23. července 2020

Události, komentáře: Nová protikoronavirová opatření

(ČT 24) Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byla členka programového týmu ODS pro zdravotnictví Zdenka Němečková Crkvenjaš.

Celý rozhovor se Zdenkou Němečkovou Crkvenjaš můžete zhlédnout na ČT24.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Po mírných, eufemisticky řečeno, nejasnostech, co kdo kdy oznámí, že začne platit se do Česka vracejí plošná opatření proti šíření koronaviru. Od sobotní půlnoci budou povinné roušky na vnitřních akcích, kam dorazí víc než 100 lidí. A po víkendu bude omezena i jejich kapacita, z nynějšího tisíce na nově maximum 500 návštěvníků. Obchodů, restaurací, pracovišť nebo hromadné dopravy se plošná povinnost netýká.

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /za ANO/:
Nejvyšší riziko je skutečně podle nás a z těch zkušeností, které máme, jsou hromadné akce, kde se schází větší počet osob, a proto jsme vlastně zavedli to celoplošné opatření.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
V předchozích dvou dnech přesáhl počet odhalených nových případů nákazy pokaždé 2 stovky. Dnešní průběžné číslo je zatím 154, to naznačuje pokračování trendu. Ohnisek přibývá, ale zůstávají lokální.

Aleksi ŠEDO, děkan 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy:
Že teď těch ohnisek je víc. To je prostě logický. Vlastně, dá se říci, očekávatelný výsledek toho, že společnost žije prakticky normálním způsobem.

Zdeňka JÁGROVÁ, ředitelka Hygienické stanice hlavního města Prahy:
Zatímco v březnu, v dubnu měl každý člověk 2, 3 kontakty, tak teď je to naopak. Teď každý člověk, obzvlášť tahle ta mladá skupina, má 20, 30 kontaktů klidně.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

A k tématu jsme pozvali 3 hosty. Zdenka Němečková Crkvenjaš, členka programového týmu pro zdravotnictví ODS. Dobrý večer.

Zdenka NĚMEČKOVÁ CRKVENJAŠ, členka programového týmu ODS pro zdravotnictví /ODS/:

Hezký dobrý večer.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

Alena Dernerová, senátorka a lékařka. Dobrý večer.

Alena DERNEROVÁ, senátorka /nestr./:

Dobrý večer.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

A ve studiu muž Miloslav Ludvík, ředitel Fakultní nemocnice Motol. Dobrý večer.

Miloslav LUDVÍK, ředitel Fakultní nemocnice v Motole /ČSSD/:

Dobrý večer.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

Paní Crkvenjaš, s dovolením začnu u vás. Když ministr zdravotnictví oznámil tato preventivní opatření, řekla jste si, už bylo načase, nebo jste si položila naopak otázku, proč?

Zdenka NĚMEČKOVÁ CRKVENJAŠ, členka programového týmu ODS pro zdravotnictví /ODS/:
Musím říct, že ta opatření určitě jsou na místě. Nicméně říkám si, že mohla samozřejmě přijít i o něco dříve, 1 věc. Další věc je, bylo to vyhlášeno velmi chaoticky a celé ty kroky musím říct, že jsou velmi nekoncepční, protože už 6. května vyzývala ODS vládu, aby zhodnotila stávající situaci a aby na základě toho udělala opatření, na základě kterých budeme pokračovat dále, abychom přesně věděli, že když se stane to a to, tak uděláme tento krok.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Vy si myslíte, že se to dá takhle předvídat? Myslíte si, že to je reálné, opravdu postupovat v takových krocích, nalajnovat si přesný scénář a pak ho používat? Ta epidemie se chová naprosto nevyzpytatelně.

Zdenka NĚMEČKOVÁ CRKVENJAŠ, členka programového týmu ODS pro zdravotnictví /ODS/:
Samozřejmě epidemie se chová nevyzpytatelně, ale přece jenom už jsme měli nějaká data, na základě kterých jsme mohli předvídat. Když si vezmete, jak teď začaly v Moravskoslezském kraji narůstat počty nakažených, tak už v tu chvíli jsme mohli předvídat, že se to začne šířit i dál, protože nedělo se nic minulý týden, když už to nebyla jenom otázka Moravskoslezského kraje, kde mimochodem musím říct, že to bylo už od začátku zanedbané tím, že nebyli včas uzavřené doly. Možná, kdyby se to udělalo, tak se nic takového nestane.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Paní senátorko, měla či neměla přijít preventivní opatření dříve?

Alena DERNEROVÁ, senátorka /nestr./:
Já si myslím, že ani dříve moc přijít nemohla, protože nikdo nemůže predikovat, co bude za týden, za měsíc, za 2 měsíce. Já bych se tady trošku zastat pana ministra, protože si myslím, že udělal opravdu, co může, a to, že v Moravskoslezském kraji byl problém, to jsme viděli, ale ten problém byl, jak říká on, klastrový, to znamená, soustřeďoval se kolem vlastně právě těch dolů, kde mimo jiné nejsou jen čeští havíři, ale jsou tam i polští havíři. A vlastně tam ten problém byl veliký a samozřejmě, že se mohla objevovat další nějaká drobnější ložiska po celé republice, ale ta ložiska byla skutečně drobnější. To, že se stalo v Praze to, co se stalo, tak tam je podle mě nedodržení určitých kautel, o kterých jsme hovořili. Je to osobní povinnost každého z nás, jak se budeme chovat.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Pane Ludvíku, podle Jana Hamáčka jsou čísla alarmující. Nestraší ministr vnitra až příliš?

Miloslav LUDVÍK, ředitel Fakultní nemocnice v Motole /ČSSD/:
Některá čísla jsou alarmující a některá jsou podle mě docela povzbudivá, protože opravdu specificky teda zdravotní systém není zatížen vůbec. Dneska byste pomalu v nemocnici covidového pacienta, teda snad kromě Moravskoslezského kraje, pohledala. Na druhou stranu, ono je to celosvětové z mého pohledu. Prostě zase zklamává WHO, protože se sleduje podle mého názoru špatné číslo. Ona sleduje počet nakažených, ale nesleduje se počet nemocných a nesleduje se z toho počtu ten počet lidí, kteří jsou opravdu nuceni využít zdravotnický systém.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Já jsem se spíš ptala na to, jestli pan ministr vnitra neměl být trošku opatrný v tom, co říká do médií.

Miloslav LUDVÍK, ředitel Fakultní nemocnice v Motole /ČSSD/:
To já myslím, že on vychází z nějaké zkušenosti, která prostě byla v tom únoru, březnu. My jsme…

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
My jsme teď v červenci.

Miloslav LUDVÍK, ředitel Fakultní nemocnice v Motole /ČSSD/:
Ale jako já myslím, že ne, protože tak on má pravděpodobně lepší pohled na ta čísla než já a spíš to působí asi trochu preventivně.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Ještě jedno jeho vyjádření. Dokonce vyzýval k tomu, aby lidé nečekali na doporučení ministerstva zdravotnictví a nosili roušky uvnitř budov a také v MHD. Vy jste včera ve vysílání ČT24 říkal, že převážně starší občané mají problém s rouškou, udýchat speciálně v tomto počasí. Vyšší fyzická námaha je problematická. Roušky nejsou sebespasitelné, co si z toho tedy lidé mají vzít?

Miloslav LUDVÍK, ředitel Fakultní nemocnice v Motole /ČSSD/:
Víte, problém je v tom, že spousta lidí se domnívá, že když si vezme roušku, že jsou chráněni, ale on je to pravý opak. Oni chrání ty druhé, ale sebe nechrání a jako trošku mám potíže. Někteří lidé to vidí v tom gardu, že si vezmou roušku a jsou úplně za vodou a můžu dělat, co chci, tak ono to takhle nefunguje.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Dobře, to znamená, že kdyby opravdu všichni důsledně dodržovali tato opatření, tak bychom byli v pohodě víc, a to byste potom už roušky doporučoval?

Miloslav LUDVÍK, ředitel Fakultní nemocnice v Motole /ČSSD/:
To je hrozně spekulativní otázka. Opravdu na to se teď velmi špatně odpovídá. Mám trošku problém s něčím jiným, protože teď máte červenec. A lidé se zase dostanou do rouškového systému a já, když to pozoruju, jak v okolí, tak v nemocnicích, tak si trochu myslím, že až ty roušky budeme potřebovat, bude říjen a listopad nebo jaro příštího roku, tak už ti lidé k tomu nebudou tak ochotní.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Dobře, ale vy jste lékař, vy jste odborník, co si z toho lidé…

Miloslav LUDVÍK, ředitel Fakultní nemocnice v Motole /ČSSD/:

Já nejsem lékař.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

Dobře. Tak jste odborní, pardon. Co si z toho lidé mají vzít? Mají roušky nosit, nemají roušky nosit? Teď to bude tedy povinné v některých uzavřených prostorách.

Miloslav LUDVÍK, ředitel Fakultní nemocnice v Motole /ČSSD/:
Ono to bude v některých prostorech povinné. Jako já bych se v této chvíli přimlouval za to, aby se dodržovalo to, co bylo vyhlášeno, protože koneckonců to bylo vyhlášeno hygienou a lidé mají povinnost to dodržovat.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Budete tedy vicepremiérovi Hamáčkovi něco vysvětlovat ohledně roušek nebo ne?

Miloslav LUDVÍK, ředitel Fakultní nemocnice v Motole /ČSSD/:
Ne, my jsme se spolu dneska o tom bavili. Já jsem mu řekl to svoje stanovisko, on má svoje a upřímně řečeno, nedá se teď úplně říci, kdo z nás má tak úplnou opravdu.

Alena DERNEROVÁ, senátorka /nestr./:
Paní Crkvenjaš, co byste uvítala? Co by měl stát dělat dál, případně hygienici, abyste měla pocit, že se v Česku nebude nákaza šířit nekontrolovatelně?

Zdenka NĚMEČKOVÁ CRKVENJAŠ, členka programového týmu ODS pro zdravotnictví /ODS/:
Myslím si, že v prvé řadě bychom měly začít využívat ty nástroje, které jsme předpřipravili. Nicméně ještě stále nejsou dokonalé, a to je nástroj typu chytrá karanténa, který si myslím, že je výborná věc. Nicméně viděli jsme aspoň teda v našem kraji, že opravdu nefunguje, že tady ty systémy počítačové neumí mezi sebou komunikovat, že spousta věcí se musí dělat ručně. Stávají se chyby typu, že přijdou omylem výsledky jiným pacientům, tak to jsou všechno věci, které by se měly řešit. Ona je poddimenzovaná jak technicky, tak personálně. Tam už se měli teď nabrat lidi, už tam měli být ti, kteří jsou zaučení a umí s tím pracovat a tím pádem si myslím, že bychom byli schopni udržet ta ložiska nějakým způsobem na uzdě a nemuselo se stát to, co se stalo, že se to rozšířilo i do komunity.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Na druhou stranu podle hygieniků funguje chytrá karanténa dobře a jsou s výsledky spokojeni. Tak není to jenom kritika pro kritiku?

Zdenka NĚMEČKOVÁ CRKVENJAŠ, členka programového týmu ODS pro zdravotnictví /ODS/:
Není, protože mám tady přímo z Moravskoslezského kraje data. Mluvila jsem s lidmi, kteří to mají na starosti a opravdu mi říkali, že to nefunguje, že samozřejmě pomalinku se to zlepšuje, ale není to dostatečně rychlé. Už to mělo být a byl na to prostor v době, kdy ta předchozí vlna skončila, věnovat se tomu a být připraveni teď na tu, která nastala.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Paní senátorko, co byste uvítala vy? Jakým způsobem si myslíte, že by se vláda měla vydat, aby opravdu lidé měli pocit, že jsou dostatečně chráněni, že pro ně politici dělají dost a zároveň neměli pocit možná takové otravy tím, že koronavirus se tady nad námi stále vznáší.

Alena DERNEROVÁ, senátorka /nestr./:
Ano, tak já jenom bych ještě chtěla zareagovat na tu předchozí otázku, kterou jste dala paní doktorce Crkvenjaš. Já jsem jenom chtěla říct, že v Ústeckém kraji ta chytrá karanténa funguje. Dneska jsem mluvila s krajskou hygieničkou a vcelku si ji pochvalovala, takže za nás to vypadá dobře. Co se týče toho, co by vláda měla dělat. Já si myslím, že by měla hlavně uklidňovat, protože ti lidé, jak jste správně říkala, tady slyší slovo pana ministra Hamáčka, pak slyší slova od ministra zdravotnictví slova. Já si myslím, že by tady měl být jednoznačně postoj jednoho ministra, což si myslím, že přináleží panu ministru Vojtěchovi, a na ten by měl informovat. Měli bychom říkat, že v podstatě tenhle ten virus se přenáší kapénkovou infekcí, že to je závislé na velikosti dávky a teprve potom ten člověk může být tradičně v kontaktu s někým doopravdy v těsném kontaktu. Řada lidí prostě se bojí do nynějška, bojí se prostě jít někam, protože ten virus myslí si, že někde kolem něj lítá. Takže to je úplně špatně a měli bychom říkat to, co říkal pan ředitel Ludvík, že prostě máme tady určitý počet pacientů. My říkáme číslo, ale já bych chtěla z toho čísla vědět, že jsou ty lidi jakoby pozitivní, ale kolik z pozitivních je vlastně nemocných? To by mě zajímalo. A důležitým faktorem je teda to, že nám nepřerůstá právě to číslo lidí, kteří jsou hospitalizováni. Takže takhle bych spíše uklidňovala ty lidi, protože je tady obrovský strach a já za sebe musím říct, že jak sedím v té ordinaci v podstatě stále, tak to vidím u těch matek dětí, které ke mně ty ordinace chodí a jenom chci podotknout, že děti v září budou muset jít do školy. Takže tady tím směrem bych se asi ubírala, směrem k těm školákům a hlavně uklidňovat, že to prostě zvládneme. A nebude to podle nijak dramatické.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Co předpokládáte, co se bude dít v České republice, se ještě dostaneme. Pane Ludvíku, epidemie chřipky má přesně daná kritéria, 1600-1800 nakažených na 100 000 obyvatel. Uvítali byste něco podobného i u covidu-19? Nevysvětlilo by to potom všechny ty nejasnosti, byly by zde opravdu přesná pravidla, k čemu má stát sáhnout, a tak dále, proč to případně není?

Miloslav LUDVÍK, ředitel Fakultní nemocnice v Motole /ČSSD/:
Já bych to určitě uvítal a hlavně já bych t uvítal hlavně v celoevropském měřítku, protože já se domnívám, že jako dneska veliký problém je ten, že každá evropská země má stále jiný počet případů na 100 000 obyvatel, který uznává jako problematickou hranici. Není to sjednocené, takže někdo to má 50 na 100 000, někdo má 15, někdo má 20. A říkám, já prostě nemůžu přijít jména světové zdravotnické organizaci, která by tohle měla opravdu celosvětově koordinovat. Měla by k tomu zaujmout stanovisko.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Myslíte si, že by to bylo myslitelné, když i na začátku epidemie si Česká republika taky dělala, co chtěla a dostala za to výtku od Evropské unie?

Miloslav LUDVÍK, ředitel Fakultní nemocnice v Motole /ČSSD/:
Říkáte od Evropské unie, říkám světové zdravotnické.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Ale je to taky, že si stát svobodně rozhodl, jakým způsobem se bude chovat.

Miloslav LUDVÍK, ředitel Fakultní nemocnice v Motole /ČSSD/:
Já vím, ale upřímně řečeno, my jsme o 6 měsíců někde jinde a máme nějaké zkušenosti. Už ten virus nějakým způsobem známe. Víme, jak funguje, víme, jaký má mechanismus účinku. Ono všimněte si, že teď nám začíná jít do té populace, které je velmi zdravá, fotbalisti, hokejisti, horníci na severu Moravy a v podstatě jaksi vyhýbá se těm rizikovým skupinám pozoruhodně, čili v podstatě ten náš boj, který tady s ním vedeme, je strašně úspěšný, protože upřímně řečeno, ti lidé, kteří to dneska mají, tak buď to budou mít úplně bezpříznakové a skoro ani nebudou vědět, že to mají, nebo budou mít extrémně lehký průběh. Takže jako důvod k tomu se opravdu bát, si myslím, že v téhle chvíli moc není.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
My se z Rakouska vracíme zpátky do České republiky konkrétně tedy do Moravskoslezského kraje, protože vyhlášení celoplošných opatření přišlo ve stejný den, kdy ze severu Moravy hygienici vzkázali, že protiepidemická opatření se rozvolní. Paní senátorko, jak je možné, že jedni hygienici zpřísňují a druzí rozvolňují? Vy tomu rozumíte?

Alena DERNEROVÁ, senátorka /nestr./:
Asi tady koordinace není úplně ideální jednotlivých hygienických stanic. Na druhou stranu musím říci, že pokud teda se situace lepší, tak by asi tak tvrdá pravidla neměla. Já si myslím, že by měl fungovat v rámci České republiky jakýsi Semafor, který by ukazoval, jaká pravidla nastavit aspoň obecně. Protože rozumím tomu, že prostě konečně si můžeme oddechnout. Máme tady málo případů přetestovali jsme. A vypadá to dobře, že je zbytečné prostě tady být v tom zase běžném tvrdém režimu, zatímco někde jinde prostě to je horší, tak tam teda přitvrdit. Já zase proti tomu až tak moc nemám, protože zase takováto plošná opatření udělá všechno absolutně. Je to takové totalitární, a to se mi nelíbí, takže já bych tady určitou svobodu dala těm hygienickým stanicím.

 

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

Pane řediteli, jak byste postupoval vy?

Miloslav LUDVÍK, ředitel Fakultní nemocnice v Motole /ČSSD/:
V případě koordinace hygieniků? Já si myslím, že paní senátorka má pravdu, protože oni jsou přímo v terénu, oni přesně vědí tu situaci na tom svém území, takže si myslím, že by opravdu měli mít možnost, aby oni nějakým způsobem rozhodovali, jak ta situace vypadá. A pak samozřejmě v návaznosti na hlavní hygieničku, která sedí na ministerstvu zdravotnictví vlastně potom nějakým způsobem ta opatření přijímat, komunikovat a koordinovat.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Paní Crkvenjaš, nepodlehli místní politici a hygienici nevoli, kterou s sebou přineslo zavedení přísnějších opatření před týdnem, před necelým týdnem, abych byla přesná?

Zdenka NĚMEČKOVÁ CRKVENJAŠ, členka programového týmu ODS pro zdravotnictví /ODS/:
Já si popravdě myslím, že to bylo teď trochu populistické to rozvolňování opatření. Nicméně musím popravdě říct, že ta opatření stále jsou přísnější než ve zbytku České republiky, což si myslím, že je tady dobře. Stále jsou povinné roušky v obchodech, hromadné dopravě. A popravdě řečeno, tady to je správná věc, nicméně ta komunikace celkově mezi ministerstvem zdravotnictví, hygienickými stanicemi, vidíme, že se opravdu nenapravila, protože to, co se stalo minulý týden, že komunikace vázla se stálo teď opět, protože měli vědět, že pan ministr bude zavádět opatření, nicméně nevěděli nebo respektive měl na to pan ministr reagovat a říct jim – počkejte, já to udělám jinak. Zkoordinujeme to.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Tak ministr reagoval, nějaká zpřísněná to opatření zavádět bude, byť původním termínem bylo pondělí.

Zdenka NĚMEČKOVÁ CRKVENJAŠ, členka programového týmu ODS pro zdravotnictví /ODS/:
Víte, když pan ministr tady to avizuje, je to samozřejmě správně, nicméně bylo by dobré, kdyby se to poslalo dál a poslalo se to i té hygieně. Předpoklad, že sedí u televize a sledují, co zrovna říká pan ministr, taky nemusí úplně fungovat.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli, Ludvíkovi, vy jste se zatvářil nesouhlasně v jeden okamžik, kdy paní Crkvenjaš odpovídala, a sice v momentě, kdy mluvila o populistickém rozhodnutí, vy to tak nevnímáte to, co se stalo na severu Moravy?

Miloslav LUDVÍK, ředitel Fakultní nemocnice v Motole /ČSSD/:
Ne, ale já si myslím, že to rozvolňování je skutečně důležité. Ono je opravdu důležité ty šrouby, jak se říká, nemít příliš dlouho utažené, protože, znovu říkám, v této chvíli jsme opravdu relativně v komfortní situaci. Ale vemte si, že na podzim budeme mít obří problém, protože v průběhu zhruba pěti týdnů my se můžeme dostat na 1 000 000 případů chřipek. A my nepoznáme v této chvíli, jestli je to chřipka nebo covid. Na to se budou muset přijímat úplně jiná opatření, která budou jaksi úplně jiného rázu. A opravdu si myslím, že bude lepší teď, když budou mít jaksi lidé šanci se takzvaně nadechnout, protože pokud nebude vakcína...

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
I za cenu toho, že hygienici budou poslouchat, že se jim situace vyvíjí špatně v Moravskoslezském kraji, tak jak to poslouchali?

Miloslav LUDVÍK, ředitel Fakultní nemocnice v Motole /ČSSD/:
Upřímně řečeno, já neznám situaci, kdy by se hygienikům nenadávalo, to už máte od restaurací přes letní tábory, až já nevím po koho.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Paní senátorko Dernerová, když jsme nakousli ten podzim, co si myslíte, že bude na podzim? Narážím na to, že ministr kultury Lubomír Zaorálek v rozhovoru pro iDNES cz prohlásil, že máme zapomenout na to, že by se od září vrátily akce pro 5, 10 000 lidí rozumíte jeho opatrnosti, myslíte si, že je na místě?

Alena DERNEROVÁ, senátorka /nestr./:
Ano, ty akce pro 5, 10 000 lidí mi přijdou absolutně teda ta rozhodnutí pana ministra Zaorálka na místě, protože jak vidíte, stačilo pár lidí v klubu a měli jsme tady větší počet covid pozitivních jedinců. Bude podzim a budete to opravdu tak, jak říkal pan ředitel, trošku svízelnější situace, protože při každém zakašlání si budou všichni myslet, že mají covid. A bude tady, upřímně řečeno, nějakým způsobem asi dost velká panika která, myslím si přetrvává dodnes. Mnohdy právě takovými těmi chaotickým nebo nejednotnými rozhodnutími. Takže ten podzim bude takový … a myslím si, že je dobré teda se nechat očkovat proti chřipce, právě ty rizikové skupiny, protože vakcína proti chřipce jako taková nebude určitě pro všechny a myslím si, že by asi měli být naočkováni zdravotníci, protože ti by měli v podstatě v té první linii zůstat opravdu a lidi léčit, takže to je jedna z možností, jak trošku odlišit potom pacienta s chřipkou a s tím covidem. Ale jinak si myslím, že ta situace celkově by nemusela být tak dramatická, doufám, že virulence toho covidu klesá.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Vy jste zmiňovala také v jedné ze svých předchozích odpovědí, že věříte tomu, že se žáci vrátí do škol. Opravdu tomu věříte? Jste o tom přesvědčená, že to tak bude?

Alena DERNEROVÁ, senátorka /nestr./:
Já věřím tomu a chci tomu věřit, že se žáci vrátí do škol. Já si nedovedu představit, jak by to vypadalo v září zase bez těch dětí ve školách. Nevím, jak by vypadalo jejich vzdělávání, protože si myslím, že ten výpadek těch třech měsíců, který tady byl, je obrovský. A vlastně neříkám, že rodiče se neučí s těmi dětmi, ale prostě někdy to naprosto nemohou dát. Středoškoláci, mám to teda z ordinace jedné ženy, informace, prostě věděli, neříkám, že všechny střední školy, ale někdo prostě se učit nemusel, dostal čtyřky a prošel do dalšího ročníku. To bychom tady měli skutečně národ, který by pomalu neuměl nic přečíst. Je to nutné, aby se děti vrátily do škol. Nějak se to udělat musí, protože to znamená pak pro celou Evropu, že by prostě celá Evropa by do těch škol nešla. Já bych teda asi sledovala, jak to vypadá v Německu. V Německu to také nějakým způsobem zvládli a nebyl tam tak takový velký chaosy, jako jsme měli my.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Paní Crkvenjaš, s jakými obavami vyhlížíte vy v září, co si myslíte, že nebude reálné? Na co případně můžeme zapomenout? Věříte tomu, že se děti vrátí do škol opravdu, tak jak na to byly zvyklé do doby před covidem?

Zdenka NĚMEČKOVÁ CRKVENJAŠ, členka programového týmu ODS pro zdravotnictví /ODS/:
Já upřímně doufám, že děti se do škol vrátí, že se najde nějaký způsob, jak zabezpečit podmínky tak, aby to vyhovovalo, aby už se případná nákaza mezi nimi nešířila. To je to, co bych od vlády očekávala, že teď řekne, jak to bude vypadat a jak to zabezpečí. Já se ovšem obávám jedné věci, a to je, už teď nám rostou počty nakažených mezi zdravotníky, aby tohle nebyl největší problém. To je 1 věc a další věc je, že samozřejmě, pokud opět dojde k něčemu takovému, že se omezí normální provoz nemocnic a ordinací a budou další výpadky ze zdravotního systému, tak abychom na to měli a aby se to dalo nějakým způsobem ohradit. To je další věc, protože to, že se teď dohradilo těch 80 %, neznamená, že na podzim na to budou finance. To je jako to, čeho se taky obávám, aby nám opravdu ten systém nějakým způsobem nezkolaboval. Ale to nechci strašit, to jenom bych ráda, aby to vláda vzala v potaz. A měla nachystanou variantu, co dělat, kdyby se to náhodou stalo.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Co byste jim doporučovala?

Zdenka NĚMEČKOVÁ CRKVENJAŠ, členka programového týmu ODS pro zdravotnictví /ODS/:
Jak už jsem říkala, já bych doporučovala tady opravdu, když už máme nějaká data, když už je sbíráme, tak je využívat. A na základě toho udělat ty scénáře. To znamená, že udělat si variantu, co když. Když dělám vyšetření pacientovi, mám nějakou hodnotu, ale nemám ji proto, abych řekla, je to tak a tak, ale je to proto, abych se mohla dál rozhodovat, co s ním udělám. Takže prostě mít varianty nachystané, ale to musí ve spolupráci s epidemiology, já epidemiolog nejsem, takže tady opravdu nejsem schopná říct.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli Ludvíku, stejná otázka, na co máme od září zapomenout nebo věříte tomu, že se život alespoň na pár měsíců nebo možná už na furt vrátí do těch kolejí, na které jsme zvyklí?

Miloslav LUDVÍK, ředitel Fakultní nemocnice v Motole /ČSSD/:
Jedna špičková imunoložka mi nedávno řekla, že každá pandemii končí tím, že se lidé rozhodnou, že pandemie skončila. Já si myslím, že by opravdu stálo za to, aby lidé žili normální životy, protože my kdybychom se takhle chovali ke každé infekce, kterou za posledních 20 let pamatuji, tak bychom z toho skoro nikdy nevyšli. Vyjdete ven a v podstatě můžete dostat klíšťovou encefalitidu. Můžete dostat hepatitidu, můžete dostat velmi nebezpečnou formu TBC. To všechno můžete klidně dostat a ty jsou daleko nebezpečnější než covid. A my se k těmto nemocem chováme v podstatě daleko víc free než ke Covidu, který se nám ukazuje nějakým způsobem, že není asi až tak strašlivě nebezpečný, jak to na začátku vypadalo. Notabene ještě tedy 1 zajímavá věc. Jsem si teď v nemocnici začali dělat takový interní průzkum mezi zdravotníky, kterým nabíráme krev a zjišťujeme protilátky. Zjišťujeme, kolik jakoby se nám objeví procent lidí, který to prodělaly, kteří prodělali, aniž by o tom věděli. Pan Dr. Kuba v jižních Čechách dělal podobnou studii. Tomu to vyšlo mezi dvěma až třemi procenty. Na Olomoucku dělali taky takovou studii mezi dvěma, třemi procenty. Hádejte, kolik to vyšlo v Motole zatím? Opět mezi dvěma a třemi procenty. Pokud by tohle byla pravda obecně, tak už jsme v Česku měli 200-250 000 lidí, kteří tím prošli. Takže prostě my se opravdu budeme muset k tomu začít chovat, říkám, nebát se ho, ale mít k němu respekt.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Paní Dernerová, kdy vy si myslíte, že se život vrátí úplně do normálu? Bude spásou vakcína, lék na COVID-19 a do té doby tady stejně budeme muset s koronavirem nějakým způsobem existovat? Kdy to všechno ukončí? Kdy si opravdu psychologicky v hlavě uspořádáme, už se toho nemusíme bát.

Alena DERNEROVÁ, senátorka /nestr./:
No, myslím si, že jedna věc, abychom si to uspořádali, je právě to přestat se strašit něčím, že nám prostě ten covid může strašně ublížit. To je prostě důležité spíš vést osvětu směrem - ano, je tady nějaký problém, máme tady chřipky, jak říkal pan ředitel. Já to vnímám stejně naprosto. To znamená, že začít o tom hovořit prostě, kolik jich tady je. Bude tady s námi asi nějakou dobu a myslím si, že postupem proletí někam a nebude tady. Možná to bude trvat rok. MERS nebo SARS, taky tady byly určitou omezenou dobu a prostě najednou zmizely. Nejsou tady. Takže předpokládám, že by mohl i tento covid. Co se týče potom očkování, prevence, vakcinace proti covidu, no byla bych nejradši, kdyby ten covid zmizel, aniž by ta vakcinace musela být nějakým způsobem tady u nás už aplikována. Bylo by to asi nejlepší řešení. Ta vakcína se vyvíjí. Máme odborníky celosvětové, nicméně nebude to ozkoušené a může samozřejmě ta vakcína jako každá vakcína mít nějaké negativní účinky. A samozřejmě by to asi měli být očkováni ti lidé, kteří jsou nejvíce ohroženi a ne teda plošné očkování, protože já nemám ráda plošná očkování proti všemu a všem, jak říkám, protože ty bacily jsou chytré a prostě zmutují se úplně jinak, než bychom pak čekali. Takže zase nevidím absolutně teda spásu možná v té vakcíně. Prostě musíme počkat, jak se situace bude vyvíjet. Rozhodující bude asi ten podzim, ale věřím, že v podstatě, dejme tomu, do roka, nevím, nejsem prognostik, nejsem epidemiolog, ale ze zkušenosti SARS a MERS, ty také zmizely, předpokládám, že tohle také zmizí časem a ne dlouhém časovém horizontu.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
A na závěr pro vás pro všechny stejná otázka, poprosím o opravdu stručnou odpověď. Vy jste zde naráželi kolikrát ve svých odpovědích na to, že se nedokážou členové vlády mezi sebou domluvit, nedokázal ministr zdravotnictví s ministrem vnitra se shodnout na tom, zda je zapotřebí obnovení ústředního krizového štábu, jednat o tom budou v pondělí na vládě, myslíte si, že by bylo přínosné, aby byl znovu obnoven nebo ne, pane Ludvíku?

Miloslav LUDVÍK, ředitel Fakultní nemocnice v Motole /ČSSD/:
Vzhledem k tomu, jaký máme v Čechách zákon o zakázkách, tak já bych to i přivítal, protože jde o ty ochranné pomůcky.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Paní Crkvenjaš?

Zdenka NĚMEČKOVÁ CRKVENJAŠ, členka programového týmu ODS pro zdravotnictví /ODS/:
Já souhlasím tady s panem ředitelem Ludvíkem, myslím si, že ochranné pomůcky, to je ten základ, který bychom měli mít. A bylo by třeba udělat něco pro to, aby to bylo bezproblémové a neopakovalo se to jaro.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Přidáte se, paní senátorko?

Alena DERNEROVÁ, senátorka /nestr./:
Já o tom tak zcela přesvědčená nejsem, takže já říkám, že si myslím, že ne.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
A velice zdůvodní?

Alena DERNEROVÁ, senátorka /nestr./:
S jednou odpovědí ano.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Jenom stručné zdůvodnění, prosím, paní senátorko?

Alena DERNEROVÁ, senátorka /nestr./:
Já si myslím, že ta situace, myslím, že se to dá zvládnout i bez vzniku toho krizového nebo znovuobnovení krizového štábu, myslím si to. Ta situace není tak strašná.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Děkuju vám mnohokrát, že jste se připojili k dnešním Událostem, komentářům. Na shledanou.

Alena DERNEROVÁ, senátorka /nestr./:
Děkuji za pozvání. Na shledanou.

Zdenka NĚMEČKOVÁ CRKVENJAŠ, členka programového týmu ODS pro zdravotnictví /ODS/:
Na shledanou.

Zdenka Němečková Crkvenjaš

členka programového týmu pro zdravotnictví