Novinky Mediální výstupy

Interpelace na ministra průmyslu a obchodu ve věci nové hospodářské strategie a reality dneška

(www.psp.cz) Ústní interpelace poslance Ivana Adamce na ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka ve věci nové hospodářské strategie a reality dneška.

Ivan Adamec:
Děkuji, pane předsedající. Vážené paní ministryně, páni ministři a pane ministře obchodu a průmyslu. Nedávno jste představil zástupcům byznysu tzv. novou hospodářskou strategii v Betlémské kapli, která by měla nasměřovat Česko k finální produkci s vyšší přidanou hodnotou. Ten plán je nastaven až do roku 2030. Součástí je podpora inovací, vědy, vzdělání a Česko má podle vás směřovat i k tomu, že to bude vydělávat a firmy budou mít velké zisky. Česká republika by měla být lídrem v umělé inteligenci a v inovacích. To se mi opravdu líbí. To je pěkné předsevzetí. Ale pokud už mám dobré informace, o té konferenci se ozval zástupce Svazu průmyslu a dopravy pan Hanák, kde musím říct, že s ním v tuto chvíli mohu souhlasit, protože říká, že nás podnikatele čeká extrémně těžké období. Připomínal návrhy daňových změn, neustále dohady o zavedení sektorové daně, vysoký nárůst minimální mzdy nebo výrazný růst průměrné mzdy, za který je podle něj odpovědna sociálně demokratická strana a odboráři a který bez zvýšené produktivity práce sráží naši konkurenceschopnost. Já bych k tomu ještě dodal - vysoká byrokracie, složité daně, zavádění nízkoemisního nebo bezemisního průmyslu, až bych řekl šikanózní jednání kontrolních skupin, množství těchto kontrol, špatně nastavený stavební zákon.

Myslím si, že gros našeho podnikání tvoří malé a střední firmy. A já si myslím, aby ten plán se dal realizovat, tak je potřeba řešit tu současnost, která tedy podle mě není úplně ideální. A já bych se tedy chtěl zeptat, jak vlastně ten stávající stav budete řešit v souvislosti s tím vysokým cílem, který jste si nastavil. Děkuji za odpověď.

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček:
Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, děkuji za dotaz. My se musíme dívat do budoucnosti. Musíme prostě mít ambice, protože Česká republika na to beze sporu má. Má výbornou infrastrukturu, má schopné lidi, má špičkové firmy a byla by velká škoda prostě abdikovat na vysoké ambice tím spíše, že jsme to podložili z našeho pohledu velmi dobrou inovační strategií, která v současné době do určité míry otočila kormidlem v ČR ve smyslu podpory výzkumu, ve smyslu podpory vědy, ve smyslu podpory inovací. Ta byla právě základem pro to, abychom vytvořili v roce 2030 ekonomiku založenou na vysoké přidané hodnotě, ekonomiku založenou na ziskovosti, ekonomiku založenou na tvorbě benefitu, z čehož budou nepochybně profitovat jak zaměstnanci, kteří budou mít slušné mzdy, tak firmy, které budou slušně vydělávat, tak stát, který bude mít dobré daně. Toliko tedy ta strategie, která má v sobě nikoli pouze, jak jste naznačoval, ten podnikatelský pohled, i když i ten je nesmírně důležitý.
Je tam oblast průmyslu, která je spojena s podnikatelským prostředím, ale třeba i se surovinovou politikou. Je tam pochopitelně oblast energetiky, nesmírně důležitá, která je o něco méně spojena s podnikatelským prostředím, ale částečně také. Je tam oblast inovací. Je tam oblast rozvoje venkova a regionů, nesmírně důležitá část. Je tam oblast, nechci říct reformy, ale poměrně zásadních změn v oblasti školství. Je tam otázka digitalizace, která se týká i vztahu občana a státu, a tak dále. Takže to jsou ty hlavní pilíře, které nejsou úplně, řekněme, nějak objevné. Vycházíme z inspirativních příkladů skandinávských zemí a tak dále.

A teď samozřejmě rozumím vašemu úhlu pohledu, že se musíme dívat i na současnost. A mám jenom trošku strach, a proto jsme tam tu strategii takhle vytyčili, abychom se takzvaně nezakopali jenom v té operativě, abychom neřešili prostě jenom problémy dneška a zítřka, ale abychom se také dívali do budoucnosti, protože mimo jiné na ni musíme nastavit celou řadu náležitostí včetně vzdělávacích programů, včetně toho, že musíme už dnes třeba připravovat energetický mix.

Ta podnikatelská část, o které jste mluvil, si myslím, že u nás není tristní, není u nás vůbec špatná, což koneckonců dokresluje zaprvé růst počtu živnostníků, po mnoha letech v posledních třech letech roste a překročili jsme konečně i hranici jednoho milionu osob samostatně výdělečně činných. Stejně tak roste počet právnických osob, čili eseróček, akciovek a tak dál, což neznamená, že je u nás všechno v pořádku v této oblasti ve smyslu například byrokracie, například řekněme nepřehledného systému. Takže jsme v rámci resortu průmyslu a obchodu, který odpovídá za podnikání, udělali za posledních, nechci říct týdnů, ale v těch posledních dnech skutečně několik zásadních nových opatření, která by měla ad jedna výrazně zjednodušit život živnostníků, to znamená malé jednotné inkasní místo, které připravujeme s Ministerstvem financí pro 420 000 živnostníků, jedním šmahem všechny platby. Za další sjednocení dat účinnosti - vše pouze ve dvou dnech. Za další všechny informace na jednom místě - velmi intenzivně dáváme všechno na server BusinessInfo.cz a propojujeme to se systémem PES, který připravila Hospodářská komora. Stejným způsobem se snažíme i sjednotit všechna data, která poskytuje živnostník nebo podnikatel, tak aby je nemusel posílat dvakrát, třikrát.

Realizujeme novou exportní politiku. Velmi intenzivně začínáme podporovat export středních firem, větších firem, ale pochopitelně i těch menších firem. Realizujeme velké množství misí. Připravujeme sjednocení agentur ve světě tak, aby ten servis byl daleko komfortnější. Stejně tak se chystáme sjednotit podporu exportu v rámci České republiky - vše pod jednu střechu, komfortní pro zákazníka, jednodušší systém, přehlednější, v modernějším pojetí a tak dále.

Stejným způsobem se snažíme podpořit investiční politiku - ale pozor, už nikoli pro každého. To je ten, vy to víte, na hospodářském výboru diskutovaný zákon o investičních pobídkách pouze pro ty, kteří budou podporovat zase tu přidanou hodnotu, to znamená výzkum, vývoj a inovace, čímž se zase dostáváme k tomu, že předpokládáme tvorbu vyšší přidané hodnoty. Myslím si, že nikdo neudělal více za poslední rok než tato vláda v podpoře inovací, ať už na úrovni takzvané účelové podpory inovací, to znamená pro začínající firmy. Jenom podotýkám, je to měsíc, dostaly zelenou start-upy, spin-offy a malé firmy, které inovují, celkem na osm let 6 miliard korun plus 3 miliardy korun do investování. Rozjeli jsme program Trend, který zpracovává Technologická agentura pod gescí Ministerstva průmyslu a obchodu. Rozjeli jsme programy pro malý environmentální byznys. Myslím, že toho je poměrně hodně. Snažíme se vyhýbat dotačním programům. Naopak se snažíme vytvářet prostředí tak, aby se prostě pohodlněji podnikalo.

Samozřejmě nejsme ze všeho nadšeni, jak to zde je, ale musím si trošku rýpnout. Prostě jestliže jsme si zde za 25 let vytvořili pro podnikatele 2 200 povinností, teď se je tedy podařilo stáhnout aspoň na 1 500, tak musím říct, že to není vizitka (upozornění na čas) posledních týdnů nebo měsíců. Je to bohužel vizitka posledních 20 let a nezměníme to během jednoho roku. Ale budeme se snažit to zjednodušit.

Ivan Adamec:
Děkuji panu ministrovi za odpověď. Já jsem netvrdil, že to není problém dlouhodobějšího charakteru. Já to sleduji dlouhou dobu. A už jsme slyšeli spoustu vizí a spoustu pohledů na tu věc a jsme v situaci, která je.

Možná bych měl takovou doplňující otázku. Dneska jsme se tady bavili o důchodech a paní ministryně Maláčová, jestli jsem to správně pochopil, řekla, aby v budoucnu bylo na důchody, že zdaní ty velké firmy výrazněji, že je potřeba je víc zdanit. Zeptám se na váš názor, protože já si to vůbec nemyslím. Já si naopak myslím, že je potřeba daňovou soustavu, řekl bych, když už ne snížit daně, tak aspoň zavést průhledný systém vybírání daní tak, aby tam nebylo to množství odpisů, aby to bylo opravdu jednoduché, aby podnikatelé prostě, jak my říkáme, měli nízké a efektivní daně, aby stát opravdu ty daně vybral. Takže bych prosil ještě na tohle odpovědět.

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček:
Cesta k vyššímu sociálnímu komfortu nevede rozhodně přes daně, resp. přes zásadní zvyšování daní. To znamená na to, aby se zvýšily daně, na to musí být ve vládě nějaká většina. Dneska to není na stole. Samozřejmě objevují se různé názory, což je pochopitelné, protože když se řeší rozpočet, padají různé myšlenky, ale to si myslím, že je v běžném režimu o diskusi. Někdo má názor "zvyšme daně". Někdo říká "nezvyšujme daně". My dneska tvrdíme, že daně by se rozhodně zvyšovat neměly. Podařilo se zatím po dobu této vlády toto zvládnout. Daně se nezvyšují.

Věřím, že nepřijde žádná sektorová daň. Naopak se snažíme motivovat velké hráče, to znamená ty, kteří by třeba teoreticky byli zvažováni pro sektorovou daň, aby se vytvořil jakýsi národní rozvojový fond, který by byl na dobrovolné bázi, který by tam vkládal určité zdroje. A v tuto chvíli se bavíme o prvních pěti šesti miliardách korun, které by tam dali ti velcí hráči s tím, že by se takzvaným pákovým efektem, vytvořením fondu fondů vytvořily velmi dobré zdroje na budoucí investice, na budoucí infrastrukturu spojenou prostě s dopravou, se sociálním bydlením, spojenou třeba s budováním školek, jeslí a podobně. Ten pákový efekt je zajímavý v tom, že pokud se tam dá - řeknu příklad - 5 miliard korun, tak vlastně se z toho dá vytáhnout až 25 miliard korun na budoucí investice. A ještě zajímavější je to, že tyto zdroje nepadnou na úkor spotřeby, ale padnou na úkor právě budoucnosti, budoucích investic a budoucího rozvoje. Mně se tenhle ten nástroj líbí. Líbí se mi daleko více než třeba sektorová daň. Ale znovu říkám, prostě sektorová daň dneska není skloňována ve smyslu toho, že by se chystalo její zavedení. Spíš si vynegociováváme všechny ty myšlenky a počítáme prostě to, do jaké míry by třeba tento zdroj peněz, takzvaný fond fondů, mohl prostě saturovat docela zajímavé projekty.