Novinky Mediální výstupy

Události, komentáře: Apel OSN kvůli klimatické změně

(ČT 24) Varování kvůli klimatu podle odborníků OSN budou intenzivnější vedra a sucha, a to nejen ve Středomoří. Na nové zprávě se podílelo přes sto expertů z desítek zemí včetně Česka. Státy by měly lépe chránit lesy a hospodařit s půdou, jejich obyvatelé třeba měli snížit spotřebu masa. Jak by měli na takové výzvy reagovat politici a co ti čeští? Zeptáme se senátora za ODS Miloše Vystrčila a předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí za Piráty Dany Balcarové.

Celý rozhovor s Milošem Vystrčilem můžete zhlédnout na ČT24.

Českou krajinu trápí sucho

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Našimi dalšími hosty jsou Dana Balcarová, předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí, dobrý večer.

Dana BALCAROVÁ, poslankyně /Piráti/:
Dobrý večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A Miloš Vystrčil člen senátního výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. I vám dobrý večer.

Miloš VYSTRČIL, předseda senátorského klubu a místopředseda /ODS/:
Dobrý večer z Jihlavy.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Paní poslankyně, jak vy vnímáte závěry tohohle panelu, kde je hranice mezi řekněme nějakým zbytečným alarmismem na jedné straně a nepodceněním té situace na straně druhé?

Dana BALCAROVÁ, poslankyně /Piráti/:
Já to vůbec nevnímám jako zbytečný alarmismus, protože je to zpráva vlastně vědeckého panelu, dá se na to koukat jako na fakta, která nám ty vědci předkládají a přichází s analýzou, jak už jsme tady slyšeli, jaký má vlast, vlastně vliv suchozemská vlastně půda lesy, krajina na klimatickou změnu a naopak zase, je ten vzájemný vztah jakkoliv se ovlivňují.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane senátore, jak bude třeba, když se podíváme na jednu z těch konkrétních věcí, která byla zmíněna dneska v tom závěru mezivládního panelu, jak bude u Čechů těžké změnit například jídelní návyky. Je to věc, se kterou se dá v nějakém střednědobém horizontu počítat.

Miloš VYSTRČIL, předseda senátorského klubu a místopředseda /ODS/:
Dobrý večer, já teda nevím, jestli to první, co bychom měli dělat, je změna jídelních návyků. Já si myslím, že to, co je z té zprávy jasné a trochu mě to přiznám se i překvapilo, že 30 % potravin vlastně se v tom potravinovém řetězci ztrácí a určitě do toho patří plýtvání potravinami. A to si myslím, že je věc, na kterou bychom se v první řadě také měli zaměřit, protože tam je to poměrně velmi jednoduché. Je zbytečné, aby si lidé dávali větší porce, než snědí. A to si myslím, že je možné to v silách každého, aniž bychom museli přijímat jakýkoliv zákon nebo jakékoliv opatření. A co se týká těch ostatních věcí, tak já si vzpomínám, když jsem chodil kdysi do školní jídelny, tak tam byla přísná paní vedoucí, která vždycky v pátek prosazovala, aby bylo bezmasé jídlo. A nakonec si rodiče vymohli, že tomu tak nebylo, takže ono už tenkrát, kdysi před lety ti naši předkové věděli, co je a co není správné a nepotřebovali k tomu ani mezivládní panel IPCC.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ano, ale nevím, jestli to bylo zrovna motivované tím stejným důvodem, ale to je vedlejší. Paní Balcarová, může Česko zastavit ničení půdy, když si vezmeme, že 40 let někdejšího režimu, který se k té půdě nechoval hezky, zanechalo své stopy, těch 30 let dalších se to nepodařilo nějak zásadně spravit.

Dana BALCAROVÁ, poslankyně /Piráti/:

Současný styl hospodaření má velkou setrvačnost, vlastně státní zemědělská politika pořád jede ve stejných kolejích. My vlastně Piráti dáváme podněty k tomu, aby došlo ke změně, aby třeba došlo k systému dotační politiky, aby byly dotacemi podporovány takové formy zemědělství, které právě nezpůsobují degradaci půdy, naopak vrací humusoidní složky do půdy, které prostě zavádějí remízky a zelené prvky. Prostě těch opatření, která by se měla dělat pro to, aby to zemědělství bylo udržitelnější a nedevastovalo půdu, těch je, ty jsou známy. Ale vlastně v naší zemědělské politice se to vůbec nepopisuje tyto znalosti. A tyto principy.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane senátore, co česká vláda v těchto potenciálních opatřeních, která byla jednak zmíněna v tom mezivládním panelu a zároveň, o kterých se mluví dlouhodobě, co dělá správně a co naopak dělá špatně?

Miloš VYSTRČIL, předseda senátorského klubu a místopředseda /ODS/:
To, co dělá špatně, nebo v čem váhá, to už říkal, myslím, pan profesor Moldan, že pořád ještě máme protierozní vyhlášku, což si myslím, že je chyba. U těch dalších věcí, já celkem mám pocit, že se snažíme v rámci možností tomu našemu zemědělství pomáhat. Je chybou, že se méně soustředíme na ty menší a středně velké zemědělce a spíše se soustředíme na tu masovou výrobu. Tady souhlasím s paní kolegyní, že si myslím, že v tom směru by se naše zemědělská politika a případně i dotační politika, která je s tím bohužel spojená pupeční šňůrou, měla změnit.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Paní Balcarová, další důležité téma a omlouvám se, že u každého setrváme jen na jednu otázku, ale rád bych jich probral co nejvíce. Vláda nedávno schválila vznik uhelné komise, která by měla mimo jiné říct, do kdy Česká republika bude používat uhlí, tedy pro energetické účely. Do kdy by to podle vás mělo být? Nemyslím to stanovení. Myslím ten skutečný rok do kdy by Česká republika...

Dana BALCAROVÁ, poslankyně /Piráti/:
Na to se necítím být expertem, abych řekla přesný rok. Ale viděla jsem analýzu, kterou si nechaly zpracovat nevládní organizace, a ty říkají, že je to možné již v roce 2030. Bohužel právě česká vláda s tímto velmi otálí, i když vlastně podle státní energetické koncepce už dávno měla činit kroky k odstranění starých uhelných elektráren, ale vlastně opak je pravdou. Prosadil se zákon, který umožňuje starým uhelným elektrárnám dále provozovat zastaralé bloky a žádat si o výjimky, takže dále znečišťují ovzduší a vypouštějí skleníkové plyny. Takže já si myslím, že ta uhelná komise, Piráti vítají, že ta uhelná komise byla zřízena, ale záleží vlastně, s jakými výsledky opravdu přijde, protože to složení komise, abych řekla pravdu, mně se moc nelíbí, protože tam převažují zástupci právě těch, co to uhlí živí, co prostě jsou jednak z toho průmyslu, co je závislý na uhlí anebo přímo jsou to přímo těžaři...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Tam jsou nejenom zástupci odborných kruhů. Ten rok 2030, který jste zmínila, by byl ambiciózní i pro západní nebo západoevropské země, které se chtějí uhlí zbavit. Pane Vystrčile, váš pohled, kdy bude česká energetika připravena na to se zbavit uhlí?

Miloš VYSTRČIL, předseda senátorského klubu a místopředseda /ODS/:
Rozhodně to nebude v roce 2030, to je příliš brzy. Když se podíváme na ty plány, které představil pan ministr průmyslu a obchodu Havlíček, tak to, co může nahradit uhlí v našich zeměpisných šířkách, je především jádro. Naštěstí už bylo rozhodnuto o tom, že se bude budovat další energetický blok jaderný v Dukovanech. A pokud se chceme dostat z toho současného energetického mixu, kde máme zhruba 45 procent energie vyrobeno z uhelných elektráren, řekněme necelých 30 z jaderných a zbytek necelých 15, nebo kolik to je, z obnovitelných zdrojů a zbytek potom plynové, na to, abychom vytlačili ty uhelné na okraj nebo do nějaké menšího procenta, tak potom to musíme nahradit zejména jadernými bloky. A potom samozřejmě také daleko více využívat ty možnosti obnovitelných zdrojů, jak v oblasti solární energie, tak možná v oblasti větrníků. Ale pokud se na to podíváme a provedeme jednoduché výpočty, tak to prostě jinak reálné není. Já si myslím, že uhelné elektrárny by nějaké minoritní množství mohly být k dispozici v roce 2050, tam počítám, že těch deset možná 15 procent by jejich výroba potom mohla zahrnovat, ale dříve to asi těžko stihneme, pokud bychom nechtěli porušit významně ekonomickou stabilitu České republiky nebo i třeba stabilitu sociální a další, řekněme ty atributy kvality života, na které jsme zvyklí a které dneska bereme jako samozřejmost.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Dovolte na závěr krátkou otázku, poprosím vás o krátkou odpověď oba dva. Je správné, že švédská studentka Greta upozorňuje způsobem, jakým tak činí, to znamená oněmi stávkami a odcházením z vyučování a tak dále, na problematiku ochrany klimatu, dělá to správným způsobem, nebo ne?

Dana BALCAROVÁ, poslankyně /Piráti/:
Já si myslím, že to dělá způsobem, který je jí blízký a který dokáže, protože přece jenom je to mladá dívka. Ale já si jí za to velmi vážím a velmi vítám, že i studenti v České republice se přidali k iniciativě Friday for Future, protože prostě ti mladí lidé mají právo se ptát vlády a politiků, jaké kroky činí. A když podle nich kroky nečiní a ani není schopná se o tom vlastně bavit v Poslanecké sněmovně, tak si myslím, že oni mají důvod dávat najevo vlastně svoji nespokojenost a nějak tlačit na nás politiky a na vládu.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Vystrčile, jak se na aktivity slečny Grety dívá konzervativní ODS a vy?

Miloš VYSTRČIL, předseda senátorského klubu a místopředseda /ODS/:
Já je úplně podrobně nesleduji, pokud jsem informován, tak ani rodiče Grety nebyli nadšeni z toho, jak se Greta chová. Co bych řekněme vyzdvihl, je zájem mladých o to, aby se klimatické změny řešily, mohou k tomu sami přispět tím, že si nebudou dávat více jídla v jídelně, než je potřeba, že budou doma dohlížet na to, aby se třídilo, že když se pojede na dovolenou, tak se pojede třeba tím způsobem, aby nebylo příliš velká uhlíková zátěž. Tady je velký prostor a já věřím, že mladí lidé právě tímto způsobem využijí třeba tu aktivitu Grety a takto vlastně si uvědomí, že oni můžou přispět také k tomu, abychom se dostávali blíže k tomu, abychom méně emitovali ty skleníkové plyny.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Paní poslankyně, pane senátore, děkuji mnohokrát za to, že jste byli hosty Událostí, komentářů.