Události, komentáře ČT24
26. října 2022

Zbyněk Stanjura: Události, komentáře ČT24: Sněmovna schválila návrh rozpočtu na příští rok

(ČT 24) Poslanci ve středu v úvodním čtení schválili základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Kabinet počítá se schodkem 295 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) označil rozpočet za krizový a válečný, reaguje podle něj na dopady ruské invaze na Ukrajinu a energetickou krizi. Stejně ho v pořadu Události, komentáře hodnotí také bývalý premiér a bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok a bývalý předseda vlády Vladimír Špidla (ČSSD). Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se však vláda přesto snaží šetřit.

Celou debatu se Zbyňkem Stanjurou můžete zhlédnout na ČT24.

Zbyněk Stanjura rozpočet na příští rok obhajuje s tím, že se vláda snaží zachovat tři pilíře, a to sociální smír, investiční aktivitu, na kterou podle něj míří více než dvě stě miliard korun, a šetření, hlavně v provozních výdajích.

V současné nejisté situaci je podle ministra financí rozpočet kompromisem, „který je realistický a odpovídá znalostem, které jsme měli v srpnu a v září, když jsme připravovali návrh státního rozpočtu.“

„Nezakrýváme, že jsou nejistoty. Nikdo z nás neví, co se bude dít příští rok například s cenami energií,“ přiznává Stanjura.

Přepis diskuse:

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Členové vlády hájili ve Sněmovně v úvodním čtení návrh státního rozpočtu na příští rok.
Poslanci základní parametry schválili. Kabinet počítá se schodkem 295 miliard korun. Premiér Petr Fiala označil finanční plán za krizový a válečný, reaguje podle něj na dopady ruské invaze na Ukrajinu a energetickou krizi.

Petr FIALA, premiér ČR a předseda ODS:
Rusko nás každý den vydírá a my musíme narychlo a draze shánět alternativní suroviny, zajistit České republice dostatek energií na příští roky.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Opozice vládu kritizuje, že návrh rozpočtu není reálný a je plný kontroverzí. Rozpočet mimo jiné počítá i s příjmy z daně z neočekávaných zisků, která ale ještě není schválená.

Alena SCHILLEROVÁ, předsedkyně
poslaneckého klubu /ANO/:
Počítá s navyšováním příjmů, ale zcela zapomněla na slíbenou konsolidaci veřejných financí.

Radim FIALA,
poslanec /SPD/:
Je tam spousta ještě neznámých, to znamená, jak dopadnou další hlasování ve věci windfall tax, například, které ještě nejsou schválené, ale už jsou součástí toho rozpočtu. A samozřejmě necelých 300 miliard je poměrně velký schodek, velký deficit, proto hnutí SPD nebude pro tento rozpočet hlasovat.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Výdaje státního rozpočtu na příští rok se přiblíží dvěma a čtvrt bilionu korun. Naopak příjmy zůstanou pod dvěma biliony. Celkový výsledek, jak zaznělo -295 miliard. Daňové příjmy přitom podle ministerstva financí porostou skoro 280 miliard. Stát plánuje příští rok navzdory stagnující spotřebě domácností vybrat na DPH Kč 382 miliardy. Ještě o něco víc mají vynést daně z příjmu. Výrazně se zvyšují, ale i útraty. Na důchodech plánuje vláda příští rok vyplatit bezmála 672 miliard korun. O šestinu víc než letos. Platy státních zaměstnanců vyjdou už na 264 miliard, v obou případech je důvodem i rychlé zdražování. Rozpočet taky pracuje s odhady ekonomického vývoje. Podle nich příští rok růst české ekonomiky zpomalí na jedno procento. Inflace klesne na průměrných 9 % a státní dluh se přiblíží 42 procentům HDP.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
A tady už jsou první hosté Událostí, komentářů. Ministr financí
Zbyněk Stanjura. Dobrý večer.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Dobrý večer.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
A 2 bývalí premiéři tady ve studiu - Vladimír Špidla. Dobrý večer.

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér /ČSSD/:
Dobrý večer.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
A na dálku zdravím Jiřího Rusnoka. Dobrý večer.

Jiří RUSNOK, bývalý premiér:
Dobrý večer, zdravím všechny.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Rozpočet podle koalice krizový, solidární, válečný, opozice namítá, že jde o rozpočtový diletantismus. Jaká slova by tedy volili bývalí premiéři, pane Špidlo?

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér /ČSSD/:
Podle mě to je rozpočet v naprosto mimořádné době, takže otázka deficitu pro mě není tak důležitá, i když se člověk podívá na to, jaký je celkový podíl deficitu, to těch 42 % rozhodně není záležitost, kterou by moderní stát neunesl. Ale v každém případě to podle mého názoru rozpočet přechodný, protože tímto způsobem, takto konstruovaným rozpočtem a s takto konstruovaným daňovým systémem se dlouhodobě pokračovat nedá.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Rusnoku.

Jiří RUSNOK, bývalý premiér:
Já souhlasím, žijeme skutečně v mimořádné době plné nejistot a neznámých, takže ten rozpočet potřebujeme mít. Ale je jasné, že do něj vstoupí nové skutečnosti, které dneska ještě neumíme odhadnout. A je to rozpočet, který prostě odráží tuto nejistotu. Problém je to, co říká pan kolega Špidla, že skutečně je věc další, ten rozpočtový výhled tam já taky vidím velký problém.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, veřejnost je zneklidněna...

Jiří RUSNOK, bývalý premiér:
… na další roky.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
… v tom chaosu se těžko vyzná, kdybyste měl lidi přesvědčit o tom, že je ten rozpočet dobrý, co byste řekl?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já teda nevím, jestli je veřejnost zneklidněna zrovna návrhem státního rozpočtu. Já si to teda vůbec nemyslím. Já myslím, že veřejnost je zneklidněna tím, že nedaleko našich hranic probíhá válka, což jsme si ještě loni nedokázali představit. Je zneklidněna vysokou inflací a vysokými cenami energie, na čemž má lví podíl Rusko, které manipuluje cenami a používá energetické zdroje jako zbraně v ekonomické válce, které vede s Evropou. Já myslím, že pokud někdo chce podrobněji posuzovat ten rozpočet, tak my jsme se snažili zachovat 3 základní přístupy, 3 základní pilíře. Na prvním místě bych jmenoval sociální smír ve společnosti. Tomu odpovídají poměrně vysoké náklady v sociální oblasti, které jsou podle mého názoru odůvodněné a správné. Za druhé, i v této těžké době zachováváme poměrně vysokou investiční aktivitu státu. Máme naplánované investice ve výši více než 200 miliard korun, to znamená, je to velmi důležité. K tomu současně budeme příští pátek schvalovat daňový balíček, v kterém navrhujeme, a je pro to silná podpora i z řad opozice, mimořádné snížení odpisů, abychom podpořili investiční aktivitu i soukromých investorů, soukromých firem. A ten třetí, ono to možná u toho čísla 295 miliard nevypadá, i tak se snažíme šetřit, a zejména provozní a běžné výdaje jsme posuzovali velmi přísně. A já jsem přesvědčený, že ty 3 pilíře musí stát vedle sebe, že nemůžeme zvýhodnit jeden a na ty dva zapomenout, například tím, že bychom snížili deficit, a měli nižší investice, nebo naopak, že by nám ten deficit byl úplně jedno. Deficit by mohl být 500, 600, 700 miliard, protože některé návrhy opozice by zvyšovaly, pokud bychom je realizovali, ten schodek o stovky miliard ročně. Tak já si myslím, že v současné situaci a souhlasím s oběma bývalými pány premiéry, že těch nejistot je poměrně hodně, tak je to vlastně kompromis, který je realistický, odpovídá znalostem, které jsme měli v srpnu a v září, když jsme připravovali návrh státního rozpočtu. Nezakrýváme, že jsou nejistoty, nikdo z nás neví, co se bude dít příští rok, například s cenami energií na světových trzích. Ale říkám, zachovává sociální smír, je investičně aktivní a v provozních výdajích se snažíme šetřit.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Kolik napočítáte slabin, protože nic není dokonalé, asi jste si vědom i toho, že nějaké slabiny tam budou. Ruku na srdce.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Pro mě jako pro ministra financí je největší slabina je ten celkový deficit. Já samozřejmě budu hájit návrh vlády, protože to rozhodla vláda jako celek, ale myslím si, že jsme mohli ještě o něco ten deficit snížit. Ty slabiny jsou ty nejistoty. Kdybych tvrdil, že to všechno bude přesně, jak jsme naplánovali, tak bych neříkal pravdu, a nebylo by to poctivé.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
A co vysoké výdaje na chod státu?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Vysoké výdaje na chod státu, tak musíme říci které. Čtu kritiku, že nesmíme počty státních zaměstnanců, musíme je rozdělit podle typu, nezaměňovat státní úředníky za státní zaměstnance, ale ti úředníci vykonávají činnost, které jim přikazuje zákon. Takže pokud chceme snižovat počty úředníků, a já jsem pro a já jsem na svém resortu během těch 10 měsíců snížil počet úředních pozic, ať už na ministerstvu nebo finanční správě, Celní správě, úřadu pro hospodaření státu, o 1000, to není vůbec málo. Tak musíme rušit ty agendy, aby ty agendy prostě nemuseli vykonávat. Když zrušíme EET, jsme blízko, tak to bylo 500-600 pracovních míst. Zrušili jsme podstatnou část silniční daně, opět ta agenda ubyla, ta pracovní místa můžeme zrušit. Současně navyšujeme příští rok v regionálním školství zhruba o 6300 počet pedagogických pracovníků, o 1000 mužů a žen zvyšujeme početní stavy naší armády, o 500 míst se zvyšuje počet příslušníků policie, a o 300 u hasičů. A to určitě nejsou úředníci, to jsou prostě cenné profese, které stát v této době potřebuje. Tak myslím, že se zaměříme v příštích měsících a letech na snižování agendy a tím pádem na snižování počtu úředních míst.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Dobře, pane Špidlo...


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Současně platí, pardon, poslední věta.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Poslední věta.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Současně platí, že jsme poměrně umírněně zvýšili celkový objem platů.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Špidlo, co vy na to, dává smysl, co tady pan ministr říká?

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér /ČSSD/:
V každém případě, pokud jde o zaměstnance státu, tak tady souhlasím. Ale chtěl bych podtrhnout, že pohled na úředníka jako na někoho, kdo je v principu nadbytečný, je omyl. Jestliže máme například příspěvek na bydlení, který vlivem situace zasahuje daleko větší množství lidí než dříve, tak ta agenda musí být zpracována, a to má své personální požadavky a ta práce vlastně ani není lehká. Takže ano, já jsem ještě byl názoru, že je třeba zefektivnit činnost státu, ale představa, že zefektivnění činnosti státu znamená jenom mechanicky škrtat nějaká místa, je prostě omyl.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Rusnoku, a váš komentář k tomu?

Jiří RUSNOK, bývalý premiér:
Můj komentář, podívejte to, co říkají pánové, já v zásadě souhlasím. Musíme rušit agendy, pokud chceme snižovat tu, v uvozovkách státní byrokracii, ale to není tak jednoduché z mnoha důvodů, pokud to vůbec je možné. A obecně, prosím, neočekávejme, že provoz státu a úspory v něm zachrání ten hluboký strukturální deficit českých veřejných financí. Tam to není, český stát není zas tak drahý, že je často neefektivní v tom smyslu, že služby, které poskytuje, stojí relativně dost peněz a lidských sil, to je jiná věc. Ale v tom vztahu k HDP nebo v těch absolutních veličinách problém není v nákladech na provoz státu až tolik. Problém je prostě v mandatorních výdajích, které souvisejí se stárnutím obyvatelstva, se zvládnutými reformami některých oblastí, těch zásadních, a tam je třeba napřít tu dlouhodobou pozornost.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pojďme k té mimořádné dani z neočekávaných zisků. Ona se v tom případě řešila retroaktivita, zástupci jednotlivých stran pětikoalice se v prohlášeních lišili a ono to mělo za následek docela, v uvozovkách, zajímavé pohyby na akciovém trhu. Třeba během okamžiku ČEZ přišel o 17,5 miliardy své hodnoty, Erste Bank o 9 miliard, pak Piráti ustoupili a ČEZ zase rostl, tak na jednu stranu opozice kritizovala, že ministři zbytečně mluví, na druhou stranu je vláda kritizována za nekomunikativnost, takže jako bývalí premiéři, jak byste postupovali vy, pane Špidlo?

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér /ČSSD/:
Podívejte se to, že na akciových trzích fluktuují hodnoty akcií, to je prostě běžný proces akciového trhu a neměl bych obavu ani tehdy, kdyby byl přijat pirátský návrh, že by to dlouhodobě ovlivnilo hodnotu akcií ČEZ, to opravdu jsou řízeny něčím poněkud jiným. Ale jinak jsem vždy toho názoru, že v našem ústavním systému je suverénem
parlament a je na místě, aby se vedla odpovídající parlamentní debata do všech důsledků, které z toho plynou.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Rusnoku, není vlastně ta určitá míra nejistoty ze strany vlády vhodná, aby nemohlo dojít ke spekulacím na trhu?

Jiří RUSNOK, bývalý premiér:
V těchto citlivých věcech je samozřejmě lépe méně mluvit a jaksi mluvit, až je rozhodnuto definitivně. Ale já chápu zase na druhou stranu není jednoduché vládnout pětičlenné koalici. Prostě takové nehody se stávají, a není to nic fatálního, to souhlasím. Prostě burzy kmitají nahoru, dolů, tak jako je to nepříjemné, ale v tom já taky nevidím nějaký tragický problém. Je to skutečně věc provozní.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
A pokud jde o tu samotnou mimořádnou daň, tak není pravda, že jsme se připravili o peníze z doby...

Jiří RUSNOK, bývalý premiér:
Mimořádná daň...

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
…kdy energetická krize a ziskovost vrcholily, kdyby vy jste byl premiér, tak byste si to, jak se říká, lajznul?

Jiří RUSNOK, bývalý premiér:
No takhle, obecně mimořádnou daň jako chápu samozřejmě její jaksi filozofii. Samozřejmě, že je to problematické z mnoha ohledů zejména tím, že vybereme jenom některá odvětví a z nich ještě jenom některé firmy. V tom vidím veliký problém. Já bych neměl asi obavu prostě zavést nějakou mimořádnou daň pro všechny právnické osoby, prostě, které v nějakém období holt mají mimořádné zisky, tak prostě by měly o něco vyšší daně, a to si myslím, že by bylo ospravedlnitelné. Ale dobře, to je politické rozhodnutí, tomu rozumím.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Stanjuro, možná se vraťme i k těm pohybům na trzích.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já jsem velmi zdrženlivý ve svých mediálních výrocích, někdy jsem za to kritizován. Já myslím, že ta zásada, že nejdříve rozhodne například vláda, pak to jde do Sněmovny a pak je ta
parlamentní debata, je v pořádku. Já jsem základní parametry toho návrhu daně představil na tiskové konferenci zhruba před dvěma týdny, před 20 dny. Pak jsem to, co jsem oznámil na tiskové konferenci, vlastně zhmotnil v pozměňovacím návrhu, který jsem podal v Poslanecké sněmovně a pak jsem to nekomentoval, dokud neskončilo druhé čtení. Takže já si myslím, že je lepší princip nejdřív se na úrovni vlády dohodnout a pak to oznámit, někdy se to...

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Ale oni to komentovali jiní.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Někdy se to... tak já myslím vládní koalici, já teď nemyslím jenom jako členy vlády. Ale jsme vládní koalice a máme politiky
parlamentní, tak to se prostě někdy stane. Já souhlasím vlastně s panem bývalým guvernérem, premiérem a taky ministrem financí, jsme zapomněli, že je taky bývalý ministr financí, že to je věc, která se prostě stane. Je to věc nemilá, budeme se snažit, aby se nestávala často, nebo pokud možno vůbec, ale je to za sebou. Máme za sebou druhé čtení, všichni znají pozměňovací návrhy. Příští pátek budeme hlasovat ve třetím čtení, kdy určitě ti, kteří to předkládali, budou ještě jednou vysvětlovat důvody, argumenty a budou žádat o tu většinu. Nicméně ty základní parametry jsou vlastně jasné, ta retroaktivita je velmi problematická. Já za sebe se jí obávám. Prostě někdy v listopadu, na konci listopadu ve Sbírce zákonů zákon, který zasahuje do celého účetního období od 1. ledna. Vypadá to na první pohled velmi lákavě, velmi jednoduše. Já jsem zatím neslyšel příklad země, která by to udělala v této chvíli v letošním roce, přestože se říká, že to možné je. A máme shodu na těch sektorech. Tady bych nesouhlasil, samozřejmě, v každé krizi, ať to byla covidová nebo tato, jsou firmy, které díky té krizi, že ji využijí, vydělají víc, ale my se bavíme o mimořádné dani, kdy vlastně k těm ziskům dochází vlivem externích okolností, ne tím, že jsou lepší produkty, lepší služby, větší počet zákazníků. A myslím si, že ten energetický sektor výrobců elektrické energie, že to je vlastně bezesporné. A já jsem v tom spíše opatrný tak, než abych říkal ještě ty zdaníme, ještě ty zdaníme, tak jsme vybrali ty, o kterých si myslíme, že to má logiku a že se solidárně podělí o tyto mimořádné zisky se zbytkem společnosti. Protože, co je důležité, tyto mimořádné daně a mimořádné zisky použijeme pouze pro mimořádné výdaje, to znamená pro zvládání vysokých cen energií a vysoké inflace, na nic jiného, například se to nedá použít, a vůbec s tím dlouhodobě počítat, ke snižování strukturálního schodku. To by za prvé ani nefungovalo, a nebylo by to ani fér.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Špidlo, pokud jde o tu mimořádnou daň, vy byste se nechal zlákat, nebo vás taky ta retroaktivita děsí?

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér /ČSSD/:
Retroaktivita mě v pravém slova smyslu neděsí, protože samozřejmě změny daňových zákonů jsou možné a není nikde řečeno, v kterém dni v roce se stanou. Samozřejmě, že to stojí za prozkoumání, ale v zásadě jsem zjistil, že převažují stanoviska, že to retroaktivita není. Takže z toho bych tak velkou obavu neměl a opravdu bych raději využil výhodnější situaci. Ale obecně prostě strukturální deficit České republiky bude možné zvládnout jedině tehdy, naroste-li výrazně příjmová stránka, a to bude vyžadovat po mém soudu vyšší progresivní daň zejména u právnických osob a celou řadu dalších daňových změn, ale to bude podle mě velmi důležitá diskuse pro příští období. Ale ještě k rozpočtu, podle mého názoru ve vztahu k mzdovým výdajům se vláda držela příliš nízko a bylo by na místě a bylo by vhodné, vzhledem i k tomu požadavku sociálního smíru, uvažovat o poněkud výraznějším mzdovém růstu.


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Nám se tady stalo v minulých letech, že se rozevřely nůžky mezi platy a mzdami, to znamená mezi odměňováním ve veřejné sféře a v té soukromé, a tím, že jsme byli poměrně zdrženliví, tak aspoň trošku přispějeme k tomu, aby se ty nůžky začaly zase přivírat, aby se ten rozdíl mezi odměňováním v soukromé sféře a v té veřejné nebyl tak dramaticky vysoký, jak se to stalo v posledních třech letech. Takhle to nikdy nebylo, tak veliký rozdíl. Takže to si myslím, že je správný krok. My jsme navíc to navýšení nedali do tarifů, což je dlouhodobý požadavek odborů, ale do celkového objemu platů, tak, aby bylo na ty nadtarifní složky, jinými slovy česky řečeno, pro osobní hodnocení a odměny těm, kteří podávají nejlepší výkony v každé té organizační jednotce státu.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Vy jste se, pane Špidlo, dotkl jako první tématu, které jsem chtěla teď s vámi na závěr se všemi probrat, to je zvyšování dalších daní, tak třeba z příjmů fyzických nebo právnických osob?

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér /ČSSD/:
Já bych se přikláněl především zvýšit daně z právnických osob, zařadit do ní progresivní sazbu, která by právě mohla výrazně zachytit jakékoliv mimořádné zisky, a to trvale, kdykoliv by k nim došlo. Ale podle mého názoru ten problém není, se nedá vyjádřit jako zvyšování daní. Prostě ekonomická struktura se výrazně změnila a daňové nástroje a daňová struktura už tomu neodpovídá, viz velký nástup digitalizace, viz. jak ty velké digitální firmy, například Google jsou nebo v každém případě, pokud mám informace, byly výrazně, jsou výrazně méně zdaňovány než firmy, které působí u nás a podobně. Čili těch důvodů podívat se na celkovou strukturu daní, na jednotlivé daňové nástroje a na metody je opravdu mnoho a myslím, že se nedá váhat.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane Rusnoku, nezavřela si vláda tou svojí odmítavou rétoriku ohledně zvyšování dveří, zvyšování daní dveře právě k téhle tématice, už nemůže změnit názor?

Jiří RUSNOK, bývalý premiér:
Já nevím, jestli nemůže změnit názor, to nevím, to je otázka na vládu. Ale obecně tak jako asi většina ekonomů já se taky skutečně přikláním k tomu, že ten strukturální schodek, který je dneska zhruba na úrovni 200 miliard korun, které prostě tam budou vždycky, ten deficit těch 200 miliard, dokud se ta struktura příjmů výdajů nezmění, i když bude mnohem lepší situace, bude konjunktura, tak to se skutečně bez mimo jiné bez zvýšení některých daní neobejde. To je nesporné. A dříve nebo později k tomu dospěje jakákoliv vláda, o tom není pochyb, protože prostě jsme relativně vyspělá země, bohužel už dneska v pokročilém stadiu stárnutí populace, s rozvinutým sociálním systémem. Čili to je prostě neudržitelné při takovéto daňové kvótě, kterou my dneska po všech těch sníženích, která podle mě neuváženě nastala v minulé době, máme. Takže tady se, tomu se určitě do budoucna nevyhneme.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, ony z některých koaličních stran zaznívají výzvy k otevření programového prohlášení právě v oblasti daní. Řekněte mi, plánujete to?


Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Já jsem takovou výzvu zatím nezaznamenal, nevylučuju, že přijde, ale nevím o ní. Že nás čeká debata o programovém prohlášení vlády, to je legitimní, ta situace se dramaticky změnila tím 24. únorem. My jsme psali to programové prohlášení na přelomu prosince a ledna, takže ten svět byl bohužel jiný. A mnohem raději bychom byli v normálním světě bez té války, bez vysoké inflace. Ta debata by byla mnohem klidnější. Nemuseli bychom řešit akutní úkoly. Já jsem dneska říkal, že chceme využít příští rok k nějakým změnám, které by měly pozitivní vliv na strukturální saldo a máte vlastně jenom 2 nástroje a jejich kombinaci, tak si řekněme, co to znamená - buď zvýšíme daně lidem a firmám, to je jeden nástroj nebo snížíme výdaje státu, to znamená, snížíme vlastně rozsah poskytovaných služeb, který stát zatím dává, když to řekneme úplně otevřeně, nebo kombinaci obou dvou těch přístupů. Žádný jiný recept není a žádný z těchto receptů není bezbolestný. A přestože nás opozice vyzývá k tomu, abychom to udělali, tak každý takový krok na kterékoliv oblasti přinese velký politický souboj. To jsem si úplně jistý a nebude to jednoduché prosadit, protože žádná ze stran, která je ve Sněmovně nekandidovala s tím, že chce zvýšit daně, ani jedna, ani vládní ani opoziční. Snižovat výdaje je velmi komplikované, a vůbec ty strukturální, takže my se budeme snažit udělat v tom postupné kroky. Já nevěřím na jednu reformu, která ušetří 100-150 miliard, takhle to máme vyřešeno. My máme zkušenost jako
ODS s druhým pilířem. Takové věci se nedají dělat pouhou vládní většinou, pokud není aspoň část opozice pro, tak tyto robustní systémy vlastně neunesou změny s každou vládou s každou většinou. Takže budeme hledat nějaký kompromis, aby ty změny případně byly stabilnější, že ten problém existuje dobře, že přichází kritika zprava je taky dobře, protože zatím jsme byli podrobováni kritice jenom, že máme malé výdaje. Já jsem určitě mezi těmi, kteří tu debatu vítá. Ono ty věci jsou vlastně napsané, to není zas tak složité vymyslet, složité je pro to najít většinu. Vysvětlit společnosti a získat podporu společnosti pro takové kroky, to není jenom o té většině v parlamentu, taky to muset umět vysvětlit, a většina společnosti by to měla pochopit a říct, je to sice možná nepříjemné, a my tomu rozumíme s nějakým střednědobým nebo dlouhodobým výhledem. Na druhé straně platí, že pokud bude růst HDP a zůstane nám deficit v absolutních částkách stejný, tak to vlastně procentuálně bude klesat. Já neříkám, že tohle je řešení, ale to je prostě pravda. A druhá věc, kterou musíme posuzovat, nemůžeme se chlácholit, že máme čtvrtý, pátý, šestý nejnižší deficit, ale že máme posuzovat to v mezinárodním kontextu, je pravda. Já jsem svým kolegům a kolegyním, když jsme debatovali o fiskální disciplíně, říkal, tak kritérium pro vstup do eurozóny je 60 % zadlužení vůči HDP. Ale současný průměr současných členů HDP je 90 %, tak vysvětlujte někomu, že, abyste někam vstoupil, potřebujete mít na lince 60, když ti, kteří tam jsou, mají průměr 90, to se teda velmi těžko vysvětluje a velmi těžko se argumentuje s tím, že my to potřebujeme snižovat, když vidíme, že jiní, a teď nemluvím o těch nejsilnějších ekonomikách, tam je ta důvěra investorů obrovská, a nemá cenu se srovnávat se zadlužením Japonska, Spojených států a Německa, ale u těch středních zemí, jako jsme my, mnohdy to dnešní zadlužení je mnohem vyšší. Ale ty vládye řeší všude podobný problém, že stárnutí populace, a to je vlastně dobrá zpráva, je problém celé Evropy, nejenom České republiky, a na to musí reagovat, jak systém zdravotního veřejného pojištění, tak sociální systém. A to samozřejmě při tom trendu prodlužování průměrné doby života produkuje vyšší nároky na státní rozpočet, na ty 2 systémy.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:
K té výzvě, k otevření programového prohlášení v oblasti daní. Vy jste říkal, že jste to neslyšeli, jsme tedy to včera slyšeli od pana
poslance Výborného z KDU-ČSL, tak možná.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Aha, já jsem ho bohužel teda neslyšel a dneska jsem o tom s Markem Výborným opravdu nemluvil. Ale je pravda, že my máme v programovém prohlášení, že nechceme zvyšovat daňové zatížení, teď pominu mimořádnou daň, mimořádná a některé kroky, které Sněmovna udělá a
Senát které chystá, vedou ke snížení, takže prostor pro to, abychom zachovali daňovou kvótu v celkovém zatížení, určitě existuje a tu debatu určitě povedeme. Ale já, abych přímo odpověděl na vaši otázku, já v této chvíli nebudu podporovat zvýšení přímých daní, ať už fyzických nebo právnických osob.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka:

Zbyněk Stanjura, Vladimír Špidla, Jiří Rusnok. Pánové, děkuju vám. Na shledanou a dobrou noc.

Zbyněk STANJURA, ministr financí a 1. místopředseda strany /ODS/:
Díky za pozvání.

Vladimír ŠPIDLA, bývalý premiér /ČSSD/:
Nashle.

Jiří RUSNOK, bývalý premiér:
Shledanou.

Zbyněk Stanjura
ministr financí
1. místopředseda strany
poslanec PČR

Více o autorovi