidských práv v zahraničí.
Protesty v Íránu minulý rok upoutaly celosvětovou pozornost. Za osm měsíců byly v jejich důsledku zadrženy desetitisíce demonstrantů, stovky z nich byly popraveny. Přizvaní řečníci nabídli však ještě detailnější vhled do toho, co se v zemi děje. Jejich účast samotná byla aktem velké odvahy. Riskovali tím, že přijdou o možnost – pokud ji ještě vůbec měli – se do Íránu vrátit za svou rodinou. Přesto na půdě Parlamentu promluvili. Paralely s pádem komunismu v Československu byly znatelné. „Hodnoty, za které bojujeme, jsou tytéž jako před třiceti lety během sametové revoluce,“ říká Aryan Monfarednik, íránský student z Karlovy univerzity a lidskoprávní aktivista. Podle něho Česká republika stvrzuje, že se i v minulosti nesvobodná země může stát exemplární demokracií.
„Je pro nás obrovské privilegium, že můžeme promluvit na půdě českého Parlamentu,“ vysvětluje Pegah Moulana, Íránka a vedoucí Youth and Environment Europe, neziskové organizace působící v bezmála dvaceti sedmi zemích. „Pro íránské demokraty je důležité, aby jim evropští představitelé poskytovali platformu, jakou jsme měli dnes v Poslanecké sněmovně,“ dodává. Podle ní se velké kroky nepodniknou, pokud se o problémech v Íránu nebude vytrvale mluvit.
Stranou nezůstalo ani téma války na Ukrajině. Profesor Afshin Shahi z Keelské univerzity ve Velké Británii při své prezentaci podtrhl, že režim v Íránu na mezinárodní vztahy sdílí stejný pohled jako Rusko nebo Čína. To je reflektováno i ve skutečnosti, že na Ukrajinu dodává zbraně, kterými Rusko útočí na civilní cíle. „Je třeba si říct, že Írán vede s Evropou nepřímou válku skrze podporu ruské agrese na Ukrajině,“ apeloval profesor Afshin Shahi.
Posledním vystupujícím byla Irena Hůlová z Amnesty International, která se situací v Íránu dlouhodobě zabývá. „Stav lidských práv v zemi je horší, ne lepší. A zhoršuje se dál,“ zhodnotila při prezentaci. Popsala případy, kdy policie střílela gumovými projektily demonstrantům do očí. Toto zranění pak sloužilo jako způsob, kterým policie v nemocnici protestující identifikovala a zatkla je. Mnoho lidí se tak i přes vážná zranění začalo ošetřením vyhýbat.
Poslanci v druhé části jednali o usnesení, které tvrdě odsuzuje nehumánní kroky režimu vůči demonstrantům a vyzývá k jejich okamžitému propuštění. Taktéž vyjadřuje znepokojení nad represivním přístupem k novinářům a vyzývá íránskou vládu, aby respektovala práva náboženských a sexuálních menšin. V jakémkoli parlamentním usnesení je síla slov kámen úrazu. A tomuto konkrétnímu rozhodně nechyběla. Členové podvýboru na něj přesto našli jednomyslnou shodu, tedy napříč všemi vládními stranami i opozičním hnutím ANO. Ukázalo se tak, že témata jako lidská práva, důstojnost a svoboda nejsou předmětem politického boje.
1. místopředsedkyně poslaneckého klubu PČR
krajská zastupitelka
předsedkyně regionálního sdružení
členka oblastní rady
