Dnešní školství rozhoduje o naší budoucnosti.
13. září 2016

Václav Řehoř: Dnešní školství rozhoduje o naší budoucnosti.

Předpokládám, že se všichni shodneme na tom, že vzdělání představuje jeden z velmi důležitých klíčů k blahobytu společnosti.

Vzdělání samo o sobě však nepřináší nutně osobní úspěch a bohatství jedince. K tomuto jsou zapotřebí další vlastnosti, jako odvaha, pracovitost, předvídavost a schopnost rychle reagovat na aktuální vývoj prostředí, ve kterém chce daný subjekt uspět. Ne vždy tak kopíruje míra vzdělání i ekonomický standard, který by více odpovídal sociálnímu postavení kupř. vysokoškolsky vzdělaného člověka, oproti příjmu středoškolsky vzdělaného člověka, který však již má určité pracovní zkušenosti atd. 

Školský systém tak musí nutně reagovat na případné změny trhu práce tak, aby v nepřiměřené míře nedocházelo k výkyvům nabídky a poptávky na reálném trhu práce. Podstatou je, abychom jako společnost měli kvalifikované pracovníky na pozice, které jsou aktuálním trhem práce poptávány. Toto je však nutné realizovat hlubší spoluprací mezi zaměstnavateli, investory a školskými zařízeními. Jednou (a z pohledu kvalifikačního „nastavení“ mladých lidí zřejmě i nejdůležitější) z úrovní jsou středoškolská zařízení, jenž jsou zřizovány Královéhradeckým krajem, který taktéž vytváří základní koncepci školství (včetně zaměření nových studentů a počtu studentů na jednu třídu atd.) a ovlivňuje tak ve střednědobých horizontech i potenciální konkurenceschopnost v našem kraji. 

Při občasné sondě, kterou si do fungování našeho školského systému (a zejména na středním stupni) s ohledem na potřeby a poptávku praxe, občas učiním, zjišťuji, že případné propojení praxe a školského systému zde není místy buď vůbec žádné, nebo je v daném směru nedostatečné. Přitom informace o tom, jak se aktuálně vyvíjí trh práce (když opominu vcelku nedostatečné informace ze samotného úřadu práce), jsou leckdy velmi důležité pro studenty vycházející základní školu, kteří svým rozhodnutím ve velmi mladém věku již takto ovlivňují svoji případnou další kariéru a profesní zaměření a jdou studovat velmi často obory, které jsou neperspektivní nebo zastaralé, a to jenom proto, že dříve byly populární. Mladí lidé pak velmi často opouští náš kraj a stěhují se za prací jinam. Naším společným zájmem by však mělo být, udržet zde tuto mladou generaci  a nabídnout jí domácí a kvalitní prostředí pro život.

Tuto situaci chci změnit tak, aby se v našem kraji vyvíjeli kupředu zejména takové obory, které budou přípravou na praxi, s touto budou náležitě propojeny, a které nemusí nutně končit vysokou školou, nýbrž budou schopny připravit mladé lidi pro vstup na pracovní trh již po uzavření vzdělání na střední škole. Tím nechci nikterak přípravu na vysoké školy a další vyšší odborné školy snižovat, ovšem nemyslím si, že smyslem ekonomiky budoucnosti je mýtus o tom, že pouze s vysokou školou je možné v životě uspět, neboť výsledky tohoto myšlení minulého století  prochází evidentní  krizí tohoto mýtu, viditelného po celém světě a v civilizovaných zemích západního světa o to více (dokladem je i nezaměstnanost mladých lidí kupř. ve Španělsku, Itálii apod.). Navíc při porovnání příjmů pracovníků se středoškolským vzděláním, či učňovským vzděláním, oproti pracovníkům s vysokoškolským vzděláním, velmi často dojdeme k asymetrii, která však vychází lépe pro ty, kteří se vysokému učení neoddali a místo toho řádně pracovali. Pracovníci s vysokoškolským diplomem tak dnes již začínají mít problémy i se samotným uplatněním ve svém oboru, neboť tisícovky politologů, sociologů a jiných, zejména humanitně orientovaných oborů, prostě nejsou potřeba a proto musejí následně tito uchazeči o práci buď začít podnikat (což zpravidla vcelku odporuje jejich dosavadní přípravě na povolání, neboť znalosti podnikání na vlastní pěst se téměř nikde nevyučují, tyto dovednosti se získávají praxí), nebo hledat uplatnění v jiném oboru, což jejich dosavadní několikaleté snažení o dosažení vysokoškolského titulu vcelku vydatně sráží na úroveň učení se teoretických znalostí, které nebudou k ničemu nikdy použity. 

Vzděláním (jakožto klíčem k úspěchu a dobrému životu) se totiž nemyslí pouze vzdělání vysokoškolské, ovšem i kvalitní vzdělání základní a následně velmi klíčové vzdělání středního stupně, které mladé lidi buď připravuje na další vzdělání (vysokoškolské) ale zejména i na běžný život a práci pro ty, kteří v souboji o vysokoškolský diplom buď neuspěli, nebo ani uspět nechtěli. A zajištění kvalitního vzdělávání, schopného připravit mladé lidi na život a trh práce, je dle mého klíčovým bodem pro další vývoj v našem kraji a zachování dalších generací s kvalitním životem.

A co si o tom myslíte Vy ? 

Pojďte nejen o tomto tématu diskutovat na můj Facebook www.fb.me/rehorODS

Mgr. Václav Řehoř

Mgr. Václav Řehoř

kandidát č. 2 do Krajských voleb
předseda místního sdružení
místopředseda oblastního sdružení
místopředseda regionálního sdružení
člen oblastní rady

Více o autorovi