Události, komentáře ČT24
(ČT 24) Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byl místopředseda sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl.
Celou debatu s Petrem Bendlem můžete zhlédnout na ČT24.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Už zítra se začne na mimořádné schůzi Poslanecká sněmovna zabývat úpravou valorizace penzí. Vládní návrh má projednat ve stavu legislativní nouze. Opozice s plánem kabinetu na zbrzdění červnové a tím i následných valorizací nesouhlasí. Podle vlády je ale opatření nutné kvůli stabilizaci veřejných financí. Zástupci opozičních hnutí hodlají předlohu v případě schválení napadnout u Ústavního soudu.
Alena SCHILLEROVÁ, předsedkyně poslaneckého klubu a místopředsedkyně hnutí /ANO/:
Zcela určitě bychom napadli ten způsob schválení. Dneska už tady existuje judikatura Ústavního soudu z roku 11, která se k tomu staví, k takovémuto postupu odmítavě.
Zbyněk STANJURA, ministr financí /ODS/
Budeme argumentovat a budeme nakonec hlasovat. My máme na tom koaliční shodu. Takže já předpokládám, že funguje vládní většina.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Zvolený prezident Petr Pavel chce až po složení slibu rozhodnout o tom, jestli mimořádné snížení valorizace důchodů podepíše. Nechce zasahovat do legislativního procesu. Zároveň ale řekl, že má pochybnosti o některých aspektech schvalování novely. Slíbil, že k normě v březnu zaujme jasné stanovisko. Podle něj by bylo alibistické nechat jen uplynout zákonnou lhůtu 15 dní.
Petr PAVEL, zvolený prezident republiky:
Nejsem ještě inaugurován, takže k tomu nemohu zaujímat stanovisko. Navíc prezident by do legislativního procesu asi neměl vstupovat svým bianco šekem na začátku. Není asi nic zvláštního na tom, že i občan Petr Pavel má pochybnosti o některých aspektech navrhovaného opatření. A mezi ty aspekty patří, jak možná retroaktivita, tak institut legislativní nouze. O tom není pochyb.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A v Událostech, komentářích první trojice hostů. Petr Bendl, místopředseda zemědělského výboru. Dobrý večer.
Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Hezký dobrý večer.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Jan Hrnčíř, místopředseda rozpočtového výboru. Dobrý večer i vám.
Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Dobrý večer i divákům.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A Daniel Prokop, sociolog, analytik PAQ Research. Dobrý večer i vám.
Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research:
Dobrý večer.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pánové, pojďme nejdřív politicky se na to podívat. Předvečer mimořádné Sněmovny, pane Bendle, chcete to protlačit na sílu za každou cenu?
Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Co to je na sílu? Vláda potřebuje tento návrh zákona schválit. Potřebuje ho tato země. Jestli chceme udržet nějaké rozumné finance a zdravé finance, musíme prostě zatáhnout za brzdu. A tudíž budeme ve Sněmovně asi tak dlouho, než nakonec dojdeme k nějakému výsledku.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Když si člověk vzpomene na schvalování druhého pilíře, kdy to Nečasova vláda tehdy protáhla sněmovnu o jeden hlas. Opozice hlásila, že to po volbách zruší a tím se to vlastně nakonec celé pohřbilo. Nemáte pocit, že půjdete v podobných šlépějích? Že prostě bez té dohody s opozicí by tyhle ty věci padat neměly?
Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Ne. V tomhle případě si to opravdu nemyslím. Podle mě, a já jsem o tom přesvědčený, když to nikdo z opozice asi natvrdo neřekne, podle mě si přejí, abychom to udělali, ale udělají všechno proto, aby si národ myslel, že proti tomu bojovali. Protože to je vlastně ten nejlepší výsledek. Protože vláda to nedělá z plezíru, nedělá to proto, že by ji to bavilo. Nebo, že by na tom nějak získala. Pro to by to nedělala. Ale dělá to proto, že prostě chce udržovat, udržet řeknu financování důchodového systému a vůbec chodu státu jako celku. A je v téhle nepříjemné situaci. Takže opozice bude dělat všechno proto, aby tomu jaksi zamezila. Ví, že na to hlasy nemá, že to bude protahovat a v zásadě se budou vzadu jenom mnout ruce a budou říkat, to je super, protože prostě vláda dělá nepopulární kroky, kterými ji můžeme kritizovat, ať to trvá, jak chce dlouho.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Hrnčíři.
Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Ani jako politický analytik by se kolega Bendl úplně neuživil. To, co tady říká, při jeho pozici, tak si myslím, že to tak není. Ale hlavně.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Tak to vy vraťte, prosím.
Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Když se podíváme i na ten způsob, pokud by vláda skutečně myslela vážně to, co říká, tak by už v loňském roce přišla s nějakou novelou. Samozřejmě nechtěla, protože byly prezidentské volby a samozřejmě se obávali toho, aby náhodou tím neposílili hlasy pro opoziční kandidáty. Takže to spustili tímhle procesem ještě v legislativní nouzi. Kdy říkají, že valorizace důchodů na základě platného určeného zákona je v podstatě situace přirovnána k živelní pohromě, že je možné způsobit hospodářskou škodu státu. Takže důchodce přirovnáváte k živelním pohromám a podobně.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Hned probereme ten způsob schvalování, ale mě by zajímalo.
Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
A ještě chci říct.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Takže jaká podoba z toho zmírnění valorizace by pro vás byla tedy přijatelná? Žádná?
Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
O to nejde. My tady máme schválený zákon, který říká, že se valorizuje, pokud samozřejmě ta inflace stoupne. Pokud ta meziměsíčně o pět procent se zvýší, takže se valorizace, další mimořádná a tak dále. Ten zákon byl nějak schválený, protože právě měl reagovat na to zdražování, které tady je. A jestliže budeme krátit valorizace důchodcům, no tak říkáme, ano budete muset si chodit pro sociální dávky, protože ty důchody vám stačit nebudou na tu drahotu. A bude vám to vyplácet sociálních dávkách, takže z levé kapsy dopravě. Já si myslím, že to nedává žádný smysl. Ano, bavme se o nějaké reformě penzí a všeho, ale prostě tímhle způsobem, když už se spustil ten mechanismus na 31. ledna, kdy bylo jasné, že ta inflace je větší o pět procent. Spustil se mechanismus. Tak teď v legislativní nouzi vláda řekne jako stop, my to srazíme.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Hrnčíři, hned se budeme bavit o legislativní nouzi. Mě by zajímalo vzhledem k tomu, jak často mluvíte o tom, že vám vadí zadlužování státu a že ty schodky jsou prostě obrovské a tak dále. Zároveň byste si přál, aby navyšování důchodů bylo vyšší, než zamýšlí vláda. Jdou tyhle ty věci vůbec dohromady?
Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Ale když se podíváme na tu skupinu těch seniorů, to jsou nejzranitelnější lidé. Protože oni zpravidla už díky zdravotním stavu a další věcem samozřejmě nejsou schopni třeba si pomoct jiným způsobem.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Takže tohle byste nechali, tak jak to je?
Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Nějaké vedlejšáky, další práce a podobně. Oni přispívají do toho systému celý život a očekávají, že ten stát se o ně postará. A jak říkám, zkrácení valorizace znamená, že pošleme ty důchodce na úřady práce pro sociální dávky, nic jiného. A koalice to ví.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Bedle, proč v legislativní nouzi? Není něco na tom argumentu pana Hrnčíře o těch prezidentských volbách, že jste to nechtěli vytahovat? Protože pokud byste uvažovali zodpovědně, tak byste to pravděpodobně už navrhli a schválili ještě předtím, než byly volby a nemuseli jsme se tady bavit o legislativní nouzi.
Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Já jsem se musel usmívat, když tady pan kolega říkal, že kdybychom s tím přišli 31. ledna, tak by taky nebyli pro. Stejně by.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ale proč legislativní.
Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Stejně by spustili. Ne, já myslím, že se hledají vlastně zástupné důvody.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Proč by s tím nepřišli?
Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Proč být proti. To se mě neptejte. Já nejsem člen vlády. To je prostě vláda.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Jste za vládní stranu. Proč jste s tím nepřišli dřív? Úplně jednoduchá otázka.
Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Já myslím, že to vzniklo a on to vysvětloval několikrát pan ministr financí celou tu posloupnost, co se stalo 10. února v okamžiku, kdy jim došly tyhle ty věci. Co jak se dá udělat, v jaké formě.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Není tohle to nezodpovědné?
Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Pan vicepremiér oslovil opozici, jestli je připravená se o tom nějakým způsobem bavit. Jestli bychom to byli schopni udělat ve zkráceném termínu. Nic takového se nestalo. Ani bych to nečekal, že by opozice v tomhle chtěla nějakým způsobem vládě pomáhat. Je úplně jedno, jestli je to 31. ledna nebo 23. nebo 25., 8. února. Zkrátka a dobře stejně by byli proti a dělali by všechno proti tomu.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A nesnažíte se jenom tady vlastně nalakovat narůžovo, něco co nelze nalakovat narůžovo? Řekněte mi, proč legislativní nouze, proč to nebylo dřív? To je úplně jednoduchá otázka.
Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Protože není vstřícnost opozice a musí to ta země mít schváleno.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ale to stále není odpověď na tu otázku.
Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Je to na ni odpověď. Je třeba to udělat v rychlém termínu tak, aby se zabránilo výdajům státu, na které v budoucnu mít nebude.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Já vám slibuju, že se dostaneme dále k tomuhle ještě. Budeme to rozebírat velmi podrobně. Ale pojďme se teď podívat na několik ekonomických čísel, abychom si připomněli vlastně, v jakém kontextu se o zvýšení důchodů bavíme. Spotřebitelské ceny v tuzemsku vzrostly v lednu meziročně o 17,5 %. Tady to vidíme na tom grafu. Tempo inflace tak zrychlilo ještě v prosinci. Byly ceny vyšší o necelých 16 %. Teď cenové srovnání některých potravin v obchodech mezi lednem loňského roku a tím letošním. Téměř na dvojnásobku jsou cukr krystal a vejce. Zhruba o 80 % rostla cena u moučkového cukru a nárůst o 2/3 je viditelný u vepřového sádla nebo roztíratelného rostlinného tuku. A v lednu taky meziročně výrazně podražila elektřina, dále teplo, teplá voda nebo zemní plyn. Právě navýšení cen energií způsobené koncem úsporného tarifu a přechodem na cenové stropy podpořilo inflaci nejvíce alespoň podle analytiků. Prudký růst cen ale nenásledovaly i výdělky. Ve třetím čtvrtletí byla průměrná měsíční hrubá mzda 39 858 korun. Vlivem inflace ale byla její reálná hodnota téměř o 10 % nižší. No a průměrný měsíční důchod se v lednu blížil hranici 19 500. Od předloňského prosince doteď se penze zvedly o 4000. Za 14 měsíců o 26 %. I proto chce vláda červnovou valorizaci zbrzdit. Tak a pojďme teď pozvat do debaty Daniela Prokopa. Pane Prokope, vy jste se vyjádřil v tom smyslu, že ta úprava valorizace je správný krok. Nicméně se vám nelíbí ten způsob, jakým to chce vláda protlačit. To znamená legislativní nouze.
Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research:
Je pravda, že to vláda mohla udělat i loni. Byly tam návrhy na to, aby zvýšila tu mimořádnou valorizaci těm nízkým důchodům. Aby naopak zavedla nějaké stropy na tu mimořádnou valorizaci pro ty vyšší důchody. Protože ty důchody vzrostly, jak se říkal o 26 % zhruba. Ale ony výrazně procentuálně vzrostly těm vyšším důchodům. Takže ty vyšší důchody se nejenom valorizovaly o víc korun, ale i procentuálně se valorizovaly více. A ti důchodci netvoří už dneska jednu skupinu, tam jsou důchodci, žijete sám, máte 13 tisíc. To je velmi špatná situace. Nebo žijete ve dvou, máte 25 tisíc, a to už je jako solidní situace, a proto je podle mě potřeba v té mimořádné valorizaci udělat změnu, která udrží zvýšení těch nízkých důchodů, ale omezí zvyšování těch vysokých důchodů. A bohužel je pravda, že se to musí udělat teď, protože ta řádná valorizace 1. 1. 24 ta už bude velmi nízká. Tam už ten stát nic neušetří. A pokud tam teď nechá nabalit těch dalších 20 miliard, tak to tam pojede prostě dekády a bude to jako vysoké desítky miliard. Takže já si myslím, že to, že se do té mimořádné valorizace sahá, je asi dobře. To, že se toho sahá takhle, že to udrží tu valorizaci těch nízkých důchodů je taky dobře. A dalo se to udělat dřív. A druhá věc, kterou je třeba opravit, podle mě se to má týkat jenom těch důchodců, kteří šli do důchodu do loňského roku, ne těch nových. Protože argument je, že tím omezujeme nebo vláda omezuje tu valorizaci, která už byla vysoká. Takže ti noví důchodci, kteří jsou na tom výrazně hůře než ti, kteří prošli tou valorizací, tak ti by měli mít tu valorizaci úplnou si myslím.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Vidíte prostor pro změnu ještě v rámci tohohle legislativního procesu?
Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research:
To nevím, ale myslím si, že je to z hlediska napadnutelnosti, by to bylo jako správné z toho vyřadit ty nové důchodce, protože problém té současné valorizace je teda v nákladnosti. Je v tom, že zvyšuje víc ty vysoké důchody i procentuálně. A je taky v tom, že když jdete do důchodu letos nebo příští rok, tak máte ty důchody výrazně nižší než člověk, který vydělával stejné peníze, akorát to stihl o rok, o dva prostě tam vstoupit před těmi valorizacemi. Proto taky desítky tisíc lidí. Asi 80 tisíc lidí chodí do důchodu předčasně. Takže ta valorizace, ten systém té valorizace je opravdu jako špatně nastaven. Je hrozně nákladný, vytváří schody, že člověk, který to nestihne o pár týdnů, tak má doživotně o 2-3 tisíce nižší důchod prostě. To je velmi nespravedlivé. A proto je podle mě třeba jako ty současné důchody tu valorizaci trošku zmírnit. Zmírnit valorizaci těch vysokých důchodů. Ale neudělat to pravděpodobně způsobem, který poškodí i ty nové důchodce.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Bendle, je pro vás přijatelná úprava té úpravy? To znamená, že byste se ještě během tohohle, těch několika dalších dnů, kdy se očekává, že se o tom budete bavit ve Sněmovně, že bychom se dočkali změn v tom vládním návrhu?
Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Musel by ten návrh přijít z vlády. Určitě by to nebyl návrh, který by přišel od jednotlivce z poslaneckých klubů koaličních či opozičních.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A je tohle to realizované, nebo ne?
Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Já jsem si jistý, že vláda prostě o tom pořád přemýšlí. Hledá řešení, které je optimální. Určitě se zabývala i tou situací, která se týkala posuzování zákonnosti toho postupu a tak dále. Já mám důvěru v tohle řešení. Vím, že to se to udělat musí. A k tomu, co tady zaznělo. Já už jsem v politice poměrně dlouho. A vždycky byla debata tím, jak se ta opozice s tou koalicí musí domluvit na tom, že potřebujeme ten nový důchodový systém, že jsou tohle ty detaily, které jsou třeba jaksi podstatné. Ale za posledních 30 let toho nikdy nebyli schopní a ti no noví vždycky říkají, už to uděláme.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
To je běh na delší trať. Mě zajímá sprint, který bude následovat v příštích dnech.
Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Je tady vůbec někdo, kdo teda má odvahu s tím něco dělat, protože když by se to nestalo, tak se to opravdu zadře ten mechanismus.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
To znamená, ale když vás poslouchám podrobněji, není tam úplně naděje na to, že by v rámci těch příštích dnů přišla vláda s úpravou toho, co sama teď navrhuje tak, aby třeba za chvilku se zeptáme opozice, zda by to vůbec pro ni bylo přijatelné, aby to vyšlo vstříc tomu návrhu, o kterém hovořil pan Prokop například.
Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
To já opravdu v tuhle chvíli na to neumím odpovědět. To je čistě věc projednání vlády, protože ta s tím návrhem přišla. A já si umím představit, že když s tím vláda přijde, tak se ta změna stane, ale všechno je to podmiňováno tím, že se koalice musí na tom dohodnout.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Hrnčíři, pokud by nějaká úprava toho, byť by to možná na první pohled vypadalo zvláštně, že vláda chce něco protlačit v legislativní nouzi, a pak ještě přijde s úpravou toho, co sama navrhuje. Ale pokud by skutečně to tak bylo. Bylo by to pro vás přijatelné, byli byste ochotni vůbec o něčem takovém diskutovat?
Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
My dlouhodobě říkáme, že ten způsob valorizací není úplně spravedlivý, a už to tady zaznělo od pana kolegy Prokopa, že opravdu ty nůžky se rozevírají mezi těmi nižšími a vyššími důchody tím, jak se přidává procentuálně. Samozřejmě to je špatně. My jsme vždycky prosazovali, aby se přidávalo stejnou částkou, protože pak se ty nůžky tolik nerozevírají. Ta zásluhovost tam stejně zůstává. To znamená, ta myšlenka jít tímto směrem, a ono trošičku ten vládní návrh jakoby tímto směrem jde, bohužel dělá i to, že krátí vlastně ten objem těch valorizací, že místo toho průměrného nějakých 17 stovek na důchodce nebo na důchod, to krátí na nějakých 700 až o tisíc korun, což je samozřejmě špatně. Ale pokud ta vláda uvažuje jako v tomto smyslu dobře, protože my to navrhujeme už dlouhou dobu, přidávat tou stejnou částku alespoň většinu té valorizace, protože zase samozřejmě Ústavní soud nějakým způsobem už v minulosti se vyjádřil, že nějakou zásluhovost chce i u těch valorizací zachovat. To znamená, je potřeba to vyvážit tak, ale aby se pomáhalo právě těm nízkopříjmovým seniorům, protože opravdu ti s těmi vysokými důchody dostávají výrazně víc. A pak ty nůžky se v čase rozevírají a teď se rozevřely poměrně hodně, protože opravdu ty valorizace byly poměrně razantní v poslední době.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
To není stále odpověď na mou otázku. Mě by zajímalo, zda existuje varianta nějakého typu zbrzdění valorizace a vnitřního předělání toho návrhu, kterou byste byli ochotni podpořit?
Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Určitě jsme ochotni se bavit o tom způsobu té valorizace tak, aby třeba opravdu těm menším důchodům se přidávalo vícero, abychom potom nemuseli posílat ty nízkopříjmové seniory na úřady práce pro sociální dávky, což se často děje, protože část z nich samozřejmě na těch sociální dávkách končí, protože bez toho není schopna přežít.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Prokope, když sledujete tu debatu, a za chvilku snad se dostaneme i k důchodové reformě jako takové, o valorizacích, dává vám to naději, že vláda dokáže schválit nakonec něco, co by se víc podobalo tomu návrhu, o kterém hovoříte vy? Kde byste mohl říci, že jsem spokojený s tím, co vláda schválila?
Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research:
On v podstatě jde tím směrem, který jsme doporučovali. Valorizovat v té mimořádné valorizaci i tu základní složku, protože problém té mimořádné valorizace je, že ona zvyšuje jenom tu zásluhovou složku procentuální. A tím pádem i procentuálně zvyšuje ty vysoké důchody více. Takže ten návrh přidat 400 korun +2,3 procenta té zásluhové složky jde tímhle směrem. Nutno říct, že 400 korun to je úplně jako arbitrární věc. Mohlo být klidně 600 korun +2,3 procenta. Anebo by to mohl být 600 korun +1,2 %. To prostě by mohlo být součástí té politické diskuse, o které mluví pan Hrnčíř. Jak vysoká má být třeba ta základní částka těch 400 korun. A tohle může být předmětem nějaké diskuse. Myslím si že, když se koukneme na valorizace v posledních dvou letech, tak ony ty nůžky se rozevřely tak, že by tam klidně mohlo být 600 korun místo 400 korun. Ušetřilo by se míň peněz, ale prostě bylo by to třeba trochu sociálnější. A zároveň by se podle mě měli vyřadit ti noví důchodci vstupující. Protože, když někdo napadne tak, že on nestihl ty valorizace poslední dva roky o pár týdnů třeba vstupem. A teď se mu zkrouhne ta první valorizace jeho, tak to je podle mě těžko obhajitelné. I kdyby to někdo napadal. Takže to jsou dvě věci, které by se podle mě mohly změnit, nebo mohly diskutovat. A jinak je to asi potřeba. Protože je nutno si uvědomit, že ta valorizace to není jednorázový výdaj. To se tam bude kumulovat roky. Znovu se to valorizovat a stanou se z toho desítky miliard nákladů, což už je prostě velký náklad, který potom se projeví, že se bude chodit později do důchodu ještě. Nebo, že se sníží důchody tím novým důchodcům ještě víc. Což je asi horší opatření, než teď snížit valorizaci těch důchodů, které jsou vůči mzdám historicky nejvyšší prostě za 20 let.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Bendle, v roce 2018 19 byl důchodový účet v plusu. Je soběstačnost důchodového systému teď před nějakou reformou a možná se za chvilku pobavíme o tom, zda vůbec je reálná šance na to, aby nastala, když se bavíme takhle důkladně jenom o změně valorizací. Je to navždy minulostí ta soběstačnost?
Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
No, nemusí být, jenom musí přijít ty brzdy, které začnou ty nůžky, které se rozvírají, a to je ta průměrná mzda a průměrný důchod, který šel od těch 39 procent k těm 48 v tuhle chvíli nebo 49. Pokud bychom v tomhle trendu měli pokračovat, tak se opravdu ten státní rozpočet zadusí a začnou ty varianty, ty daleko horší scénáře v budoucí v politice téhle země, že se nebude chodit do důchodu v 68 nebo ty, co jsou třicetiletý, ale třeba v 72, 3, 4 a tak dále. Prostě i tyhle scénáře. Tahle vláda má šanci to přibrzdit. Takže odpověď na tu otázku. Určitě se můžeme a ta vláda chce se vrátit k tomuto systému. Ta inflace zaskočila asi všechny. Protože v okamžiku, kdy se schvaloval tento zákon, nikdo nepočítal s tím, že bude mít inflaci 17 % nebo, nebo i větší. A je jasné, že když se nevalorizují mzdy ve veřejném i v soukromém sektoru stejně jako ty důchody, takže se to zkrátka rozejde a je potřeba ty nůžky zase začít svírat.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Hrnčíři, NERV připravil asi nějakých 30, 28 návrhů, jak snížit deficit státního rozpočtu o 200 miliard. Mezi nimi je právě zpomalení růstu důchodů. Aby zejména na tom nevydělávali ti, kteří mají důchody vysoké, nebo relativně vysoké. Ta doporučení NERVu zejména, co se důchodů týče, ta považujete za správná, nebo ne?
Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Já jsem tady o tom mluvil. Zazněly ty argumenty. Celkem ona není pravda, co říkal tady kolega Bendl, jak se koalice vládní chtěla s námi bavit. Oni v podstatě řekli, my chceme navrhnout zkrácení valorizací v paragrafu 90. To znamená, schválíme to v prvním čtení, aniž byste do toho mohli mluvit, aniž byste to šlo do výboru, aniž byste mohli dát nějaký pozměňovací návrh, prostě bez řeči to schválíte. A jestli ne, tak my uděláme legislativní nouzi. Takže jestli takhle si jako představuje koalice to, že oslovila opozici, mně přijde jako naprosto absurdní.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
K tomu NERVu, prosím.
Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Já jenom chci ještě říct jednu věc. Právě díky té inflaci i vláda vybírá podstatně více daní. To se samozřejmě propisuje do výběru DPH a dalších daní. To znamená ten nárůst daňový tam prostě je. Jo to znamená, že se to.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
To jsou vyšší výdaje.
Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Samozřejmě ano, ale jenom chci říct, že vlastně právě díky té inflaci i jakoby víc vybírá. To znamená, že, že ten podíl na těch valorizací třeba i zapojením výběru těch daní se prostě zvýší, je celkem logické při takové velké inflaci. To si myslím, že jako není nic proti ničemu. A jak už tady zaznělo. Úpravu ve smyslu, že ty nízkopříjmové důchodce, že bychom měli více podpořit. To už jsem tady říkal, ale jako my jsme připraveni se o tom bavit, protože my návrhy tohohle typu předkládáme už delší dobu. Chceme to řešit, ale říkám vládní koalice se s námi v podstatě nebaví. Dodneška ani ministr Jurečka, který vystřeluje nějaké balonky o reformě penzí a tam říká, že se zvedne odchod do důchodu. Podruhé zas něco jiného. Tak v podstatě s námi vlastně s opozicí ještě nikdo nejednal při takové vážné věci a podle mě bez shody koalice a opozice, tak žádná důchodová reforma, která bude funkční a přežije o něco více třeba než ten třetí pilíř Nečasův podobně, tak prostě to není možné. A to se prostě neděje.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Bendle, jednali jste s opozicí, máte v tomhle tom čisté svědomí?
Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Jestli já mám správné informace. Nejsem člen výboru pro sociální záležitosti. Ale pokud mám správné informace, tak vláda se chce nejprve prostě dohodnout koaličně na tom, kde je shoda, aby se mohla začít jednat s opozicí. A dokavaď nemá uvnitř koalice ten problém nějak vyřešený, pak nemůže chodit jeden či druhý či čtvrtý či pátý člen koalice něco chodit dojednávat, když sám nevím, co ta vláda chce jako celek. Myslím si, že správný postup je, že vláda by měla mít svůj návrh a ten pak projednávat s opozicí a pokusit se najít nějaký konsenzus, jestli to bude možné.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Vy jste vyhráli volby a teď mám na mysli pět koaličních stran. S příslibem toho, že budete dělat velké reformy, daňovou reformu a důchodovou reformu. Kvůli tomu vám lidé dali hlasy. Tohle to, co zatím navrhujete, nevypadá na úplně systémovou změnu důchodů. O daních jsme tady dlouho slyšeli, že se vůbec měnit nebudou. Zvyšovat zejména daně z příjmů. Teď se s tím začíná nějakým způsobem koketovat. Nemáte pocit, že ten kapitál, který vám voliči dali tímhle tím trošku, když to řeknu lidově prošustrujete?
Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Musím říct, že samozřejmě vládní koalice to má těžké. A teď se na to nechci vymlouvat. Ale prostě s tím, že bude válka, s tím asi těžko někdo počítal. Že to zvedne tu inflaci do takovýchto výšek, se kterou nemáme historicky už možná… ano, ano. Ale ta se k tomu se přidala. Tím pádem ceny energií a tak dál a tak dále. Tohle jsou problémy, se kterým nikdo příliš nepočítal. Já bych byl v tomhle tom ohledu trošku shovívavý. Já věřím tomu, že v průběhu toho letošního roku, pokud bude Sněmovna jednat normálním způsobem, tak že se k řadě těch reforem dostaneme. Na řadě z nich se pracuje. Letos se tady připravilo několik závažných řeknu legislativních norem, které budou hýbat s celým tím systémem. Ale tenhle ten zásek, který prostě vláda dostala, s tím se musí poprat a musí najít tu cestu, jak zachovat na jedné straně sociální smír a na druhou stranu udělat všechno pro to, abychom zejména tu inflaci zastavili.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Prokope, vy jste, myslím, že to bylo v rozhlase českém, v rozhovoru řekl, že když bude systém kumulovat takové deficity, tak se veřejné rozpočty za chvíli rozpadnou. Jak rychle se rozpadnou, pokud by se s tím nic nedělalo?
Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research:
Já nejsem expert na ty finanční trhy, které to oceňují. Tak to by vám asi řekl někdo jiný, jak dlouho to dokážou tolerovat. Ony taky oceňují nějakou transparenci. Takže třeba asi neocení to, že vůbec v rozpočtu nebyly peníze na mimořádnou valorizaci a podobně. Takové ty jakoby triky politické. Ale každopádně ten strukturální deficit kolem 200-250 miliard, ten byl před válkou. Ta válka maximálně přidala to, že tam přibyly nové jakoby agendy. A ta vláda se na to nemohla soustředit. Ale ten problém je prostě v nevyrovnanosti daní a výdajů v České republice. My máme v rámci Evropské unie velmi podprůměrnou daňovou zátěž. Tím, že politici osekali asi 150 miliard na dani z příjmů, dani z nemovitosti, některých spotřebních daních, danění vysokopříjmových OSVČ, tak tam prostě udělali sekeru 150 miliard korun. A do toho rostou ty důchody a další věci, které vytváří prostě strukturální deficit 250 miliard. A ten tady byl před válkou a válka s ním prakticky nesouvisí. No a co je teda nutné, prostě jako zvýšit daně, zvýšit je asi způsobem, který nebude poškozující pro ty nízkopříjmové pracující zaměstnance a omezit výdaje. A většina omezení výdajů je buďto v důchodech, o čem se teď bavíme. Anebo to jsou dlouhodobé reformy jako třeba prevence ve zdraví. Tím, že máme špatný životní styl, že lidé nechodí na preventivní kontroly rakoviny. Tak tím v té nemocnosti a pozdním odhalením ztrácíme až desítky miliard korun v nákladech zdravotního systému a důchodového systému. A podobné věci jsou v předlužení, fragmentace státní správy. Ale to nejsou věci, které uděláte za jeden rok. To musíte připravit fakt velké reformy v těch oblastech.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A vidíte vůli, že by se něco z toho dalo stihnout v rámci tohohle volebního období? Vzhledem k tomu, že jak se začnou blížit volby, tak asi ochota dělat nepopulární kroky, bude ještě menší než teď.
Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research:
Myslím si, že tenhle rok se toho musí stihnout maximum, jak říkáte nebo příští rok. A že je nutné si uvědomit, že prostě ten stát potřebuje reformy ve výdajích, které budou vidět třeba za čtyři za pět let. Nejenom takové to jednoduché osekání. Ty jednoduché úspory tam taky jsou. My máme třeba 20 miliard, dáváme na podpory spoření stavebního a třetího pilíře důchodového. A v podstatě ani to spoření, ani ten třetí pilíř neslouží svému účelu. Tam obrovské poplatky si berou banky a stavební spořitelny. Lidé si to nevybírají anuitou ten třetí pilíř. Tam jsou potřeba reformy, které sníží ty výdaje na podpory těch spoření. A zároveň jako udělají smysluplný ten třetí pilíř v tom důchodovém spoření. Takže určitě je tam pár desítek miliard, které se dají vyškrtat relativně rychle. A potom ty velké reformy jsou ty dlouhodobé.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Hrnčíři, když se ještě vrátíme k té důchodové reformě, a stěžujete si na to, že s vámi vláda nemluví. Kdyby s vámi vláda začala mluvit. Jaké kontury důchodové reformy byste byli ochotni podpořit? Stačí v bodech vyjmenovat.
Jan HRNČÍŘ, místopředseda rozpočtového výboru PS PČR /SPD/:
Jasně. Já jenom ještě v krátkosti zareaguju na pana kolegu Prokopa, že to zdanění, pokud započítáme i odvody sociálního a zdravotního pojištění, které u nás poměrně vysoké, tak zase není až tak jako podprůměrné v tom evropském měřítku. To je potřeba si uvědomit. Co se týče té reformy. Já jsem zasedal v té důchodové komisi, která vlastně byla v tom minulém volebním období a kde samozřejmě některé ty věci zaznívaly. Ale především, pokud chcete udržet průběžný systém financování, jako je u nás těch důchodů, to znamená, že ti, co jsou aktivní v pracovním procesu pracují, tak samozřejmě financují důchody těch, co jsou v penzi. Tak pokud to chcete tenhle systém udržet, tak musíte si zabezpečit ty plátce. A to je přesně to, co bych vládě vyčítal nejvíc v rámci těch návrhů, které padají. To znamená, chtějí zrušit odečitatelnou položku třeba na manžela. To jsou typicky maminky na mateřské dovolené, které prostě jsou s tím dítětem a nepracují tak v rámci toho zdanění společného. Je to nějaká úspora, je to podpora těch mladých rodin. Absolutně se osekala nějaká podpora i z toho Státního fondu rozvoje bydlení, dneska Fondu rozvoje investic, kde pro ty mladé v podstatě nenabízí nic zajímavého, ani na rekonstrukce, ani na bydlení. Ano, nějaká reforma toho stavebního spoření by se zasloužila, protože ta podpora maximálně 2 000 Kč ročně, skutečně to požerou poplatky těch bank a neplní to ten účel, ale není řešení přece to zrušit úplně a nedat těm mladým nic. Teď se mluví, že by se zrušilo školkovné tzv., to jsou všecko daňové bonusy, zase jsou to věci pro pracující. To znamená, vy jako vládní koalice těm mladým lidem nenabízíte vůbec nic, naopak jim ještě vrážíte kudlu do zad a prostě nemají žádnou podporu a taky meziročně porodnost klesla o 10 %. To není málo, protože ta drahota a ta nedostupnost bydlení, vysoké hypotéky a všechno, prostě ty mladé rodiny nemají na to ufinancovat ty potomky.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Bendle, prosím.
Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Já se zase jenom usmívám, protože prostě, když to poslouchám, tak mladí lidi nemají děti, nejsou. Střední generace určitě nebo podle vás to možná má táhnout. Senioři nemají, tak kdo teda vlastně má zařídit, aby bylo. V téměř každým tom tématu, které jste řekl, tak jsem cítil, že tam už jste v zásadě proti, že stejně, a dobře víte, že to rozhodování o tom, jestli se mají ozdravit ty státní finance, tak to rozhodování nebude jednoduché a bude prostě částečně bolestivé.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
No a možná k tomu směřuje další moje otázka, jestli máte vlastně, když vidíte tu debatu o školkovném, když vidíte tu debatu o valorizaci nebo úpravy valorizace důchodů, máte odvahu dělat velké věci, za které vám veřejnost zatleská třeba za 10 let?
Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
No vidíte sami, že máme. Prostě víme, že, že se to stát musí. Koneckonců řada odborníků, ekonomů tlačí tu vládu k některým v zásadě skoro všem nepopulárním rozhodnutím, které tam jsou, protože to vždycky nějakou skupinu trefí. Vždycky. Nic není win win, nebo že by někdo jásal. A ta vláda má odvahu do těch, ty kroky dělat. Budeme muset je udělat, protože slíbila je, že je udělá a já věřím tomu, že svému slovu dostojí. Koneckonců Ministerstvo financí, potažmo vláda chystá i ty změny daňové. Chce, aby to bylo fiskálně vyrovnané vůči těm změnám daňovým, které se udělaly v minulosti, hlavně zjednodušit systém a tak dál. Věřím, že nakonec s tím jednotným řešením vláda přijde postupnými kroky, ale tak, jak tady padlo před chvílí, tenhle rok je vlastně výjimečný v tom, nejsou žádné volby. Je čas na práci, doufejme teda, i když to nevypadá. Já jsem si myslel, že po prezidentských volbách bude víc klidu i k nějakým debatám, ale je vidět, že příliš...
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Sám jste říkal, jak dlouho jste v politice.
Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Příliš není, no. Neměl bych být tak naivní.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Prokope, vy jste si dělal ještě poznámky, tak na závěr, prosím.
Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research:
Já jenom k těm daním. My vybíráme asi 33,5 % HDP na daních. Průměr v Evropské unii je kolem 40 % nebo 41. Takže vybíráme málo, ale vybíráme to hodně hloupě, máme hodně velké danění nízkopříjmových zaměstnanců. Hodně malá danění alkoholu, máme výpadky přes malé danění těch nejvyšších příjmových OSVČ, máme skoro neexistující majetkové daně, díry v kapitálových daních. Takže my daníme málo a velmi hloupě. A zatěžujeme tím ten sociální systém, zatěžujeme tím ty chudé regiony a podobně.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Daniel Prokop, Jan Hrnčíř a Petr Bendl. Pánové, všem třem děkuju za to, že jste byli hosty Událostí, komentářů a hodně trpělivosti nám všem v příštích dnech.
Petr BENDL, místopředseda zemědělského výboru PS PČR /ODS/:
Děkujeme za pozvání. Na shledanou.
poslanec PČR
místopředseda zemědělského výboru PS PČR
