Novinky Mediální výstupy

Události, komentáře: Je třeba podpořit vývoz ukrajinského obilí mimo EU

(ČT 24) Evropská unie by měla zajistit, aby Ukrajina mohla vyvážet své obilí do třetích zemí a dostala ho slušně zaplacené. V Událostech, komentářích se na tom shodli exministr zemědělství a místopředseda sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS).

Celou debatu s Petrem Bendlem můžete zhlédnout na ČT24.

„Nás zájem rozhodně není, a není to zájem Evropské unie, aby se vývoz obilí z Ukrajiny zastavil. Chceme hledat způsob, jak ten vývoz umožnit,“ uvedl Petr Bendl a připomněl, že Rusko porušuje takzvanou obilnou dohodu a hledá cesty, jak by Ukrajině uškodilo.

„Tím spíš musí EU začít jednat a hledat způsob, jak těmto škodám bránit. Je to v jejím vlastním zájmu. Nejenom, že tím (pokud EU nebude jednat) bude docházet k tragické situaci na Ukrajině, ale zároveň bude docházet i ke komplikované situaci v afrických zemích. Je to o důvod víc, aby (země EU) rychle jednaly a hledaly způsob, jak legálním způsobem dostat (ukrajinskou produkci) – a slušně zaplacenou, aby to odpovídalo nějakým relevantním cenám – na území Afriky,“ dodal Bendl.

Přepis debaty:

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Další téma relace je ukrajinské obilí. Slovenský ministr hospodářství Karel Hirman podepsal zákaz dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny, včetně zmíněného obilí. Vyhláška pak začne platit po jejím zveřejnění. Slovensko se tak připojilo k Polsku a Maďarsku, které zakázaly import nejen ukrajinského obilí v posledních dnech. Zatímco Varšava se rozhodla k embargu na levné zboží z bránící se země přistoupit zatím dočasně, slovenský zákaz je časově neomezený.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Probereme to detailně s dalšími hosty Událostí, komentářů. Je tu bývalý ministr zemědělství, místopředseda sněmovního zemědělského výboru pan Petr Bendl. Dobrý večer.
 

Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru sněmovny /ODS/:
Hezký dobrý večer.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Je tu také prezident Agrární komory Jan Doležal. Dobrý večer.
 

Jan DOLEŽAL, prezident Agrární komory ČR:
Hezký dobrý večer.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
A je tu prezident ukrajinsko-české komory, majitel společnosti Agromino Petr Krogman. Dobrý večer.
 

Petr KROGMAN, prezident prezident Ukrajinsko-české obchodní komory, vlastník firmy Agromino:
Dobrý večer.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
První otázka je úplně jasná, má tedy vlastně obilí z Ukrajiny co dělat tady v Česku? Pánové, pane Bendle?
 

Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru sněmovny /ODS/:
No, pokud je legálně nabito, tak samozřejmě ano. Je otázka, jakým způsobem je sem transportováno a zdali jsou dodržována všechna pravidla, která jsme jako Evropská unie slíbili. Když bych mluvil…
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
A to nevíte?
 

Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru sněmovny /ODS/:
No, nemám detailní informace, nejsem ani ministr, ani člen Evropské komise či jiného orgánu Evropské unie, které mají tohle hlídat. Ale máme tzv. Společnou zemědělskou politiku, to je evropský konsenzus zemí Evropské unie. Rozhodli jsme se, že Ukrajině pomůžeme, že chceme pomoci distribuovat obilí do zemí třetího světa, protože to, co Rusko způsobilo svým válečným konfliktem, je, že hrozí vyhladovění Ukrajiny na straně jedné a vyhladovění Afriky nebo afrických zemí na straně druhé, takže musíme hledat způsob, jak tuhle situaci pomoct řešit.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Doležale, ony se objevují zprávy, že i českým zemědělcům to vadí, že se bojí ukrajinského obilí, strachují se opravdu?
 

Jan DOLEŽAL, prezident Agrární komory ČR:
Já bych se možná vrátil k té první otázce, jestli tady má to ukrajinské obilí co dělat. Pokud Evropské unii a České republice záleží na bezpečnosti a kvalitě, to znamená kvalitě té produkce od začátku až do konce, jak se někdy říká, z pole až na vidličku. A jestli nám skutečně záleží na bezpečnosti potravin, tak je to otázka, protože my nejsme schopni tohle to zajistit. To jsme schopni zajistit na tom jednotném trhu v rámci Evropské unie velmi dobře. A od toho tu v podstatě vlastně máme celý dotační systém a velmi důsledné kontrolní orgány. Teď se pohybujeme v takové jaksi nepříjemné situaci, kdy máme zainvestováno poměrně vysoké náklady ze zakládání porostů v roce 2022. Ať se bavíme o cenách pohonných hmot nebo minerálních hnojivech, ta byla na svém historickém maximu prakticky pětinásobek toho, co to bylo v roce 2021. A teď, pokud bychom měli prodávat za jakoukoliv cenu, která by byla nižší než, dejme tomu, nějakých 5 000 Kč za tunu, tak už prodáváme se ztrátou. Proto se vlastně samozřejmě obáváme toho, že nebude dodržen ten původní přístup Evropské komise, to znamená, že území Evropské unie bude pouze tranzitní a že bude ta produkce končit tady v České republice. Koneckonců Česká republika stejně jako celá Evropská unie je, co se týká produkce, soběstačná, dokonce jsme exportní.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Krogmane, vy říkáte, a netajíte se tím, že čeští farmáři vydělávají na válce, že žádné levné obilí z Ukrajiny tu není, že to české je předražené. Z čeho vycházíte?
 

Petr KROGMAN, prezident Ukrajinsko-české obchodní komory, vlastník firmy Agromino:
Neříkám, že žádné tu není. Říkám, že narostl určitý objem dovozu, ale nikoliv významně, to řekla i Evropská komise. Takže žádné ohromné zvýšení dovozu se nekoná. Druhá věc, druhý fakt je, že veškeré obilí, a to je potřeba říct, je kontrolováno na vstupu. Stejně jako další plodiny a musí splňovat ta samá kritéria, jako splňují potraviny, komodity produkované v Evropské unii. A na tady tohle má Evropská unie velmi dobrý systém rychlého informování, kde si můžeme přečíst jakýkoliv záchyt pesticidů, ať už je to o aflatoxinech v popcornu z Itálie teď nebo zakázaná éčka v želatině z Japonska, tak to všechno se dostane do systému. Stejně tak se tam dostanou problémy s českými potravinami, a to dokazuje, že systém funguje. Takže spotřebitelé nemusí být v panice, že by tady byli ohroženi a máme tady správně fungující systém. No, a když se dostaneme k té ekonomice zemědělců, tak je jasné, že dneska jsou ceny vyšší, než byly před 2-3 lety. A bohužel na Ukrajině ti zemědělci prodělávají. A já řeknu jednu zásadní věc, na Ukrajině je to volný pád produkce. Ukrajina před válkou produkovala 107 000 000 tun, loni v prvním roce ruské invaze už jenom 65 a letos Evropská komise předpokládá jenom 46 000 000 tun.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
A tím chcete říct, že bychom měli být solidárnější vůči nim?
 

Petr KROGMAN, prezident Ukrajinsko-české obchodní komory, vlastník firmy Agromino:
Proto tak, jak tady zmínil pan Bendl, tak prostě Evropská unie řekla, že té zemi pomůžeme, nezazněl tam slib. To musím opravit, že Evropa bude jenom tranzitní zemí, že to obilí se sem poveze, aby pak skončilo někde v Asii. Prostě Evropa řekla, že integruje Ukrajinu do svého trhu a bude Ukrajina moc vyvážet do Evropy a Evropa na Ukrajinu. A dneska to je tak, že dokonce Evropská unie vyváží na Ukrajinu více, než dováží. To znamená, Evropská unie na vzájemném obchodu vydělává.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Doležale, vy jste si psal spoustu poznámek a taky jste jednou pozdvihl obočí, co se vám nelíbilo?
 

Jan DOLEŽAL, prezident Agrární komory ČR:
A tak integrace do svého trhu. Tady samozřejmě se musíme bavit o tom, že pokud chceme Ukrajinu integrovat do toho jednotného trhu, tak skutečně zemědělci musejí od začátku do konce splňovat úplně stejné podmínky. Já zmíním jenom některé, které musí splňovat zemědělci v rámci jednotného trhu Evropské unie. Pro letošní rok je to mimo jiné třeba čtyři procenta půdy povinně mimo produkci. Máme tady závazek do roku 2030, snižování používání pesticidů, snižování hnojiv atd. Což jsou věci, které obrovským způsobem prodražují tu produkci. Ono, kdybychom se podívali na ty trhy někdy v roce 2021, tak tam už vidíme určitý nárůst. Nebylo to způsobeno jenom tím konfliktem na Ukrajině, ale bylo to způsobeno tím, že v podstatě Evropa se dostává do nějakého útlumu a spíše tedy jsme v tuto chvíli na hranici toho, že budeme do budoucna možná nějakou zemí importní. Otázka, jestli třeba má být Ukrajina tou destinací, která má i částečně tedy pokrývat nějaké evropské potřeby, ale v tu chvíli bychom se skutečně měli bavit o tom, integrovat Ukrajinu do celé té společné zemědělské politiky. A já si pamatuju velmi dobře debatu někdy kolem roku 2004, když vstupovaly státy východního rozšíření, včetně Polska, což bylo extrémně náročné na evropský rozpočet a vlastně dodneška tady máme obrovský dluh v tom, že ne všechny státy v rámci Evropské unie jsou, co se týká společenské politiky, podpořeny nějakým spravedlivým způsobem. My jsme vlastně od roku 2004 do roku 2012 jako zemědělci v České republice dostávali jenom zlomek toho, na co jsme měli nárok a dneska, i když dostáváme teoreticky 100 procent toho nároku, tak je to pořád výrazně méně, než mají naši kolegové třeba v Německu. A pokud bychom se podívali na to profitování v uvozovkách, tak teď vyšla taková informace, že v Německu se zvýšily tržby zemědělců zhruba o 30 %. Takže on to v podstatě je takový celoevropský jev a otázka je samozřejmě toho, že se to v letošním roce pravděpodobně vyrovná tím propadem, který nás tady čeká.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Bendle. Česko se nepřipojilo ani k zákazům, ani k omezením. Zůstane to tak?
 

Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru sněmovny /ODS/:
Já bych si přál, aby Česko v tom sehrálo nějakou aktivní roli, že ta situace, která se teď stala, já to beru tak trošku možná jako politický akt, to, co udělali Poláci a Maďaři, že stopli, to obilí převážené nebo přivážené do Evropy, protože se obávají nefér zasažení do jejich trhu. Je to zcela určitě v rozporu s evropskými pravidly. Ty země by to měly činit společně, možná tohle vyprovokuje jednání a my bychom o tom určitě jednat měli. Měli bychom hledat systém, který nezabrání distribuci pšenice z Ukrajiny, ale zároveň nebude se podílet na nějaké deformaci trhu. Myslím si, že bychom mohli přijít iniciativně s něčím, jako je intervenční nákup obilí na Ukrajině, jako Evropská unie. S tím, že bychom měli tohle to nějakou výraznou formou podpořit a zajistit, aby se obilí dostalo tam, kam jej tradičně Ukrajina vyvážela. Protože zároveň ta Evropa nechce, aby se pohnuli lidé v Africe a aby ten jejich důvod byl hlad.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Krogmane, dává vám tohle smysl?
 

Petr KROGMAN, prezident Ukrajinsko-české obchodní komory, vlastník firmy Agromino:
To, co říká pan Bendl, ano. Takže zemědělcům, kteří jsou při ukrajinské hranici, východní Polsko, východní Slovensko určitě stojí za to pomoci. Je potřeba ale vždycky se dívat na to, že my chceme, naším hlavním zájmem je bezpečnost České republiky, zájem všech občanů, spotřebitelů 100 procent. Takže když bych měl reagovat na pana Doležala z Agrární komory, tak musím říct, že oni to možná myslí dobře, ale bohužel vychází z toho katastrofa. A tou katastrofou je likvidace zemědělství na Ukrajině, potenciální, protože čeští zemědělci společně s polskými, maďarskými vzali Ukrajinu do kleští a stát, který je ve válce, kterou si nevybral, tak tlačí k ekonomickému kolapsu. Na druhé straně, takže to je jedna špatná věc a hrozí to, že Ukrajina zkolabuje ekonomicky, následně vojensky a budeme mít Rusko na slovenských hranicích. A asi není potřeba připomínat, že zemědělci mají svá pole, se kterými i v Česku nemůžou nikam utéct, a když je budou mít zaminovaná nebo ostřelovaná, tak sakra budou přemýšlet, jestli se jim ta tisícovka tehdy vyplatila. Takže je potřeba přemýšlet o tomhle trošku dále, s nadhledem a nejenom o tom parciálním zájmu. A druhá věc je potřeba myslet na spotřebitele. To je role vlády, role Evropské komise. A když Agrární komora chce zavírat hranice, stavět tady bariéry, to znamená, chce zvedat cenu obilí, chce zvedat cenu potravin, chce zvedat inflaci, to znamená, že jde proti českým spotřebitelům, proti důchodcům, proti nízkopříjmovým skupinám, a to určitě není dobře.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Jste proti lidem?
 

Jan DOLEŽAL, prezident Agrární komory ČR:
Rozhodně ne. Tady se nebavíme o tom, že bychom měli zavírat hranice, koneckonců já jsem tady zmínil, že Česká republika je země exportní. My jsme sami závislí na vývozu obilovin do Německa. A teď tady samozřejmě vzniknou problémy tím, že část té produkce, a ona to nebyla jenom ukrajinská produkce, bohužel. Ono se tam mnohdy objevila produkce z Ruska, dokonce se hovořilo o tom, že se sem dostává třeba i cukr z Běloruska a další věci. To znamená, přece jenom ta ukrajinsko-polská hranice byla prostě propustná, nefunkční. A stalo se, že prostě to, co mělo být původně pouze tranzitní, to znamená, mělo se dostat do přístavu někde v Gdaňsku, Hamburk atd., se dostalo ten jednotný trh a dostalo se třeba právě do toho Německa, které pro nás bylo tou destinací. My jsme dneska v situaci, kdy máme na skladech nějakých 2,6 milionů tun, což je zhruba o 40 % více než v minulém roce. No a samozřejmě ty obavy farmářů, si myslím, že jsou v tuhle chvíli oprávněné, protože přece jenom skladovací kapacity jsou relativně omezené. No, my máme několik měsíců do sklizně, no a před námi stojí v tuto chvíli otázka, kam s tou sklizní, jestli ji vůbec budeme mít, kde uskladnit. Samozřejmě pomoc Ukrajině je důležitá, ono je potřeba si připomenout i jednu věc, on skutečně Putin využívá, ono se říká někdy hlad jako zbraň, prostě používá ty potraviny právě v tom konfliktu a samozřejmě mu vyhovuje, že potom poštvává třeba, dejme tomu, polské zemědělce tak, aby se třeba nějakým způsobem snížila pomoc Polska Ukrajině. To je jeden z těch hlavních partnerů. A myslím si, že bychom rozhodně neměli Ukrajinu nechat v tom problému plavat. Ale na druhou stranu jsme tady vytvořili nějaký problém tím, že jsme dovolili bezcelní dovoz na území Evropské unie. No, a pokud ten problém nevyřešíme třeba společně, jak tady bylo řečeno, tak samozřejmě to bude znamenat problém nejenom pro české farmáře, ale bude to znamenat problém pro farmáře v rámci celé Evropské unie.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Krogmane, něco jste chtěl dodat.
 

Petr KROGMAN, prezident Ukrajinsko-české obchodní komory, vlastník firmy Agromino:
Já s tímhle musím souhlasit, že bychom měli Ukrajině pomoct a už jenom je to ve vlastním zájmu České republiky. Musíme se opravdu dívat trošku s nadhledem a já řeknu, já mám farmu i v České republice, i na západní Ukrajině, i na východní Ukrajině, takže můžu to posuzovat trošku z širšího pohledu, a to může být možná důvod, proč spolu nesouhlasíme. Ale Ukrajině je potřeba pomoct a opravdu analyzovat. Tak, jak bylo zmíněno to Rusko, že tyhle problémy, ty falešné jakoby alibistické důvody začaly plynout z Maďarska, které nikoliv poprvé sehrává roli trojského koně Ruska a přináší tady tyhle problémy a rozvraty do Evropské unie. Takže nad tím bychom měli přemýšlet a já to opravdu oceňuju. Tak když tohle zazní od Agrární komory, že je potřeba pomoct Ukrajině, bylo by ale potřeba to implementovat do chování Agrární komory, aby to zafungovalo. A řeknu jednu podstatnou věc. Člověk by se vždycky měl dívat, jak to funguje v reálu. Na Ukrajině nebude oseto 7 milionů ha, to je čtvrtina ploch, protože ukrajinští zemědělci nemají peníze, část polí je zaminovaná. Ukrajinští zemědělci některá ani nedokázali sklidit, protože se jim to nevyplatí. A tady tohle znamená, těch 7 milionů znamená tři České republiky, to je třikrát výměra orné půdy v České republice. V České republice z toho, co lze osít, předpokládám, že bude oseto 99,9 %. Tady problém opravdu není. Takže Česká republika má na to, aby byla velkorysá a řekla, my umíme teď Ukrajině pomoct, protože teď nás to přijde mnohem méně, trochu se uskromníme, než když bychom řešili ten hořící problém za pět let, kdy už to třeba ani nebude vratné.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Bendle, europoslankyně Michaela Šojdrová řekla v podcastu týdeníku, že Evropská komise připravila změnu legislativy od června, kdyby se ta situace opakovala, to znamená, pokud by obilí zůstalo na území EU, takže budou obnovena cla a opatření, která by tomu zamezila. Dobrý nápad?
 

Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru sněmovny /ODS/:
Já jsem dneska mluvil s Veronikou Vrecionovou, protože o téhle situaci diskutujeme s našimi evropskými poslanci, kdy ona mi říkala, že budou se snažit urychleně iniciovat nějaká jednání na té, pokud možno nejvyšší úrovni, abychom se bavili o tom způsobu, jak v té distribuci pomoct. A tak, aby zároveň nezpůsobovala problémy uvnitř Evropské unie. To náš zájem rozhodně není a není to zájem Evropské unie, aby se vývoz obilí z Ukrajiny zastavil. To zcela určitě ne. A věřím, že to asi, doufám, podpoří Agrární komora, to se nechce. Chceme hledat způsoby, jak umožnit ten vývoz. Poslední informace, které mám, tak se dokonce i Rusko přidalo k tomu, že začalo porušovat smlouvy, které byly a týkají se vývozu obilí po té námořní cestě, tudíž využívají té situace maximálně, aby Ukrajinu ničili všemi možnými prostředky. Tím spíš musí ta Evropská unie začít jednat a hledat způsob, jak těmhle těm, řeknu, škodám bránit. Je to v našem vlastním zájmu. Nejenomže bude docházet k nějaké tragické situaci na Ukrajině, ale zároveň tím bude docházet i ke komplikované situaci v těch afrických zemích. Podle mě je to o důvod víc, aby rychle jednali a hledali způsob, jak legálním způsobem dostat tu a slušně zaplacenou, myšleno jaksi tak, aby to odpovídalo nějakým relevantním cenám, a dostali to obilí na území Afriky.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Doležale, byla to vlastně otázka pana Bendla, jak to má tedy Agrární komora chce zamezit dovozu ukrajinského obilí?
 

Jan DOLEŽAL, prezident Agrární komory ČR:
Já jsem tady naznačil, že samozřejmě pro nás je ideální ten způsob, aby se skutečně dostala ta ukrajinská produkce mimo území Evropské unie tak, jak tomu bylo před začátkem toho konfliktu. Musíme hledat všechny cesty, protože pokud se podíváme na způsoby, kterým se ta zemědělská produkce z Ukrajiny dostávala právě na trhy těch třetích zemí, tak to především bylo tou námořní cestou. Ta je v tuhle tu chvíli buď částečně blokována, no, anebo nám nefunguje bohužel ta tzv. Ta Green Deal, teda ta černomořská dohoda. kterou prostě Rusko v tuhle chvíli latentně porušuje. Takže musíme se bavit o tom, jak skutečně zaručit, aby přes území Evropské unie s využitím, dejme tomu, těch přístavů, jak jsem tady naznačil, Gdaňsk nebo Hamburk, se to prostě dostalo do těch finálních destinací a aby to bylo za nějakou přijatelnou cenu právě tedy pro ukrajinské zemědělce. Já si myslím, že vůbec není špatný nápad a my jsme to navrhovali několik měsíců zpátky, přijít s nějakým systémem nějaké subvence exportu, protože tady byl největší problém ten, že samozřejmě jednak ty suchozemské cesty byly nedostatečné, ať už se bavíme o vlacích, anebo se bavíme o nějakých kamionech. No a pak druhý problém byl samozřejmě, pokud se to dostalo do toho, toho Gdaňsku nebo do toho Hamburku, tak už to pro ten světový trh, zejména pro ty nejchudší země, prostě bylo v tu chvíli moc drahé. No a dneska se dokonce dostáváme do situace, kdy Rusko už uzavírá dohody právě s těmito zeměmi. A je skutečně velmi neetické. A že to je mnohdy dokonce ta produkce, kterou ukořistilo prostě na východě Ukrajiny. To znamená, oni prostě prodávají svoji produkci právě na ty třetí trhy. No a samozřejmě to s sebou nese i nějaký politický vliv, a to si myslím, že by Evropskou komisi mělo zajímat, že se prostě Rusko vlamuje někde do severní Afriky nebo jihovýchodní Asie a samozřejmě si tam buduje i nějaký, nějaký diplomatický nebo politický vliv tímto způsobem.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Krogmane, poslední váš komentář k tomuhle tématu. Pak se dostaneme už k potravinám.
 

Petr KROGMAN, prezident Ukrajinsko-české obchodní komory, vlastník firmy Agromino:
Co řeknu, co je na tady tomhle dobrý postřeh, tak je nějaká subvence těm Ukrajincům, aby měli zaplacený transport. A já bych to dokonce propojil s tím, že dostanou subvenci, když to půjde přes moře, přes ukrajinské přístavy, protože je potřeba řešit příčinu problému tam na místě, kde vzniká. A ne pak hasit něco až v Evropě. Ale k tomu ještě dodám, že Ukrajina dlouhodobě vyvážela do Evropy a třeba loni, když v Evropě byla neúroda kukuřice, urodilo se o 15-20 000 000 tun kukuřice méně, tak to navýšení exportu o 5 milionů tun pomohlo ze třetiny či čtvrtiny zachránit Evropu, zejména španělské chovy prasat, aby měly vůbec co krmit.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pojďme ke kontrolám cen potravin, pane Bendle, jak vy vnímáte. Nebo jak já si mám vyložit ten spor mezi ministrem zemědělství panem Nekulou a panem Prouzou o to, kdo může za ty drahé potraviny, jak tomu rozumíte?
 

Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru sněmovny /ODS/:
Ministr zemědělství se rozhodl iniciovat vznik komise složenou ze státních orgánů, které by měly zmapovat situaci, která na trhu je. Je u toho i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Všichni ti, kteří jsou kompetentní, do toho výkonu státní správy, hlídání zákonnosti prodeje potravin v České republice zapojit do fungování téhle komise, řekl, že představí výsledky někdy v polovině května. My zcela určitě jako zemědělský výbor se k tomuto tématu sejdeme, protože nás zajímá, jaké ty výsledky ve skutečnosti budou. I když můj pocit je, že řešíme spíše důsledky té situace českého zemědělství než příčiny té situace. Ve společné debatě na úrovni zemědělského výboru se o tom diskutovalo minulý týden. Nebo tento, už se mi to plete, minulý týden v úterý. My jsme k tomu přijali nějaké usnesení, které se snaží hledat způsob, jak podpořit produkci potravin v České republice, vyzvali jsme všechny zainteresované na trhu jak nevládní organizace, tak ministerstva k tomu, aby přišly s návrhy, jak debyrokratizovat. Protože jsme příliš, je to součást kritiky celého toho zemědělského sektoru, že máme příliš byrokracie, chceme více, než po nás Evropská unie často chce. Jsme na sebe přísnější, než musíme být, takže jsme vyzvali, aby přišli s konkrétními návrhy, že jako poslanci jsme připravení v téhle té záležitosti pomoc. A to jak v zákonných normách, tak v podzákonných vyhláškách, nařízeních vlády, kde jsou často skryty nesmysly, na které občas zemědělci upozorňují. Zároveň jsme. Chceme se bavit o dotacích, které do zemědělského sektoru vejdou a o míře jejich efektivity. Nedávno se k tomu vyjádřil i nezávislý kontrolní úřad, který velkou část toho dotačního systému, který jde nejenom do zemědělství, ale obecně, dotace v České republice se staly národním sportem a jejich efektivita není příliš výrazná. Tak bychom se rádi věnovali, řeknu, efektivitě vynaložených prostředků, které jsou v řádech desítek milionů.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Dobře. Ono je toho hrozně moc. K těm výsledkům kontrol, vy je znáte?
 

Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru sněmovny /ODS/:
Ne, ne. Absolutně ne.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Vůbec. A nevadí vám, že třeba ministr řekl, že jsou výsledky horší, než se čekalo, že dochází k masivním porušování potravinového práva a zákona na ochranu spotřebitele. A to je všechno. Neměl být trošku detailnější. Nezasloužíme si vědět, kdo si tady přiráží na cenách nejvíc?
 

Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru sněmovny /ODS/:
Slíbil to v polovině května. Věřím, že svůj slib dodrží.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pánové, ještě váš komentář k tomuhle tématu, k cenám potravin.
 

Jan DOLEŽAL, prezident Agrární komory ČR:
Já se možná tak trošku vrátím k tomu, co tady zaznělo, co se týká toho, že by zemědělci měli způsobovat inflaci. Ono samozřejmě něco je cena tržní, něco je cena realizační. My jsme tady v loňském roce měli na těch světových burzách prakticky historicky nejvyšší cenu obilovin. Otázka je samozřejmě, kdo v tu chvíli ještě obilovinami na tom českém trhu disponoval. Jestli to byli zemědělci nebo to byli obchodníci nebo nějací překupníci, to je jedna věc. No a pak je samozřejmě otázka, jak se vlastně ta surovina podílí na té finální ceně výrobku. Ono v mnoha případech, ať už se bavíme o mléčných výrobcích nebo se bavíme o pečivu, tak skutečně jako ta cena suroviny tvoří jenom velmi malou část, někdy se bavíme o nějakých 10, 15 %. A zase se musíme podívat na to, jak se dlouhodobě vyvíjí tzv. ceny zemědělských výrobců. My jsme v podstatě od devadesátých let v mnoha případech prakticky na stejné ceně, ona koneckonců i pšenice se tady dlouhou dobu prodávala za nějaké tři, čtyři tisíce Kč za tunu. To se prakticky cena, která tady je od devadesátých let. V mléce jsme měli cenu v roce 2021 někde kolem 9 Kč, což byla stejná cena jako v roce 2009. Pan bývalý ministr Bendl si to bude pamatovat z doby svého ministrování. Takže prakticky jsme se v mnoha komoditách nepohnuli, částečně to kompenzovaly dotace, no a teď my jsme prakticky v novém období, kdy čeští zemědělci budou mít prakticky stejné dotační podpory jako v roce 2014. A do toho nám vstupuje obrovská míra inflace. Takže ono to samozřejmě není jednoduché. A my jsme se tady s panem Krogmanem před začátkem toho pořadu bavili o tom, že by bylo super, kdyby tady fungoval volný trh. Ale on bohužel na tom evropském prostoru úplně tak ten volný trh nefunguje, protože každý stát má nějaký jiný dotační systém. Někdo ho má složitější, někdo ho má jednodušší, ale dá se v podstatě říci, že celá Evropská unie jde do té jaksi větší složitosti, větších nároků na zemědělce, což samozřejmě přináší větší náklady. A pak nám tady nefunguje ten trh v rámci té vertikály, protože my, když se podíváme na to, že jaksi nám jenom třeba o pět, 10 % naroste cena té suroviny, tak nám najednou na tom obchodě ten samotný výrobek pak vzroste, dejme tomu, třeba o 30, 40 %. Možná že mají obchody oprávněné náklady, ale to si asi počkáme do toho května.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Krogmane, váš pohled ještě stručně.
 

Petr KROGMAN, prezident Ukrajinsko-české obchodní komory, vlastník firmy Agromino:
Stručně. Já řeknu, že konkurence je zdravá věc na všech stupních. U zemědělců, zpracovatelů, samozřejmě, zpracovatelů i u obchodů. A stát je správně, že tlačí na tu konkurenci. A já tady musím ocenit opravdu přístup současné vlády, protože ten její tlak na konkurenci prostě prospívá spotřebitelům, prospívá tomu, abychom zvládli, tak jako jsme zvládli energie, abychom zvládli i ceny potravin a ty už pomalu teď klesají. Tak abychom tady neopakovali přístup Maďarska a neudělali si tu samou ostudu, jakou si udělalo Maďarsko. Ať už v přístupu k Ukrajině, nebo k trhu a spotřebitelům celkově.
 

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pánové, děkuju, že jste přišli do Událostí, komentářů, dobrou noc.
 

Petr KROGMAN, prezident Ukrajinsko-české obchodní komory, vlastník firmy Agromino:
Dobrou noc.
 

Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru sněmovny /ODS/:
Dobrou noc. Děkuju.