Novinky Mediální výstupy

Partie CNN Prima News

(CNN Prima News) Hostem nedělního diskusního pořadu Partie CNN Prima News byl jihočeský hejtman a předseda Asociace krajů ČR Martin Kuba.

Celý rozhovor s Martinem Kubou můžete zhlédnout na CNN Prima News.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den u Partie. Následující 2 hodiny na Primě a CNN Prima News budou patřit aktuálnímu dění a politice. Děkuju vám, že se díváte. Ráda vás vítám. Mými prvními hosty jsou pan Roman Prymula, epidemiolog, poradce premiéra a bývalý ministr zdravotnictví. Dobrý den, pane profesore.

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
Dobrý den.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A pan Martin Kuba, hejtman Jihočeského kraje, předseda Asociace krajů České republiky, občanský demokrat. Dobrý den.

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Dobrý den a děkuju za pozvání.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Díky, že jste přišli, pánové. Pane profesore, dnes jsou to dva týdny, co žijeme v poměrně už tvrdém lockdownu, kdy platí ta přísná opatření, ta čísla jsou stále vysoká, proč se to děje? Vyvolává to otázku, jestli ta opatření jsou k něčemu nebo kdy nastane nějaký zlom?

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
Bohužel ta čísla opravdu příznivá nejsou, a když budeme hledat nějakou příčinu, tak tady bylo poměrně rychlé rozvolnění ve fázi, kdy ta čísla ještě tomu vůbec nenasvědčovala, a pokud rozvolňujete z nějakých třeba 4 - 6 000, tak se to určitě chová jinak, než když to je z několika set. A ta kombinace tady je nejenom v tom, že to bylo rychlé rozvolnění, ale potom tady přišly vlastně svátky, kdy řada z nás to ne úplně dobře dodržovala, výsledek je ten, který tady máme. My jsme tady poslední dva dny viděli jakési první známky toho, že by ten proces se mohl zpomalit, to znamená, ta čísla, která tady byla, nicméně to dnešní číslo zase příliš příznivé není, protože je tam pozitivita 40 %, a to číslo na sobotu je velmi vysoké.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Když říkáte, přišlo velmi rychle rozvolnění za stavu, kdy přijít nemělo, bylo to toho 3. 12., kdy vláda přesunula do toho třetího stupně a otevřela restaurace, otevřela obchody, kdo co dělá špatně? Jde vláda dobrou cestou? Nebo my jako občané neposloucháme? Protože někteří politici používají jeden či druhý argument, záleží, jestli jsou vládní, nebo opoziční.

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
Já myslím, že to je kombinace obojího, určitě, a je to můj názor, který tady říkám měsíc konzistentně, takhle rychle se rozvolňovat skutečně nemělo, ale druhá věc je, že my jsme ve fázi, kdy řada lidí tomu už ne úplně věří, a i když jsme viděli zastavení té druhé vlny, tak ke konci, ačkoliv se nezměnilo žádné opatření, tak ta mobilita už začala stoupat. To znamená, ta opatření s časem ztrácejí na síle a je logické, že nemohou stačit na to, abychom zkompenzovali takto veliký nárůst počtu pozitivních v populaci.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane hejtmane, jaké je vaše vysvětlení? Možná sám pro sebe, čím si to vysvětlujete, tu špatnou situaci? Proč patříme mezi nejhorší na světě? Čí je to chyba?

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Řada těch věcí, které tady zmiňoval pan prof. Prymula, prostě platí. Ono to rozvolňování je skutečně něco jiného, když začínáte z nějakých stovkových hodnot a když jsou tisícovkové. Já musím říct, že co mě nejvíc jakoby trápí, jsou ty kroky vlády, které ne vždycky jako dávají smysl, a často na to se používají jako vědecké psi a indexy, a přitom pak, když se na to vlastně člověk podívá těma obyčejnýma očima, tak ty kroky často nedávají smysl. Já řeknu jeden příklad.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Ano, Buďte, prosím, konkrétní.

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Když se podíváte, třeba 20. až 30. října a my jsme se v jihočeských nemocnicích řítili do poměrně katastrofy a téměř všichni. Podíváte-li se na čísla pozitivit v ty dny, tak téměř nikdy se nešlo pod 10 000. A nikoho nezajímalo, kolik lidí je na metr čtvereční v Kauflandu. Ale vůbec nikoho. Pak se ta křivka otočila, začala se zlepšovat a najednou ministerstvo přišlo s vědeckým názorem, že vlastně ví, že je nutný, aby byli jenom 2 na 15 m2. V situaci, kdy už se ta křivka ohnula, když už šla dolů a ta situace se zklidňovala. To znamená, tohle pro ty lidi je často jako velmi těžko pochopitelné, to rozvolňování by také mělo běžet jakoby logicky, měl by se zvažovat ekonomický dopad a epidemiologický, podle mého není šťastné otevírat i obchody i restaurace, prostě restaurace z epidemiologického pohledu, a to si asi všichni jsme vědomi, když tam sedíme 4 hodiny, ty roušky si sundáme, jsme v uzavřené místnosti, je něco jiného, když si do malého krámku dojdete koupit boty. Takže ono by to chtělo možná víc selského rozumu než nějakých pořád epidemiologických indexů a odborností, který vlastně jako ne vždycky korelujou s tou realitou.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Promiňte. Sledujete ten PES, protiepidemický systém? Rozumíte mu?

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Já se vám přiznám, že už vlastně ne, a myslím si, že ho nesleduje většina lidí. Já co jako hejtman sleduju, jsou věci, které jsou pro nás jako extrémně důležité v tom kraji. To znamená počet nakažených v kraji, počet nakažených každý den, z toho umíme vždycky říct zhruba, jaké procento lidí bude v nemocnicích, umíme si podle vlastně toho, kolik je ten den nakažených, vysledovat, protože máme dlouhodobé grafy, tak si ty grafy umíme spojit a říct si, kolik nám bude přibývat těch nemocných, funguje nám to velmi dobře, právě proto jsme prošli tu podzimní vlnu bez toho, aniž bychom tam museli budovat nějaké polní nemocnice. Protože jsem přesně věděl, kdy v tom grafu dojdeme do nějakého bodu a kdy potřebujeme 7 dní na to, aby ta polní nemocnice stála. Takže já jsem přesvědčen, že když dneska vyjdeme na ulici a zeptáme se 10 lidí, jestli nám vysvětlí, co je ten PES, tak 9 lidí se v tom zamotá a nebude to pro ně podstatné.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Vy ho sledujete, pane profesore Prymulo?

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
Já Psa sleduji, ale samozřejmě to, co tady padlo, tak pokud představíme nějaký skutečně celoplošný systém, tak ten systém by měl být predikovatelný, o tom se ostatně na začátku hovořilo, že by to mělo být něco, co nám říká, co se stane v nějakém výhledu, a pak není dost dobře představitelné, když ten PES signalizuje třeba pětku a opatření máme na trojku. To je samozřejmě rozdíl, který by tady neměl být, a ta jeho komplexnost je kontraproduktivní v tom, že jsou vlastně svázány všechny rezorty vertikálně i horizontálně, a v tom já vidím největší problém, protože ono to takto jednoduše udělat nejde. Dostaneme se do konkrétní situace, pak je nutné udělat úpravu, která má být jenom dílčí, a pak to celé samozřejmě ztrácí trochu logiku. Takže v tom je asi největší slabina toho Psa.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Jde vláda stále ještě nebo jde vláda dobrou cestou?

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
V tuhle chvíli už je velmi složité tady jednoduše říci, co udělat, aby se tento velmi vysoký nárůst nějakým způsobem zpomalil a zastavil. To znamená, ta opatření, která tady jsou, už jsou poměrně silná, na druhou stranu vztah našich obyvatel k těm opatřením je diametrálně odlišný od toho, co tady bylo v březnu.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Promiňte, čím si to vysvětlujete? Protože jsme včera viděli hory plné lidí, v centru Prahy nelegální párty, do toho víme, že nemocnice jsou přetížené, primář z nemocnice v Chebu říká, že už vybírá pacienty, kterým pomůže, a převáží se nebožtíci mezi krematorii, protože je nemá jak a kdo spalovat.

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
Je to velmi složité, v podstatě tady je nedůvěra lidí ve vládní opatření obecně, je tady problém v tom, že ta opatření tady jsou hrozně dlouhou dobu a už s nimi nechceme prostě žít, většina národa si začíná myslet, že je potřeba to nějakým způsobem přežít a už je jedno, co budeme dělat, a to je velmi nebezpečné. A všichni říkají, že je všechno dobrovolné a že vlastně každý si hraje sám za sebe, ale pak si musíme uvědomit to B, pak tady jsou zdravotníci a ti těžko mohou říci v nemocnici, my jsme tady dobrovolně, teď nám přivezli pacienta a nám se nechce ho ošetřovat a odcházíme. To znamená, to, co je největší hrozbou, je přetížení systému, která nám velmi vážně hrozí, v některých regionech jsme skutečně na hraně kapacity. A to si myslím, že by si všichni měli uvědomit. Přece nechceme, abychom na běžné choroby, kde ta nemocniční péče vede k tomu, že se okamžitě vyléčíme, tak jsme začali umírat, protože tam nebude kapacita.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane hejtmane, vy máte svoje vysvětlení, proč lidé nevěří a nedodržují opatření? Zmiňovala jsem včerejší nápor na horách, kdy lidé chodí sáňkovat, neumí si nic odříct podle některých, na druhou stranu chtějí pohyb a už je asi nebaví sedět doma.

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Já k tomu mám vysvětlení, protože to, co já dlouhodobě říkám, že v téhle situaci, v té krizové komunikaci je nesmírně důležité, aby vám ti lidé rozuměli a aby chápali, co po nich chcete. Protože ono je to opravdu jako extrémně náročné. Ti lidé třeba vybudovali svoje firmy nebo prostě se tomu podnikání věnujou a vy jim ho teď vlastně zavíráte. Ale nesmíte v nich vyvolat pocit, že ho zavíráte proto, že se na ně zlobíte nebo že jste si je jako vybral, a neustále je peskujete. A já zase řeknu jeden jako příklad. Včera nebo v pátek pan ministr povolil zase podmínečně návštěvy v nemocnicích. V těch přetížených nemocnicích. A já myslím, že víc než indexy Psa by ministerstvu prospělo, kdyby mu někdo řekl, pan ministr se jmenuje asi Jan Blatný, kdyby mu řekl: „Honzo, ty jsi 5. prosince zakázal návštěvy ve všech nemocnicích. Řekl jsi, že na to máme vědeckej model, že tam nikdo nesmí. Celej ten prosinec jsme to těm lidem zakazovali. Třiadvacátýho jsme to ještě potvrdili. Ta situace byla docela klidná. Teď se to od třiadvacátého extrémně zhoršuje. Ty nemocnice jsou přetížený. Přece si teď, Honzo, nemůžeš stoupnout před národ a říct, že jsi vymyslel nějaký kritérium, kterým to povoluješ, protože budeme vypadat jako blázni.“ Já myslím, že jeden takový člověk se selským zdravým rozumem by tomu ministerstvu prospěl víc než 10 Psů, protože ti lidé potom vůbec nechápou, co se jim říká. A to se nedá vydržet tři čtvrtě roku, protože to dopadá do jejich sociálních statusů, ti lidé musí se starat o svoje děti doma, učit je, krachují jim restaurace, prostě krachují jim živnosti, to je jako velký problém, a v tom je nutné, aby v čele stáli lidé, kteří jako se trošku teď uskromní s tím PR, s politikou, ale budou racionálně selským rozumem těm lidem vysvětlovat, co je po nich třeba, aby udělali, a také se je tím snažit provést. Není možné jim říkat, my to zvládneme společně, a chovat se, že státní sektor vlastně nemá problém a všechno musí odnést ti živnostníci a lidé, kterých se to dotýká.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Kritizujete někoho konkrétního? Jak se díváte na počínání pana Blatného, který nahradil na ministerstvu pana Prymulu?

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Mně tyhle kroky přijdou naprosto nepochopitelné. Povolení návštěv, zkuste mi, paní redaktorko, teď říct jediný kritérium, který se v Psovi nějak zlepšilo, abysme teď povolili těm lidem ty návštěvy. Tak buď jsme jim je neměli zakazovat v prosinci a měli jsme to nechat na těch ředitelích nemocnic, což je legitimní stanovisko. Anebo když už ho pan ministr zakázal a tváří se u toho hrozně vědecky, že věděl, proč, tak mě teď ale vůbec nenapadá jediný, proč se vědecky teď ty návštěvy jakoby povolujou. Takže z tohohle pohledu ta komunikace je nešťastná. A já tedy myslím, že ještě z jednoho. Já se poslední dobou jako předseda Asociace krajů účastním všech těch krizových štábů a všech těch rad. Já mám pocit, že řada politiků a lidí na ministerstvu si myslí, že když si to 3× řeknou na nějaké videokonferenci a 4× na nějaké tiskové konferenci a trochu to zmotají, tak už vlastně všichni vědí, jak se mají chovat, a že je to všem jasné. Ale ta informace, aby se dostala k nějakým seniorům třeba ze Suchdola nad Lužnicí nebo támhle někde v Liberci, prostě musí být trochu jinak strukturovaná. A já mám z řady politiků a úředníků pocit, že jako na to zapomínají. Že těm lidem je třeba to opravdu vysvětlovat. Já jsem na záchrance zažil x nehod, kdy přijedete, máte tam třeba 6 zraněných a musíte velmi dobře vybrat, komu se budete věnovat první, a všem to jakoby říkat, to řízení té krize je bezesporu jakoby nějaká znalost nebo věc, která do tohohle nutně patří. A já mám pocit, že tady vládě chybí.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane profesore, pojďte to, prosím, okomentovat. Jednak návštěvy v nemocnicích, je to vhodné v této době?

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
Pokud budeme vycházet z elementární logiky, tak tady všechny ty argumenty byly a s nimi se nedá nic jiného než souhlasit, protože já si také úplně nedovedu představit, že bychom teď měli pustit návštěvy, mluvil jsem konkrétně s lidmi ve dvou zařízeních, ti z toho mají děs a využijí samozřejmě lokální situace, že ty návštěvy nepovolí. Protože tady jde i o to, že ten personál je velmi vytížen, v řadě nemocnic zcela přetížen, nemají kapacitu na to, aby poskytovali péči, a nemohou se v této chvíli starat o návštěvy. Takže tady si myslím, že ten názor je zcela identický.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Ta komunikace vlády, řídí Ministerstvo zdravotnictví dobře tu epidemii? Vysvětluje svým občanům, co mají dělat, co nemají dělat, proč to mají dělat?

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
Tak já myslím, že od počátku, pokud tady chceme hledat nějaký problém, tak skutečně ten problém je v komunikaci, ta komunikace od počátku úplně šťastná nebyla, to, co tady chybí, je skutečně masivní kampaň, která by říkala, co se dělat má, co se dělat nemá. A ta kampaň by měla být velmi jednoduchá, měla by cílit na toho konečného uživatele. To znamená, my tady asi nepotřebujeme nějaké supervědecké práce, proč se stalo to či ono, ale ten člověk by se měl orientovat v systému a podobná kampaň musí být i k tomu očkování potom.


Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Rozumíte té taktice, těm slovům pana ministra Blatného, který řekl, ještě chvíli počkáme a pak teprve uvidíme, jestli ta opatření zpřísníme? Je to dobrá cesta? Protože v momentě, kdy jsou nemocnice přetížené, v Karlovarském kraji nezbývá už ani jedno JIP covidové lůžko, primář říká, že si musí vybírat, komu pomohou, a jsou přetížená krematoria, je to vhodné?

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
Jestli budeme vycházet z toho, jak ta epidemie se u nás chová, a myslím si, že už je to dost dlouho, abychom ty poznatky měli, tak víme, že otočit takovou vlnu trvá prostě minimálně 14 dnů, ale spíše 3 týdny. Takže čím déle budeme vyčkávat, tak tím vlastně posunujeme ten dopad o mnoho dnů dále, a jestli jsme ve fázi, kdy nám hrozí přetečení nemocnic, a když se díváme na ta čísla, tak ta čísla jsou rozporuplná, protože my oscilujeme někde mezi 7 200 a 6 700 a tam to fluktuuje v tuhle chvíli, ale přesto lokálně jsou zařízení, která jsou zcela přetížená a skutečně už nemají jedno volné lůžko. To znamená, s touto optikou si myslím, že úplně vyčkávat nelze, a některá ta opatření prostě musí být realizována v maximálně krátkém čas.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Jaká opatření? Co radíte panu premiéru Babišovi?

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
Teď už to opravdu není jednoduché. Když se podívám na tu škálu opatření, tak my tady nemůžeme udělat úplný zámek, že bychom přestali chodit do práce, ale když se podíváme na dopady otevření škol, které byly před Vánoci, a to, že tam šli v podstatě na týden na střídačku, mělo nulový podle mě dopad z hlediska vzdělávání a zcela zásadní dopad z hlediska možného nakažení se, a potom se to kultivovalo v těch rodinách během vánočních svátků. To znamená, to jsou věci, které jsou zásadní. A teď já jsem v podstatě jenom prosazoval ten patnáctikilometrový limit jako v Německu, protože když se podíváme na hory, tak nejsme asi schopni efektivně tu situaci regulovat a já opravdu nechápu, proč lidé, kteří chtějí do hor, a já jim to schvaluji, tak ať si tam sáňkují na svém svahu a ať nechodí všichni do jednoho centra, protože ta jsou zcela zavalena.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Říkáte prosazoval patnáctikilometrový limit. Čili se vám to nepovedlo? Rozumím tomu správně?

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
Nepovedlo se.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A vysvětloval jste to panu premiérovi na základě jakých argumentů? Proč by to bylo dobré udělat?

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
Právě z těchto, protože já si myslím, že největší dopad tohoto je na ty aktivity, které jsou na horách, kde bohužel se nedaří racionálně vysvětlit, proč by se ti lidé neměli takto shlukovat. Ono to není o tom vlastním sportu, ale o těch aktivitách, které jsou paralelně kolem, a to je samozřejmě v tuto chvíli asi největší riziko.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane hejtmane, zpřísnil byste opatření? Nebo vyčkával, jak říkal ministr Blatný, počkáme a pak uvidíme?

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Já myslím, že ono těch věcí je víc. Já si teda dovolím poznámku, která mě zaujala, pana profesora si v řadě názorů velmi vážím, ale nutno říct, že sáňkovali na svém svahu je nešťastný obrat, protože ne každý, kdo bydlí někde v paneláku, má svůj svah na tom... Ti lidé se prostě chtějí jenom dostat ven. Ale myslím si, a v tom se asi shodneme, že ty aktivity nejsou jenom o tom, že někde běží na běžkách prostě a víceméně ti lidé nejsou v nějakém zásadním kontaktu. Ale jsou potom vlastně, pokud se tam někde jako shlukují a potkávají. Ale já těm lidem jako velmi rozumím, a to především proto, že ono už je to pro ně velmi dlouhé, velmi vyčerpávající. A já tvrdím, že ti lidé poztráceli důvěru v to, že ta vláda dělá vždycky jenom to, co je nutné, aby je neomezovala zbytečně. A ten příklad na těch 15 m2 prostě, který jsem uváděl, je úplně flagrantní, prostě celá republika se na konci října řítí do průšvihu a nám je jedno, kolik stojí na 15 m2 lidí, a 15. prosince, kdy máme čísla poloviční, najednou vědecky prostě vyzkoumáme tohle. A z toho jsou ti lidé otráveni, trvá to extrémně dlouho, nese to na ně velké nároky. Takže co je třeba. A já nevím, jestli to jde ještě opravit, prostě ta komunikace vlády s těmi lidmi a to, co se týká těch nemocnic, to není na opatřeních, tohle musí řešit ten dispečink té intenzivní péče, já myslím, že tomu se velmi věnuje pan profesor Černý, musím říct, že je to můj kolega anesteziolog, já jsem u něj dělal atestaci a já, když s ním mluvím, tak myslím, že to jsou opravdu lidé na svých místech, a je nutné, aby Karlovarský kraj prostě využil těchhle možností, a ta místa na přesun vlastně těch pacientů se musí prostě koordinovat a využívat a v tom zase ta odborná lékařská veřejnost si myslím, že se jako velmi snaží, to úplně nesouvisí s těmi opatřeními.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Z Karlovarského kraje zaznělo i volání po pomoci ze zahraničí, konkrétně z Německa, ministr Blatný to odmítl správně, nebo ne?

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
To já úplně neumím odhadnout prostě proto, že u toho rozhodnutí nesedím. Ono je třeba si taky představit, kterého pacienta v které chvíli převážíte. Já jsem, paní redaktorko, strávil 10 let u těch pacientů na ventilačních přístrojích, já musím říct, že pokud se člověk s covidem dostane už na té situace, že ho napojujete na ventilační přístroj, tak ta prognóza se velmi zásadně zhoršuje. To není jako řada jiných věcí, kdy ty lidi z ventilátorů jsme všichni zvyklí za pár dní sundat. Tady je to velký problém. To znamená mít představu, že budete převážet takové pacienty, kteří jsou ventilovaní, to už je možná taky nemusíte z té sanitky vyndávat. Takže je třeba, aby se to koordinovalo včas, správně a převáželi se takoví pacienti, u kterých to ještě neuškodí, a umožní to vlastně těm nemocnicím kooperovat. Ale tohle opravdu musí řešit vláda se svým národním dispečinkem a já předpokládám, že pan profesor Černý a lidé kolem něj se tomu maximálně věnují.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Vydrží to české zdravotnictví, pane profesore? Může se české zdravotnictví zhroutit, když slyšíme ty zprávy z nemocnic? Do toho je tady velký počet nakažených lékařů a sester.

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
Jenom poznámka, ten svůj svah, tím já jsem nemyslel, že by byl vlastníkem toho svahu, ale samozřejmě nechtěl jsem, aby ti lidé jezdili do těch velikých center, ale ať si po cestě nějaký svážek najdou a tam z něj můžou jezdit. Co se týká té situace v nemocnicích, tak ta je skutečně velmi závažná, v některých až kritická, protože my tady máme skutečně poměrně velké počty nemocných zdravotníků a za ně se snažíme do toho systému tahat další možné profese, víme, že armáda se snaží pomáhat, ale určitě už to není plnohodnotné, protože zdravotníků armáda nemá tolik, aby byla schopna suplovat tyto výpadky. A dostáváme se k nemocniční péči, kde na různých odděleních už suplují třeba pediatři. To znamená, stává se, že se starají o dospělou klientelu, protože už nikdo jiný není. A ta situace v tomto slova smyslu je skutečně kritická. A já už si nedovedu moc představit, že by se ještě měla třeba nějakých 14 dnů zhoršovat, protože pak skutečně v některých regionech dojde k tomu, že ta péče může kolabovat.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Jaké jsou zprávy, pane hejtmane, od ostatních vašich kolegů hejtmanů? Jste jejich předsedou, kromě Karlovarského kraje, Zlínský kraj na tom není dobře, co ještě víte?

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Zlínský kraj na tom není dobře, Moravskoslezský kraj na tom není dobře. Ta situace je v každém regionu trochu jiná. Musím říct, že třeba v Jihočeském kraji máme ten systém těch nemocnic poměrně robustní, všechny spadají pod kraj a všechny je dokážeme řídit, dokážeme si vlastně vzájemně jakoby pomoct ty pacienty si přesouvat. Jsou kraje, kde mají třeba fakultní nemocnice, pak tam mají taková nějaká soukromá zařízení. Ono je to opravdu kraj od kraje jiné. Takže já úplně online vždycky koukám na ty naše tabulky a my jsme na tom ještě, zatím musím říct, relativně slušně. Co je pro nás velmi nešťastné, je ten trend, ta křivka opravdu letí tak, jako letěla někdy mezi tím 20. a 30. říjnem. Když bude pokračovat, tak budeme mít zásadní problém i v jižních Čechách.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Vydrží to české zdravotnictví?

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Ale já doufám, že to vydrží, protože ono opravdu v Evropě je poměrně jakoby, řekněme, masivně postavené, ale ta kombinace toho vysokého návalu těch pacientů a v té chvíli nemocnosti toho zdravotního personálu je strašně nešťastná. Ale to je mimochodem další, o čem se bavíme, protože my tady řešíme úplně zásadní věci, ale já mám pocit, že strašná spousta lidí, která nemá své příbuzné v nemocnici, nežije v tom, tak si myslí, že se jich to vlastně fakticky netýká. Ono komunikovat tuhle situaci fakt není legrace, a proto právě ten systém krizové komunikace, který opravdu patří ke každému krizovému řízení, tomu by vláda měla věnovat maximální pozornost. A nemůže přicházet s úplně nesmyslnými nápady, vždycky něco vyvolat, třeba antigenní testování před Vánoci byl klasický příběh, vyvoláme pocit v populaci, běžte se všichni otestovat, ať nenakazíte své příbuzné. Ale už nikdo těm lidem neřekne, že je jenom 170 míst v České republice, takže kdyby se 2,5 milionu lidí rozhodlo v těch třech dnech jít otestovat, tak je to 17 000 lidí během tří dnů na to jedno místo, a přitom vláda má manuál, že se má testovat 20-30 lidí za hodinu. A vlastně ti lidé se tam nahrnou, pak se zlobí na ty zdravotníky. Takže já musím říct, že vláda často navíc do toho, jak je ta situace komplikovaná, vytváří pro ty zdravotníky v těch krajích jako tu situaci ještě složitější.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Zlobí se zdravotníci na vládu?

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Já musím říct, že jo, no. Že to není úplně jako ideální, protože ono to není normální. Vemte si, že máte vládní manuál, kde máte napsáno, že se prostě v antigenním testování vlastně projde 20-30 lidí za hodinu, a teď těm lidem vlastně pan premiér slíbí, že víceméně klidně můžou všichni v poslední třech dnech přijít, a ta kapacita by musela být desetinásobná. My ty sestřičky netiskneme na 3D tiskárně. To nejsou vojáci z Afghánistánu, který tam mají stát 24 hodin. To bylo 3 dny před Vánoci, my jsme jako kraj navýšili, že tam stály 14 hodin, ale to jsou normální lidé, kteří už žijí v extrémní zátěži. A co je problém, on to zmiňoval pan prof. Prymula, že my jsme v říjnu startovali z nemocnic, které byly prázdné. Ale my jsme teď vlastně třeba neklesli pod 200 pacientů v kraji, takže my startujeme a ta křivka letí nahoru, ale ne vlastně z 10, ale letí z 200, takže mnohem rychleji dosahuje těch vyšších úrovní, ty nemocnice se vlastně ještě nevyprázdnily.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Testujeme dost, pane profesore? Protože pan ministr Blatný ta vysoká čísla zdůvodňoval tím, že masivně testujeme, ale přece ostatní země také testují, Slovensko dokonce plošně, a tak vysoká čísla nemají.

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
Já bych tady nechtěl hovořit o masovém testování, protože když testujete pod 100 000 testů denně, což my jsme hluboce pod tímto limitem, tak...

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Promiňte, včera byla 31 000, PCR testy i antigen.

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
Přesně tak. To znamená, my testujeme v podstatě méně než jedno procento populace, takže to se nedá určitě nazvat masovým testováním. A pokud máte pozitivitu 40 nebo i 50 %, tak to je signál toho, že testujeme málo.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Kolik bychom měli testovat?

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
Já si myslím, na tyto počty takových 200 000.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Proč to nejde?

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
Už to tady bylo trochu naznačeno s těmi antigeny, ono ne každý se je ochoten testovat a to, co tady je problémem, že některé podniky chápou, že to antigenní testování pro ně je poměrně velmi přínosné, nicméně se nechtějí zapojit do toho centrálního systému a řeknou, že se budou testovat, ale jaksi vnitřně pro sebe, aby náhodou někoho nemuseli poslat do izolace nebo někoho do karantény. A to je samozřejmě chybou, takže to se musí napravit. A já spoléhám na to, že my jsme už vyčerpali poměrně silnou škálu těch různých opatření, a jestli tu společnost chceme otevřít, a my ji musíme otevřít, protože to volání je obrovsky silné, tak bychom měli přejít na ten systém eventového testování, aby lidé, kteří budou otestováni krátce před tou aktivitou, se jí mohli zúčastnit.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Co poradíte premiérovi v této otázce? Protože i podle výzkumníků z PAQ Research je nedostupné testování a pak ta obava z ekonomických dopadů, pokud půjdu do karantény nebo do izolace, jedním z důvodu šíření epidemie.

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
Tady jsou dva faktory, které tady jsou, skutečně ten jeden je ekonomický. A ono, když se na to díváme, že za tu karanténu lidé dostanou 60 %, tak v době, kdy už v podstatě ekonomicky vykrváceli, tak nikdo nechce přijít o ten minimální příjem alespoň, jaký má, tak to je jeden poměrně klíčový faktor. A druhý faktor je ta síla, která má ty testy v podstatě dělat, to znamená zdravotníci, a když tady je velké vytížení v tom jejich klíčovém core problému, to znamená péče o pacienty, tak jich mnoho nezbývá. A tohle se musí vyřešit a samozřejmě se ukazuje, že ta naše legislativa, která striktně požaduje, aby tam byl zdravotník třeba i u toho vyhodnocení, tak to si myslím, že bychom měli změnit, protože myslím si, že poučený laik je schopen posoudit, jestli tam je čárka jedna, nebo čárky dvě.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Eventové testování, pane hejtmane. Ano, nebo ne? Je to cesta?

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Za mě bezesporu, za mě je to cesta. My bychom v podstatě opravdu potřebovali, abychom se dokázali před nějakou akcí maximálně verifikovat, jestli ti lidé, kteří tam jdou, prostě jsou pozitivní, nebo ne. Je trochu nesmysl myslet si, že dvaadvacátého si dojdu na antigenní test a ještě na Silvestra budu mít pocit, že mám negativní test, že to je vlastně všechno v pohodě. My bychom opravdu potřebovali co nejjednodušší, nejlacinější testy, tak, jak to dneska jsou schopny ženy provést v momentě, kdy potřebují zjistit, jestli jsou těhotné, nebo nejsou, tak to je prostě test, u kterého nemusí být žádné hodnocení a velmi se podobá vlastně tomu, když se člověk dívá na antigenní testy. Buď jsou tam dvě čárky, nebo jedna. Tohle kdybychom vlastně umožnili, tak je to podle mého cesta k otevírání divadel, nějakých jako akcí, možná v omezeném režimu, ale už budeme mít zase nějakou cestu dál a mít osmdesátiprocentní třeba jistotu, že ti lidé, kteří tam přicházejí, prostě jsou v té chvíli, když ten test byl proveden před čtvrthodinou, prostě negativní. A v tomhle se s panem profesorem shoduju.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Ještě polní nemocnici v Letňanech Ministerstvo zdravotnictví zatím odmítá otevřít, neaktivovat, tvrdí, že nemá dostatek personálu a vojenský personál nedokáže obsloužit tolik lůžek. K čemu to celé bylo, pane profesore? To se tenkrát nevědělo, že když bude epidemie v takovém rozběhu, nebude mít kdo sloužit v nemocnici narychlo zřízené?

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
My si musíme uvědomit, že ten personál samozřejmě je alfou a omegou. V tuto chvíli se ukazuje, že ty nemocniční kapacity jsou zatím dostatečné, ale nejsou tady kapacity personální. Takže na tom to visí a je logické, že pokud já mám oddělení, které mám zavřené v nemocnici, protože nemám personál, tak nemusím aktivovat polní nemocnici, protože by stačilo doplnit personál na tom oddělení, ale to je opravdu limitující faktor. A ono už tady padlo, my máme nesmírně robustní zdravotnický systém a máme nesmírně ochotné zdravotníky pracovat, ale dostáváme se opravdu na scestí té personální vybavenosti a to může vést k tomu, že minimálně lokálně budeme mít problémy teď.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane hejtmane, byla to estráda pro veřejnost za spoustu peněz, protože ta nemocnice stojí a platí se pronájem?

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Já se trochu obávám, že ano. My jsme řešili stejnou situaci v jižních Čechách a byli jsme takhle domluveni a se všemi řediteli jsme prostě každý den ráno sledovali ta čísla, jak nám narůstají, sledovali jsme ten index a věděli jsme, že v momentě, kdy dojdeme do nějakého čísla, tak potřebujeme 7 dní na zaktivování. Kdybych tu nemocnici začal budovat v jižních Čechách, garantuju vám, že budeme mít spoustu fotek, spoustu článků, bude to hrozně prima, ale nikdy by tam nikdo neležel. Ten problém není v těch lůžkách primárně, ten je v tom personálu. Takže my jsme prostě věděli, a pořád ještě máme obrovskou rezervu v jižních Čechách třeba v lůžkách, ale je svázaná prostě s tím personálem. Takže z mého pohledu pak, když se sečtou ty náklady, tak se může vždycky vytvořit, a také jsme to mohli v jižních Čechách podniknout, prima estrádu, branné cvičení, navážíme postele. Mimochodem když nám teda poslali postele ze státních hmotných rezerv, tak ten rok výroby mě vysloveně pobavil.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
To bylo co?

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Byl to rok asi 75 nebo kolik, což mi přišlo výborný. To už jsem ho hrozně dlouho neviděl na žádný výrobku. Ale stejně jsme ty postele zatím nechali ve skladu a vyhnuli jsme se tomu, protože jsem nechtěl podstupovat tu estrádu, která by byla mediálně zajímavá. Ale ukázalo se, že jsme se postupovali správně, protože by tam nikdo fakticky neležel a ten fenomén je v tom personálu a je nutné prostě těm zdravotníkům každý den prostě děkovat. To by měla vláda dělat, to by měl dělat pan ministr poměrně kontinuálně, protože to není - my, vláda to zvládneme a my naočkujeme a my otestujeme. Ne, to jsou konkrétní sestřičky, konkrétní doktoři a ti si zaslouží teda extrémně...

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A mimochodem také medici a další studenti, kteří byli povoláni k pracovní povinnosti, jak v této souvislosti vnímáte tu debatu, že mají poslat část peněz na daně, sociální a zdravotní?

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Já ji považuju jako úplně bláznivou. Já se už poslední 3 měsíce, a včera jsem to říkal panu premiérovi, snažím, aby ti lidi dostali ty peníze okamžitě. Není možné, aby prostě stát povolal tyhle lidi na pomoc a potom jim neuměl 3 měsíce zprocesovat, protože jedno nařízení ministerstva říká něco jiného než druhý, teď do toho ty daně. Já jsem mluvil s paní ministryní a moji kolegové mluvili s paní ministryní Schillerovou, my v tom chceme najít řešení. Já myslím, že ona to chápe, a já doufám, že přijde s nějakým řešením a velmi na ni budeme apelovat.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane profesore, stejný komentář, i vás poprosím ke zdanění mediků, kteří žijí v nejistotě, jaké peníze vlastně dostanou, nedostanou, pan rektor Masarykovy univerzity to označil za buď nedorozumění, nebo nehoráznost.

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
Já ještě zareaguju na ty polní nemocnice. Já tady mám odlišný názor, samozřejmě pokud postavíme nemocnici bez personálu, tak je to nesmyslné. Tam s tím souhlasím. Ale ty Letňany, to nejsou nemocnice bez personálu. Já si osobně myslím, že ta nemocnice je spustitelná prakticky okamžitě, protože tam je postavena vlastně...

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pustil byste ji?

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
Pokud bude požadavek na kapacitu, která bude nedostatečná, tak určitě. Takže tam je personál vlastně armádní šesté a sedmé polní nemocnice, která by měla zvládnout dohromady 200 lůžek. To, že tam je 500 lůžek, to už je problém, to znamená, na těch dalších 300 lůžek je potřeba personál civilní a ten není v tom slova smyslu.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Čili stojíte si zatím projektem, že to bylo správné rozhodnutí? 16. 10. vláda plán schválila, vy jste byl ministr zdravotnictví, ta odpovědnost jde i za vámi.

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
Jistě. Já si myslím, že v tomhle slova smyslu, pokud potřebujeme navýšit kapacitu, tak ta kapacita uložit někde ty lidi je samozřejmě nutná, nemohou být na chodbách. Ale pravdou je, že ten civilní personál v tuhle chvíli kvůli vysoké nemocnosti není. A když se vrátíme k té otázce zdaňování a podobně, tak já tohle úplně rád nemám, protože to samozřejmě přináší velkou nestabilitu, nedůvěru do toho systému, když se něco děje zpětně, a už se to tady stalo xkrát v systému. Jenom pro ilustraci, když se podíváme do Bavorska, tak Bavorsko přistoupilo k tomu, že se snaží atrahovat lékaře do těch jednotlivých očkovacích center a v podstatě zavedlo výjimku, že jejich hodinová mzda není ani daněna, ani se z ní neodvádí zdravotní ani sociální. A to je u lékařů.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Čí je chyba tedy, že se vede taková debata uprostřed pandemie, kdy znovu nevíme, jestli studenty, mediky nebudeme muset povolávat a nebudeme muset potřebovat?

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
Já těm ekonomickým otázkám nerozumím v tom slova smyslu, abych řekl, kde vznikla ta technická chyba, ale politicky a prakticky to považuju za nanejvýš nešťastné, protože my ty mediky budeme potřebovat a potřeba neskončila a nerad bych je stresoval takovýmito zprávami.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane hejtmane, vy jste chtěl ještě reagovat.

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Já myslím, že ta chyba vznikla v těch úřednických mechanismech, kdy řada úředníků vůbec ignoruje, a zase tam chybí někdo, kdo by jim řekl: „Hele Honzo, tohle teď nemůžete prostě udělat.“ A já našim medikům jako slibuju, i kdybysme se nedohodli, tak to zaplatíme z kraje a pak ať se s náma někdo soudí. Já si neumím představit, že bych požádal sestřičky, lékaře, mediky o pomoc a pak se k nim choval takhle, takže já garantuju, že to vyřešíme, i kdybysme to měli řešit na naše náklady a prostě na sebe vzít tu odpovědnost.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Dobře, děkuju, pánové. Pojďme k očkování, pane profesore, vy jste říkal na začátku týdne v České televizi, že se 7. 1. necháte naočkovat, stalo se tak?

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
Nestalo, bylo to už šestého.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A všechno probíhalo v pořádku, žádné vedlejší účinky?

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
Všechno bylo v pořádku.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A premiér zatím řekl, že je očkováno asi 40 000 lidí, je to tak, je to to číslo, proč ho vlastně nevidíme průběžně?

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
To je otázka informačních systémů na Ministerstvu zdravotnictví, já nevidím problém v tom, aby toto číslo zveřejňováno bylo, protože ty nemocnice tak, jak očkují, a není to nějak závratné tempo, tak ta data určitě mají k dispozici.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A jak se díváte na ten plán, který v úterý představil ministr zdravotnictví a pan prof. Dušek? Líbí se vám?

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
Určitě jako nosný materiál už se to posunulo výrazně dál, než to bylo na začátku, ale je třeba doladit ještě řadu záležitostí. A proto tady možná jsme, že víceméně oba jsme představitelé trendu, který si dovede představit poměrně významnou úlohu těch velkých center, protože když se podíváme na kapacitu tak, jak se zatím očkuje, tak prakticky je nepředstavitelné, že by fakultní nemocnice nebo nemocnice na jejich úrovni byly schopny proočkovat desetitisíce osob denně, protože tady je jasné, že není personál, nejsou prostory, nejsou parkovací místa, a to jsou všechno důvody, proč já si myslím, že by ten systém měl být opravdu doplněn o tyto možnosti. A tak, jak to je zatím postaveno, tak ta možnost tady samozřejmě je, ale vyžaduje dva základní předpoklady, a to, že tady bude opravdu robustní informační systém, že se dořeší objednávkový systém tak, aby praktici, kteří v tom chtějí hrát poměrně velkou roli, byli adekvátním způsobem zapojeni a měli jsme přehled, kdo kde bude očkován. A další záležitost je, aby veřejnost věděla, jakým způsobem se do toho systému registrovat, protože tady to může působit dojmem, že prostě patnáctého je nějaký čas Č, kdy se tady obrovská masa lidí začne registrovat a bude soupeřit, kdo bude první, a pak zase 1. února bude druhá skupina, to znamená, toto se musí samozřejmě nějak rozložit.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Zvládne to ten systém?

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
Já doufám, že ten systém bude připraven na to, aby to zvládnul. Já jsem v tomto optimistou, protože když jsme byli napadáni, že nejsme schopni připravit systém na elektronické recepty, že to bude padat jako řidičské průkazy a podobně, tak se to ukázalo, že to není pravda, na těch receptech je vidět, že se to zvládlo. Tady je ale třeba říci, že ta zátěž může být ještě mnohem větší.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane hejtmane, kde vidíte vy největší slabinu v tom, co Ministerstvo zdravotnictví představilo v tom plánu? Protože údajně hejtmané vznášejí desítky připomínek, které se týkají vybavení těch center, platů lékařů nebo odměn. Jak bude fungovat rezervační systém? Čeho se nejvíc bojíte?

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Já si dovolím trošičku ten vývoj shrnout. My jsme 6. 12. dostali první strategii, a to byla teda opravdu jako velmi slabá bakalářská práce o tom, jaké jsou vakcíny, tam bylo dokonce popsáno, jak probíhá vývoj vakcín, jak se budou převážet, prostě v podstatě jako by bylo nejsložitější něco zmraženýho odněkud někam převézt. A hrozně mě pobavilo, že tomu někdo říká strategie. To je, jako kdyby na nás někdo zaútočil a vy jste řekla, nebojte, já mám strategii, jak vyhrajeme tu válku, a tam bylo napsáno, že nám přivezete tanky, bylo by tam popsáno, jak se vyrábí tank, a bylo by tam napsáno, že se blbě převážejí, protože jsou velký. A to je tak asi všechno. Takže to jsme začali připomínkovat, pak už jsme se teda posouvali do toho, že si najednou na ministerstvu uvědomovali, že je třeba říct, jak se bude očkovat, kdo se bude očkovat, kde se bude očkovat, ale pořád v tom my skutečně to vidíme s panem profesorem úplně stejně, proto já jsem představoval naši vlastní jakoby jihočeskou strategii, protože žádné tyhle jako strategické vize nikoho nenaočkují. Vy pak musíte říct, kolik těch lidí v tom kraji konkrétně máte, a musíte si umět představit, kudy musí projít ten počet lidí, abyste je dokázala za den naočkovat.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Zvládnou to kraje? Zvládnou to hejtmani? Protože teď to vypadá, že velkou část té práce vláda přenáší na vás.

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
To je jasné, ale to od začátku přece bylo jasné, akorát mě zaráží, že to nikomu nedochází. Tady prostě vláda říká - my naočkujeme. Řekněte mi, paní redaktorko, jak asi v Jihočeském kraji vláda někoho naočkuje. Vždyť tam nemá jedinou fakultní nemocnici. To by musel přijet pan ministr Blatný sám s panem premiérem a někde si stoupnout na náměstí, někoho tam očkovat. Tam vláda nikoho nenaočkuje. Vláda nám musí dát dobrý rezervační systém, to říká pan profesor velmi dobře, bohužel akorát se zase stane to, že to oznámí pan premiér v Čau lidi, řekne to někde do televize. My jsme ten systém ještě neviděli, nemáme ho vyzkoušený, je třeba si říct, že na ten systém se opravdu 1. února může nahlásit 1 000 000 nebo 2 000 000 lidí, kteří budou čekat, že jim to dá jeden termín, pak za 21 dnů druhý termín. My nevíme, jak to bude komunikovat s těmi konkrétními centry. Jak se tam budou přiřazovat. Já bych rád od 15. ledna spustil vlastně call centrum, abychom pomáhali těm seniorům, ale my jsme dodneška neviděli před sebou, co se nám otevře na té obrazovce a co tam vlastně budeme zadávat. Tohle, já to jenom dořeknu, jsou přece klíčové věci. A já si neumím představit, kdyby se třeba, a teď použiju příklad, jak říká pan premiér, řídíme to jako firmu, kdyby se v Agrofertu zaváděl systém, který by tak zásadně ovlivňoval chod celé firmy, tak vám garantuju, že se bude 2 měsíce zkoušet, testovat a pak se teprve řekne. Tady se řekne systém se rozjíždí a my jsme ho dodneška nikdo ještě neviděl.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Na druhou stranu, pan premiér včera v rozhovoru pro Právo zdůvodňoval, proč to očkování chce řídit osobně, říká, že má jiné instinkty z byznysu, jiný tah na branku, jiné myšlenky, zkušenosti, to lidi ve státní správě nemají.

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Ale já třeba, mě velmi fascinuje, že řekne, patnáctého prostě se to spustí a ono to ještě není naprogramováno. To je jako špatně. Na druhou stranu, když jsme diskutovali o tom systému a já jsem kladl konkrétní dotazy, tak já musím pochválit pana premiéra, že on se ptal poměrně prakticky. Říkal, jsem senior, co to teď udělá, jak se to bude chovat, akorát tam sedí tým, který mu říká, to je popsáno tady v odstavci F. V odstavci F může být popsáno, co chce. Tohle jsou věci, které se musí prostě spustit, vyzkoušet, zatížit těmi stotisícovkami lidí, umět si představit, jak to komunikuje s vakcinačním centrem v Pardubicích, v Liberci, v Budějovicích, v Karlových Varech, jak se tam ta data přelévají, to dokud neuvidíme, tak se obávám, že to může zhavarovat, a to by byl jako zásadní problém. To nikdo z nás z krajů nevyřešíme.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Může se to stát, že to může zhavarovat? Co radíte panu premiérovi, který osobně řídí očkování, často říká, že dělá i mikromanagement, počítá vakcíny, jak psal na Twitter tento týden, před čím ho nejvíc varujete?

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
Já myslím, že tohle je naprosto zásadní úloha dneška, protože musíme si uvědomit, že pokud bychom očkovali o měsíc déle, tak to znamená prostě ekonomické ztráty na úrovni desítek miliard. A proto je naprosto vitální, abychom to stihli v co nejkratším čase, a to znamená, ta centra skutečně budovat a nastavit systém, aby to bylo motivační. Protože praktici očividně chtějí očkovat, já si nejsem jist, jestli všichni praktici chtějí očkovat, tady musíme si říci, že buď chci očkovat a pak to budou muset dělat všichni, protože jestli ne, tak ten systém začne havarovat. A pak ta centra velká budou neefektivní, protože tam bude jenom část lidí, budeme muset tam držet personál po celou tu dobu a to jsou zásadní organizační záležitosti, které musí padnout. A musíme si říci, jak k tomu chceme přistoupit, to znamená, jestli jako Německo použijeme metodu cukru a hodinově je zaplatíme natolik, že to pro ně bude lukrativní a budou se tam sami hlásit, anebo jestli půjdeme cestou biče a prostě nařídíme nějakou pohotovost, že tam budou chodit jak praktici, tak dětští praktici, tak tam budou ambulantní specialisté a další. V tom Německu se ukazuje, a tady já bych chtěl apelovat opravdu na všechny lékaře v systému, že Němci bez rozdílu tam zahrnuli tři kategorie. Ti, kteří mají plnou kvalifikaci a mají smlouvu s pojišťovnou, ti, kteří mají smlouvu s pojišťovnou a ještě nemají kvalifikaci, ale i ti, kteří jsou třeba důchodci nebo dělají v manažerské oblasti a prostě smlouvu nemají. Všechny povolali a zaplatili je.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Bude dost vakcín, pane profesore? Nebo se tady pan hejtman Kuba a jeho kolegové dostanou do situace, že budou mít průtoková velkokapacitní centra, rezervační systém a nebudou mít čím očkovat.

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
Tohle je věc, která je velmi komplikovaná, nevím, jestli někdo je schopen garantovat, že to tak bude, podle těch předběžných plánů, protože už od počátku vidíme, že tam dochází ke změnám a některé závody nejsou schopny vyprodukovat tolik vakcín, kolik tady původně deklarovaly. Tam stačí sebemenší technologická chyba, vyleje se celý… a prostě bude tady chybět řádově miliony dávek. To znamená, tohle je věc, která je velmi citlivá. To, co je negativní, tak že společnost Moderna vlastně snížila ty kontingenty, které tady měly být už teď na začátku. Naopak pozitivní zpráva je, že Evropská unie se dohodla s firmou Pfizer na vlastně zdvojnásobení celého toho kontingentu, což může znamenat, že budeme mít opravdu podstatně více vakcín od firmy Pfizer a BioNTech.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Zaspala Evropská unie v objednávkách vakcín? Mohla si vůbec počínat jinak a měli bychom se pokoušet si vyjednat vakcíny i mimo tu dohodu v Evropské unii?

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
V tuto chvíli je třeba říci, že samozřejmě státy, které začaly vyjednávat nepoměrně dříve, mají výhodu, protože se k těm vakcínám dostaly dříve. Teď mluvíme třeba o Británii, o Izraeli. Ale je třeba také říci, že některé z nich zaplatily podstatně vyšší cenu, než je cena na úrovni té Evropské unie. Ale tady si musíme položit otázku, jestli těch 5 měsíců zpoždění v tom jednání je vyváženo tím, že budeme mít třeba 2× nižší cenu. To si troufám říct, že asi není adekvátní výsledek. A myslím, že teď si to Evropská unie výrazně uvědomuje a teď se ta jednání zintenzivňují. A podle mého celý ten systém byl postaven tak, že zhruba těch 200 potenciálních výrobců vakcín soupeřilo, kdo bude na pásce, a ukazuje se, že ti, kteří jsou vzdáleni, už nemají šanci své produkty uplatnit a podle mého jejich výrobní kapacity dnes jsou najímány těmi velkými výrobci, a proto dochází k tomu zvýšení produkce těch vakcín, které už registrovány jsou.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Zaspala Evropská unie? Měla raději akceptovat větší cenu, jak říká pan profesor, jako Izrael, který platí víc, ale vlastně se to vyváží tím, že bude dřív jeho obyvatelstvo naočkované?

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Já si opravdu myslím, že, a v tom s panem profesorem opět se shodneme, že ty dopady každého dne zavřené té společnosti se počítají v miliardách, takže pokud si potom řeknete - jo, já jsem ušetřil, ale budu očkovat o 5 měsíců déle, tak to ušetření prostě není adekvátní. Ono není jenom ekonomické, ale je také lidské a sociální, má řadu aspektů. To není jenom o ekonomickém nákladu. Pokud najednou se dá těch vakcín vyjednat více a zdá se, že to Evropské unii jde, tak předpokládám, že to asi bylo možné i předtím. Ale znovu, já jsem nebyl u těch jednání, nejsem typ politika, který by a priori říkal, že všichni dělají všechno špatně, neumím to posoudit. Najednou se mi zdá, že se těch vakcín objevuje více, to je pro mě především do jižních Čech apel a na všechny kolegy - buďme připraveni, protože pak, až jich přijde víc, tak samozřejmě je potřebujeme rychle spotřebovat a mít možnost ty, které potřebujeme chránit, k tomu, abychom ochránili celou tu společnost, prostě co nejrychleji naočkovat. Musíme dodržovat jasná pravidla a kritéria, protože musíme očkovat právě ty, kteří končí v těch nemocnicích, a ty, kteří se o ně starají, tomu když se vyhneme, a u nás Jihočeském kraji prostě 75 % lidí je věkově nad 60 let, právě proto jsme napočítali tu strategii, abychom uměli celou tuhle populaci naočkovat třeba během tří, čtyř měsíců, jakmile to zvládneme, mohou děti chodit do školy bez problémů, protože pak už nebudeme mít problém přehlcení toho zdravotního systému a to je to, proč se ta společnost pořád dokola zavírá, protože toho se všichni vlastně bojí.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A ještě otázka, pane profesore, pan ministr zdravotnictví Jan Blatný prohlásil na začátku týdne, že člověk očkovaný proti covidu není infekční, že ten virus nebude šířit dál, to tvrzení ale nemá oporu v těch vědeckých výzkumech, jak to teda je? Mohu dál někoho nakazit, pokud se nechám očkovat?

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
V tuto chvíli ne všechny společnosti udělaly takové studie, které by to jasně deklarovaly u jednotlivých vakcín, ale když třeba vezmeme výsledky, které byly publikovány v časopise Lancet pro vakcínu AstraZeneca, tak tam bylo jasně vidět, že ta vakcína má vysokou účinnost u těch klasických forem, které mají příznaky, ale velmi malou účinnost u těch bezpříznakových. Tam byla uvedena hodnota 7,8 %, což znamená prakticky minimální účinnost. A je jasné, že pokud já nebudu chráněn proti bezpříznakové formě, tak že logicky musím ten virus vylučovat. A to je také důvod, proč celý svět v tuto chvíli odsouhlasil to, že roušky se ještě nějakou dobu budou používat právě v tom období, kdy tady ještě nebude tak vysoká proočkovanost, aby ty epidemie prostě přestaly a aby maximálně byly nějaké lokální. Takže vylučuje se virus.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane hejtmane, jak by vláda měla motivovat lidi k očkování? Bavíme se za situace, že vakcíny nejsou, ale snad budou, je tady poměrně velká skupina lidí, kteří se nechtějí nechat očkovat, podle iDNES chce tu věc komunikovat jako věc národní hrdosti, je to dobrý nápad? A jak byste vlastně motivoval ty lidi, nějakou výhodou?

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Já si myslím, že je třeba to komunikovat naprosto racionálně. Každý z nás, kdo jsme v nějakém věku, když se podíváme do svých očkovacích průkazů, tak musíme říct, že jsme prošli řadou očkování. Je možná dobré si uvědomit, že řada těch popíračů toho očkování se narodila právě proto, že někdo z jejich předků neumřel na nemoc, která v určitých dobách prostě kosila lidstvo. Takže mně někdy přijdou ty argumenty úplně iracionální a poslouchat od někoho, komu je 55 nebo 60, nikdy nás na nic neočkovali a teď nás budou očkovat, mi přijde úplně absurdní.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Jak se díváte na ty demonstrace? Jedna proběhla v pátek, další se má konat dnes v Praze, lidé chodili se žlutou Davidovou hvězdou.

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
To je pro mě úplně strašidelný pohled a myslím, že to bohužel ukazuje, jak si společnost vlastně přestává, nebo ne společnost jako celek, ale ti lidé, kteří tam jsou, jak dokáží vlastně srovnávat nesrovnatelné věci. Přece holocaust a to, co zažívali prostě Židé za druhé světové války, přirovnat s tím, co se jako děje teď, je něco úplně absurdního, devalvujícího, mám pocit, že někteří lidé už taky zapomínají, že ten život je normální boj o život, že není prostě pořád jenom společnost zalitá sluncem, že se jednou začas musí vypořádat s nějakými problémy, a my žijeme pořád v době, která bych řekl, že je oproti tomu, co zažívali prostě Židé v holocaustu, velmi krásná. A považuju to za absurdní. Na druhou stranu, ale já bych v téhle chvíli jakoby udělovat nějaké tresty někomu, kdo není, nebo neumožnit někomu, co není očkován, je prostě nesmysl, protože ta vakcína ani není pro všechny.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Podle právníků to není trest, ale výhoda pro ty...

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Já vím, ale pokud je to ta výhoda, tak musíte zítra mít možnost se jít nechat naočkovat. Pokud ji ještě nemáte jenom proto, že je vám 30, tak nemůžeme někomu dávat výhodu, protože vy se k té výhodě prostě jako třicetiletý nemůžete dostat. Až jich bude dost a bude to na úplně volné bázi, tak se o tom bavme. V těchhle měsících mi to přijde hloupé, ale já bych především motivoval a apeloval na všechny a především na všechny seniory, protože pro ně je tohle prostě cesta, jak se vrátit do normálního života, jak jejich děti a vnoučata mohou chodit do škol, jak můžeme se s nimi zase jako potkávat. Je nutno říct, že celou tu společnost vlastně držíme v tom, abychom neohrozili především je, to znamená kombinovat to motivačně, apelovat na ty lidi a dávat racionální argumenty. Očkování je tady řadu let a prostě vymýtilo ze země strašnou spoustu nemocí. O tom by asi pan profesor mohl mluvit mnohem lépe než já.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
To určitě, ale máme poslední zhruba minutu, pane profesore, poprosím vás o 2, 3 věty. Jak ty lidi motivovat? Má ještě nějaká kampaň vůbec smysl v tuto chvíli? Protože měnit názor někoho je ještě těžší než mu ho utvářet.

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
Určitě, ale myslím si, že ta kampaň tady musí vznikat. Já vím minimálně o dvou kampaních, které teď poměrně rychle by měly jít do veřejného prostoru, které by měly konečně začít bojovat s těmi různými hoaxy, které se tady vyskytují, s těmi očividnými někdy nesmysly, ale někdy i mnohem sofistikovanějšími záležitostmi, které je opravdu nutné vysvětlovat. Tady nikdo nikoho nebude nutit, že se má nechat očkovat, ale měl by mít objektivní informace, protože po sociálních sítích zpravidla se šíří záležitosti, které opravdu nesmyslné jsou, viz dám příklad toho čipování. Jako jenom pro zajímavost, když lidé začnou tvrdit, že i na té vyšetřovací špejli v uvozovkách, na té výtěrovce je možné zanést čip, tak ten klasický mikročip je veliký jako zrnko rýže. To znamená, on by se tam neudržel, on by upadnul a potom, kdyby ho tam, nedej bože, zavedl, tak při prvním vysmrkání by ho zase vysmrkal. Takže to jsou prostě věci, které jsou naprosto mimo realitu.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Říká Roman Prymula, epidemiolog, poradce premiéra Babiše. Děkuju vám, že jste přišel, pane profesore.

Roman PRYMULA, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví:
Děkuju moc za pozvání, na shledanou.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A pan Martin Kuba, hejtman Jihočeského kraje z Občanské demokratické strany. I vám děkuju, pane hejtmane.

Martin KUBA, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR /ODS/:
Moc děkuju za pozvání.