Novinky Mediální výstupy

Stálý záchranný euroval mění eurozónu. O důvod víc pro referendum

Poslanci ODS nebudou blokovat vznik trvalého záchranného mechanismu eurozóny a podpoří změnu článku 136 Lisabonské smlouvy, která jeho vytvoření formálně umožní. Před dnešním jednáním poslanecké sněmovny to uvedl poslanec ODS a předseda Výboru pro evropské záležitosti Jan Bauer.

Ke změně čl. 136 daly již loni na jaře předběžný souhlas ve formě vázaného mandátu obě komory parlamentu. K nynější ratifikaci je potřebná ústavní většina v obou z nich. Senát již se změnou vyslovil souhlas.

„Ačkoliv jsme v minulosti projevovali pochybnosti o způsobu řešení měnové krize v EU, nechceme členské země platící eurem blokovat. Změnou článku nedojde k převodu pravomocí na unijní instituce, pouze se umožní, aby si členové eurozóny mezivládní dohodou domluvili postup při finanční pomoci státům v potížích. To doposud Lisabonská smlouva neumožňovala. A pokud má Evropská unie nějaké záchranné mechanismy přijmout, tak raději stálé, s jasnými pravidly a sankcemi a tvrdou parlamentní kontrolou,“ zdůvodnil stanovisko ODS Jan Bauer.

Podle něj je ale třeba zároveň zdůraznit, že vznikem stálého záchranného fondu se dramaticky mění podmínky fungování eurozóny. „Pravidla, kterými se eurozóna řídí, se v posledních měsících dramaticky změnila. Pokud by Česká republika nyní přijala euro, musela by na euroval přispět během příštích pěti let 32 miliardami korun. Neumím si proto představit, že by jakákoliv zodpovědná politická strana dovedla Českou republiku do eurozóny, aniž by se zeptala na názor svých občanů. ODS i nadále požaduje před případným přijetím eura referendum,“ zdůraznil Bauer.

Dnešní rozhodnutí by mělo odstartovat i diskuzi o tom, jak do budoucna upravit kontrolní nástroje parlamentu vůči vládě pro případ, že by se Česká republika na finanční pomoci jiným státům podílela. „Tato diskuze probíhá ve většině členských států. V České republice sice ještě dlouho eurem platit nebudeme, přesto je třeba začít zvažovat, jak v takových případech sladit práci parlamentu a exekutivy a zajistit parlamentní kontrolu vlády, která by o finančních injekcích jiným státům neměla rozhodovat automaticky.“

Lisabonská smlouva v současnosti neumožňuje sanaci krachujících států mimo živelných pohrom a katastrof. Současné kroky se tak v eurozóně dějí v rámci takzvaných dočasných mechanismů finanční stability. Oproti tomu stálý mechanismus známý pod zkratkou ESM má platit již od poloviny tohoto roku a cesta k němu vede právě přes změnu čl. 136 Lisabonské smlouvy. Fungování ESM bude mít mezivládní charakter.