ČRo: Stát využije dividendy ČEZ na zmírnění energetické krize
10. srpna 2022

Zbyněk Stanjura: ČRo: Stát využije dividendy ČEZ na zmírnění energetické krize

(iROZHLAS.cz ) Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí enormní zisk přes 33,5 miliardy korun. Oproti loňsku je to o 32 miliard víc. Zisk pro letošní rok ČEZ očekává kolem 60 až 65 miliard korun. A to je dobrá zpráva i pro stát, protože jako majoritní akcionář by mohl na dividendách získat 34 až 36 miliard a tyto peníze využít na pomoc lidem s vysokými cenami energií. Jaké má stát plány? Radiožurnálu odpovídal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Počítá stát s těmito penězi na pomoc lidem s vysokými cenami energií?

Samozřejmě, že ano. Je to stejné jako v letošním roce. Jak jsme oznámili, tak na pomoc s cenami energií půjde celkem 66 miliard, 25 procent letos, což je zhruba 16,5 miliardy. Zbytek, kolem 50 miliard, půjde příští rok.

Letošní pomoc pokryly dividendy z ČEZ a stejně tak počítáme, že dividendy, které budou vyplaceny za letošní rok, stát použije na těch slíbených 50 miliard pomoci domácnostem a firmám příští rok.

Je 16 miliard pro letošní rok dostatečných, protože například Hospodářské noviny spočítaly, že by tak třeba na každou domácnost vyšla podpora jen zhruba 2500 korun.

Ne, tak to nebyla korektní informace. Je třeba říct, jak na to Hospodářské noviny přišly. Řekli jsme, že pomoc bude na příští topnou sezonu. Pomoc začne od 1. října letošního roku a končí 30. září příštího roku. To je 12 měsíců. Každá domácnost nebo podnikatel platí zálohy měsíčně, neplatí je jednou za rok, tudíž to jsou tři měsíce z toho podporovaného období, takže letos to budou 16,5 miliardy a příští rok to bude kontinuálně pokračovat.

Myslím si, že to přesně odpovídá rytmu toho, jak platíte zálohy, jak chodí penze a výplaty, takže měsíční frekvence je podle mě je nejsprávnější.

Poslanec Karel Havlíček z ANO nerozumí tomu, proč nevezmete nerozdělený zisk z ČEZ z minulých let a nepomůžete lidem víc už teď. Jaká je vaše odpověď?

Poslanec Karel Havlíček, hlavně bývalý ministr vlády, která prohloubila naši energetickou závislost na Rusku a teď za to platíme vyššími cenami energií, je člověk, který dlouhodobě prosazoval, aby dostavbu atomových elektráren mohl dělat i ruský Rosatom. Myslím si, že to není zrovna ten, který by nám měl v tomto okamžiku radit.

Podle mě před ČEZ stojí velké investice, co se týče nových jaderných bloků. Díky tomu, že se nám podařilo prosadit jádro jako bezemisní čistý zdroj, tak budou v příštích letech investovány stamiliardy do výstavby nových bloků. A podle mě to nebude pouze jeden nový blok v Dukovanech, ale ambice státu bude mnohem větší.

Těch zhruba 35 miliard získá stát při výplatě zhruba osmdesátiprocentní dividendy. Stát má ale možnost její velikost ještě zdvihnout a získat tak víc peněz. Uvažujete o tom?

To je zatím předběžné, ale ve výplatě dividend jsme na hranici 80 až 100 procent. Letos jsem za ministerstvo financí podával protinávrh, kdy chceme využít zrovna 100 procent. To znamená, že to nemohu vyloučit, ale je to ještě daleko. Valná hromada bude v červnu příštího roku. Ale jak říkám, letos stát navrhl výplatu 100 procent zisku a nakonec to bylo schváleno na valné hromadě.

Vláda taky uvažuje o možnosti mimořádného zdanění energetických firem. Konkrétní chcete být do konce prázdnin. Je už jasnější, jestli by šlo o daně z nadměrného zisku, nebo o nějakou formu sektorové daně?

Sektorovou daň můžu vyloučit. Jinak jsem řekl, že to rozhodnutí by mělo padnout zhruba do 10. září, tedy do konce prázdnin. Klasická sektorová daň ale určitě zavedená nebude.

Takže uvažujete o dani z nadměrného zisku. Nezískali byste ale zvýšením dividendy víc peněz, než zavedením daně?

Nemáme ale pouze jednu firmu na trhu, takže přemýšlíme a uvidíme, k čemu se vláda nakonec odhodlá a k jaké shodě dojde do 10. září. To ale není ten návrh a debata není o tom, jak zdanit ČEZ, ale je přece širší o konkrétních odvětvích. Ne o jedné firmě.

Ale zase je pravda, že jako ČEZ zřejmě nebude mít zisk žádná jiná energetická firma.

Zisky budou adekvátní podílu na trhu. To se samozřejmě vyloučit nedá.

Pokud by ještě stát zavedl mimořádnou daň z nadměrného zisku, tak máte spočítané, že výsledná částka s dividendou ze zbytku bude vyšší, než dividenda z případného celého zisku? Protože daň sníží zisk a tím i výslednou dividendou.

Omlouvám se, ale v otázce jste asi čtyřikrát použila kdyby. Odpověděl jsem na vaši otázku, co bude s dividendou, která se bude schvalovat v červnu příštího roku. Teď jsem poctivě řekl, že o té v podstatě válečné dani vláda rozhodne do 10. září.

Pak to musí projednat obě komory parlamentu a nemůžu dopředu spekulovat, jaké řešení přijme vláda, jaké řešení a jaký zákon nakonec schválí sněmovna či Senát. Takže v této chvíli se na to, co by bylo výhodnější nebo co by bylo ziskovější, takhle jednoduše odpovědět nedá.

Velký zisk ČEZ možná rozhodil podnikatele v jiných oblastech, kteří mají kvůli vysokým cenám energií velké problémy a na zisku ČEZ se podíleli i tím, že platili nemalé částky za energie. Kromě odpouštění poplatků za obnovitelné zdroje energie dosáhnou firmy na nějaké další kompenzace?

Určitě. Rozhodli jsme o kompenzaci nepřímých nákladů, to znamená podporu firmám, které jsou energeticky mimořádně náročné.

Tyto jednotlivé sektory se musí notifikovat v rámci EU. Vím, že v této chvíli jsou notifikovány například ocelářství nebo chemický průmysl. Jsou tam i další odvětví, která jsou energeticky náročná.

To je podpora, která v návrhu rozpočtu na letošní rok vůbec nebyla. Na to minulá vláda zapomněla a my jsme to už dali do návrhu rozpočtu, který schválila tato sněmovna.

Znamená to, že v tom původním schváleném rozpočtu na rok 2022 už tato podpora byla zahrnuta a bude přesouvat zhruba dvě miliardy korun v letošním a příštím roce.

To jsou ale firmy z energeticky náročných odvětví. Ale pak jsou tady stovky dalších menších firem. Když budu konkrétní, co třeba kadeřnice, které teď přišel padesátitisícový nedoplatek za elektřinu. Může čekat nějakou pomoc od státu?

Samozřejmě pro ně je to, co jsme říkali. To znamená, že platba za obnovitelné zdroje, což je zhruba 600 korun za jednu kW hodinu, dorazí všem, to znamená i malým a drobným živnostníkům.

(Autor: Věra Štěchrová)

Rozhovor vyšel na serveru iRozhlas.cz.

Zbyněk Stanjura

Zbyněk Stanjura

ministr financí
1. místopředseda strany
poslanec PČR

Více o autorovi