Novinky Mediální výstupy

Události, komentáře ČT24: Pololetní schodek rozpočtu

(ČT 24) Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byl místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček.

Celou debatu s Janem Skopečkem můžete zhlédnout na ČT24.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Schodek rozpočtu klesl v první polovině roku na 215 miliard a 400 milionů korun. V květnu byl vyšší o 56 miliard. Podle ministerstva financí přispěly na straně příjmů výběry daní a peníze z Evropské unie. Naopak víc musel stát zaplatit na sociálních dávkách nebo za obsluhu státního dluhu.
 

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
S premiérem Fialou jsme dohodnutí, že vláda nyní hospodaření rozpočtu za první polovinu roku vyhodnotí a v průběhu července rozhodne, zda bude nutné provést ve druhém pololetí úspory s cílem co nejméně se odchýlit od plánované výše schodku za celý letošní rok.
 

Jan HRNČÍŘ, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru /SPD/:
Já se domnívám, že ten rozpočet nemůže být postavený na tom, kolik se podaří vypumpovat peněz ze státních podniků jako ČEZ nebo Lesy České republiky. A rozhodně bez zastavení nějakých investičních akcí, není možné ten schodek dodržet.
 

Tomáš NIDETZKÝ, předseda představenstva NRB, bývalý viceguvernér:
Těch 215 miliard je stejně dobrá zpráva, jako když jsme se radovali s inflací květnovou 11,1 %. To ukazuje, že jak ten návrat do té cenové stability, tak i návrat do nějakého fiskálního normálu nebude jednoduchý a bude asi trvat delší dobu.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pojďme to rozebrat v Událostech, komentářích. Na dálku zdravím Jana Skopečka z ODS. Dobrý večer.
 

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Hezký večer vám i divákům.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
A taky Patrika Nachera z hnutí ANO. Dobrý večer i vám.
 

Patrik NACHER, místopředseda sněmovního hospodářského výboru /nestr. za ANO/:
Pěkný večer, děkuji za pozvání.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Nachere, tak co říkáte na to červnové číslo, nevypadá dobře?
 

Patrik NACHER, místopředseda sněmovního hospodářského výboru /nestr. za ANO/:
To červnové číslo se vylepšilo, jak jste řekli v té reportáži, tím výběrem daně z právnických osob a čerpáním peněz z Evropské unie. Nicméně i přesto je to číslo, které je historicky druhé nejhorší v absolutních číslech a procentuálně. Kdy v polovině roku máme 73procentní deficit. Započteno jakoby z celého roku. Tak je to nejhorší výsledek. Ještě horší byl v roce 2021 v těch absolutních částkách. A to, jestli si vzpomeneme, tak to byl covid, byla úplně zastavená ekonomika. My jsme se nemohli přece pohybovat, to si všichni vzpomínáme.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
A teď je zase válka, pane Nachere, takže se neblýská na lepší časy podle vás?
 

Patrik NACHER, místopředseda sněmovního hospodářského výboru /nestr. za ANO/:
Tak je válka. To se ale týká jako celé Evropy. Stejně tak jako nám kolegové říkali, abychom se nevymlouvali na covid a prokazatelně prostě byly zavřené ty provozy. Tak teď ty provozy zavřené nejsou a není možné úplně na všechno házet na válku na Ukrajině. Já to akceptuju, vnímám to. Odečetl bych, řekněme, z toho ty částky, které jdou třeba do přijímání uprchlíků. To si myslím, že je v pořádku. Ale i přesto, když se podíváte i tak, jak bude ten státní rozpočet sestaven a s jakými částkami se tam počítalo. Například u valorizace důchodů s nulou, že se tam, že se počítalo, že fond dopravní infrastruktury si sám bude půjčovat 30 miliard. A takový položek tam je celá řada. Kvůli některým se musel měnit zákon. U windfall tax se ta vláda úplně sekla o desítky miliard. Tak si myslím, že to za mě, byť teď se to zlepšilo v červnu, ale to se dalo očekávat. Já jsem tipoval, že se to zlepší o 40, o 50 miliard, což se tak naplnilo. To je vždycky v tom červnu. Tak si troufám říct, že na konci roku, až teprve budeme opravdu sčítat ten výsledek reálný, tak to těch 295 nebude.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Tak uvidíme.
 

Patrik NACHER, místopředseda sněmovního hospodářského výboru /nestr. za ANO/:
Bude to víc.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
A budeme se tomu tady taky věnovat. Pane Skopečku, pravda je, že jedna vlaštovka jaro nedělá. Kolik bude takových pěkných měsíců?
 

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Ještě jednou dobrý večer. Já si myslím, že se dalo očekávat, že ten červnový výsledek bude lepší. Je to každým rokem. Je to dáno tím, jak přicházejí příjmy do státního rozpočtu, jak jsou nastaveny platby jednotlivých daní. Takže žádné překvapení to není. My se asi budeme s kolegou Nacherem lišit v popisu příčin a i asi ve způsobu řešení toho schodku. Nicméně já s ním souhlasím v tom, že to není na bouchání šampaňského. Je to stále přece jenom druhý nejhorší výsledek červnový, co se týče plnění státního rozpočtu v novodobé historii České republiky. To číslo určitě není dobré a jak už v té reportáži zaznělo. Zdá se, že si začínáme zvykat na ty schodky ve výši sta miliard. Já jenom připomenu, že před covidem jsme, jsme kritizovali a ekonomové se pozastavovali nad schodky v desítkách miliard korun. Veřejné finance jsou opravdu ve strukturálním problému. Já jsem přesvědčen, že budeme-li chtít jako vládní koalice dodržet ten 295 miliardový schválený rozpočet, že přesto, že se to začíná vyvíjet v té druhé polovině o trochu lépe, tak bude muset vláda sáhnout k úsporám ještě v letošním státním rozpočtu…
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Dobře na kolik procent tak myslíte, že dodržíte ten plánovaný schodek na konci roku, upřímně?
 

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
To já nedokážu v tuhle tu chvíli odhadnout. To bude velmi záležet na tom, jak se podaří v pětikoalici dohodnout na úsporách v letošním roku. Já jenom říkám, že přesto, že ten květnový výsledek je lepší než v tom předchozím měsíci, tak jsem přesvědčen, že to nesmí být důvod k tomu, abychom v tomto roce zapomněli na úspory. Jsem přesvědčen, že je-li celkový schválený deficit 295 miliard a v červnu máme 215miliardový deficit, tak přesto, že už to nebudou tak špatná čísla jako v první polovině roku, tak vláda bude muset sáhnout i do letošního rozpočtu tak, abychom se těm 295 miliardám přiblížili. A do té míry, do jaké budou schopni…
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Dobře, a to je možné, když mluvíte o těch škrtech. To je možné, není pravda, že je téměř nemožné škrtat již na probíhající rok, když jsme v jeho polovině?
 

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Škrtat v probíhajícím roce je možné. Podle mého názoru samozřejmě jste omezená v tom, kde škrtat můžete. Je zřejmé, že a to je problém veřejných financí, mandatorní výdaje, zákonem ukotvené výdaje, se kterými vláda v tom rozpočtovém roce příliš mnoho neudělá, protože tam je nutný legislativní proces. Tak samozřejmě ta vláda má v tomto roce zúžený prostor. Zúžený prostor na provozní výdaje, investiční výdaje a nenárokové dotace. To jsou zhruba tři oblasti, kde ta vláda ušetřit může a podle mého názoru i musí. Prostě nesmíme se smířit s tím, že 295miliardový deficit je něco bezvadného, co si můžeme dovolit přestřelit. Už to samotné číslo 295 miliard korun, které tu máme v této výši, v tomto řádu po covidu, je něco, na co si prostě nesmíme zvykat, co nesmí být nový normál. Stejně jako nesmí být nový normál vysoká míra inflace. A jsem přesvědčen, že vládu nejenom v tomto roce, ale i v příštích letech čeká velmi mnoho práce na konsolidaci veřejných financí.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Nachere, kdyby to bylo na vás, co byste udělal pro to, abyste dodržel ten plánovaný schodek na konci roku?
 

Patrik NACHER, místopředseda sněmovního hospodářského výboru /nestr. za ANO/:
No, já se tady budu opakovat, ale některé ty kroky vlády a já oceňuju tu otevřenost, s kterou teď můj kolega Skopeček to popisoval. Společně asi vnímáme to, že letos to bude minimálně 350 miliard. To je můj odhad. Ale já bych začal tím, že některé ty kroky vůbec nemusela a sama se tím připravila o prostředky. Narážím a jsem s tím asi otravný, ale je to tak. A dávám i konkrétní příklad, například na to zrušení EET. Kde vláda tím úplně zbytečně a budeme se s kolegou hádat, jestli to je o 5 miliard, o 3, o 10, to je jedno. Ten princip je, že to o nějaké miliardy je. Že se prostě vybere méně. Já jsem teď byl a vlastně jsem v Karlových Varech. A častěji než v minulých letech jsem tu viděl takové ty nápisy na některých provozech, cash only, hotovost, pouze hotovost. A na to, že se teda vyvíjí jakoby společnost, že čím dál více používáme platební karty. A v tomhle to jde vlastně proti tomu trendu, tak je prostě vidět, že zrušením EET některé ty provozovny toho prostě využily. To je fakt, to prostě, když člověk kolem toho jde, tak to vidí. A v těch minulých letech to nebylo v takovém množství. A to je úplně konkrétní opatření, kde podle mě vláda investovala spoustu politického kapitálu do rušení něčeho, co zavedla předchozí vláda. Ale tím se připravila o prostředky. Kdybych to měl zjednodušit na výběr už stávajících daní. Vy nemusíte zvyšovat daně. Vy jenom musíte efektivněji vybírat ty stávající. Když jsem se díval na ty propočty, tak ten největší pokles meziroční, tuším o 5 procentních bodů je u DPH. Tak je otázka, jestli je to dáno jenom tím EET. Já si myslím, že ne. Ale to dáno i tím, že je nižší spotřeba. Lidé méně utrácejí. Ty tržby klesají. Klesají několik měsíců po sobě. To také je o tom vlastně, že ti lidé se rozhodují podle peněženky své. Podle toho výhledu. A to, že se to u nás všechno zdražuje. To, že u nás jsou drahé energie i přesto, že my je dokonce vyvážíme. A těm lidem to ovlivní potom ty jejich další výdaje. To jsou všecko věci, které mají v tom otevřeném systému vliv na výběr.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Dobře.
 

Patrik NACHER, místopředseda sněmovního hospodářského výboru /nestr. za ANO/:
…těch prostředků. Takže my vybíráme méně daní, než by se vybírat mělo, než bylo v plánu. Nečerpáme peníze z Evropské unie. A naopak ty škrty, i o kterých mluvil kolega Skopeček, a to já si je cením, tak nejsou takové, jak bylo slibováno, že se prostě to tady jakoby proškrtá, že se propustí státní úředníci, což vláda Andreje Babiše nebyla schopna. No a on zatím ten počet roste. Takže to jsou všechno, dohromady je to nějaký mix. Ale já bych potom ani nevyčítal té vládě mimochodem těch 295 miliard, ten deficit samotný. Protože to není posvátná kráva. My prostě i teď jsme v nějaké mimořádné situaci. Já to takhle jakoby vnímám. Ale já říkám, že ten rozpočet není férový, protože těch 295 nebude ani omylem.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Dobře.
 

Patrik NACHER, místopředseda sněmovního hospodářského výboru /nestr. za ANO/:
Bude to víc.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pánové, celou dobu vás tady poslouchá také sociolog Daniel Prokop, který je členem NERV. Dobrý večer.
 

Daniel PROKOP, ředitel PAQ Research:
Dobrý den.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Začněme tím číslem 215 miliard. Jak to vidíte to číslo? A je pro vás důležité, jaký bude schodek rozpočtu?
 

Daniel PROKOP, ředitel PAQ Research:
Vlastně kolegové to popsali. V červnu vždycky ten schodek klesá, protože teď je pozitivní saldo v červnu 56 miliard. A loňský rok bylo +5 miliard. A letos z těch 56 miliard asi 45 miliard je čerpání Národního plánu obnovy z Evropské unie. Takže je to pozitivní. Ale nějaké velké závěry, když vy si vezmete, že velká část z těch +56 miliard je ten Národní plán obnovy. Tak z toho se nějaké velké závěry dělat nedají pro vývoj toho rozpočtu. A i s Mojmírem Hamplem, s členem NERV se shodujeme, že pravděpodobně to míří nad ten plán, nad těch 295 miliard pořád.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Takže spíš byste se přiklonil k panu Nacherovi a jeho 350 miliardám?
 

Daniel PROKOP, ředitel PAQ Research:
To nevím, takhle zase, upřímně řečeno, nějakou projekci úplně přesunout nemám. Ale je nutné chápat, že to není jenom o větším výběru daní ten červen, ale i o tom příjmu z toho Národního plánu obnovy. Ten větší výběr daní právnických osob by se projevil hodně v zálohách dalších. Na to budeme ještě dál čekat. Ale ten národní plán obnovy, to samozřejmě jakoby není věc, která by řešila ten strukturální deficit.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Udělala něco vláda špatně, ať už vláda jako taková nebo ministr financí?
 

Daniel PROKOP, ředitel PAQ Research:
Podle mě základní problém je, uvědomit si, kde jsou zdroje toho deficitu. Jeden zdroj jsou daně. Nejen tato vláda, ale hlavně ty vlády předtím a nějaké koalice stran vyškrtaly v daních 150 miliard. V dani z příjmů, dani z nabytí nemovitosti, daní vysokopříjmových OSVČ, posun registrace k DPH, daní z nafty, opakované snížení. To dohromady dneska už je ztráta zhruba 150 miliard v příjmech. Takže vidíte, že to je zhruba polovina toho deficitu. No a potom samozřejmě je tam velký nárůst výdajů, které jsou spojené s inflací, jako jsou důchody, některé dávky, energetická pomoc a podobně. A myslím si, že samozřejmě je třeba šetřit na té státní správě. To říkají kolegové dobře. Ale ty hlavní úspory v tom provozu státní správy jsou dlouhodobé. My máme naprosto fragmentovanou samosprávu asi 6000 obcí. Kde všechny ty systémy od vzdělávání, sociální oblast, financování rozvoje regionálního vlastně brzdí tahle ta fragmentace a ztrácí to se v tom desítky miliard. Na té fragmentaci, že každá obec si to řídí sama. Mají náklady na vlastní provozy a podobně. Druhý problém je, že máme zanedbanou zdravotní prevenci. Kvůli tomu extrémní spotřeby alkoholu a přeskakování zdravotních prohlídek, tak to zdravotnictví taky ztrácí velké, vysoké miliardy a sociální systém další miliardy. Třetí problém je předlužení, které vytlačuje stovky tisíc lidí do šedé ekonomiky. A to jsou jakoby obrovské problémy toho českého státu, digitalizace, které ale nevyřešíte prostě během půl roku. To jsou dlouhodobé reformy, které tomu státu můžou ušetřit desítky miliard. Takže, abych to shrnul, je tam obrovský výpadek daní. Nárůsty transferů, důchodů, dávek, energetické pomoci. Tohle je třeba zkrotit a nastartovat dlouhodobé reformy. Podle mě je chyba takové to očekávání, že se na provozu toho státu ušetří něco během půl roku. To jsou opravdu velké reformy, které musí ta vláda nastartovat, aby měly efekt za pět let třeba.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Skopečku, trochu vám tady nandali kolegové. Tak co vy na to, nechám vás reagovat.
 

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Ne, tak tam zazněla spousta věcí a každý bychom se mohli hodinu bavit. Já jenom připomenu, že není pravda, co říkal kolega Nacher, že by rostl počet úředníků. Naopak počet státních úředníků tato vláda po letech vlády hnutí ANO snižovala. To, co roste, je celkový počet státních zaměstnanců, který je dán zejména nárůstem počtu pedagogických pracovníků. Já to nějak nechválím. Myslím si, že v souvislosti s inkluzí ten počet zejména pedagogických asistentů je přespřílišný a že si ho Česká republika nemůže dovolit, ale to je jiná debata. Ale počet státních úředníků klesá. Co se týče EET, tak i kdybychom připustili, že to má fiskální efekt, který si kolegové malovali a nikde žádná analýza to nepotvrdila, tak jsme někde na úrovni 10 miliard. Strukturální schodek je ve výši 200 miliard. Nic jiného kolegové z hnutí ANO v těch předchozích vládách nepředvedli než EET. Problém veřejných financí je na straně výdajů. V tomto smyslu nesouhlasím s panem Prokopem, že bychom měli nízký příjem daní. Ty daně kontinuálně rostou, vybíráme stále více. Když se srovnáme v mezinárodním srovnání, tak daňová kvóta, složená daňová kvóta, čili celkový objem prostředků, které vybíráme od firem a od lidí, je zhruba na průměru nejvyspělejších zemí OECD. A to jsme konvergující ekonomika, která chce dohánět vyspělejší země. A já jsem přesvědčen, že vyššími daněmi je opravdu nedoženeme, že akorát snížíme svoji konkurenceschopnost. Tam, kde je ten problém, tak ten problém je zřejmý. Ten problém je na výdajové straně. Výdaje dlouhodobě rostou rychlejším tempem, než roste hrubý domácí produkt, než roste produktivita práce. Extrémně narostly výdaje v době covidové. A co je ten problém, že i když covid pominul, tak se nám nedaří ty výdaje vrátit na předcovidovou úroveň. Což také potvrzuje slova Nejvyššího kontrolního úřadu, že předcházející vláda hnutí ANO celou řadu výdajů utratila a říkala, že to je za covid, ale s covidem to nemělo cokoliv společného, jak ukazují ta čísla letošní, která ukazují, že zkrátka ty výdaje byly za něco jiného než za covid. A jinak zase já bych souhlasil i v něčem s panem Prokopem, tak souhlasím s tím, že celá řada těch věcí je systémových, a to samozřejmě vyžaduje delší dobu na to, abychom digitalizaci zvládli, abychom zvládli reformu veřejné správy. Jakkoliv tady musím zase říct, že jako ekonom bych si samozřejmě přál více centralizovanou veřejnou správu, respektive menší počet obcí, menší fragmentaci. Ale ta politická realita nebo pravděpodobnost toho, že bychom dokázali politicky snížit počet obcí, je prostě zcela minimální. A tady zase musíme být realističtí a soustředit se na ty výdaje, které prostě bude mít tato vláda, pětikoalice schopnost vyřešit. A snížit počet obcí, to bezesporu v tomto volebním období nebude.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Nachere, máte slovo.
 

Patrik NACHER, místopředseda sněmovního hospodářského výboru /nestr. za ANO/:
No, děkuju, já nevím, to je zvláštní. Vždycky opoziční politik pochválí koaličního. Jako jsem to dneska udělal já s kolegou Skopečkem. A v dalším výstupu on řekne věci, které jsou za mě úplně mimo. A teď ho naopak chválit nebudu. Vlastně v zásadě všechno, co on řekl, tak takhle není, a já k tomu mám jasné důkazy. Pokud jde o ty státní úředníky, taky i za předchozí vlády se propustilo 3300 státních úředníků a kde byl ten nárůst, tak bylo právě zaměstnanci regionálním školství a v bezpečnostních složkách. To teď pokračuje. Takže buď to budeme kritizovat u obou těch období, nebo ani u jednoho. Ale není možné prostě u jednoho to kritizovat a u druhého se tím vychvalovat, protože ten nárůst je úplně u stejných druhů jakoby toho zaměstnaní. Pokud jde o ty covidové nárůsty. Tak já už mám dokonce připraven i přímo pro kolegu Skopečka, protože on mě vyzval na mikrofon v Poslanecké sněmovně, celý seznam pozměňovacích návrhů, tehdy opozičních, dneska koaličních subjektů, které kdybychom tehdy přijali, tak by ten deficit byl o stovky miliard vyšší. Vyšší, protože oni chtěli ty kompenzace na delší dobu, pro vícero osob nebo pro vícero podnikání a vyšší částky. Já tam mám jeden pozměňovák za druhým s výpočtem jak, kolik by to bylo pro státní rozpočet do mínusu. A já to představím, řeknu to na mikrofon, až budeme probírat teď tu daňovou reformu, aby si všichni kolegové vzpomněli. A stejně tak poslední poznámka NKÚ. To se točí furt dokola, že 90 %. Já bych to všem jako doporučil. Přečtěte si pořádně, co NKÚ napsalo. Neřiďte se jenom titulky. 90 % je, za prvé je to 90 %, to je složitý vysvětlovat. Rozdíl v deficitu mezi těmi jednotlivými lety, což byl rozdíl 60 miliard. 90 % je z toho 154 miliard. To není 90 % všech výdajů na covid, to je jedna věc. A druhá, když se tam podíváte, tak oni vyčítají vládě i kompenzace například vůči krajům, že to nespadá do covidu. No, ale kdo chtěl nejvíc kompenzace vůči…
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
To už se ale, pane Nachere, zase dostáváme do minulosti. To by bylo škoda nevyužít ten čas krátký, který tady máme v Událostech, komentářích. Promiňte, já totiž ještě mám docela zajímavé číslo, pane Skopečku, taky klid. Ještě jedno čísla, prosím. Podle OECD se loni reálné mzdy v Česku propadly o 7,7 %, což je nejvíc ze zemí V4. Líp jsou na tom taky Litva, Řecko, Itálie. My jsme na chvostu, o čem to vypovídá? Pane Skopečku, prosím a držte se toho, co jsem se zeptala.
 

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Jasně, ta odpověď je zcela jasná. Je to vysoká míra inflace, protože když se podíváme na růst nominálních mezd, tak ten není nikterak nízký. Dokonce je vyšší, než by odpovídal třeba růstu produktivity práce. Ale to, co sráží ty reálné mzdy dolů, je prostě vysoká míra inflace, která je v České republice nadprůměrná oproti i zemím V4. A dlouhodobě anebo v tom posledním roce, dvou. A to je prostě hlavní problém. Pokud se nám nepodaří zvládnout inflaci, kterou já stále považuju za vůbec největší ekonomický problém České republiky, tak se nám nepodaří obnovit ani růst reálných mezd. Protože pokud bychom chtěli, aby nominální mzdy rostly podobně, jako roste inflace, tak je zřejmé, že ztratíme konkurenceschopnost a ohrozíme existenci celé řady firem. Protože takto vysoký nárůst mzdových nákladů si prostě nemůžou dovolit. Takže my potřebujeme zejména zvládnout inflaci. Proto já jsem také na rozdíl třeba od kolegy Nachera chválil Českou národní banku za to, že začala jako jedna z prvních světových centrálních bank zvyšovat úrokové sazby. A zároveň jsem říkal, že k tomu musí přistoupit i fiskální konsolidace. A já třeba ten balíček nebo ty úspory i v letošním roce podporuju a jsem schopen je obhajovat, i když to nepřináší politické body. I proto, že lidem vysvětluji, že pokud nebudeme šetřit i na straně výdajů a pokud nebudeme konsolidovat veřejné finance. Tak i stát bude tu inflaci přifukovat. A to ve finále bude lidem brát peníze tím, že jim bude snižovat reálné příjmy. Takže nenechme si namluvit, jako to dělaly třeba předcházející vlády, že čím více ten stát rozdá prostřednictvím dotací, subvencí, sociálních dávek, tím lépe se lidé budou mít, není tomu tak. My potřebujeme ty veřejné výdaje uškrtit tak, abychom uškrtili inflaci a znovu jsme obnovili reálný růst mezd. Koneckonců, když se podíváte právě na to plnění státního rozpočtu, tak se ukazuje, že už ta restriktivní politika funguje, protože jedna z daní, která se nevyvíjí tak dobře oproti ostatním, je třeba výběr DPH. To právě ukazuje, že přesto, že rostou ceny, tak spotřeba lidí klesá. Naopak, když se podíváme na výběr inkasa odvodů pojistného na sociální zabezpečení, tak tam je poměrně svižný růst. Což zase svědčí o tom, že ty nominální mzdy rostou.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Ano.
 

Jan SKOPEČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/:
Takže nominální mzdy v České republice rostou. Ale to, že se dostáváme reálně do mínusu, je způsobeno inflací. A to je to, na co se musíme všichni zaměřit.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Nachere, vaše odpověď na moji otázku?
 

Patrik NACHER, místopředseda sněmovního hospodářského výboru /nestr. za ANO/:
Já už jsem úplně zapomněl tu vaši otázku. Je to tak, že teď to kolega řekl. Spotřeba občanů spotřebitelů klesá. Jinými slovy, inflace není poptávková. Ta inflace je prostě jednoznačně tažena vysokými cenami surovin, vysokými cenami energií, které nám v přepočtu, při přepočtu na kupní sílu jsou u nás nejvyšší. Nejvyšší i přesto, že ji vyvážíme. Takže my máme nejvyšší ceny elektřiny a plynu, při přepočtu na kupní sílu. Máme jednu z nejvyšších inflací, máme drahé potraviny, takže se jezdí i do Německa a do Rakouska. Máme nejvyšší pokles reálných mezd a ve výsledku se potom vždycky dozvíme od představitelů této vlády, že za to může vláda samozřejmě předchozí nenastartováním výdajů v době covidu. To je prostě úplně neuvěřitelné. Takže já se opravdu těším na tu Poslaneckou sněmovnu, kdy kolegům prostě řádek po řádku a zabere to dost času. Ale oni si to zavinili sami. Budu číst jejich vlastní pozměňovací návrhy, které se nepřijaly a které by znamenaly mínus další, řekněme, 150 miliard korun. To mě zajímá, co oni konzistentně k tomu řeknou. Takže jinými slovy, to není pravda. Oni teďka mají zodpovědnost. Některé kroky, některé kolegové udělali dobře, některé udělali pozdě. Některé nám za to dávali nálepky, že jsme populisti, například zastropování cen energie. Aby to potom ale pozdě už a konstrukčně špatně udělali. To všechno má vliv na rozpočet, na nálady ve společnosti, na nějakou touhu utrácet, vidět nějak tu svoji budoucnost a podobně. To všechno ovlivňuje tu ekonomiku.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Ano, Dane Prokope, zaznělo tady toho hodně. Co stálo za komentář?
 

Daniel PROKOP, ředitel PAQ Research:
No, za A bych opravil ten údaj, že máme ten daňový výběr na úrovni nejvyšších nebo nejrozvinutějších států OECD. My vybíráme asi 34 % HDP, což je zhruba průměr OECD. Ale v tom OECD jsou Latinskoamerické země rozvíjející se a podobně. Evropská unie v průměru má asi 39 %. A i státy jako Polsko, Slovensko, Slovinsko, takové ty srovnatelné mají asi o 2 % HDP víc. To je zhruba těch 120, 130 miliard, které nám chybí na straně toho výběru. Takže my opravdu jako nevybíráme moc. Vybíráme ty daně hodně hloupě. Takže hodně daníme prostě nízkopříjmové zaměstnance. Některé daně nám naopak jakoby úplně absentují. Takže ta vláda by podle mě měla zvýšit daně. Měla by je zvýšit chytře. Problém toho, co jsem říkal, toho výpadku 150 miliard v daních je, že on hodně pomohl středně a vysokopříjmovým zaměstnancům. To samozřejmě podpořilo i tu inflaci. A zároveň to nepomohlo nízkopříjmovým zaměstnancům. Prakticky to bylo pár stovek měsíčně pokud vůbec, Asi 10 % nízkopříjmových zaměstnanců na tom nevydělalo ani korunu. A ta vláda teda jakoby, nebo ty vlády předchozí tím i rozdělily tu inflaci nebo pomohly jí trošku. A zároveň nepřipravily tu nízkopříjmovou část společnosti na ty rostoucí ceny. Takže potom tam samozřejmě musí přijít jakoby ty transfery v tom dávkovém systému, které nechceme a podobně, nebo které kritizuje pan Skopeček. Je dobré myslet, když zmíníme daně teď, když reformujeme i o tomhle. Jak je měníme? Nejde jenom o ten výběr. Jde i o to, abychom omezili tlak na ten sociální systém. Proto já jsem obhajoval mnohem progresivnější změnu daní. Změnu daní třeba v rámci OSVČ. Tak to, co udělala vláda, tak to poškodí nejvíc nízkopříjmové OSVČ. A těch vysokopříjmových OSVČ v kancelářských profesích se to nedotkne. Takže je třeba myslet o struktuře daní. Je třeba myslet na to, že ty reformy, které jsou potřeba v té státní správě, jsou dlouhodobé a nemůžeme je odsunovat prostě neustále díky těm řešením pár miliard v nějakém krátkodobém horizontu. A potom ještě zajímavý kontext má pokles reálné mzdy. To má pan Skopeček pravdu, že to je zejména důsledek inflace prostě. Co bude důsledek poklesu těch reálných mezd, je to, že se velmi zpomalí valorizace důchodů v dalších letech. Protože ty důchody, jejich valorizace jde podle inflace a reálných mezd. A ta valorizace, ta část, která jde podle těch mezd, bude čekat do roku 29, 28, než ty mzdy reálné doženou to, co ztratily. Takže příští roky se výrazně zpomalí růst důchodů. To by mohlo tomu rozpočtu pomoct. Ale samozřejmě třeba tam je jakoby pomoct i zlepšení výběru daní. A těmi systémovými reformami a nějakým omezením transferu. A mezi ty transfery řadíme důchody, řadíme tam dávky sociální. Já si myslím, že některé sociální dávky se opravdu trošku vymkly z rukou, že třeba příspěvek na bydlení by se měl nějak zastropovat. Protože už jeho průměrná výše je hodně vysoká. Ale velký transfer, o kterém se nemluví, jsou podpory spoření a finančních produktů. Když si spočítáte podporu třetího pilíře hypoték a stavebního spoření. To je 25 miliard. To je asi pětkrát tolik nebo třikrát tolik, až pětkrát tolik, než jde do dávek hmotné nouze dneska. Jde na podpory finančních produktů, kterou čerpá střední, vyšší třída. A vlastně nikdo vůbec ani nezkoumá, jaký to má efekt ten třetí pilíř a podobně. Takže tam já si myslím, že taky vláda musí být agresivnější. Skrouhla polovinu stavebního spoření. To bych zrušil komplet. A zároveň v tom třetím pilíři by se taky dal za polovinu peněz dělat ta samá muzika.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Je evidentní, že i příště bude o čem diskutovat. Pánové, díky za debatu příště, pane Nachere, na shledanou.
 

Patrik NACHER, místopředseda sněmovního hospodářského výboru /nestr. za ANO/:
S tím nesouhlasím s tím stavebním spořením, ale na shledanou, mějte se hezky.