Novinky Mediální výstupy

Na standardní zisky nikomu nesaháme

(Euro) Jestli si někdo myslí, že zejména dneska nevyužívají firmy všech možností daňových zákonů, aby si snížily daňový základ, a tím pádem daně, nežije v realitě, říká ministr financí Zbyněk Stanjura. To už není otázka, jestli chceme, my prostě musíme, říká ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) k potřebě prosadit novou důchodovou reformu. Jeho rozpočet na rok 2023 čelí v poslední době velké kritice, a to ze všech stran. Politickým odpůrcům ani odborné veřejnosti se nelíbí obrovský schodek spolu s nízkou příjmovou stránkou. Mnohým zase vadí zavedení windfall tax, jinak také nazývané „válečná daň“ nebo daň z mimořádných zisků. Ministr na kritiku reaguje klidně nebo vůbec. Rozpočet v době krizí podle něj musí hlavně udržet sociální smír. „Budeme ale postupovat směrem k výraznějším systémovým změnám zejména na straně výdajů,“ ujišťuje Stanjura v rozhovoru pro týdeník Euro.

Evropská inflace je způsobena nejen energetickou krizí, ale také nepromyšlenou fiskální politikou hlavně během covidových let. Jak velkou zátěží je ve vašich výhledech právě dědictví po vládě Andreje Babiše?

Bylo by samozřejmě lepší, kdybychom po letech konjunktury vstupovali do těžkých let s přebytky a rezervami, ale nic z toho není. Nejenže jsme zdědili vysoké deficity, povedlo se navíc vyprázdnit i dlouho vytvářené rezervy. Všechna opatření, která teď musíme udělat, abychom zvládli vysoké ceny energií, jedou na dluh. O to je to těžší – musíme přemýšlet o každé koruně. Víme, jaká je situace, co se týče úrokových měr, a hlavně cena za státní dluhy roste. Ono se tomu říká eufemisticky „obsluha státního dluhu“, ta byla dlouhodobě kolem 40 miliard ročně a v roce 2025 může dosáhnout až 100 miliard ročně. Tady se ukazuje, jak drahé byly ty dluhy v době konjunktury.

Nemluvě o opozici, co říkáte na ostrou kritiku, řekněme, z vlastních ideologických řad? Mám na mysli třeba Mirka Topolánka nebo Miroslava Kalouska, který se dokonce vyjádřil, že pokud by na jeho rozpočet napsala Národní rozpočtová rada takové stanovisko, tak se rituálně zastřelí?

Myslím, že v jeho době ještě Národní rozpočtová rada nebyla. (smích) Ne, vážně, nepovažuji za realistické v době tak mimořádných vnějších šoků, jako jsou válka na Ukrajině, vysoké ceny energií a vysoká inflace, zavádět přísná fiskální pravidla. Zaprvé na to zatím nebylo ani dost času, abychom to v rámci koalice vydiskutovali a získali většinu. Myslím, že teď přichází ten čas, abychom v roce 2023 našli úsporná řešení středně– a dlouhodobého charakteru, případně změnili zákony tak, aby ta řešení platila od začátku roku dalšího. Na druhé straně, pokud ta kritika přichází zprava, tak to vítám. Dosud jsme byli kritizováni jen z jedné stany, že máme málo výdajů, že jako vláda málo pomáháme. Najít balanc mezi třemi pilíři – udržením sociálního smíru, udržitelnými rozpočty, respektive snižujícími se schodky státních rozpočtů a investiční aktivitou státu – není jednoduché. Ale tato vláda bude postupovat směrem k výraznějším systémovým změnám zejména na straně výdajů.

Váš vládní kolega Marian Jurečka uvedl v České televizi k otázce daní, že nejsou spravedlivé a nikdy nebudou, a také, že vás rozsoudí čas – souhlasíte? A není právě čas něco, co teď nemáte? S tím souvisí i kritika, že debaty, které k těmto urgentním tématům vláda vede, jsou dost zdlouhavé. Zvenčí to skutečně může vypadat, že se mnoho neděje.

Nevím, jestli jsou ty debaty zdlouhavé, to je vždycky velmi subjektivní hodnocení. Právě proto, že je tak vysoká inflace, jsou vysoké ceny všeho, nejen energií, nepovažuji za rozumné vzít 80 miliard korun zaměstnancům, dát je do státního rozpočtu a rozdělovat je zpátky. Na to není vhodný čas, lidé vědí mnohem lépe, jak s penězi naložit, než ví kterákoli vláda. Vím, že jsme pod kritikou, že jsme snížili daně, ale já toho nelituji.

Celý rozhovor se Zbyňkem Stanjurou čtěte v týdeníku Euro.

(Autor: Věra Dospělová)