Méně byrokracie, více konkurenceschopnosti. Evropa potřebuje změnu kurzu, říká ODS

29. září 2026

(www.ods.cz) Česká republika potřebuje v Evropské unii prosazovat méně zbytečné regulace, vyšší konkurenceschopnost a podmínky pro rozvoj moderních technologií. Na dnešní tiskové konferenci to uvedli předseda ODS Martin Kupka a europoslanci ODS Veronika Vrecionová, Alexandr Vondra a Ondřej Krutílek. Hovořili také o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše, evropské energetice, emisních povolenkách nebo návrhu Chat Control.

Méně byrokracie, více konkurenceschopnosti

Podle předsedy ODS Martina Kupky musí být jednou z hlavních priorit české politiky v EU návrat ke konkurenceschopnosti. ODS chce prosazovat konkrétní změny, které evropským firmám umožní lépe konkurovat Spojeným státům a Číně. „Naši europoslanci dělají přesně to, co Česká republika potřebuje pro větší konkurenceschopnost. Tlačíme na omezení zbytečné byrokracie a regulace a prosazujeme konkrétní změny, které mohou Evropě pomoci znovu růst,“ uvedl předseda ODS Martin Kupka. Připomněl například změnu normy Euro 7 nebo snahu o urychlení výstavby AI infrastruktury v Evropě.

Střet zájmů premiéra komplikuje pozici Česka

Jedním z hlavních témat tiskové konference byl také střet zájmů premiéra Andreje Babiše, který podle Veroniky Vrecionové přímo komplikuje pozici České republiky v Evropské unii. Problém podle ní přichází v nejméně vhodnou chvíli – právě ve chvíli, kdy se vyjednává o budoucím evropském rozpočtu a společné zemědělské politice. Zároveň upozornila, že pokud Evropská komise některé dotace Agrofertu neproplatí, finanční dopad nakonec ponese český daňový poplatník.

„Střet zájmů Andreje Babiše není vyřešený. Evropská komise jeho řešení nepovažuje za dostatečné, přesto české úřady nadále vyplácejí dotace Agrofertu. Pokud Komise tyto peníze následně neproplatí, účet za tento problém nakonec zaplatí čeští občané,“ uvedla europoslankyně Veronika Vrecionová.

Dvojí výzva vládě: zatlačit na Rakousko kvůli jádru a zajistit peníze na adaptační klimatická opatření

Dalším klíčovým tématem evropské politiky je energetika a klimatická politika. Alexandr Vondra v této souvislosti ocenil, že Ursula von der Leyen ve svém projevu o stavu Unie poprvé jasně postavila jadernou energetiku na stejnou úroveň jako obnovitelné zdroje. „Po sedmi letech našeho tlaku Ursula von der Leyen konečně přiznala, že jádro má při energetické transformaci stejný význam jako obnovitelné zdroje. Teď ale potřebujeme, aby tento přístup promítla i do konkrétních kroků, především do změny evropské taxonomie, která stále jádro nestaví na stejnou úroveň jako obnovitelné zdroje,“ uvedl Vondra.

Evropská komise změnu taxonomie stále odmítá předložit s odkazem na žalobu Rakouska u Evropského soudního dvora. Alexandr Vondra proto vyzval premiéra Andreje Babiše, aby zatlačil na rakouského premiéra a přiměl ho žalobu stáhnout. Zároveň upozornil na nedostatek peněz na adaptaci na klimatickou změnu a plnění zákona o obnově přírody.

„Vyzývám Andreje Babiše, aby zaklekl na rakouského premiéra a donutil ho stáhnout žalobu proti jaderné energetice. Zároveň by měl vyzvat Evropskou komisi, aby se zasadila o rychlé vyřešení celé věci. Bez změny přístupu k financování jádra evropskou energetickou transformaci nezvládneme,“ řekl Vondra. Upozornil také, že náklady na opatření spojená s obnovou přírody nelze přenést na český rozpočet, obce ani soukromé vlastníky půdy, lesů a polí.

Vondra proto vyzval Andreje Babiše i ministra životního prostředí Petra Macinku, aby při jednání o příštím evropském rozpočtu prosadili odpovídající financování. Jako příklad uvedl přibližně 150 miliard eur, které má EU v příštím sedmiletém rozpočtu směřovat na mitigační opatření v rozvojových zemích. „USA a Čína se na této pomoci odmítají podílet a bylo by na místě, aby EU realokovala tyto prostředky na adaptační opatření na klimatickou změnu v Evropě,“ uzavřel Vondra.

AI potřebuje méně překážek, občané zase ochranu svého soukromí

Ondřej Krutílek doplnil další témata, která v současnosti výrazně rezonují na evropské úrovni – Chat Control a návrh na omezení sociálních sítí pro děti do 13 let. U Chat Control upozornil na probíhající jednání o trvalém mechanismu skenování komunikace. Podle něj má být boj proti zneužívání dětí cílený, nikoli založený na kontrole komunikace všech uživatelů. „Pokud máme bojovat s dětskou pornografií, tak to máme dělat cílenými prostředky a konkrétně zaměřenými kroky, nikoliv tím, že budeme plošně skenovat úplně všechny,“ uvedl Krutílek.

U návrhu na omezení sociálních sítí pro děti do 13 let pak upozornil, že místo plošného omezování uživatelů by se EU měla zaměřit přímo na platformy – například na nekonečné scrollování nebo automatické přehrávání videí. Podle Krutílka mají politici využít nástroje, které už mají, a přimět technologické platformy ke změně fungování jejich služeb.

„Já chápu, že řada mých kolegů by ráda měla nějaký svůj pomníček, aby mohla říct, že konečně vyřešili bezpečnost sociálních síti pro děti. Ale takovýhle pomníček záhy zaroste plevelem a trávou. Politika má být praktická a má přinášet konkrétní řešení,“ řekl Krutílek.

Evropa potřebuje méně regulace, méně ideologických gest a více konkrétních řešení. Jen tak může znovu posílit svou konkurenceschopnost, udržet si technologický náskok a zároveň chránit své občany.