Novinky Mediální výstupy

Události, komentáře: Evropa přestala být naivní, naučili jsme se být solidárnější

(ČT 24) Nad ránem 24. února 2022 zaútočilo Rusko na Ukrajinu. Jak změnil konflikt Českou republiku? Co Česko před začátkem velké invaze nevidělo? A stačí dávat dvě procenta HDP na obranu? O tom mimo jiné hovořili v Událostech, komentářích členka sněmovního zahraničního výboru a první místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix, místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Jaroslav Bžoch (ANO), europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), poslanec Ondřej Havel (TOP 09), člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Horák (KDU-ČSL), místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Barbora Urbanová (STAN) a europoslanec Ivan David (SPD).

Celou debatu s Evou Decroix můžete zhlédnout na ČT24.

„Pevně věřím, že jsme se především naučili být odpovědnější, více dbát na vlastní bezpečnost, ale také být solidárnější,“ myslí si Eva Decroix. „Jakkoliv byl poslední rok ne vždy jednoduchý, třeba co se solidarity týče, tak výsledky jsou takové, že jsme byli schopni přijmout neuvěřitelné množství uprchlíků. A to nejen, že by pomáhala vláda – pomáhali všichni,“ uvedla Eva Decroix jako příklad. Členství Česka v Evropské unii a NATO se navíc podle ní stalo pevnějším.

Přepis debaty:

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ruský prezident před rokem oznámil začátek takzvané speciální vojenské operace, která údajně měla za úkol demilitarizovat sousední zemi. Ostřelování hned od počátku čelila velká města jako Charkov nebo Kyjev.
 

Vladimir PUTIN, ruský prezident, 24. 2. 2022:
Rozhodl jsem se provést speciální vojenskou operaci. Jejím cílem je chránit lidi, kteří byli osm let šikanováni a vystaveni genocidě ze strany kyjevského režimu. Za tímto účelem se budeme snažit demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu.
 

Volodymyr ZELENSKYJ, ukrajinský prezident, 24. 2. 2022:
Rusko dnes zahájilo invazi na Ukrajinu. Putin zahájil válku proti Ukrajině, proti celému demokratickému světu. Chce zničit mou zemi. Chce zničit naši zemi, vše, co jsme budovali, pro co žijeme.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A tady v Událostech, komentářích vítám Jaroslava Bžocha, poslance za ANO. Dobrý večer.
 

Jaroslav BŽOCH, místopředseda výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ANO/:
Dobrý večer.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Vítám tady také Markétu Gregorovou europoslankyni za Piráty. Dobrý večer.
 

Markéta GREGOROVÁ, europoslankyně /Piráti/:
Dobrý večer.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Vítám zde Ondřeje Havla, poslance za TOP 09. Dobrý večer.
 

Matěj Ondřej HAVEL, poslanec /TOP 09/:
Dobrý večer.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A po mé levici Eva Decroix, poslankyně za ODS. Dobrý večer.
 

Eva DECROIX, členka zahraničního výboru PS PČR a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Dobrý večer.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Jiří Horák, poslanec za KDU-ČSL. Dobrý večer.
 

Jiří HORÁK, člen zahraničního výboru a výboru pro obranu PS PČR /KDU-ČSL/:
Krásný dobrý večer.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Barbora Urbanová, poslankyně za hnutí STAN. Dobrý večer.
 

Barbora URBANOVÁ, místopředsedkyně zahraničního výboru PS PČR /STAN/:
Dobrý večer.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A Ivan David, europoslanec za SPD. I vám dobrý večer.
 

Ivan DAVID, europoslanec a člen předsednictva hnutí /SPD/:
Dobrý večer.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Dámy a pánové, pokud dovolíte, rád bych tu hodinu, kterou tady strávíme, rozdělil na tři části. První by se týkala toho, jak jsme se změnili my během toho roku války a naše země. Další věc co dál vojensky, jak budeme pomáhat, nebo nebudeme jako Západ Ukrajině. A třetí podstatná věc, jak zacházet, jak jednat s Ruskem. Pojďme na ten úplný začátek. Paní Decroix, co jsme se jako země o sobě za ten poslední rok dozvěděli? Co jsme před začátkem války ještě nevěděli, nebo neviděli?
 

Eva DECROIX, členka zahraničního výboru PS PČR a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Já pevně věřím, že jsme se především naučili být odpovědnější více dbát na vlastní bezpečnost. Ale taky být solidárnější, protože jakkoliv ten poslední rok ne vždycky byl úplně jednoduchý třeba co se té solidarity týče, tak výsledky jsou takové, že jsme byli schopni přijmout neuvěřitelné množství uprchlíků. A to nejenom, že by pomáhala vláda, pomáhali všichni, pomáhali občané. Byli jsme schopni se otevřít. Je to zpráva, kterou možná, kdybychom tady říkali před několika lety, kdy jsme čelili jiné uprchlické vlně, a vím, že podmínky byly úplně jiné. Ale přesto tady jsme ukázali, že jsme schopni se otevřít, jsme schopni pomoci. A taky si myslím, že jsme nejenom se otevřeli na ten východ k těm ukrajinským uprchlíkům. Ale otevřeli jsme se i na ten západ. Ta vazba nejenom transatlantická, ale i naše členství v Evropské unii díky tomu roku bohužel, díky tomu roku nabralo úplně jiné obrysy a dovolím si říct, že se stalo pevnějším a důležitějším.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Horáku, jak se podle vás změnilo Česko za uplynulý rok?
 

Jiří HORÁK, člen zahraničního výboru a výboru pro obranu PS PČR /KDU-ČSL/:
Souhlasím s tím, co řekla paní kolegyně. Ale ještě bych přidal, že jsme přestali být naivní a přestala být naivní celá Evropa, protože dlouhou dobu, když jsme měli velmi dobré vztahy s Ruskem. S Ruskem se obchodovalo, všechny státy vlastně Evropy a nikdo nevěřil, že v 21. století může vypuknout takový šílený krvavý konflikt. Podceňovali jsme obranu. Podceňovali jsme varování našich partnerů, například v Pobaltí, z Litvy, z Lotyšska, Estonska, z Polska, z Moldavska. Takže myslím, že ta naivita ustoupila a trošku nám spadly šupiny z očí.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
K té naivitě, o které hovoříte. Pane Bžochu, náčelník generálního štábu Karel Řehka v eseji v Reflexu napsal, teď to budu volně parafrázovat, že tři dekády bezpečí jsou z hlediska našich moderních dějin spíš anomálie. Nesmíme je považovat za automatické. Svůj styl života musíme aktivně podporovat a bránit. Jsme podle vašeho názoru připraveni bojovat za svobodu a umírat za svobodu?
 

Jaroslav BŽOCH, místopředseda výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ANO/:
To je složitá otázka. Já jsem přesvědčen o tom, že co dnes vidíme, tak jak jsme my ukázali jako Česká republika být jasnou součástí NATO a Evropské unie, tak jak to ukázal celý Západ, tak samozřejmě za to ochotní bojovat jsme, protože si myslím, že většina lidí si to uvědomuje, že to je důležité a že to, co se děje dnes na evropském kontinentu, což bylo ještě nedávno něco, co si nikdo nedokázal představit, tak že to samozřejmě ukazuje ty stinné stránky toho našeho života, který může nastat. A zároveň to samozřejmě ale ukázalo i tu dobu, v které žijeme. A to není pouze ta válka samotná, ale také ta informační válka, která se hned potom rozpoutala. Byla tady za covidu. Dnes ji tady máme za tohoto konfliktu na Ukrajině. A to si myslím, že spoustu lidí si uvědomuje, že s tím je potřeba něco dělat a myslím, že ta ochota je. A já i jsem přesvědčen o tom, že to i Česká republika dokazuje, že jsme schopni a ochotni se postavit za to, aby ten svět zůstal svobodný a demokratický.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Paní Gregorová, souhlasíte s tím? Jsme jako Česko ochotni nebo Češi ochotni umírat za svobodu?
 

Markéta GREGOROVÁ, europoslankyně /Piráti/:
To je, jak říkal už pan Bžoch poměrně těžká otázka, protože já jsem nemluvila s každým jedním Čechem. Nicméně to, co vnímám kolem sebe, a to co vnímám, když s lidmi mluvím, tak je rozhodně připraveno spojovat za ten demokratický a svobodný svět. Ale každý si pod tím může samozřejmě představit trochu něco jiného. A ano, občas jsme byli v některých věcech naivní, jak správně říkal kolega poslanec. A podceňovali jsme třeba i typicky hybridní hrozby, právě tu informační válku, kterou nejenom u nás, ale právě i třeba na Ukrajině a v dalších zemích Rusko už vedlo mnoho, mnoho let předtím a stále vede. A má to samozřejmě určité důsledky. Já vnímám jako poměrně pozitivní to, že teď se Česko posunulo směrem k většímu závazku v obranných aliancích. Jako třeba příslib těch 2 % NATO. A zároveň, že jsme, to říkám na rovinu, teď získali i trochu jiného prezidenta, protože těch 20 let před tímto prezidentem signalizovali a symbolizovali ti, kteří nás právě spíše směrem na Východ táhli.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Vy jste zmínila ty 2 %, což je velice zajímavé, protože to byl závazek, který jsme učinili jako Česko během summitu ve Walesu, summitu Aliance za doby míru. Teď jsme, teď vidíme válku na prahu Evropy. Neměla by tahle ta dvouprocentní hranice být spodní než ta vyšší spíš?
 

Markéta GREGOROVÁ, europoslankyně /Piráti/:
Já jsem velký zastánce toho, aby se to procento určilo na základě skutečných potřeb kapacit a toho, co od toho chceme. Tedy klidně i navýšení. Nicméně bohužel zde je primárně ten politický závazek, zatím ne ještě ten technický. Tam si myslím, že se musíme i jako Česko, ale i jako NATO ještě dostat.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Možná budu rád, pokud na to odpovíte všichni na tenhle ten závazek dvouprocentní, který jsme dali. Zda si myslíte, že to je maximum, čeho jsme schopni v tuhle tu chvíli. A zároveň zda v ideálním případě by to nemělo být více, pokud se mýlím, tak mi, prosím, oponujte, pane Havle.
 

Matěj Ondřej HAVEL, poslanec /TOP 09/:
No, já si myslím, že ten dvouprocentní závazek je taková mírová forma. Je to určitá dohoda na tom, že v mírových dobách budeme investovat 2 % HDP do obrany. Což má jednoznačně ten smysl, že máme být připraveni na takové situace, jaká třeba teď nastala na Ukrajině poměrně znenadání. Já si dovedu představit, že v dobách, které budou kritické, které budou ohrožení plné, tak ten výdaj na zbrojní bude ještě větší. Ale my jsme tady v minulých dobách neplnili ani ta 2 %, ke kterým jsme se zavázali pro ty mírové doby. To znamená, za mě teď pokud budeme alespoň ta 2 % plnit, je to dobře. A pakliže situace ukáže, že je potřeba navýšit výdaje na zbrojení, tak nechť to uděláme. Je potřeba si taky uvědomit, že ty výdaje na zbrojení jsou taky pro odstrašení. To není jenom proto, abychom mohli někam útočit. Ale budeme-li dobře vyzbrojeni, tak se nás potenciálně nepřítel může víc bát.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Davide, mělo by Česko vydávat na obranu více než dvě procenta HDP?
 

Ivan DAVID, europoslanec a člen předsednictva hnutí /SPD/:
Já si myslím, že nejpodstatnější je otázka, jak těch peněz bude užito, protože pokud jich bude užito na nákup zbraní bez nějaké koncepce, bez předpokladu, k čemu ty zbraně mají sloužit, jaký je cíl, kterého má být dosaženo v případném konfliktu. Tak to nebude dobře. Je potřeba si uvědomit, že asi nebyl úplně dobrý nápad, že obyvatelstvo není připraveno fakticky na žádný konflikt. Že už tady máme dospělé muže ve věku přes 40 let, kteří nemají vůbec žádnou zkušenost s armádou, se zbraněmi, s tím jak přistupovat ke konfliktům, kteří nejsou připraveni se podrobit kázni, která je nutná v jakémkoliv vojenském konfliktu. A kromě toho armáda musí sloužit i v případě například živelních katastrof. Takže já jsem přesvědčen o tom, že nejde ani tak o tu částku jako spíše o to, aby existovala koncepce.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ale koncepce rozvoje armády existuje. Je minimálně to, co armáda předkládá, je plán toho, jak ty peníze investovat. Mně jde o to, pokud by byly investovány efektivně a nikdo tady nevolá po tom, aby byly investovány neefektivně. Zda byste byl pro to, aby ta 2 % byla třeba navýšena, nebo ani u těch 2 % stále nejsme ale...
 

Ivan DAVID, europoslanec a člen předsednictva hnutí /SPD/:
Možná, že je to i málo, ale je potřeba si uvědomit, že pro případ takového konfliktu my nemáme ani výstroj, ani výzbroj pro větší množství vojáků. Prostě proto, že pokud by byla mobilizace, tak vlastně není čím vybavit ty mobilizované vojáky, nehledě na to, že oni nemají ani elementární přípravu. Ale jak jsem tady zdůraznil, nejde jenom o to, jak zacházet se zbraněmi, ale také o to připravit se na situaci, která je náročná po psychické i fyzické stránce. A umět se jaksi zapojit do nějakého kolektivu a spolupracovat. Což si myslím, že je velmi slabá stránka v současné době.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Paní Urbanová, jak vy se díváte na ten závazek, který jsme sami dali 2 %, který budeme pravděpodobně v nejbližší době splňovat jako republika, ale to bylo v době mírové. Teď jsme ve válce.
 

Barbora URBANOVÁ, místopředsedkyně zahraničního výboru PS PČR /STAN/:
Já si myslím, že to je přesně závazek pro dobu míru. Ve válce si dokážu představit, že to budou prostě vyšší peníze, že to bude vyšší procento HDP. Nutno říct, že my si musíme ale uvědomit, že my jsme byli před tím rokem v situaci, kdy jsme nebojovali jenom, v uvozovkách jenom na frontě obrany. Ale my jsme spoustu peněz museli investovat do toho, abychom byli nezávislí na Rusku, ať už skrz energetiku, tak abychom dokázali pomoct třeba ukrajinským uprchlíkům, kteří se tady znenadání objevili a my jsme byli úplně skvělý v tom, jak jsme jim pomohli. A nyní se nám daří se vlastně vymanit z té závislosti, o které jsem mluvila. A je potřeba se lépe připravovat strategicky na situace, které můžou nás čekat v budoucnosti. To je to, co nám chybělo, ta vize do budoucnosti.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Horáku, ve volebních výsledcích ale pravděpodobně je to nevyhnutelné, se dříve nebo později začnou projevovat možná jakési únavové syndromy z té války. Lidé třeba nebudou tolik nakloněni, a vidíme to ostatně na průzkumech, třeba ve Spojených státech nejsou tolik nakloněni tomu, aby se posílaly zbraně na Ukrajinu, tak jak byli ještě před několika měsíci. Čekají nás volby v Německu, na Slovensku a tak dále. Stanou se z vás všech politiků státníci v tom smyslu, že půjdete třeba i proti názoru veřejnosti a budete, tak jako to dokázal Churchill třeba za druhé světové války, říkat lidem věci, které nejsou příjemné, s nimiž nebudou souhlasit, ale budete se je snažit přesvědčit o tom, že pokračovat v pomoci Ukrajině má smysl?
 

Jiří HORÁK, člen zahraničního výboru a výboru pro obranu PS PČR /KDU-ČSL/:
Já předpokládám, že ano. Doufám, že ano. Víte, máte pravdu, lidé otupuji. Jenom si vzpomeňme na začátku konfliktu bombardováním. Kolikrát za den jsme sledovali v televizi? Padesátkrát, stokrát, pořád jsme se dívali, co je nového, na každý útok, jak dopadne. A teď otupujeme, postupně už to nesledujeme tak bedlivě. Už to nevnímáme, že ti Rusové dojedou bezprostředně za pár týdnů až sem. Takže je to jakési přirozené, že ti lidé zkrátka dlouhodobě otupují. A je to i z jiných válek. Je to taková běžná věc. Druhá věc je, že když třeba hovoříme s partnery právě z těch států, které sousedí s Ruskou federací, tak tam samozřejmě to moc neotupuje se. Protože oni to jako nebezpečí vnímají velmi bezprostředně. A je to velice jako zajímavé, když tady někdy slyšíme v Česku, ale ono to není tak hrozné a jako ono se to nějak dobře to dopadne a nám vlastně nic nehrozí. A potom jedete třeba do Pobaltí a bavíte se tam s Litevci, Lotyši a ti Lotyši vám říkají - no tak my tady máme třetinu, čtvrtinu ruského obyvatelstva a čekáme, kdy tady se objeví zelení mužíci. Teď vidíte nestabilní situaci v Moldavsku. Taky jako je ta společnost velmi rozdělená. Ten ruský vliv je tam taky velmi silný. Takže já si myslím, že bychom neměli ztrácet tu pozornost.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
To Moldavsko je velice zajímavý případ. Doufám, že za chvilku ještě bude prostor ho rozebrat podrobněji. Nejenom kvůli tomu, že na tom právě skončeném summitu bukurešťské devítky byla i moldavská prezidentka. Ve Varšavě hovořila s americkým prezidentem. Ostatně během toho projevu ji také jmenoval. Ale mě by ještě zajímalo, než se k tomuhle dostaneme. Paní Decroix, otázka na to, když navážu na to, co říkal pan Horák, jestli si nenalháváme, že to vždycky nějak jako dobře dopadne, že Česko není tou zemí, která bezprostředně souvisí. Pardon, sousedí s Ruskem. Vždycky jsou tady ti silnější, kteří nám přijdou pomoci. Staráme se o svoji bezpečnost sami dostatečně? Abychom nebyli závislí jen na ostatních?
 

Eva DECROIX, členka zahraničního výboru PS PČR a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Není to o tom, jestli to vždycky dobře dopadne, ale dějiny se nezastaví v určitém okamžiku. A my s tím tak musíme pracovat. Já si osobně nemyslím, že otupujeme. Já si osobně nemyslím, že jsou lidé unavení a stále unavenější. A nemyslím si, že máme jít a mají se z nás stát ti státníci, jak vy jste avizoval, kteří půjdou proti lidem. Já si myslím, že naším úkolem je právě již nyní vysvětlovat, jak my, tak vy, že je, nebo ona není jediná správná cesta. Ale, že ta cesta, kterou jdeme, to znamená stát za Ukrajinou, bojovat za ty hodnoty, kvůli kterým jsme byli zvoleni, je ta cesta, která je kupředu. A jak to dopadne? To je otázka, co je jak, co to je, když to dopadne dobře. Ale říkat si, že si nalháváme. Já si myslím, že pro mě jdeme tou jedinou možnou cestou a není z ní moc kam uhnout nyní. A naší povinností je vysvětlovat lidem, že nyní nemáme možnost, kam jinam uhnout. Třeba na příkladu toho Moldavska, na který jste poukazoval. Protože tam je prezidentka není ve velmi složité situaci. Kdy třeba ten puč už jí tam hrozí, protože nálady ty proruské jsou tam poměrně silné. Rusko je blízko. A já si nedokážu představit. Nechtěla bych žít v té situaci, ve které je nyní Moldavsko. To znamená, mě jenom od začátku války, seděla jsem i tady párkrát, mnohokrát jsme to řešili ve Sněmovně, mám pocit, že od prvního týdne, kdy začala válka, se začaly objevovat tyto relativizace, a to neskončí dobře. A to bychom do té války vůbec neměli chodit. A neměli bychom tam posílat zbraně. Ale právě proto, že jsme to nerelativizovali, že jsme říkali, půjdeme touto cestou. A je to jediná možná, tak v ní pokračujeme.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Na druhou stranu Česko není jediné s tímhle. Podobné tendence, debaty a tak dále se objevovaly i někde jinde v tomhle tom to.
 

Eva DECROIX, členka zahraničního výboru PS PČR a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Objevovaly se napříč Evropou.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Česká věc.
 

Eva DECROIX, členka zahraničního výboru PS PČR a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Mnohokrát jsme diskutovali to, jestli je ta jednota dostatečně jednotná. A jestli je ta Evropa dostatečně silná. A jestli je ta transatlantická vazba dostatečně pevná. A jestli dodáváme dost zbraní. Ale i po roce vidíme, že stále ta cesta platí.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Paní Urbanová, já vás nechám reagovat. Vy jste chtěla, hlásila jste se o slovo. Mám jednu otázku, která by mě zajímala. Možná vás poprosím o odpověď hned. Když se bavíte ve svých poslaneckých kancelářích, a to je ostatně otázka i na vás ostatní. Ve svých poslaneckých kancelářích s voliči. Pevně doufám, že tak činíte. Je otázka obrany a třeba i výdajů na tu obranu tím, co oni řeší?
 

Barbora URBANOVÁ, místopředsedkyně zahraničního výboru PS PČR /STAN/:
Ne, a to je přesně to, co jsem chtěla říct. Naším úkolem momentálně je takzvaný sociální smír. My vlastně musíme udržet tu společnost jednotnou. Udržet jí, i ten pocit bezpečí, že vlastně, ano, je tady vláda, která pokud to někdo potřebuje, tak se o ně může postarat. Pokud to někdo potřebuje, ne naopak. A pokud udržíme sociální smír, tak doufám, že tady nebudeme nikdy stát na barikádách a říkat tak a teď všichni budeme muset bojovat a my jsme ve válce. Což ale taky záleží na tom, jestli Ukrajina uhájí svoje území a to je potřeba říct. A myslím si, že to ty lidi vnímají. Že opravdu tu Ukrajinu vnímají jako někoho, kdo teď chrání i nás a chrání naši bezpečnost.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Je obrana tématem, které zvedají vaši voliči, když s nimi hovoříte ve svých poslaneckých kancelářích, pane Bžochu?
 

Jaroslav BŽOCH, místopředseda výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ANO/:
Já o obraně tak často neslýchám. Samozřejmě diskutujeme to téma. Diskutujeme například téma 2 % HDP. A tady jestli se můžu k tomu jenom maličko vrátit. Já si nemyslím, že je úplně možné, co tady říkal kolega říct, že když máme mír, tak nám stačí 2 %. Když začne válka, tak budeme mít 3 %, protože takhle rychle to prostě nezměníte. To nejde nakoupit ten materiál. Nejde nakoupit, nejde vyrobit tanky a všechno, takže to takhle nejde. Musí to být nějaká koncepce do budoucna. Můžeme se opravdu bavit o tom, jestli to je dnes málo nebo hodně. Ale musíme se opravdu také bavit o tom, jestli jsme schopni to utratit dle výkonu ekonomiky. Kolik je to peněz a jestli máme vůbec ty možnosti nakoupit ty dané věci. Nebavíme se tak o obraně. Samozřejmě spoustu voličů se zajímá o válku. Zajímá se o to, co se děje na Ukrajině. A je pravda, že dost lidí se obává samozřejmě toho, jaké to bude mít dopady nejenom na Ukrajinu ale samozřejmě na nás na celou Evropu. Protože, i když nesousedíme s Ukrajinou a s Ruskem, tak je nám to stejně blízko a sami to máme z naší historie. Velmi dobře to známe, že ruské tanky tady byly také. Takže ono to není zas tak daleko. A je potřeba těm lidem vysvětlovat, co se právě na Ukrajině děje a jakým stylem my se k tomu musíme dál stavět. A snažit se udržovat tu jednotu toho celého Západu. A tady se i zmiňovalo, jestli nejsme naivní v tom, že právě se obracíme hlavně na ten Západ. Na to, že nám vždycky někdo přijde pomoct. Já si myslím, že v tom světě po druhé světové válce to bylo správně. A potom co se další země přidružily k NATO, protože je to obranná aliance a takto vznikla. A je dobré na sebe spoléhat. Je dobré vidět, že ty partnery máme. Neříkám, že bychom měli podceňovat naši obranu, to určitě ne. Ale udělali jsme profesionální armádu. Nemáme dnes vojáky v základní vojenské službě. A myslím, že je dobře, že spoléháme právě na ty partnery a že dnes ukazujeme tu jednotu, která tam je.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Havle, jak postupovat, abyste jako politici nevyvolávali strach a paniku na jedné straně. Ale zároveň se svými voliči jednali na rovinu a ohledně třeba konkrétně ruské hrozby pro Česko nic nemalovali narůžovo?
 

Matěj Ondřej HAVEL, poslanec /TOP 09/:
Jenom dovolte krátkou reakci. Já jsem neříkal 3 % v ohrožení. Já jsem říkal 2 %, že jsou v dobách míru zodpovědná. A potom jako je to otázka priorit samozřejmě, že v době ohrožení státu může být to procento i větší. Je to otázka priorit. Ale zpátky k vaší otázce. Víte co, my teď třeba aktuálně sice nemusíme tolik komunikovat třeba válku, protože náš stát sice není bezprostředně vojensky ohrožený, i když teda ve válce jistým způsobem jsme, protože jako Evropa ohrožená je. Tak to aspoň cítím. Ale my třeba v současnosti taky musíme vysvětlovat poměrně složitou ekonomickou situaci. A je potřeba to podle mého názoru komunikovat na rovinu a nic lidem nenalhávat, protože to se vždycky vrátí. A ta společnost tím potom je určitým způsobem zkřivená, dezorientovaná a dezinformovaná. To jako do budoucna samozřejmě nemůže takhle dobře fungovat. A vy jste se taky ptal na to, jestli se nás voliči ptají na výdaje na zbrojení a na tuhle bezprostřední věc. Já takové dotazy teda dostávám. A musím říct, že ta diskuse je často velmi věcná a že se dobereme pak určitého pochopení. Domnívám se, že je takovým jako psychologickým jevem, že máme tendenci to nebezpečí, protože se války všichni bojíme, což je naprosto přirozené. Tak máme tendenci to bagatelizovat. Není to tady, ještě jsme tady ty tanky neviděli, třeba to sem nepřijde. Zařiďme si to tak, aby to sem nepřišlo. Je potřeba se podívat pravdě do očí. Že prostě ohrožená Evropa z východu znamená i naše ohrožení tady v tom smyslu. Koneckonců střední Evropa, východní Evropa má s Ruskem bezprostřední zkušenost, a není to tak dávno, je to 50 let.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Jedna, pardon, chcete reagovat?
 

Eva DECROIX, členka zahraničního výboru PS PČR a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Já malinko potřebuju reagovat, protože vaše otázka zněla, jestli se bavíme s našimi voliči o obraně? Ale já se malinko domnívám, že ta otázka ona vlastně zní jinak. Ona totiž je o té bezpečnosti. A o té bezpečnosti my se bavíme s našimi voliči denně prostě od těch důchodců, po ty maminky, se sousedy, s rodinou. A je to stejně tak jako s lékařem. Taky se s ním nebavíte o nemoci, ale o zdraví.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
No, moje otázka… jestli vidíte ten zájem mezi voliči, s kterými se bavíme.
 

Eva DECROIX, členka zahraničního výboru PS PČR a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Pokud bereme jako obranu, že to je ten prostředek, který zajišťuje bezpečnost. Tak o bezpečnosti se bavíme denně všichni od kantýny po kterékoliv právní nebo vysoké jednání. Protože bezpečnost je ten úplně nejdůležitější požadavek. Tady teda nyní vnímám, ono to zaznívalo od kolegů. On prostě prolíná úplně vším.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Zaznělo tady Moldavsko. Vy jste, paní Gregorová, pokud se nepletu, vedla misi Evropského parlamentu v Moldavsku. Z ní jste se teď vrátila zpátky?
 

Markéta GREGOROVÁ, europoslankyně /Piráti/:
Dneska ráno.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Dneska ráno dokonce, výborně. Vy říkáte, jestli jsem to správně pochopil z té tiskové zprávy, že tam s ruskou invazí počítali, ale že se bojí, že jim nikdo nepřijde na pomoc?
 

Markéta GREGOROVÁ, europoslankyně /Piráti/:
Je to přesně tak. Tady i trošku padalo a já to malinko možná upřesním. Jako by to snad vypadalo, že v Moldavsku je nějaká proruská většina, která se snaží o puč. Tak to není. Je to právě ten vliv Ruska, kdy z ukrajinských zpravodajských služeb unikly dokumenty, které tvrdí, že Rusko plánuje potenciálně převrat. Nicméně tam jsme se právě od prezidentky Maia Sanduové, i premiéra i ministra zahraničních věcí dozvěděli, že je to spíše tak, že od minimálně prvního dne války na Ukrajině oni počítají s tím, že to může přijít i k nim. Když v podstatě byla zabraná Oděsa. Tak to bylo pár hodin od toho, aby tam mohli dojít i ruští vojáci. A tím pádem s ohledem na to, že mají momentálně v armádě 6000 lidí, což je opravdu málo, tak samozřejmě potřebují spoléhat na okolní svět, jak samozřejmě na NATO, tak ale i třeba na své nejbližší sousedy. Ať už je to Rumunsko nebo celá EU a jestli jim přijde na pomoc. Takže i toto jsme tam probírali. A za mě je zcela zásadní úplně stejně jako s Ukrajinou, aby i Moldavsko mohlo počítat s tím, že tam pomůžeme, pokud by, nedej bože, Rusko se rozhodlo rozšířit frontu.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Tohle je velký otazník a nevíme co zaznělo na tom rozhovoru, který vedl s moldavskou prezidentkou prezident Biden při tom setkání ve Varšavě. Pane Davide, jak vy vnímáte ruskou hrozbu v Moldavsku?
 

Ivan DAVID, europoslanec a člen předsednictva hnutí /SPD/:
Já se domnívám, že Rusko nemá v tuto chvíli zájem rozšiřovat boje, protože působí na frontě, která je značně dlouhá. Takže z čistě vojenského hlediska asi by bylo nesmyslné, kdyby usilovalo o to prostě vytvořit další frontu někde jinde. Takže…
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
My se nebavíme přímo o frontě bojové, ale to, co zaznívá jako obavy. A možná mě opravte paní Gregorová, pokud se pletu, z Moldavska jsou, je obava z různých diverzních akcí, které by tam Rusko mohlo provést. Ne nutně z rozšíření fronty jako takové bojové.
 

Ivan DAVID, europoslanec a člen předsednictva hnutí /SPD/:
No, tak to by samozřejmě byla provokace. A znamenalo by to tedy rozšíření nějaké vojenské aktivity někam jinam. Čili ty diverzní akce by jistě nebyly samoúčelné, ale měly by asi nějaký cíl. Takže asi nebudou tak.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Navíc ten spor moldavsko-ruský je dlouhodobý. To Podněstří, o kterém jsme se bavili xkrát, to není nic, co by přišlo jak z čistého nebe.
 

Ivan DAVID, europoslanec a člen předsednictva hnutí /SPD/:
To je známá věc.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Problém tady je dlouho. Rusko tyhle ty věci tam páchá dlouhodobě. Tak mě jenom zajímá, jak vy vnímáte tu hrozbu teď? A zároveň zda by s tím Západ měl něco dělat, zda by měl Západ Moldavsku pomoci?
 

Ivan DAVID, europoslanec a člen předsednictva hnutí /SPD/:
Já si myslím, že bezprostředně Moldavsko určitě není ohroženo. A nemyslím si, že v tuto chvíli to přichází v úvahu. Pokud jste se tedy ptal, na co se ptají voliči. Tak já jsem s nimi v kontaktu především přes sociální sítě. Tak oni mají především obavu z rozšíření války, z nezodpovědných akcí našich politiků. Zejména v poslední době vystoupení pana Řehky velmi silně zahýbalo veřejností, protože jestliže je řeč o téměř bezprostředním předpokladu mobilizace, tak to samozřejmě lidi, kteří nevnímají válku jako počítačovou hru, tak je to velmi silně zasahuje.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Tady bych jenom doporučoval všem divákům, aby si přečetli podrobně, anebo poslechli, co Karel Řehka řekl, protože on nehrozil mobilizací jako takovou. Hovořil tam o různých eventualitách, které by mohly nastat. A celé to jeho vystoupení, nechci ho soudit nějak, nechci ho hodnotit, ale znělo spíš v tom smyslu, abychom si nemalovali tu budoucnost narůžovo a byli připraveni na varianty, které můžou nastat. Nikoliv, že bezprostředně nastanou. Paní Urbanová.
 

Barbora URBANOVÁ, místopředsedkyně zahraničního výboru PS PČR /STAN/:
Jestli můžu reagovat, já od vojáka čekám, že bude připraven, ne že bude uklidňovat národ. Uklidnění národa čekám od nás politiků.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pardon, paní Gregorová, prosím.
 

Markéta GREGOROVÁ, europoslankyně /Piráti/:
Děkuju moc. Já bych chtěla nejdřív reagovat na to rozšíření války na Moldavsko a zda by to dávalo smysl. Vojensky a expertně to rozhodně smysl samozřejmě dává, protože by to znamenalo roztříštění i pozornosti západního světa a té pomoci směrem tam. A zároveň bych teda chtěla reagovat na nějaká tady nařčení pana Řehky. Protože jediný, kdo může rozšířit válku někam jinam je Putin, ne Řehka, ne Petr Pavel, ne kdokoliv jiný.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Havle, pane Bžochu, prosím.
 

Matěj Ondřej HAVEL, poslanec /TOP 09/:
Já jsem chtěl jen doplnit, že ta moldavská prezidentka o tom taky hovořila. Moldavsko není třeba ohroženo bezprostředně invazí ruskou, protože Rusko je teď opravdu zaměstnáno na Ukrajině. Ale Moldavsko je ohroženo vnitřním převratem. Jak tady říkala kolegyně, oni mají 6000 vojáků. A udělat nějakou politickou akci, diverzní akci, to zas pro Rusko v Moldavsku nemusí být takový problém. Moldavsko je ohroženo skutečně vnitřním převratem.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Bžochu.
 

Jaroslav BŽOCH, místopředseda výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ANO/:
Já jsem chtěl reagovat na pana Řehku, tam není problém s tím, co říká. Ale já si myslím, že to je problém jeho a paní ministryně. Oni si musí uvědomit. A já věřím tomu, co pak napsal na sociálních sítí, že jako voják nemyslí na to, že půjde někdo do války a chce dělat všechno proto, což máme dělat my všichni proto, abychom do války nemusel nikdo, žádný stát, aby se to nedělo. Ale musí si uvědomit, že některá prohlášení spíše patří politikům než právě náčelníkům generálního štábu. A tam si myslím, že sklouznou do nějaké linie, která mu nepatří. A možná proto strašil tolik lidi. Ale to je můj osobní názor. Já jsem přesvědčen o tom, že sám, sám náčelník generálního štábu nechce a nedokáže si představit, že bychom šli do války. Ale připraven samozřejmě jako voják být musí.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
On to zmiňoval explicitně tohle to. Říkal ti, kteří mají zkušenosti s válkou včetně mě. Jsou první ti, kteří budou říkat, že se válčit nemá. Takhle to tam zaznělo. Pane Horáku, chtěl jste reagovat?
 

Jiří HORÁK, člen zahraničního výboru a výboru pro obranu PS PČR /KDU-ČSL/:
Já jsem přemýšlel ještě o tom Moldavsku. Kdysi jsem tam byl. I v tom Podněstří, Podněstří, to je neuvěřitelný skanzen nějakého socialismu. Ta zaostalost je tam úplně šílená. Moldavsko je nešťastná země, protože řekl bych, že přibližně polovina té populace plus, mínus chce na Západ, polovina chce k Rusku. Ty vlády se tam mění, jsou nestabilní. Rusko samozřejmě tam dělá různé akce. Nahlodává ten systém, a kdyby tam došlo k nějakému útoku, což si nemyslím, nicméně musím říct, že den před útokem Ruska na Ukrajinu jsem si taky nemyslel, že zaútočí. Ale kdyby k tomu došlo, tak samozřejmě to by byla velmi rychlá akce. Moldavsko s Albánií je z nejchudších zemí v Evropě. Armádu nemají skoro žádnou. Ukrajinci na ten konflikt se připravovali od roku 2014, přesunovali svoje jednotky, základny na východ, ze západu na východ, takže oni byli poměrně dobře připraveni. Oni si to uvědomovali to nebezpečí, kdežto Moldávie, to by bylo velmi rychlé.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Poprosím ještě paní Urbanová, paní Decroix, která tady kroutila hlavou a pak půjdeme dál k dalšímu tématu.
 

Barbora URBANOVÁ, místopředsedkyně zahraničního výboru PS PČR /STAN/:
Já k tomu Moldavsku. Já jsem v úterý mluvila s panem moldavským velvyslancem, je potřeba říct, že tady by byl nadšený každý, kdo říká, že máme používat diplomatické kroky, protože jestli něco česká vláda při našem předsednictví Evropské unie, jestli něco zvládla, tak to bylo přizvání Moldavska třeba na neformální jednání. Oni to strašně oceňují. Cítí se velmi vítáni v tom evropském společenství, takže my tu diplomacii už děláme a v tomto velmi pomáháme.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Paní Decroix.
 

Eva DECROIX, členka zahraničního výboru PS PČR a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Já jsem to možná jenom chtěla vrátit do toho širšího kontextu, aby i diváci věděli, proč se bavíme zrovna o tom Moldavsku, protože ono samozřejmě Moldavsko může být jedním z těch příkladů, o který se Rusko snaží dlouhodobě. A tak jak tady říkal pan kolega, bohužel zrovna v tom Moldavsku jsou splněny nějaké podmínky, kde už ta situace je složitá třeba s ohledem na tu ekonomiku, ale Rusko se dlouhodobě snaží především tu demokracii nějakým způsobem nahlodat. A jenom je nutné si říct, že dnes to může být Moldavsko a zítra to může být jakákoliv jiná země. Oni i některé naše jiné země kousíček od nás, někteří sousedi to nemají vždycky úplně jednoduché. Víme, že na Slovensku taky není úplně jednoduchá situace, to znamená, asi se tady nebavíme úplně o tom, jestli na Moldavsku zítra bude válka, ale je to o tom, že jakákoliv země, která nebude pevně držet tu svoji demokracii v rukou, nahlodává celý ten systém a bohužel ve prospěch Ruska.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pokud dovolíte, rád bych se posunul k části, která se týká co dál, možná vojensky, případně jinak, jak pomáhat Ukrajině a co dělat, co nedělat? Pane Davide, včera na tom summitu Bukurešťské devítky ve Varšavě, v tom závěrečném komuniké zazněla jedna věta, a sice posilování východního křídla Aliance. Ne nutně v příštích týdnech, ale jako téma jako takové. Účastníci se vyslovili proto, aby to křídlo bylo ještě posíleno. Mělo by Česko nabídnout nebo přispět větším počtem vojáků do zemí, které jsou v první linii podle vašeho názoru?
 

Ivan DAVID, europoslanec a člen předsednictva hnutí /SPD/:
To je samozřejmě na zvážení a na odpovědnosti těch, kteří mají tu možnost o tom rozhodnout. Já jsem přesvědčen o tom, že by to u nás občané vnímali jako další krok k účasti na ozbrojeném konfliktu, a to si myslím, že většina obyvatel si nepřeje.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Přestože jde o odstrašení, přestože jde o potenciální obranu, nikoliv jako účast v konfliktu ozbrojeném jako takovém?
 

Ivan DAVID, europoslanec a člen předsednictva hnutí /SPD/:
No tak potenciální obrana je potřeba si uvědomit, že například, když dopadla ta raketa v Polsku, tak okamžitě například pan premiér Fiala, paní ministryně Černochová, pan ministr Lipavský hovořili o tom, že to byla ruská raketa, že je na to potřeba okamžitě jaksi velmi, velmi razantně reagovat. Ukázalo se...
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A jak to souvisí s posilováním východního křídla?
 

Ivan DAVID, europoslanec a člen předsednictva hnutí /SPD/:
No, že tady, obávám se, že někdo čeká na provokace, protože se asi hodí proto někomu, abychom se tedy účastnili nějakých vojenských akcí jako Česká republika. Já si myslím, že úkolem politiků je především hájit zájmy občanů a ti si určitě nepřejí, abychom se účastnili vojenského konfliktu.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Není zájmem občanů bezpečnost?
 

Ivan DAVID, europoslanec a člen předsednictva hnutí /SPD/:
No to jistě, ale účast na vojenském konfliktu je právě opak té bezpečnosti.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ale opět já hovořím tak, jak to je koncipováno jako odstrašující síla, nikoliv jako síla, která tam má automaticky bojovat?
 

Ivan DAVID, europoslanec a člen předsednictva hnutí /SPD/:
Já nevím, jestli vzhledem teda jaksi k vojenskému potenciálu Ruska několik set vojáků někde v cizích zemích je skutečně tedy odstrašením. To si opravdu nejsem jist.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Havle, jak vy se díváte na ten závěrečný dokument z toho včerejšího summitu, mělo by Česko posílit další země nad rámec Lotyšska, Litvy a Slovenska nebo posílit ten kontingent v těchhle těch zemích?
 

Matěj Ondřej HAVEL, poslanec /TOP 09/:
Ten summit týkal se východního křídla NATO, což samozřejmě není samoúčelné. Já už jsem tady o tom hovořil, že to je vlastně soubor zemí, které mají s Ruskem z minulosti neblahou zkušenost. A musíme si ale uvědomit, že naše česká armáda je součástí armády NATO. My nebudujeme svoji armádu, která bude mít všechny jednotky od stíhaček, vrtulníků přes prostě úplně všecko. My se musíme specializovat na to, co budeme koordinovat v rámci naší obranné aliance NATO. A v tomto kontextu se domnívám v rámci koordinace obranné aliance NATO, že pokud bude smysluplné a bude to tak vyhodnoceno, že by se měl zvýšit počet vojáků na těch východních hranicích, tak to smysl dává. A souhlasil bych s tím a vidím tam velmi silně ten element preventivní a ten moment odstrašení.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Co se týče pomoci Ukrajině, nedostáváme se, pane Bžochu, do fáze, kdy by Západ měl Ukrajině poskytnout takřka vše, co může, abychom se nedostali do toho nebo nezabředli do typu konfliktu, jako byl třeba Vietnam, byť vím, že to je trošku něco jiného, mohli bychom se tady bavit několik hodin o tom, v čem je to jiné, ale prostě dlouhého konfliktu, z něhož není jednoduchá cesta ven?
 

Jaroslav BŽOCH, místopředseda výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ANO/:
Je to samozřejmě nasnadě, a to, co dnes Rusku bude určitě vyhovovat, je to, když ten konflikt bude trvat déle a déle. A už jsme se o tom bavili, protože samozřejmě ta nálada v té společnosti se mění. Mění se vlády v té společnosti díky těm náladám. A samozřejmě ta podpora toho a ta soudržnost může samozřejmě klesat. Je to nasnadě. Je otázka, co jsme schopni a co jsme schopni ještě dodat, jak můžeme obranyschopnost Ukrajiny a její sílu posílit, čím. Mě třeba mrzí, protože ta válka je rok, nikdo si to z nás před rokem nedokázal představit, že vůbec bude a teď je šílené, že tu sedíme po roce a ta válka furt probíhá. A mrzí mě trošku, bavili jsme se o tom několikrát, přístup Německa - ano, ne, ano, ne, dáme, nedáme, nakonec dáme tanky a teď mi to přijde trošku, že se všichni předhánějí, že tam všichni chtějí poslat tanky, ale pokud Ukrajincům pošleme čtyři druhy tanků, tak pro ně taky nebude jednoduché se na nich naučit, aby jim to bylo něco platné. A tady mi chybí trošku od nás jako od Evropy ta koordinace toho, co můžeme poslat a jakým stylem jim to tam pošleme, aby to tam dostali včas, aby tam měli věci, které dokážou ovládat a to by jim pomohlo podle mě nejvíce. Já vím, že nejvíce diskutované téma samozřejmě poslední dobou jsou stíhačky. O těch se mluví, ale spíše v kuloárech. A nejsem si úplně jistý, jak to dopadne, ale Ukrajinu podpořit musíme. Ale můj názor je ten, že ta koordinace by měla být mnohem větší. A ty pozice si myslím, že si ty státy vyjasnily, že dnes i všem, včetně Německa je jasné, že Ukrajina se neubrání bez toho, aniž bychom jim techniku dali nějakou.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ale to je realita, v které žijeme, protože Evropa nedisponuje jedním typem tanků, nedisponuje, byť může, z velké části samozřejmě ty německé tam hrají prim, ale nedisponuje jedním typem bojových letadel, nedisponuje jedním typem houfnic atd., atd. Poskytuje to, co má v tu chvíli.
 

Jaroslav BŽOCH, místopředseda výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ANO/:
Tomu já rozumím, ale právě proto si myslím, ta koordinace v tom, že některé země můžou poskytnout nějakou část, některé jinou část by byla mnohem lepší, pokud by Ukrajinci nemuseli se učit novou logistiku, nové ovládání, což je samozřejmě, většina jednotek se musí dnes školit v jiném státě, což samozřejmě i jim ubírá tu obranu. To je jenom můj osobní názor na tuto věc. Ale pořád říkám, všem je dnes jasné, že Ukrajina se bez té techniky neubrání. A pokud Ukrajinci jsou schopni ovládat ty věci, naučit se to, tak je to samozřejmě jedině dobře.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Paní Gregorová, pan Bžoch to už trochu naznačoval, jestli byl ten uplynulý rok něčím specifický, tak to bylo tím, že jedno bylo velké ne – tyhle zbraně nedodáme, aby za měsíc nebo za dva, ano, možná a pak další měsíc určitě dodáme. A takhle ten cyklus byl vždycky znovu ne, ne, ne, a pak ano. A tím nemluvím ani nutně jenom o Německu, ale tohle bylo jinde. U čeho teď my říkáme ne a za chvíli budeme říkat ano?
 

Markéta GREGOROVÁ, europoslankyně /Piráti/:
Já tady možná trochu bodnu do takového vosího hnízda, které je občas vodou na mlýn dezinformátorům, ale je potřeba se o tom bavit na rovinu, a to jsou sankce, a to, jak jsou vymáhané, a to, jak jsou obcházené. Já jsem nebyla v Moldavsku jenom kvůli Moldavsku, ale i na setkání tzv. euronestu, tedy šestice zemí, Ukrajina, Bělorusko, Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie a Moldavsko, kdy Bělorusko už je nějakou dobu vyčleněné, ale právě běloruští zástupci opozice nám říkali, že i skrze ně proudí ještě spousta produktů, zboží, které má být údajně zasankcionováno, a to jak z Běloruska, tak samozřejmě z Ruska přes ně. A těchto i firem, co to různě obchází, je stále ještě mnoho. Tedy já nemám ráda taková ta tvrzení, že sankce nefungují, ale obávám se, že musím tvrdit, že jsou až příliš často obcházená, a to včetně evropských firem. A tam se na to musíme víc zasoustředit a být právě těmi státníky, jak jste předtím říkal a říkat i ty nepříjemné věci, že prostě některé ty byznysy budou muset opustit ten ruský trh, nebo to přestat obcházet, a to je podle mě hodně důležité.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Já vůbec nezpochybňuju roli sankcí, to je samozřejmě velké důležité téma, ale mně šlo spíš, možná jsem to špatně tu otázku vysvětlil na začátku, ale mně šlo spíš o zbraně, zbraňové systémy. To, co je pro nás v tuhle chvíli nepředstavitelné, ale za měsíc, za dva už o tom můžeme mluvit jako o realitě, je něco takového?
 

Markéta GREGOROVÁ, europoslankyně /Piráti/:
Nemyslím si, že teď je něco tak velkého na stole. Ale minulý víkend byla zároveň mnichovská bezpečnostní konference, a tam mnoho účastníků, včetně i Británie, nejenom z EU, tak zmiňovalo, že by bylo poměrně zajímavým aspektem začít, jak už tady možná i pan Bžoch naznačoval, koordinovat společné nákupy, a to především společné nákupy munice, protože ta samozřejmě tedy oběma stranám, Ukrajině i Rusku dochází. Ale my právě můžeme podobně v podstatě jako v covidu, v pandemii koronaviru, kdy jsme také podnikali společné nákupy, tak Ukrajině v tomto výrazně pomoci, takže to by byla moje odpověď.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
To ostatně jsou slova, která použila estonská premiérka, myslím, že dokonce to mohlo být, nevím, jestli to bylo na té konferenci nebo potom, ale mluvila o tom, dávala to jako příklad. Pane Horáku, ano.
 

Jiří HORÁK, člen zahraničního výboru a výboru pro obranu PS PČR /KDU-ČSL/:
Já bych to, já bych to doplnil s dovolením. A to ještě tady je totiž problém, že mnoho těch zemí by samozřejmě dodávalo ty zbraně, ale zkrátka mnoho těch evropských zemí ty zbraně nemá. Tady řadu let, desetiletí nikdo nevěřil, že bude konflikt. Mnoho armád bylo takříkajíc na ozdobu v těch zemích, zvlášť na Západě. Kde ta agenda, já nechci říct progresivistická, abychom se nepouštěli do nějakých ideologických řečí, ale prostě nevěřili na válku. Já jenom řeknu takovou zajímavost. Asi měsíc před vypuknutím té války jsem měl možnost se online účastnit jednoho mítinku právě členských zemí Severoatlantické aliance a zástupce Kanady třeba vykládal, že NATO by se mělo zaměřit na diverzitu a práva menšin. Zástupce Německa hovořil o tom, že NATO by se mělo zaměřit na nízkoemisní techniku, úplně poblouznění jako Green Dealem. A upozorňovaly právě Litva, Lotyšsko, Estonsko, Polsko – ne, oni budou útočit, tady jako je potřeba posilovat zbraně. A všichni se jim smáli z těch západních zemí, teď se to samozřejmě změnilo, už se nikdo nesměje. Ale chci říct, že ty západní země prostě ty zbraně mnohdy nemají. Když před pár lety Francouzi začali v Mali ofenzívu proti teroristům, tak jim došli náboje za tři dny, museli si od Britů jako rychle...
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ostatně i útok na Libyi byl podobným mementem zrovna pro Francouze teda konkrétně. Paní Urbanová, jaké konkrétní kroky by měl český i evropský obranný průmysl učinit, aby stihl vyrábět nejenom pro Ukrajinu, ale i pro obranu Západu?
 

Barbora URBANOVÁ, místopředsedkyně zahraničního výboru PS PČR /STAN/:
Jaké konkrétní kroky, to je velmi těžká otázka. Já si myslím, že celkově potřebujeme celosvětovou spolupráci nad tímto tématem a koordinaci přesně, jak tady mluvili o tom kolegové.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ale celosvětová spolupráce za situace, kdy máte většinu zemí, nebo minimálně podle počtu obyvatel, kteří nejsou na stejné notě nebo nehrajou na stejnou notu jako Západ. Podívejte se na jižní Afriku, podívejte se na Čínu, podívejte se na Indii a na spoustu dalších zemí.
 

Barbora URBANOVÁ, místopředsedkyně zahraničního výboru PS PČR /STAN/:
Dobře, dejme na úrovni NATO ještě, že tady NATO máme, asi tak.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Dobře. Pane Davide, jak vy se díváte na schopnost Západu poskytovat Ukrajině zbraně a zároveň chránit sám sebe?
 

Ivan DAVID, europoslanec a člen předsednictva hnutí /SPD/:
Já myslím, že ta otázka má celkem samozřejmou odpověď, protože země Západu prostě ukázaly, že zanedbaly jaksi skutečnost, že je potřeba budovat armády, jak jsem tady o tom hovořil, pro všechny možné případy, včetně tedy případů nějakých havárií a podobně. Čili ty armády nejsou připraveny. To je naprosto jasné. Pokud tady byla řeč o sankcích, tak ty sankce nepochybně fungují, ovšem nejvíce dopadají právě na země Evropské unie, jako jsme my, daleko nebo o dost méně na samotné Rusko a pak je tady řada zemí, které jaksi profitují na sankcích. A mě tady děsí z toho, co tady poslouchám, že všichni spoléhají na vojenské řešení toho konfliktu. To nemůže dopadnout prostě jinak, než že Ukrajině dojdou vojáci, nebudou mít zbraně, nebude už koho mobilizovat a vstoupí do toho země NATO, pokud se nebude hledat nějaké řešení diplomatické. A pokud...
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Možná bychom si měli zopakovat jednu zásadní věc. Máme Rusko, a to napadlo Ukrajinu. Rusko vraždí na Ukrajině. Rusko je agresorem v téhle té věci a volání po diplomatickém řešení, když nemáte partnera k tomu diplomatickému řešení, je asi trošku obtížné.
 

Ivan DAVID, europoslanec a člen předsednictva hnutí /SPD/:
Partnerem nepochybně musí být Spojené státy a Rusko, to je naprosto jasné, protože Viktorie Nulandová přece jasně řekla, že je stálo pět miliard dolarů, aby tedy došlo k převratu na Ukrajině a bylo potřeba Ukrajinu připravit. Já myslím, že někteří kolegové se možná zúčastnili v Evropském parlamentu akce bývalé polské ministryně, paní Anny Fotyga, která hovořila o tom, že dlouhodobě je třeba zničit Rusko, rozdělit ho na drobné části. A samozřejmě, že představitelé Ruska toto vědí a budou s tím počítat a také ten konflikt nezačal ze dne na den. Jako je pravda, že začal v roce 2014 a že tomu předcházely nějaké události. Tady se to pořád prezentuje, jako kdyby se Putin špatně vyspal, měl blbou náladu, tak se rozhodl napadnout Ukrajinu, ale takhle přece ta věc není, to si nebudeme nalhávat.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
No, o tom bychom mohli vést dlouhou debatu tady. Vzhledem k tomu, že Rusko je zcela jasně agresorem v téhle válce, tak není potřeba cokoliv zpochybňovat, pane Davide, Rusko napadlo Ukrajinu, to je vcelku jednoznačný fakt. Paní Decroix a paní Urbanová, vy jste chtěly ještě reagovat, prosím?
 

Eva DECROIX, členka zahraničního výboru PS PČR a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Pro mě vždycky je velmi obtížné reagovat, když tady zazní takové věci, které jsou úplně vytržené z kontextu. Ale dobře, pokusím se nereagovat. A ta otázka nyní byla v zásadě položená, jestli, otázky zbraní a...
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Já jsem se původně ptal, ano, já jsem se původně ptal na to, co by evropský průmysl a západní průmysl jako takový obranný měl udělat pro to, aby byl schopen zásobovat Ukrajinu i sám sebe, ale možná mě zajímá otázka spíš další, jestli jsme schopní tu Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak tvrdí západní politici, že budeme stát při Ukrajině, jak bude potřeba. Jsme na to připraveni, ať už to bude trvat jakkoliv dlouho?
 

Eva DECROIX, členka zahraničního výboru PS PČR a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Na to já už jsem teda odpovídala, na to, že nám stejně nic jiného nezbyde, protože jde o naši bezpečnost, jde o naše životy, jde o náš mír, takže my nemáme moc na výběr. A pokud chce pan nebo kdokoliv z SPD, protože to tady zaznívá opakovaně, hledat diplomatické řešení, všichni jsou mu nakloněni v okamžiku, kdy ho budou...
 

Ivan DAVID, europoslanec a člen předsednictva hnutí /SPD/:
Nejsou, to není pravda.
 

Eva DECROIX, členka zahraničního výboru PS PČR a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
V okamžiku, kdy ho budou chtít Ukrajinci. Bez Ukrajinců není možné žádné diplomatické řešení. To už jsme tady v této republice zažili. A až budou připraveni Ukrajinci vyjednávat a k tomu ještě je potřeba ta druhá strana k vyjednávání, to jako nemůžete vyjednávat sám se sebou, až bude připraven na vyjednávání Putin, tak může něco proběhnout, ad 1. Co já jsem ale chtěla zmínit, pokud se tady bavíme o tom, i o těch zbraních, co má dělat zbraňový průmysl. Já rozumím, že jsme nyní ve válce a ty zbraně rezonují velmi silně, ale ona ta válka se nevede jenom těmi zbraněmi. Ono se k tomu, aby začaly řinčet ty zbraně, tak se většinou někde něco podcení. Samozřejmě nemůžete zabránit těm tankům, ale my tady již nyní musíme pracovat i na jiných úrovních, to je třeba ta politická, to je třeba to vyvracení některých opravdu jako absurdních tvrzení ve veřejném prostoru. To je předně ta politická rovina. To je ta demokratická rovina, protože, pokud to udržíme, tak velmi pravděpodobně se nám podaří nespadnout do toho proruského tábora. To je a tady třeba výjimečně souhlasím i s panem Davidem, to je práce s naším obyvatelstvem, aby to taktéž chápali a především, a to je odpověď zase nejenom na tu zbraňovou otázku, ale i na tu demokratickou, ale možná i na tu diplomatickou, je to práce s našimi spojenci. Ten svět dnes, já jsem velmi nerada, když zaznívá termín studená válka. Já se domnívám, že jsme v jiné situaci. Jsme v situaci, kdy se nám ten svět dělí na jakýsi multipolární, protože my tady máme na jedné straně Rusko, ale my už dnes víme, že Rusko je velmi, asi bych neměla říkat velmi, ale je podporováno Čínou. Vzniká nám jeden blok, pak tady máme celý ten globální jih, což jsou ty země, které jsou velmi chudé a na které celý tento konflikt dopadá velmi tvrdě. My se zde v Evropě o těchto zemích obtížně bavíme. A my bychom s těmito zeměmi měli pracovat, protože nelze vyloučit, že ty země budou v takové situaci, že si je třeba postupně získá to Rusko nebo Čína na svoji stranu. To je pro nás velmi nebezpečné do budoucna. Takže na těchto úrovních my bychom měli pracovat, abychom byli schopni si zajistit ten mír. A on to řekl i pan Řehka, který už zde byl zmíněn, nelze očekávat, že ta situace bude vyřešena za týden nebo za měsíc. A dokonce si nemyslím, že je možné očekávat, že tady se stane nějaká zázračná věc, nějaké přijde zázračné diplomatické řešení a zítra se probudíme ve zcela mírovém světě, ve kterém tak, jak se tady koukám krom pana Davida, se vlastně všichni, ta generace, která vyrůstala v tom mírovém světě, které bylo slibováno, že žádná válka nebude, protože přece máme NATO, protože přece máme Evropskou unii. A dnes jsme tady rok poté, co začala válka, ale asi by bylo fér si říct v rámci toho nenalhávání, že on ten svět nebude nazpátek takový, jaký byl dřív. To Rusko nebude méně nebezpečné, stejně tak jako ta Čína nebude méně nebezpečná, ale domnívám se, že celou tu situaci shrnovat na to jenom, kde a jak rychle budeme vyrábět zbraně, je velmi úzké.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Nicméně je to součást toho, proto jsem to jako otázku položil.
 

Eva DECROIX, členka zahraničního výboru PS PČR a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Rozumím.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Paní Urbanová, vy jste se hlásila o slovo, tak já vám rovnou položím otázku, jak v případě té ruské agrese definovat vítězství?
 

Barbora URBANOVÁ, místopředsedkyně zahraničního výboru PS PČR /STAN/:
Vítězství až bude ruský voják pryč ze suverénního státu Ukrajina.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Až budou všichni ruští vojáci pryč?
 

Barbora URBANOVÁ, místopředsedkyně zahraničního výboru PS PČR /STAN/:
Ano, dokud tam budou, tak se nelze prostě diplomaticky domluvit. Na vojenskou akci se nelze odpovídat diplomacií. Jako já nevím, jak by si to, kdo představoval. Dobrý den, pane Vladimire Putine, nechtěl byste stáhnout ty vojáky, aby tam přestali znásilňovat naše ženy a vraždit naše děti? Já si fakt jako nedokážu představit, jak by tohle vypadalo. Ale na druhou stranu, vždyť my tady děláme kroky postupné, sankce, několik balíčků, vojenský materiál, který tam posíláme, několik kroků, i ta diplomacie i to, že tady stále je ruský velvyslanec, je určitý diplomatický krok, který děláme, protože s tou stranou stále mluvíme.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Horáku, jak dostat ruská vojska z celého území Ukrajiny?
 

Jiří HORÁK, člen zahraničního výboru a výboru pro obranu PS PČR /KDU-ČSL/:
Já bych ještě reagoval na pana Davida. Každý normální člověk chce mír. Já předpokládám, že mír nechtějí jenom nějací blázni nebo fanatici. Takže to za prvé. Ale za druhé já si myslím, že v tuto chvíli rozhodně Rusko nechce mír. Jenom taková rekapitulace, vy jste správně řekl, že ten konflikt začal už dřív, ale jenom pro zajímavost. Ukrajina má třetí největší naleziště plynu v Evropě, má třetí největší zásoby plynu v Evropě, po Rusku a po Norsku. V roce 2013 Ukrajina podepsala smlouvy, protože ona nemá na to ekonomicky, aby to těžila sama, takže s mezinárodními společnostmi těžařskými podepsala smlouvy o těžbě plynu na juzivských polích na Donbase a kolem Krymu. A 2014 přichází první fáze ruské invaze. Hranice se stabilizovaly nějakým způsobem a v roce 2021 Ukrajina vyhlašuje doktrínu, že hodlá těžit na těchto polích, co jim zbyla ta juzivská pole v Donbase, co nebyla obsazená. O většinu, 80 %, těch polí kolem Krymu přišli. A vyhlašuje doktrínu, že v roce 2030 se chce stát energeticky nezávislá na Rusku, z kterého polovinu plynu dováží a přichází o rok později další invaze. A když se podíváte na tu mapu, tak, o co ti Ukrajinci bojují teď na tom Donbase, kde posílají nejvíc vojáků, no o ty juzivský pole. A samozřejmě ti Rusové nemají v zájmu, aby Ukrajina byla třetím největším potencionálním vývozcem plynu, aby byla soběstačná a ještě levný plyn vyvážela do Evropy. Takže samozřejmě Rusové dělají ofenzívu, chtějí dobýt tady tahle plynová pole a tím v podstatě zdevastovat ukrajinskou budoucnost a stát se exkluzivním vlastníkem těch nerostů.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Opět jenom podotknu, že bychom o těch příčinách toho, co vedlo k té agresi, mohli mluvit dlouho.
 

Jiří HORÁK, člen zahraničního výboru a výboru pro obranu PS PČR /KDU-ČSL/:
Pardon, to byla jedna z.... Samozřejmě nacionalismus, obnovit nějakou říši carskou, sovětskou, nevím, ale jenom bych to podotkl, ty energie, protože je to jeden z těch bodů a myslím, že poměrně významný.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Davide, prosím jenom o krátkou reakci, pak dáme prostor ještě tady na druhé straně.
 

Ivan DAVID, europoslanec a člen předsednictva hnutí /SPD/:
No, tak tady se na mě někdo obracel a já mám teda říci krátkou reakci. To, co jste teď řekl, je ukázka toho, že Ukrajina je zdevastovaná už dlouhodobě. Je vykradená vlastními oligarchy, je vykradená nadnárodními společnostmi, které tam působí. A myslím, že ti poslední, na které se myslí, jsou samotní Ukrajinci. A kdyby Ukrajinci mohli hovořit o tom, co si přejí, tak by určitě si přáli mír. A je otázka, jestli Ukrajina opravdu je suverénní zemí, jak se tady o tom hovoří. Já o tom dost pochybuji, jsem přesvědčen o tom, že je velmi ovlivněna ze zahraničí její politika. Podstatná část těch politiků, kteří tam byli a jsou, tak mají cizí pasy atd. Čili jaksi Ukrajinci nemluví sami za sebe, za Ukrajinu mluví jejich vláda. Hovořit o demokracii na Ukrajině, to může jenom člověk, který buďto dobře ví, že to není pravda, anebo který nemá žádné informace, protože na Ukrajině se teda opravdu o demokracii hovořit nedá. Takže ta situace vypadá úplně jinak. A pokud hovoříte o dezinformacích jenom proto, že někdo neuznává ten narativ, který sdílíte, tak samozřejmě to je věc úplně jiná.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Havle, prosím, vy jste se tady hlásil dlouho.
 

Matěj Ondřej HAVEL, poslanec /TOP 09/:
Děkuju, já bych na to chtěl zareagovat. Já mám teď naprosto bezprostřední zkušenost. Já jsem se předevčírem z Ukrajiny vrátil. Byl jsem v Kyjevě, viděl jsem Buču, viděl jsem Irpiň, viděl jsem Boroďanku atd. Měl jsem možnost hovořit, jak s politiky, tak ale s učitelkami ve školce, s vojáky, kterým jsme přivezli nějakou pomoc atp. To, co říkáte, není pravda. Ukrajinci jsou prostě odhodlaní a přesvědčení se ubránit. To říkali úplně všichni. I učitelky ve školce, které během leteckého poplachu odváděly děti do krytu, čeho jsme teda byli očitými svědky, tak hovořily o tom, že se ubrání. To je ten výsledek, na co jste se ptal vy před chvílí. Tomu my musíme napomoci. Ta válka skončí tím, že se Ukrajina ubrání a neubrání se jinak, než že jí ten Západ v tomhle tom pomůže. Není potřeba zaútočit na Rusko v žádném případě. Nemá se útočit na žádný jiný suverénní stát. Je potřeba se ubránit agresorovi, Rusku v této válce. Ukrajinci jsou k tomu odhodlaní a my bychom jim v tom měli jednoznačně pomáhat.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Bžochu.
 

Jaroslav BŽOCH, místopředseda výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ANO/:
Přidám jenom několik reakcí, protože vlastně po celý rok to zaznívá, že bychom se měli snažit o diplomatická řešení. A co jsme dělali celou dobu? Já si pamatuju začátek, kdy byl Macron peskován za to, že vůbec volá ještě Putinovi a snažil se o to, ne sám, Scholz se o to snažil. Většina státníků se o to snažila celou dobu. Den předtím, než Putin vtrhl na Ukrajinu, tak všechny ujišťoval, že se nic takového nestane. To, že dnes hovoříme o válce, ano hovořím, protože ta válka je, na Ukrajině probíhá. To, že chceme všichni mír, ano chceme. Nikdo z nás nechce zatáhnout státy NATO nebo státy Evropské unie do války. To bych chtěl jenom blázen, nikdo z nás to nechce. A mrzí mě trošku, že ten narativ, pokud někdo hovoří o válce, protože to je fakt, tak že na nás poukázal jako válečné štváče. Já, co si přeju, aby ten konflikt nebyl. A to, co jste říkal vy, ten narativ toho, že vlastně Ukrajina je rozkradený, zdevastovaný stát, oligarchové si ho rozkradli. I kdyby tohle byla pravda, tak to přece neopravňuje žádný jiný stát, aby ho napadl, vždyť to je přece absurdní. To, že...
 

Ivan DAVID, europoslanec a člen předsednictva hnutí /SPD/:
Nic takového jsem netvrdil.
 

Jaroslav BŽOCH, místopředseda výboru pro evropské záležitosti PS PČR /ANO/:
Ne, ale bavíme se v kontextu války na Ukrajině, vy to v tom kontextu říkáte. Vy říkáte v tom kontextu, jako kdyby se Ukrajina neměla divit tomu, že ji někdo napadnul. To je přece hrozný, co říkáte. Já si přece jako suverénní stát můžu v tom svém státě dělat, co chci a pokud se to mému sousedovi nelíbí, tak se mnou má komunikovat a v tom funguje diplomacie, to děláme, ale to, co říkáte vy, ospravedlnit to, že Rusák vlezl na Ukrajinu kvůli tomu, že se mu zdá, že ten stát je špatný, že nefunguje, to je prostě špatně.
 

Ivan DAVID, europoslanec a člen předsednictva hnutí /SPD/:
Něco takového jsem řekl? Já se proti tomu musím ohradit, protože nic takového jsem neřekl. Tohle to je naprosto podpásové a mně se jaksi nezdá...
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Davide, proč jste hovořil o Ukrajině jako o státu, kde lidé nejsou schopni rozhodovat o tom, kdo bude ve vládě, jak ta vláda funguje, že tam existuje tady ty z přetržené, z jakého důvodu, mě to jenom zajímá, abych pochopil vaše myšlení?
 

Ivan DAVID, europoslanec a člen předsednictva hnutí /SPD/:
No je to tak proto, protože jsou tam zakázány některé politické strany...
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ale co to má co společného s ruskou agresí?
 

Ivan DAVID, europoslanec a člen předsednictva hnutí /SPD/:
Dobře, no tak, když ne nemohou existovat politické strany, tak je to demokracie jako ve vašem pojetí?
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Jaké je moje pojetí, je úplně absurdní. Já se jenom ptám na to, z jakého důvodu vy a mnozí další lidi, kteří chtějí relativizovat to, co se na Ukrajině děje a ten konflikt jako takový, vytahují věci o tom...
 

Ivan DAVID, europoslanec a člen předsednictva hnutí /SPD/:
Já to nerelativizuju. Já jenom odmítám to zjednodušování, to zplošťování té věci na to, že je potřeba tady se zabývat vojenským řešením.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Z jakého důvodu, co je na tom zplošťování, kdy řekneme, že Rusko napadlo Ukrajinu, Rusko napadlo Ukrajinu, tam není na tom co řešit. Je to agrese.
 

Ivan DAVID, europoslanec a člen předsednictva hnutí /SPD/:
To je pravda, ale je potřeba...
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Vraždí na Ukrajině. Zabíjí na Ukrajině.
 

Ivan DAVID, europoslanec a člen předsednictva hnutí /SPD/:
Je potřeba se zabývat těmi okolnostmi, za kterých k tomu došlo. Ne je ignorovat.
 

Jiří HORÁK, člen zahraničního výboru a výboru pro obranu PS PČR /KDU-ČSL/:
Já jenom, jestli můžu. Vy máte pravdu, že Ukrajina je chudá, zkorumpovaná. To jsou koneckonců oficiální statistiky, se můžeme podívat na indexy korupce. Nicméně úplně stejně je na tom Rusko, že.
 

Ivan DAVID, europoslanec a člen předsednictva hnutí /SPD/:
No nevím, jestli je na tom stejně, Ukrajina je na tom určitě hůř.
 

Jiří HORÁK, člen zahraničního výboru a výboru pro obranu PS PČR /KDU-ČSL/:
V těch indexech je na tom podobně. Já jenom doplním, tak průměrný plat v tom Rusku, já nevím, plus minus je 16 000, důchod je tam 5000, takže ta životní úroveň v tom...
 

Ivan DAVID, europoslanec a člen předsednictva hnutí /SPD/:
Na Ukrajině.
 

Jiří HORÁK, člen zahraničního výboru a výboru pro obranu PS PČR /KDU-ČSL/:
No říkám, to je srovnatelný.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pánové, dovolte, já bych tu debatu rád ještě posunul dál a dal prostor, protože zbývá nám bohužel jenom minuta do konce, dal prostor ještě paní Gregorové, která nemluvila v tomhle tom kolečku.
 

Markéta GREGOROVÁ, europoslankyně /Piráti/:
Děkuju za slovo, ačkoliv je mi trošku nepříjemné, že jsme tu debatu dotáhli až sem, což ale z toho samozřejmě vyplývá to, že se do takovýchto debat jako zvou zástupci SPD, kteří neumí nic jiného než lhát a dezinformovat. Takže se pak musíme dostat do bodu...
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
To jsou všichni zástupci v Poslanecké sněmovně.
 

Markéta GREGOROVÁ, europoslankyně /Piráti/:
Já to respektuju u ČT samozřejmě, nicméně jsem jenom chtěla, aby to zaznělo, že my se tady místo toho, abychom se teď mohli sofistikovaně a normálně bavit o tom, co je tedy ještě potřeba udělat pro Ukrajinu, co může udělat Česko a podobně, tak tady musíme vyvracet naprosté nesmysly ohledně toho, kdo koho napadl, za co může a podobně. A tohle je standardní narativ Ivana Davida, který už v minulosti, když třeba někdo volal po uzavření Nord Streamu 2, respektive, aby se to vůbec neotevíralo, protože to povede k závislosti na Rusku, tak říkal o těch lidech, konkrétně o mně, že jsou váleční štváči. Takže tady to slovo válečný štváč tady používají neustále dokola. A je zajímavé, že my všichni tady mluvíme o míru a praktikujeme mír a žili jsme v míru a vy jste jediný, kteří neustále používá právě ta slova o tom, kdo chce válku a podobně, stejně jako Vladimir Putin, s nímž jste na jedné lodi v tomhle.
 

Ivan DAVID, europoslanec a člen předsednictva hnutí /SPD/:
No, tak to bylo úžasné. Opět jste nezklamala, děkuji.
 

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A já vám děkuju všem, dámy a pánové, za to, že jste byli hosty Událostí, komentářů. Slibuju vám, že k téhle té debatě se vrátíme nebo lépe řečeno, budeme v ní pokračovat, protože to téma, bohužel jen tak nezmizí. Děkuji za to, že jste přišli do Událostí, komentářů ještě jednou. Vám divákům děkuji za to, že jste sledovali dnešní Události, komentáře. Zítra tady budou další už ve standardním vydání s Janou Peroutkovou. Mějte se hezky. Dobrý večer.
 

Jiří HORÁK, člen zahraničního výboru a výboru pro obranu PS PČR /KDU-ČSL/:
Díky za pozvání.
 

Eva DECROIX, členka zahraničního výboru PS PČR a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Na shledanou.