20. září 2016

CZEXIT klepe na dveře?

Máte rád EU? Tuto otázku dostávám v poslední době velmi často. Hodnocení EU ale není jenom v rovině toho, zda ji máte rádi, či nikoli.

Její současná existence je z pohledu státovědného založena na směřování k federaci, přičemž díky rozlišnosti jednotlivých kultur, ekonomik, zvyků a společenské situace v jednotlivých členských zemích, takový směr není správný. Na toto uskupení jednotlivých, původně národních států, se alespoň podle mého názoru více hodí forma konfederace, stojící na prvotní suverenitě jednotlivých států, které společně poté uzavírají potřebné mezinárodní smlouvy (ať ekonomického směru bezcelních zón a odstraňování překážek pro obchod, tak bezpečnostní spolupráce a koordinace jednotlivých zájmových politik členů takového uskupení), aniž by se však vytvářely nabubřelé rozhodovací orgány nikým nevolených úředníků, diktujících lidem život do posledního momentu.

Současná EU navíc velmi často nevnímá odlišnosti jednotlivých států tak, aby právě této odlišnosti dokázala využít ke zvětšení efektivity hospodářství a společné bezpečnosti. Místo toho se současná EU dostává do situace, kdy tyto odlišnosti stírá a směřuje k centralizaci a ztrátě státní suverenity (která se začíná stávat sprostým slovem) jednotlivých států. Tyto kroky, které vnímá v každodenní realitě většina naší společnosti, jsou důvodem neoblíbenosti EU. Po letošním BREXITu by bylo spíše vhodné, aby si čelní představitelé uvědomili vážnost situace, kdy adekvátní reakcí by byla rozsáhlá reforma fungování EU k jejím původním základům. Jedině tak by se stala opět přijatelným subjektem pro evropskou společnost jako celek.

Bohužel reforma stylem „více Evropy“, která už nemá podporu široké společnosti, nasměrovala EU sebe samu do ještě hlubší krize, která už začíná být křečovitá až běda. Pokud tedy velmi rychle nedojde k reformě evropského uskupení ze současného trendu na uvolnění situace, je skutečně na místě se zamýšlet nad otázkou českého členství v EU. Tato otázka je, v reakci na výše uvedené, naprosto oprávněná. Pokud nedojde k zásadním reformám EU v poměrně krátké době či v blízké budoucnosti, bude tato otázka velmi aktuální. Dle mého přesvědčení je doba na adekvátní reakci téměř promarněná. Jestliže nedojde k zásadnímu posunu v řádu několika měsíců či jednoho roku, jsem pro zahájení demokratického dialogu o našem členství v EU. A to jak pro zhodnocení naší současné situace, tak i pro budoucí roli v EU (či mimo ni). Jaký je Váš názor na tuto věc?

Další diskuze nejen na toto téma: www.fb.me/rehorODS