22. října 2014

Projev na 19. schůzi Poslanecké sněmovny

Projev poslance ODS Petra Bendla na 19. schůzi Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu státního rozpočtu.

Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové,
 
dovolte i mně, abych řekl pár slov k rozpočtu, a ani tak ne k rozpočtu celkovému, i když samozřejmě možná někoho překvapím. Mě nepřekvapil tento návrh rozpočtu. Vždycky v době, kdy vládly v České republice levicové vlády, se více utrácelo, nabírali se úředníci, méně se investovalo. Koneckonců je to i vidět v tomto návrhu rozpočtu. Prožíráme, resp. na mandatorní výdaje jde z celkového objemu částka necelých 59 %. To nikdy v historii České republiky ještě takto nebylo. Nicméně s tím ať se srovná vládní koalice, kde někteří členové vládní koalice v minulosti kritizovali věci, které jsou teď řeknu podstatou a základním kamenem tohoto návrhu státního rozpočtu. Utrácíme více na mandatorních výdajích místo na investicích v době hospodářského růstu. Nešetříme tolik, kolik bychom mohli a možná si tak trochu hrajeme i s tou myšlenkou - a to už tady také dneska padlo - že těch příjmů nakonec bude více a budeme se tvářit, že jsme lépe hospodařili. Ale ono to nebude o lepším hospodaření, ale o lepším nebo vyšším výběru daní, neboť ekonomika jde nahoru.
 
Já bych se trošku zastavil u kapitoly Ministerstva zemědělství, kapitoly, která už tradičně žije ve velké míře z evropských dotací, o kterých jsem přesvědčen, že jsou jakousi nebezpečnou drogou pro všechny subjekty pohybující se v oblasti zemědělství. Čím více dotací, tím více nerovnováhy, tím více nespravedlnosti v téhle té oblasti a samozřejmě i tím více rizik, která přinesou právě ty procesy, které přerozdělují desítky miliard korun ročně z evropských peněz a samozřejmě i z peněz státního rozpočtu. Zapomíná se, nebo zde ještě dneska nebyla zmíněna jedna věc, že resort Ministerstva zemědělství pomohl stávajícímu státnímu rozpočtu nebývalou částkou, neboť v minulosti nebo krátké minulosti za doby pravicových vlád stouply zisky zejména Lesů České republiky několikanásobně, zhruba ze 700 mil. korun na úroveň zhruba 4 mld. ročně. A státní rozpočet využívá tohoto faktu a bere si z minulosti získané řeknu finanční zdroje v nebývalé výši, a to částkou 8,7 mld. korun. Je to částečně složeno z peněz Lesů České republiky a dílem, byť je to o něco méně, si bere státní rozpočet ze zisku Budvaru. Je to v letošním roce zhruba půl miliardy, v loňském roce to bylo, mám pocit, 0,8 mld. korun.
 
Na rozpočtu Ministerstva zemědělství jsou vidět některé věci, některé konkrétní kroky, které v minulosti u jiných kapitol vidět tedy nebyly a nejsou, to musím říci tady. V řadě případů se snižuje počet úředníků. Díky transformacím, které probíhaly v minulosti a musím důrazně zde říci za dob pravicových vlád, ba byli jsme za to velmi kritizováni, ubývají v resortu zemědělství stovky řeknu úřednických míst, je zde méně byrokracie a je to na tom návrhu rozpočtu Ministerstva zemědělství vidět. Možná se s tím bude celý den nepřítomný ministr zemědělství někde vychloubat, ale je potřeba zde říci, že to jde na úkor bolestivých transformačních kroků, které v minulosti v resortu zemědělství byly, a je vidět, že se tam na mandatorních výdajích díky těmto krokům, které pravicové vlády udělaly v minulosti, relativně slušně šetří finanční prostředky.
 
Co ale bohužel kapitola Ministerstva zemědělství příliš nereflektuje a sama to nebo sám předkladatel nebo Ministerstvo financí to přiznává a Ministerstvo zemědělství, že jsou zde nedostatečné finanční prostředky do oblasti vodního hospodářství a do oblasti lesního hospodářství. V oblasti lesního hospodářství je tam v textu jakýsi příslib, že by stát chtěl do budoucna chybějících zhruba 300 mil. korun, což jsou prostředky, které v minulosti, resp. takto: do lesního hospodářství šlo v minulosti zhruba 600 mil. korun, teď je navrhováno 300. Vezmete-li v potaz fakt, že finanční prostředky jdoucí do oblasti lesnictví a zejména do oblasti správy nestátních lesů, to znamená obecních, privátních apod., kde stát má různé formy podpory rozvoje lesního hospodářství, tak z krajů tyto finanční prostředky často jsou velmi kráceny. Jsou kraje, kterým budiž čest, peníze, které dostaly v minulosti od státu na podporu lesnictví, stále využívají tímto směrem. Pokud vím, je to např. Jihomoravský kraj, ale např. Středočeský kraj peníze obdržené od státu na podporu lesního hospodářství do lesů a do této oblasti v podstatě téměř nedává. A je to škoda. A když k tomu přidáme ještě fakt, že na lesní hospodářství rezignuje i stát právě prostřednictvím řeknu nepodpory tohoto důležitého sektoru v oblasti zemědělství, pak je potřeba počítat do budoucna s tím, že v oblasti lesního hospodářství problémy nastanou. Ale chápu levicovou vládu, prostě stromy svými větvemi nejsou voličskou základnou a tak nikoho tolik nezajímají a je vlastně jedno, jestli do této oblasti peníze dáme či nikoliv.
 
Zároveň je podle mě ignorována významně i ta oblast vodního hospodářství. Je sice dobře, že tam jsou finanční prostředky na protipovodňové aktivity, na stavby související řeknu s nepříjemnou minulostí a zkušeností, kterou Česká republika má, kde stát chtěl a chce předcházet povodním jako takovým. Je tam částka tuším 1,6 mld. korun. Jsem přesvědčen o tom, že by to mohlo být i více, protože zde evidentně chybějí finanční zdroje na čištění toků řek, čištění toků potoků a správu toků potoků, protože tam máme obrovské rezervy a takové ty rychlé povodně, které k nám vždycky počasí přinese, jsou zdrojem významných nepříjemností zejména v malých městech a obcích, tam, kde není možné zadržet vodu v krajině. 
 
A potoky a říčky a řeky jsou, řeknu, dlouhou dobu neudržované a bylo by potřeba finance udržet alespoň na té úrovni, na jaké byly v minulosti, protože jinak se s tou situací nedokážeme zcela vyrovnat.
 
Nechci tady mluvit o detailech rozpočtu, to myslím, že bude předmětem - a v jednotlivých organizacích to asi bude předmětem - debaty na zemědělském výboru, je ale evidentní, že se trend posilování podpory investic do technologií, investic do agropotravinářského sektoru v této oblasti založený letošním rozpočtem drží, že je tady tlak dávat do agropotravinářského sektoru více investičních peněz do firem, které se tímto zabývají. Čím je ale rok 2015, možná ještě se zmíním, výjimečný oproti roku 2014, je fakt, že ČR na rozdíl například od jiných zemí, jako je třeba Slovensko, které dokáže čerpat některé evropské peníze už v letošním roce, do dopravní infrastruktury například, tak ČR nikoliv a je tam vidět i v návrhu kapitoly rozpočtu Ministerstva zemědělství, že s těmito finančními prostředky už na příští rok Ministerstvo zemědělství počítá. Je to dobře, jen si tady musím povzdechnout na úkor těch z vás, kteří často kritizují fakt, že ČR například některé finanční prostředky z EU nedočerpala nebo hrozí, že je nedočerpá, tak v případě, že začneme čerpat evropské peníze o rok později, což bude v podstatě totéž, jako se stalo v roce 2007, i tehdy český stát začal čerpat evropské peníze o minimálně rok později, bude zase v roce 2020 hrozit, že ne všechny finanční prostředky poskytnuté z Evropy dočerpáme. Tohle je riziko, které s sebou přináší rozpočet roku 2015, který nereflektuje skutečnost, že ČR na rozdíl od jiných zemí nebyla schopna připravit si čerpání evropských peněz už v letošním roce.
 
Děkuji. 
Ing. Petr Bendl

poslanec PČR
zastupitel obce